[Blízký východ a severní Afrika]
Írák: V Íráku se dne 10. října uskutečnily volby do Sněmovny reprezentantů. Parlament opět ovládla strana populistického šíitského duchovního Muktady Sadra, který je u moci od roku 2003. Ten slíbil sestavení nacionalistického kabinetu, který se vymezuje vlivu cizích vlád – a to včetně sousedící Íránské. Voleb, které značná část veřejnosti vnímala jako východisko z krize následující masové protesty v roce 2019, se ovšem účastnilo rekordně nízkých 41 procent obyvatel. Právě nízká účast poukazuje podle agentury AP na širokou nedůvěru lidí v írácký demokratický systém a možnost nastolení změny.
Libanon: Ulicemi hlavního města Libanonu otřásla v minulém týdnu demonstrace, která eskalovala v přestřelku v ulicích. Několikahodinové násilnosti propukly při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal. Ta požadují odvolání soudce Tárika Bitára, který vyšetřuje loňskou explozi v bejrútském přístavu. Střelba si vyžádala sedm lidských životů, desítky protestujících bylo zraněných. Podle hnutí Hizballáh stříleli ze střech domů na demonstranty, kteří procházeli křesťanskou čtvrtí, zatím blíže neidentifikování příslušníci ozbrojených skupin s cílem vyvolat v zemi nepokoje.
[Euroatlantický prostor]
USA: Armáda a společnost Lockheed Martin v nejnovějším testu nové balistické střely krátkého doletu překonaly dosavadní limit 499km, hodnota nového rekordu však zůstává skryta. Program „Precision Strike Missile“ má za úkol zásadně vylepšit stávající možnosti možného útoku do týlu nepřítele, díky vysoké přesnosti nových raket. Spojené státy během roku 2019 odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (the INF treaty) což jim nyní umožňuje disponovat raketami, přesahující maximální dolet 500km. Nové rakety by měla armáda mít k dispozici v roce 2023.
Spojené království: Anglií otřásla vražda poslance Davida Amesse. Zavražděn byl minulý pátek během návštěvy kostela v Essexu, policie útok vyšetřuje jako terorismus. Zadržený podezřelý byl navržen do preventivního programu, který cílí na zastavení radikalizace, avšak program je dobrovolný. Útočník navíc nebyl sledován MI5. Vražda znovu otevřela debatu ohledně větší ochrany poslanců a dalších zastupitelů, nejedná se totiž o ojedinělý případ, v roce 2016 byla zavražděna poslankyně Jo Coxová.
[Jižní Asie]
India/Afganistan: Najväčší prevádzkovateľ prístavov Adani Ports and Special Economic Zone prestáva odbavovať prepravné kontajnery z Afganistanu, Pakistanu a Iránu. Rozhodnutie, ktoré bude v platnosti od 15. novembra 2021, padlo po tom, čo dva kontajnery z Afganistanu obsahovali takmer tri tony heroínu. Drogy o sume približne 2,65 miliardy amerických dolárov boli nájdené v prístave Mundra v Gudžaráte koncom septembra. Udalosti sa odohrali na pozadí toho, čo v Afganistane, najväčším producentom opiátov vo svete, prebral vládu Taliban, ktorý chce bezpodmienečne ukončiť obchod s drogami. Podrobnosti ako ku tomu chcú dospieť zatiaľ nie sú známe.
Afghánistán/Pákistán: Organizace Islámský stát – Provincie Chorásán (IS-K) útočila podruhé za posledních 10 dní na šíitské obyvatele. Při pátečních modlitbách v kandahárské mešitě zabili 2 sebevražední atentátníci 41 lidí a 70 zranili. Podle policejního velitele byl za bezpečnost svatostánku zodpovědný Tálibán, který ji přebral od ozbrojených sil z šíitské komunity. Tálibán je viněn z bagatelizování hrozby ze strany IS-K, který posiluje především v provincii Nangarhár na východě země, ale také v kmenových oblastech sousedního Pákistánu, kde roste násilí i ze strany pákistánského Tálibánu.
[Latinská Amerika]
Haiti: Skupina 17 amerických křesťanských misionářů a jejich rodinných příslušníků včetně dětí byla unesena členy gangu v hlavním městě Port-au-Prince. Tento ozbrojený gang se již měsíce zabývá krádežemi a únosy v oblasti hlavního města a hranicí s Dominikánskou republikou. Misionáři, kteří na Haiti stavěli sirotčince, byli zrovna na cestě na letiště, když byl jejich autobus přepaden. Haiti patří mezi země s nejvíce případů únosů na světě. Od červencového zabití prezidenta Jovenela Moise se bezpečnostní situace v zemi ještě zhoršila.
Venezuela: Jeden z nejbližších spolupracovníků Nicoláse Madura, Alex Saab, byl vydán do USA a obviněn z praní špinavých peněz. Alex Saab byl zatčen minulý rok na Kapverdách, kde jeho letadlo tankovalo. Spojené státy jej obviňují z využívání amerických účtů k praní špinavých peněz získaných z korupce. Saab veškeré obvinění popírá a označuje je za politicky motivované. Venezuelská vláda obvinila USA z únosu diplomatického zástupce a oznámila přerušení vyjednávání s opozicí, které mělo být obnoveno v Mexiku.
[Postsovětský prostor]
Rusko/Čína: Společné námořní cvičení těchto mocností probíhá v Japonském moři. Společné námořní cvičení začalo ve čtvrtek a má za cíl zejména zvýšit a posílit vzájemnou námořní a regionální spolupráci. Cvičení je odpovědí na vznikající západní “nepřátelské“ regionální bezpečnostní organizace, jako je AUKUS a Quad. Do cvičení se zapojí mnoho válečných lodí na obou stranách. Rusko se navíc chystá do cvičení nasadit protiponorkové lodě, fregaty i letadla. Mělo by se jednat zatím o největší společné námořní cvičení těch dvou zemí.
Bělorusko: Uživatelé, kteří sledují vládou zakázaná média v online prostoru, budou podle nového běloruského zákona označeni za extremisty. Běloruské úřady nově označily 100 kanálů na sociální síti Telegram za extrémistické a stejně chtějí přistupovat i k těm, kdo je sledují. Sledujícím vládou zakázaných účtů na sociálních sítích hrozí až sedm let ve vězení. Pokračuje tak snaha běloruského autoritativního režimu prezidenta Lukašenka o eliminaci jakékoliv formy odporu proti jeho nedemokratické vládě.
[Subsaharská Afrika]
Keňa/Somálsko: Mezinárodní soudní dvůr (MSD) rozhodl ve věci sporů ohledně námořní hranice v Indickém oceánu a většinu území přiznal Somálsku. Keňa již před týdnem uvedla, že rozhodnutí neuzná, jelikož soudní proces je předpojatý. Sporné území je pravděpodobně bohaté na zásoby ropy a zemního plynu, přičemž rozhodnutí MSD může vést k eskalaci napětí mezi oběma zeměmi. Spor se v roce 2014 dostal k MSD na návrh Somálska, jelikož v oceánu nebyla jasně sjednaná hranice.
Středoafrická republika: Prezident Faustin-Archange Touadera vyhlásil unilaterální příměří s povstaleckými skupinami a věří, že klid zbraní může vést k mírovým jednáním a poskytnutí humanitární pomoci. Na příměří nepřistoupily dvě ozbrojené skupiny, nicméně největší aliance povstalců, Koalice vlastenců pro změnu, mírovou iniciativu přijala. Občanská válka v zemi probíhá již od roku 2013, ozbrojené skupiny ovládají nemalé části země a skoro 5 milionů obyvatel opustilo kvůli bojům své domovy.
[Západní Pacifik]
ASEAN/Myanmar: Mezinárodní organizace rozhodla o vyloučení vrchního velitele vojenské junty Mina Auna Hlaina z nadcházejících nadnárodních summitů. Namísto toho hodlá přizvat nepolitického zástupce státu. Její představitelé tak učinili pro zachování integrity a kredibility ASEAN. Zároveň své rozhodnutí podložili realitou nedostatečného pokroku při obnově míru v Myanmaru. Ministerstvo zahraničí bývalé Barmy vzneslo proti výsledku mimořádného zasedání protest. Rozhodnutí údajně proběhlo bez společného konsensu, v rozporu s cíli organizace (upřednostňujících politiku nezasahování) a pod náporem zahraniční intervence ze strany EU a USA.
Filipíny/USA: Spojenci plánují obnovu společných vojenských defenzivních projektů v plném rozsahu v roce 2022. Lze tak sledovat snahu Bidenovy administrativy prohloubit bilaterální námořnické vazby v Indo-Pacifiku poté, co prezident Rodrigo Duterte vyjádřil myšlenku ukončení obranné spolupráce s USA v červnu letošního roku. Manila nyní reaguje na rostoucí napětí v Jihočínském moři a na asertivitu Číny. Washington vyčleňuje na realizaci projektů na filipínských vojenských základnách 12,5 milionu USD. Austrálie, Japonsko a Velká Británie mají při budoucích cvičeních hrát roli pozorovatelů, a být tak více zapojeni do případné společné obrany regionu.
[Kyberbezpečnost]
Veľká Británia: Kybernetický útok na Sunderland University vyradil telefón, webstránku a zvyšok IT infraštruktúry. ,,To, kedy budú škody útoku odstránené je neznáme”, zaznelo z videoodkazu, dostupného na dočasnej stránke univerzity. Na riešenie situácie boli privolaní experti tretích strán a napriek nejasnej situácii, vedenie fakulty verí v skorú nápravu. Sunderland je len ďalšou z univerzít, ktoré boli vo Veľkej Británií napadnuté v posledných mesiacoch, terčom útokov sa stali aj univerzity Newcastle a Northumbria. National Cyber Security Centre varuje pred zvýšeným počtom útokov na vzdelávacie inštitúcie.
