[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Irák: Po několika neúspěšných pokusech byl minulý týden parlamentem zvolen nový irácký prezident, Abdul Latif Rashid. Ten v návaznosti na to jmenoval Mohammeda Al-Súdání novým designovaným premiérem. Al-Súdání se v nadcházejících třiceti dnech pokusí o sestavení vlády. Jedná se o nejvýznamnější posun ke zformování nové vlády po předčasných volbách v uplynulém roce. Nový designovaný premiér čelí silné opozici zejména ze strany vítěze voleb Muktady Sadra a jeho přívrženců. Ti kritizují zejména Al-Súdáního vazby k Íránu.
Turecko: Ve čtvrtek byl parlamentem schválen návrh zákona proti nepravdivým informacím. Šíření dezinformací, které by vyvolalo paniku či ohrožovalo bezpečnost, může být postiženo až tříletým odnětím svobody. Kritici upozorňují na možné zneužití legislativy k cenzuře a potlačení svobody slova v kontextu blížících se prezidentských a parlamentních voleb. Tento krok vnímají jako pokus o upevňování moci Strany spravedlnosti a rozvoje, která zákon navrhla.
[Euroatlantický prostor]
Europská únia: Európska agentúra pre pohraničnú a pobrežnú stráž (Frontex) oznámila, že nelegálna migrácia cez vonkajšie hranice Únie medziročne narástla o 70 %. Frontex za prvých deväť mesiacov tohto roka zaznamenala takmer 230 000 nelegálnych prekročení vonkajšej hranice. Najvyšší počet nelegálnych prechodov bol zaznamenaný na Balkáne, druhý najvyšší na trase cez Stredozemné more vedúcej do Talianska a na Maltu. Na Balkáne sa jednalo najmä o občanov Sýrie, Afganistanu a Turecka, cez Stredozemné more migrovali hlavne občania Tuniska, Egypta a Bangladéša.
USA: Biely dom v stredu zverejnil najnovšiu verziu Národnej bezpečnostnej stratégie. Tento najvýznamnejší strategický dokument Spojených štátov amerických popisuje medzinárodné záujmy krajiny pod aktuálnou prezidentskou administratívou. Ako najväčšiu geopolitickú hrozbu z dlhodobého hľadiska vníma Bidenova administratíva Čínu. Ruskú federáciu opisuje ako bezprostrednú hrozbu pre medzinárodnú bezpečnosť. Zdôrazňuje tiež obnovenie diplomatických rokovaní o iránskom jadrovom programe a potvrdzuje bezpečnostné záväzky voči Izraelu.
[Jižní Asie]
Indie: Ministr obrany Rádžnát Singh v pátek oznámil úspěšné otestování balistické střely odpálené z ponorky INS Arihant. Ministerstvo označilo výsledek jako validaci programu SSBN jakožto „klíčového prvku indické schopnosti jaderného odstrašení“. Indie se tak stává šestou zemí vlastnící ponorku s jaderným pohonem vyzbrojenou balistickými střelami. Jedná se o další významný krok v budování vojenské schopnosti země po uvedení námořního plavidla INS Vikrant v září.
Pákistán/USA: V reakci na projev prezidenta Joea Bidena byl v sobotu předvolán americký velvyslanec v Islámábádu. Ve čtvrtečním proslovu Biden prohlásil, že je Pákistán „možná jedna z nejnebezpečnějších zemí na světě“, jelikož má „jaderné zbraně bez jakékoli soudržnosti“. Podle ministra zahraničí Zulfikára Alího Bhutta přitom Pákistán splňuje všechny mezinárodní standardy v souladu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Vztah mezi státy se začal zhoršovat kvůli obavám z údajné podpory Talibánu v Afghánistánu, tu však Pákistán popírá.
[Latinská Amerika]
Haiti: Obyvatelé tohoto karibského ostrova podle zástupců OSN čelí enormnímu hladu. Asi čtyři miliony Haiťanů mají potíže sehnat potraviny kvůli aktivitám místních gangů. Z důvodu přetrvávající války gangů je totiž zablokován přístup k pohonným hmotám, což znemožňuje přesun potravin z jihu ostrova do hlavního města a dalších částí země. Haiti se potýká s několika krizemi najednou, k nedostatku pohonných hmot, korupci a vysoké kriminalitě se nyní přidává i nefunkční distribuce potravin.
Peru: Prezident Pedro Castillo čelí ústavní žalobě. Generální prokurátorka Patricia Benavedis a další prokurátoři se domnívají, že se v peruánské vládě nachází zločinecká organizace, v jejímž čele stojí právě prezident. Tato organizace se podle nich snaží mařit výkon justice a krýt korupci. Někteří Castillovi údajní spojenci už byli zadrženi a v domě prezidenta, jeho sestry a některých politiků byla provedena domovní prohlídka. Castillo celou situaci označil za pokus o státní převrat.
[Postsovětský prostor]
Arménie: Premiér země Nikol Pašinjan navrhl Ázerbájdžánu setkání Komise pro delimitaci a bezpečnost hranic 31. října v Bruselu. Návrh padl v souvislosti se zářijovými vojenskými střety mezi oběma zeměmi, které propukly mimo oblast Náhorního Karabachu. Zatímco diverzifikace mezinárodních vazeb je dlouhodobou ázerbájdžánskou strategií, v poslední době přistupuje k vícestranné zahraniční politice rovněž Arménie. Jerevan tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu, kterou vzhledem ke své závislosti na Ruské federaci neodsuzuje, ale ani neschvaluje.
Uzbekistán: Taškent vydal zatykač na dalšího aktivistu z autonomního regionu Karakalpakstán, který hledal azyl v sousedním Kazachstánu. Jedná se o součást širší uzbecké kampaně proti karakalpašským aktivistům, kterou podle všeho koordinuje s Kazachstánem. Zatýkání započalo v reakci na masivní protesty, které autonomní oblastí otřásly v červenci tohoto roku poté, co uzbecká vláda oznámila, že plánuje zbavit Karakalpakstán jeho autonomního statutu a práva na secesi. Karakalpakstán dlouhodobě trpí vysycháním Aralského jezera, což způsobuje desertifikaci krajiny, nemoci a nedostatek potravin.
[Subsaharská Afrika]
Burkina Faso: Armádny kapitán Ibrahim Traoré bol vymenovaný za dočasného prezidenta dva týždne po prevzatí moci v krajine od generálporučíka Paula-Henriho Damibu. Do funkcie vymenovalo Traoreho 300 predstaviteľov politických strán, bezpečnostných síl a sociálnych a náboženských skupín na piatkovom zhromaždení v hlavnom meste Ouagadougou, kde plánovali budúcnosť krajiny po poslednom prevrate. Po dohode Hospodárskeho spoločenstva západoafrických štátov (ECOWAS) s odvolaným Damibom zotrvá nový prezident vo funkcii do júlových volieb v roku 2024.
Uganda: Počas týždňa 60. výročia nezávislosti Ugandy podpísal prezident Yoweri Museveni zákon o zneužívaní počítačov, ktorý má obmedziť nenávistné prejavy. Zákon tiež kriminalizuje písanie, odosielanie alebo zdieľanie informácií, ktoré zosmiešňujú alebo ponižujú inú osobu alebo skupinu osôb. Páchateľom hrozí vysoký peňažný trest, a až sedemročné väzenie. Kritici však varujú, že zákon môže vážne obmedziť slobodu prejavu a ochromiť elektronický obchod v krajine. Oslavy výročia nezávislosti krajiny tak prehlušujú protesty v uliciach a správy o policajných zásahoch proti demonštrantom.
[Západní Pacifik]
Severní Korea: Zdrcující vojenská protiopatření budou následovat po jakýchkoliv jihokorejských provokacích v oblasti hranic mezi oběma zeměmi. Prohlásil tak nejmenovaný mluvčí Korejské lidové armády v oficiálním prohlášení Korejské centrální zpravodajské agentury v návaznosti na vypálení balistické střely krátkého doletu a dělostřeleckou palbu směřovanou do oblasti hranic mezi oběma zeměmi v pátek 14. října. Stalo se tak údajně v reakci na nedávné americko-jihokorejské vojenské cvičení.
Tchaj-wan: Podle Chen Ming-tonga, ředitele tchaj-wanského Národního bezpečnostního úřadu, využívá Čínská lidová armáda zkušenosti z rusko-ukrajinské války. Tyto zkušenosti podle něj slouží pro vývoj čínské hybridní taktiky proti Tchaj-wanu a posílení bojové připravenosti proti silným nepřátelům především na poli využití dronů. Peking a Tchaj-pej zažívají ochlazení vztahů po návštěvě mezinárodně neuznaného státu Nancy Pelosiovou, předsedajicí členkou Sněmovny reprezentantů USA.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Proruská hacktivistická skupina KillNet se přihlásila k rozsáhlým DDoS útokům na webové stránky několika velkých letišť ve Spojených státech amerických, včetně mezinárodního letiště v Los Angeles či letiště LaGuardia ve městě New York. Provoz letišť nicméně nebyl nijak zásadně ovlivněn. Útoky se odehrály v rámci rozsáhlé kampaně proti civilní infrastruktuře Spojených států, kterou KillNet nedávno vyhlásil. Tato kampaň zahrnovala například i nedávné útoky vedené na americké vládní webové stránky. Skupina KillNet je aktivní od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 a aktivně se podílí na kybernetických útocích proti ukrajinským spojencům.
