[Afrika]
Guinea: V rámci prezidentských voleb, které se uskutečnily v neděli se střetli současný prezident Alpha Conde a Cellou Dalein Diallo. S přibližujícím termínem roste politické napětí v zemi. Conde se uchází po deseti letech u moci o třetí mandát. Proti tomu vyšly do ulic desítky tisíc lidí, kteří se to snaží zastavit. Conde je kritiky obviňován z autoritativního způsobu vlády. Diallo je považován za největšího opozičního lídra v zemi a stál v čele protestů proti umožnění Condemu potřetí kandidovat, které si vyžádaly desítky mrtvých.
Somálsko: Armáda uvedla, že islamistická skupina Aš-Šabáb zabila třináct jejích vojáků. Skupina napojená na teroristickou síť al-Kájda však uvádí, že zabila 24 vojáků a zároveň se k činu přiznala. Útok se odehrál v distriktu Afgoye, ležícím severozápadně od hlavního města Mogadišu. Již více než deset let bojuje skupina proti mezinárodně uznané vládě. Jejím cílem je ustanovit vládu se striktní interpretací islámského práva šaría. Skupina kontroluje rozsáhlá území v jižním a středním Somálsku a pravidelně podniká útoky na vojenské i civilní cíle.
[Blízký východ]
Izrael/Libanon: Zástupci obou zemí ve středu zahájili úvodní kolo rozhovorů o jejich sporných námořních hranicích. Jednání zprostředkované představiteli USA proběhlo v ústředí mírových sil OSN UNIFIL v libanonském pohraničním městě Naqoura. Vzájemným sporem je území zhruba 860 kilometrů čtverečních Středozemního moře, které si obě strany přisuzují jako součást jejich vlastních výlučných ekonomických zón. Jde o první přímé jednání mezi Izraelem a Libanonem za posledních 30 let, obě země však trvají na tom, že série rozhovorů jsou čistě technické a nejsou známkou normalizace vazeb.
Jemen: Válčící strany v občanské válce v pátek dokončily dosud největší výměnu vězňů. Během dvou dnů bylo mezi hútíjskými povstalci a mezinárodně uznávanou vládou podporovanou Saúdskou Arábií propuštěno a přepraveno do svých domovů celkem 1056 zajatců. Jejich transfer proběhl mezi letišti v Adenu, Sana’á a Seiyunu. Výměnu zajatců zprostředkoval Mezinárodní výbor Červeného kříže na základě dohody, kterou uzavřeli delegáti znepřátelených stran minulý měsíc po jednáních zprostředkovaných OSN ve Švýcarsku.
[Euroatlantický prostor]
Holandsko: Ministerstvo obrany vydalo nový strategický dokument o rozvoji ozbrojených síl. V pláne je výrazné pretvorenie armády na viacúčelové a výrazne digitálne prepojené sily. Transformácia by však vyžadovala investície v hodnote približne 30 miliárd dolárov ročne (požiadavka NATO na 2 % HDP pritom v Holandsku predstavuje 8 miliárd ročne), čo mnohí komentátori označujú jako nereálne. Deklarácia je o to zaujímavejšia a prekvapivejšia, že prichádza v období všeobecného neplnenia požiadavky 2 % a škrtov v dôsledku pandémie Covid-19.
USA/Ruská federace: Prezident Vladimír Putin navrhol predĺženie zmluvy New START o jadrovom odzbrojení medzi USA a Ruskom o jeden rok, bez akýchkoľvek zmien. Pôvodne presadzoval päťročné predĺženie, skrátenie navrhovaného obdobia je pravdepodobne reakciou na blížiace sa prezidentské voľby. Z dlhodobého hľadiska by tak o zmluve rozhodoval až víťaz volieb. Súčasná administratíva sa k návrhu stavia skepticky. Trump by zmluvu rád upravil tak, aby zahŕňala aj taktické jadrové zbrane, do ktorých Rusko výrazne investuje a zapojil ako zmluvnú stranu aj Čínu.
[Západní Balkán]
Bosna a Hercegovina: Na čtvrtečním zasedání předsednictví státu se členové (zastupující tři ústavní národy) nedohodli na uznání Kosova. Hlasování navrhl chorvatský člen předsednictví Željko Komšić. Jako důvody uvedl potřebu respektovat vůli albánské většiny v Kosovu, a dále to, že je nezávislost Kosova faktem. Návrh nejprve podpořil Šefik Džaferović, bosenský člen předsednictva, zatímco Milorad Dodik, srbský člen, hlasoval proti. Bosna tak zůstává druhou ze dvou bývalých jugoslávských republik, která neuznává Kosovo. Kosovo od svého vzniku uznalo asi 116 zemí, ovšem přibližně 16 zemí uznání odňalo, dosud není členem OSN.
[Jižní Asie]
Indie/Čína: Jednání mezi Novým Dillí a Pekingem výrazně pokročila směrem k plnému vojenskému uvolnění situace v Ladáku. Dle indického ministra zahraničí Subrahmanyama Džajšankara jsou jednání sice tajná, ale na dobré cestě. Konkrétní čínské návrhy momentálně zkoumá indická vláda. Komplexní řešení se má týkat i dalších konfliktních bodů na Linii aktuální kontroly, faktické hranice mezi Čínskou lidovou republikou a Indií měřící 4056 kilometrů
Pákistán: Opozice uspořádala v pátek desetitisícový protest proti vládě Imrána Chána ve městě Gudžranvala. Za demonstrací stojí 11 opozičních stran sjednocených do Pákistánského demokratického hnutí (PDM), které požaduje premiérovo odstoupení kvůli vměšování armády do správy země. Podle opozice napomohla zfalšování voleb, díky nimž se Chán dostal k moci. Lidé jsou však znepokojeni i růstem inflace a cenami potravin. Mezi řečníky byl Bilával Bhutto Zardárí, předseda Pákistánské lidové strany, Fazl-ur-Rehmán, předseda vlastní frakce strany Džamíat Ulemá Islám, a prostřednictvím videa i bývalý premiér Naváz Šaríf, jehož vláda skončila obviněním z korupce a nyní se léčí v Londýně. Ten prohlásil, že byl z funkce odstraněn armádou a obvinil zpravodajskou službu ISI z konspirace proti jeho kabinetu.
[Latinská Amerika]
Bolívie: V neděli se konaly v Bolívii dlouho očekávané prezidentské volby, které skýtají po mnoha letech příležitost na změnu politického režimu. Rok po útěku prezidenta Eva Moralese do Mexika se o prezidentský úřad uchází bývalý socialistický ministr financí Luis Arce, bývalý centristický prezident Carlos Mesa a pravicový nacionalista Luis Fernando Camacho. Většina komentátorů se však shoduje, že výsledek voleb bez ohledu na vítěze vyvolá novou vlnu pouličního násilí a Bolívie zřejmě nenalezne kýženou lepší budoucnost.
Mexiko: Bývalý ministr obrany generál Salvador Cienfuegos Zepeda, téže známý jako „Kmotr“, byl obviněn z obchodování s drogami a praní špinavých peněz při výkonu veřejné funkce. Američtí prokurátoři obvinuli generála z napomáhání Kartelu H-2 pašovat drogy do USA výměnou za úplatky. Kartel H-2 díky této ochraně mohl beztrestně operovat v celém Mexiku a dopustil se nespočtu vražd, únosů a násilí na desítkách osob. V případě, že bude dvaasedmdesátiletý Zapeda shledán vinným, bude odsouzen na deset a více let.
[Východní Asie]
Thajsko: V Bangkoku eskalují tříměsíční masové protesty zaměřené proti premiérovi Prajutchi Čan-Očovi a konstituční monarchii. Prajutch odmítl rezignovat, jelikož nesdílí názor, že by „(u)dělal něco špatně“ a král Vatčirálongkón lid vyzývá, aby miloval zemi a současné státní zřízení. V úterý byl v Thajsku vyhlášen nouzový stav, který zakazuje srocování více než šesti osob. Protestující pro koordinaci využívají sociální sítě a příklad si berou z demonstrací v Hongkongu. Brání se deštníky a detaily o konkrétním protestu sdílí až na poslední chvíli. Policie a armáda se uchýlila, jak potvrdila Human Rights Watch, k násilí pro prosazení zákona v podobě užití vodních děl a slzného plynu. Mnoho původních organizátorů je drženo ve vazbě.
Filipíny: Prezident Rodrigo Duterte schválil obnovení těžby ropy a zemního plynu v Jihočínském moři. Čína naznačila, že je ochotna sousedovi při zisku zdrojů pomoci, jelikož ministři zahraničí obou zemí vedou debaty o společné produkci od konce loňského roku. Finální Duterteho rozhodnutí má obnovit a podpořit ekonomiku, která je negativně ovlivněna pandemií, při níž miliony občanů ztratily zaměstnání.
Čína/USA: Čínský ministr zahraničí Wang I se v minulém týdnu vyjádřil, že USA představuje pro Asii obrovské bezpečnostní riziko. Čína dlouhodobě vyčítá Spojeným státům zapojení v jihovýchodní Asii. USA své jednání v regionu obhajuje faktem, že se pokouší podpořit suverenitu, transparentnost a dodržování pravidel v tamních zemích. Čína v rámci geopolitického soutěžení rozšiřuje vlastní vliv v oblasti například poskytováním pomoci Malajsii, Laosu a Kambodži. Podporu vyjadřuje také thajské vládě v jejím boji proti prodemokratickým protestům. Na druhé straně USA se snaží o vytvoření „Indo-Pacifické“ aliance, podobné NATO, společně s Japonskem, Indií a Austrálií (otázkou zůstává budoucí zapojení Vietnamu, Jižní Koreje a Nového Zélandu). Jedná se o spolupráci ve vojenství, kyberprostoru a v budování infrastruktury v regionu.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Turecko poprvé otestovalo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Poblíž města Sinop na severu země byly odpáleny tři rakety ze systému. Turecko původně plánovala operační nasazení již v dubnu, dosud však bylo odkládáno. Ruská strana přitom dodala první z plánovaných dodávek již v loňském roce. Zisk systému tureckou stranou je od počátku velmi kontroverzní. Kvůli obavám o bezpečnost technologie v souvislosti s akvizicí systému Spojené státy v minulosti zrušily účast Turecka na projektu stíhacích letounů F-35 Lightning II.
Kyberbezpečnost: Spojené státy se přidaly mezinárodnímu prohlášení, které požaduje, aby donucovací orgány měly možnost přístupu k šifrovaným datům, získají-li povolení. Země se tak zapsala vedle Austrálie, Indie, Japonska, Kanady, Nového Zélandu a Velké Británie, jenž prohlášení taktéž podporují. Šifrování podle prohlášení znamená ohrožení veřejné bezpečnosti, jelikož za současné úpravy neexistuje legální způsob, jak se k obsahu dat dostat. Předmětem zájmu však není jen end-to-end (neboli koncové) šifrování – používané například některými chatovacími aplikacemi – ale i v mobilních zařízeních uložená a zašifrovaná data. Americké ministerstvo spravedlnosti vystupuje proti nedostupnosti dat již několik let, přičemž tvrdí, že v zájmu veřejné bezpečnosti je někdy nutné narušit soukromí.
