[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Sýrie: Izrael provedl raketový útok na předměstí Damašku. Útok podle všeho mířil na vojenská zařízení nedaleko letiště. Syrské zdroje tvrdí, že většina raket byla sestřelena a nedošlo k žádným ztrátám na životech. Izrael podíl na útoku nepřiznal. Poslední podobný útok se odehrál v polovině září. K incidentu došlo v době zvyšujícího se napětí v Izraeli, které souvisí s usmrcením mladého Palestince během policejní operace.
Írán/Arménie: Země otevřela nový konzulát v jižní oblasti Arménie s cílem posílit vzájemné spojenectví. Konzulát se nachází ve městě Kapan, jeho založení je symbolickým poselstvím Ázerbájdžánu a jeho spojencům, zejména Turecku, kteří mají s Arménií dlouhodobě napjaté vztahy kvůli nárokům na Náhorní Karabach. Přímým důvodem je snaha Ázerbájdžánu obejít arménské checkpointy, což by vedlo k oslabení íránsko-arménského obchodu. Dalším varováním Ázerbájždánu bylo nedávné cvičení Revolučních gard nedaleko jeho hranic.
[Euroatlantický prostor]
EU/Ukrajina: Rada Evropské unie schválila misi, jež má podpořit ukrajinské ozbrojené síly. Předmětem mise je především poskytnutí individuálního, kolektivního a specializovaného tréninku pro ukrajinské vojáky, včetně příslušníků teritoriální obrany. Součástí schválené podpory je také poskytnutí téměř půl miliardy eur na nákup zbrojního a bezpečnostního materiálu. Začátek mise se předpokládá v polovině listopadu. Hlavním cílem je vycvičit téměř 15 000 ukrajinských vojáků pod záštitou EU po boku výcvikových aktivit jednotlivých západních států.
Spojené království: Liz Trussová rezignuje po necelých dvou měsících na pozici předsedkyně vlády. Za rozhodnutím stála nespokojenost občanů i poslanců Konzervativní strany. Ti nesouhlasili s ekonomickým plánem, který narušil ekonomiku země a stabilitu vládnoucí strany. Liz Trussová byla, podobně jako její předchůdce Boris Johnson, silným odpůrcem agresivních kroků Ruska na Ukrajině. Jestli bude tento trend pokračovat i s jejím nástupcem, prozatím není jasné. Současná premiérka zůstane v úřadu až do příštího týdne, kdy bude Konzervativní strana jednat o jejím nástupci.
[Jižní Asie]
Pákistán: V pátek podvečer potvrdil předseda vlády Šáhbáz Šaríf prostřednictvím Twitteru, že po čtyřech letech došlo k odstranění země z šedého seznamu Finančního akčního výboru (FATF). FATF má na starosti dozor financování mezinárodního terorismu a Pákistán se na seznamu objevil v roce 2018 z důvodu strategických nedostatků v řešení protiteroristického financování. Výskyt země na seznamu zásadně ovlivňoval její možnosti při žádání o mezinárodní půjčky.
Afghánistán/USA: Vláda Tálibánu byla ujištěna, že Washington nebude financovat ozbrojené skupiny nebo nestátní aktéry v zemi. K ujištěním došlo na začátku měsíce při setkání mezi zástupci ministerstva zahraničí Spojených států a Tálibánu v hlavním městě Kataru Dauhá. Jednalo se o první setkání od července, kdy Spojené státy během dronového útoku zabily vůdce Al-Kajdy Ajmana az-Zaváhirího. Jeho přítomnost v Afghánistánu byla porušením dohody z roku 2020 v Dauhá. V té Tálibán souhlasil, že nebude poskytovat Al-Kajdě ani jiným ozbrojeným skupinám útočiště.
[Latinská Amerika]
Brazílie: Předvolební atmosféra je ve znamení vyhrocených střetů mezi podporovateli obou prezidentských kandidátů. V pondělí byl v São Paulu policií zneškodněn muž, který začal střílet poblíž setkání organizovaného Tarcisiem Freitasem, kandidátem na guvernéra. Střelba však dle policie nebyla politicky motivovaná. Podle Freitase se jednalo o akt zastrašování místními kriminálními skupinami. Vzhledem k rozloze a důležitosti São Paula jsou místní volby jakýmsi „předkolem“ těch prezidentských. Druhé kolo prezidentských voleb zemi čeká 30. října.
Chile: V hlavním městě Santiagu si lidé připomínali výročí protestů z roku 2019. Část z nich se sešla v klidu, aby zavzpomínala na některé z více než 30 obětí. V jiných částech města policie použila slzný plyn proti protestujícím, kteří házeli kameny a zapalovali ohně. Cílem tehdejších protestů bylo zlepšit životní podmínky a sociální rovnost. Mnozí tvrdí, že se od té doby nic nezměnilo. Prezident Gabriel Boric protesty v roce 2019 podporoval jako zákonodárce. Teď vyzývá k dialogu, který povede k potřebné sociální reformě.
[Postsovětský prostor]
Ukrajina: Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil v stredu stanné právo na štyroch ukrajinských územiach okupovaných ruskou armádou. Týmto rozhodnutím Putin udelil obrovské právomoci okupačným predstaviteľom Luhanskej, Doneckej, Záporižskej a Chersonskej oblasti. Informácia prichádza v čase, kedy sa z Chersonskej oblasti plánuje evakuácia civilistov kvôli strachu z pokračujúcej ukrajinskej protiofenzívy. V ruských federálnych okruhoch boli vyhlásené rôzne stupne výnimočného stavu, avšak hovorca Kremľa Dmitrij Peskov ubezpečil ruských občanov, že medzinárodné hranice sa uzatvárať nebudú.
Irán/Azerbajdžan: Irán počas týždňa zahájil vojenské cvičenia na hraniciach s Azerbajdžanom. Masívne cvičenia s názvom „Mocný Irán“ prebehli v čase zhoršujúcich sa vzťahov oboch krajín, za ktoré môže aj tlak zo strany Baku na prepojenie svojej exklávy Nachičevan. Plánovaný spojovací koridor medzi hlavným územím Azerbajdžanu a Nachičevanom by znamenal potenciálne prerušenie obchodu medzi Arménskom a Iránom, čomu chce Teherán zabrániť. Irán tiež kritizuje azerbajdžanskú podporu separatizmu na severe krajiny.
[Subsaharská Afrika]
Čad: Bezpečnostní složky začaly střílet do účastníků protivládních protestů ve městech N’Djamena a Moundou, o život přišlo okolo 50 demonstrantů. Příčinou protestů je oddalování vyhlášení demokratických voleb vojenskou juntou, která se k moci dostala v dubnu loňského roku. Ta měla za 18 měsíců předat vládu demokraticky zvolenému vítězi ve volbách. Jenže na začátku října prozatímní prezident Mahamat Idriss Deby uvedl, že nejzazší termín pro předání moci byl prodloužen o dva roky, přičemž novinkou se stala i jeho možná kandidatura, která byla dříve vyloučena.
Súdán: Minimálně 150 osob bylo ve středu a ve čtvrtek zabito během mezietnických střetů ve státě Modrý Nil. Jednou z příčin násilí jsou nevyřešené neshody ohledně území a občanství mezi etniky a přetrvávající militarizace kmenových uskupení. Ačkoliv byla v roce 2020 podepsána mírová dohoda, tak střety neustaly a nová vlna násilí započala v červenci letošního roku. Přítomné jednotky OSN upozorňovaly na zvyšující se napětí mezi kmeny a vyzvaly vládu k odhalení a vyřešení příčin střetů, aby násilí nadále neeskalovalo.
[Západní Pacifik]
Čína: V Pekingu proběhl 20. sjezd Komunistické strany, během kterého došlo ke jmenování členů Stálého výboru politbyra ústředního výboru. Událost uvedl prezident Si Ťin-pching svým proslovem o vzrůstajícím vlivu Číny a výzvách, jimž tento stát čelí. Mimo jiné hovořil také o důrazu na národní bezpečnost. Výsledkem srazu je začátek třetího funkčního období prezidenta Si Ťin-pchinga a zvolení jeho příznivců na posty ve Stálém výboru. Ti odsouhlasili změny v Ústavě strany, kde je nově zmíněna důležitost role Si Ťin-pchinga a snaha o přičlenění Tchaj-wanu k ČLR.
Austrálie/Fidži: Ministři obrany podepsali dohodu umožňující pobyt armády druhé země na vlastním území v případě ohrožení. Významně tak prohloubili bezpečnostní spolupráci a přátelské vazby. Dohoda je podle jejích signatářů důležitá především v oblasti obrany. Týká se nejenom tradičních bezpečnostních výzev, jako je zachování míru a stability v regionu, ale také netradičních hrozeb, jako jsou humanitární krize a přírodní katastrofy. Austrálie se současně pokouší navázat obdobnou kooperaci i například s Papuou Novou Guineou.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Firma Zscaler ve středu na svých stránkách varovala před problémy s připojením k internetu kvůli přerušeným podmořským kabelům na jihu Francie. Jay Chaudhry, CEO firmy Zscaler, označil narušení kabelů za akt vandalismu. Poškozené kabely se naštěstí podařilo do čtvrtečního odpoledne zcela opravit, nicméně nejsou dosud žádné informace o tom, kdo by měl být za jejich poškození zodpovědný. Podmořské kabely na jihu Francie jsou jedním z hlavních center pro datový přenos mezi Evropou, Blízkým východem a Asií. Obavy z možné sabotáže vzrostly po únicích plynu z plynovodů Nord Stream 1 a 2, v důsledku čehož mnohé státy volají po zvýšení zabezpečení podmořské infrastruktury.
