[Afrika]
Guinea: Nejméně pět lidí bylo zabito při demonstracích, jež jsou namířené proti možným změnám ústavy. Umožnily by současnému prezidentu Alphu Condemu kandidovat potřetí do úřadu prezidenta. Policie proti demonstrujícím během střetů v hlavním městě Conakry použila střelbu. Násilný průběh měly protesty i ve městě Mamou, jež je považováno za baštu opozice. Lídr opozice Cellou Dialo vyzývá k pokračování protestů. Conde se stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem západní Afriky v roce 2010, kdy skončila po dvou letech vojenská přechodná vláda.
Mozambik: Opoziční strana Renamo vyzvala, aby byly anulovány výsledky voleb a k opakování hlasování. Důvodem má být užití násilí a zastrašování ze strany vlády ve volebním dni. Přitom mělo být uzavřeno před volbami příměří, které mělo zaručovat, že nedojde v době voleb k ničemu z výše uvedeného. První volební výsledky přitom ukazují, že prezident Filipe Nyusi a jeho vládnoucí strana Frelimo směřují k vítězství. Že byly volby poznamenány o podvody a neregulérním průběhem naznačuji i mezinárodní pozorovatelé.
[Blízký východ]
Libanon: Od čtvrtečního večera se v Bejrútu konají protivládní demonstrace. Protestující požadují změnu vládní garnitury, která se de facto nezměnila od 90. let, a omezení úsporných opatření, které jsou podle Libanonců neúnosným zatěžováním občanů od zkorumpované vlády. V sobotu večer v reakci na protesty odstoupilo několik ministrů. Premiér Saad Harírí nařídil ministrům, aby se dohodli na reformách, které se mají v pondělí projednat. Během demonstrací libanonská policie zatkla několik desítek lidí, použila také slzný plyn. Podle dostupných informací byl ve městě Tripoli jeden protestující zabit a čtyři zraněni.
Sýrie/Turecko: Ve čtvrtek americký viceprezident Mike Pence oznámil, že Turecko na pět dní pozastaví boje v severní Sýrii. Poté měly Spojené státy zrušit sankce na Turecko. Pozastavení bojů má umožnit stažení kurdským silám se stáhnout z oblasti a vytvořit nárazníkovou zónu, která byla hlavním deklarovaným cílem Turecka. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli prohlásil, že je připraven obnovit boje, pokud se kurdské jednotky nestáhnou. Problémem zůstávají proturecké milice SNA (Syrská národní armáda), které nebyly do příměří zahrnuty. Obě strany se obviňují z pokračování bojů.
[Euroatlantický prostor]
Španělsko: V návaznosti na udělení vysokých trestů tvůrcům katalánského referenda vypukly v regionu rozsáhlé protesty. Ty v průběhu minulého týdne nabývaly na rozsahu, přičemž toho pátečního se jenom v Barceloně zúčastnilo podle policie na 525 tisíc lidí. Protesty ochromily celou katalánskou metropoli a postupně došlo i ke střetu davu s policií. Maskovaní protestující házeli po pořádkových silách kameny a plechovky a zapalovali popelnice. Vlna nepokojů se rozšířila i do zbytku regionu. Celkově bylo k pátku zraněno 96 lidí.
USA: Plán na financování hraniční zdi z peněz Pentagonu zdárně pokračuje. Kongres se minulý týden pokusil znovu zrušit stav nouze, který prezident Donald Trump vyhlásil na jižních hranicích USA, aby mohl čerpat potřebné prostředky ke zhotovení zdi. Opětovný pokus Kongresu prezident vetoval, a ačkoliv se proti němu ve čtvrtečním hlasování postavilo 10 republikánských senátorů, nebylo dosažené dvoutřetinové většiny, která je nutná ke zrušení prezidentského veta. Volba v senátu dopadla 36 k 53. Bylo třeba celkem dalších 20 hlasů z řad republikánské strany.
[Západní Balkán]
Kosovo: Priština stáhla svou letošní žádost o vstup do mezinárodní policejní organizace Interpol. Stalo se tak jen několik hodin před zahájením Valného shromáždění, které bylo zahájeno v úterý v chilském Santiagu. Úřadující premiér vlády Ramush Haradinaj poslal orgánu dopis, ve kterém zažádal o odložení žádosti na příští rok. Kosovo žádost stáhlo také v roce 2017, kdy důvodem měla být nedostatečná podpora ze strany Číny. Minulý rok naopak žádost Kosova o připojení k organizaci selhala poté, co Srbsko lobovalo proti své sousední zemi, na což Kosovo reagovalo uvalením 100 procentních cel na srbský dovoz.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Podle nového reportu OSN zahynulo nebo bylo raněno v posledním čtvrtletí více než čtyři tisíce lidí. Jedná se o nejvyšší počet za posledních deset let. Měsíc červenec se pak sám o sobě stal měsícem s nejvíce úmrtími od počátku měření. Množství bojů se v první polovině roku výrazně snížilo, především z důvodu omezení aktivit Talibánu a jednáním o stažení jednotek mezinárodní koalice. Násilí ale propuklo nanovo kolem období prezidentské volby. Zároveň se zkomplikovala dohoda o stažení vojáků koalice. Jak afghánská armáda, tak i Talibán se proto snažili získat v jednáních pozici síly, a to skrze zintenzivnění bojů.
Nepál: Peking se zavázal poskytnout zemi 500 milionů dolarů v podobě finanční pomoci. Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil 12. a 13. října Nepál. Jedná se o první návštěvu čínského prezidenta v zemi po 23 letech. Setkání s místním premiérem Šarmou Olim proběhlo po dvoudenním summitu s indickým premiérem Modím. V Nepálu se zároveň státníci podepsali dvacet smluv a dohod, z nichž dvě se týkaly bezpečnosti, hranic nebo propojení mezi oběma zeměmi. Návštěva ukazuje sílící čínský vliv v chudém himalájském regionu, kde navíc premiér Oli je zároveň předsedou místní komunistické strany.
[Latinská Amerika]
Ekvádor: Prezident Lenín Moreno súhlasil so zrušením balíka úsporných opatrení a dosiahol tak dohodu s domorodými obyvateľmi o ukončení protestov. Balík, ktorý okrem iného znamenal koniec dotáciám na pohonné hmoty, mal dopomôcť krajine získať finančnú pôžičku od Medzinárodného menového fondu v hodnote 4,2 miliardy USD. Násilné protesty trvali jedenásť dní a vyžiadali si sedem mŕtvych a stovky zranených.
Venezuela: Prezident Nicolás Maduro zvýšil minimálnu mzdu o 275 percent a zaviedol nové zamestnanecké bonusy na potraviny. Ide už o tretie zvýšenie minimálnej mzdy v priebehu tohto roka, pričom spotrebiteľské ceny v rovnakom období vzrástli celkovo o 4679,5 percenta. Podľa poslednej správy centrálnej banky sa inflácia v septembri zrýchlila na 52,2 percenta a venezuelský HDP sa v prvom štvrťroku 2019 znížil o 26,8 percenta v porovnaní s rovnakým obdobím minulého roka.
[Post-sovětský prostor]
Ázerbájdžán: V Baku se odehrála další vlna protestů proti vládě Ilhama Alijeva, který pokračuje v pronásledováni opozice, společenských aktivistů a kritiků současného režimu. Mezi jejich požadavky současné patří propuštění politických věznů a snížení poplatku za komunální služby. Tentokrát se akce zúčastnilo přibližně dvě stovky obyvatel, z nichž cca 60 bylo následně zadrženo. Další opatření policejních orgánů proti demonstrantům zahrnovalo blokování stanic metra a zrušení internetového připojení ve městě.
Rusko: Jeden z okresních soudu hlavního města nařídil zatčení pěti dalších účastníků tzv. moskevského procesu. Jsou obvinění z přepadení příslušníků vládních orgánů. Pokračující pronásledováni demonstrantů donutilo dalšího obviněného opustit zemi po několika týdnech, co opustil vazbu. Mezitím další obžalovaní byli odsouzení k několika rokům ve vězení, jejich právníci se pokoušejí podat odvolání proti rozsudkům.
[Východní Asie]
Severná Kórea: V utorok podľa severokórejských médií vystúpil vodca Kim Čong-un na bielom koni na vrchol hory Päktusan. Najvyššia hora oboch Kóreí má v mytológii KĽDR kultové postavenie, údajne sa tu narodil aj Kimov otec Kim Čong-il. Kim pri tejto príležitosti obvinil USA zo zodpovednosti za zlyhanie rokovaní o sankciách. Predošlé Kimove návštevy Päktusanu sa spájali so zásadnými zahraničnopolitickými signálmi režimu. Analytici preto naznačujú, že aj výstup na koni bude predohrou pre rozhodnutie KĽDR. Očakáva sa, že éra, kedy sa KĽDR snažilo spolupracovať so svetom za účelom zmiernenia medzinárodných sankcií, sa končí.
ČĽR: Čínske štátne médiá predstavili detaily nových čínskych vrtuľníkov Harbin Z-20, ktoré po prvý raz predstavili pred dvoma týždňami na vojenskej prehliadke ku 70. výročiu vzniku ČĽR. Podľa parametrov, veľkosti aj vonkajšieho vzhľadu sa Z-20 a jeho námorná verzia Z-20F nápadne ponášajú na americké stroje Sikorsky S-70 Blackhawk a Seahawk. Námorný Z-20F má byť náhradou za súčasný typ Harbin Z-9, ktorého prevyšuje vo všetkých parametroch. Jeho špecializáciou bude boj proti ponorkám a operácie search-and-rescue z palúb krížnikov Type-055.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Firma Raytheon získala zakázku na výrobu nových radarů protiraketové obrany americké armády. Program LTAMDS nahradí původní radary ze systému Patriot. Jedná se o dlouho očekávanou výměnu, neboť původní technik je ve službě zařazena od osmdesátých let. Dříve zvažovaná kooperace na alternativním projektu MEADS s Německem a Itálií ztroskotala. O samotnou zakázku se ucházel kromě Raytheonu ještě Lockheed Martin, Northrop Grumman a Technovative Applications. Kontrakt v hodnotě 384 milionů dolarů obsahuje šest prototypů radaru.
Kyberbezpečnost: EU vydala na začátku měsíce vůbec první zprávu o hodnocení rizik sítí 5. generace (5G). V čele jejího vzniku Česká republika, která v dané problematice spolu s Estonskem, Francií a Nizozemskem vystupuje jako iniciátor společného evropského postupu. Zpráva v souvislosti s výstavbou sítí 5G zmiňuje dvě hlavní bezpečnostní výzvy a z nich plynoucí rizika – závislost systému na softwaru a postavení dodavatele, který by do něj mohl nainstalovat „zadní vrátka“. Zároveň by do konce roku měla evropská Kooperační skupina přijít s návrhem opatření pro zmírnění rizik v oblasti kyberbezpečnosti.
