[Blízký východ a severní Afrika]

[Euroatlantický prostor]

Belgicko/Rusko: Severoatlantická aliancia vyhostila z bruselskej centrály dokopy 8 ruských diplomatov, ktorí sú obvinení zo špionáže. Vyhostení diplomati z ruskej delegácie pri NATO sú podľa aliancie nedeklarovaní príslušníci ruských spravodajských služieb. Tento krok zo strany aliancie je sprevádzaný znížením počtu 20-člennej ruskej diplomatickej misie na polovicu. Aliancia pristúpila ku zmenšeniu ruskej delegácie naposledy v roku 2018 po útoku na agenta Skripaľa a jeho dcéru. Vtedy bol počet diplomatov znížený z 30 na 20.

USA/Čína: Čína zopakovala svoju žiadosť na Spojené štáty o prerušenie vojenských kontaktov s Taiwanom. Spojené štáty sú podľa určitých zdrojov na Taiwane vojensky prítomné od roku 2019 v rámci výcvikovej misie, na ktorej sa podieľa cca 25 príslušníkov špeciálnych síl a námornej pechoty. V súčasnom období zvýšeného napätia medzi Čínou, Taiwanom a USA zároveň Čína sľubuje mierové zjednotenie pevninskej Číny s Taiwanom a opakovane narušuje taiwanský vzdušný priestor, čím vzniká väčší tlak na Washington v otázke podpory Taiwanu.

[Jižní Asie]

India: Hinduisti v oblasti Kašmír sa ocitli v strachu po tom, ako malá militantná skupina počas týždňa cielene vraždila ľudí tohto vierovyznania. Streľby v Šrínagare si vyžiadali aspoň 28 civilistov. Podľa neoficiálnych stanovísk polície sú za vraždy zodpovedné malé skupiny Frontu odporu, ktorý však nábožensky motivované násilie odmieta. Skupina založená v roku 2019 s pôvodom v Pakistane je prirovnávaná ku islamistickej teroristickej organizácii Laškare Tajjaba. Kašmír je dlhodobo predmetom sporu medzi Indiou a Pakistanom, jadrovými mocnosťami, ktoré si oblasť nárokujú.

Afghánistán/USA: Zástupci Tálibánu a Spojených států se sešli v Dauhá na prvních rozhovorech od převzetí moci povstalci. Podle úřadujícího ministra zahraničí Amíra Chána Muttakího byla tématem humanitární pomoc a implementace vzájemné dohody z minulého roku. Tálibán požaduje uvolnění rezerv afghánské centrální banky, zatímco Američané chtějí, aby byl umožněn bezpečný odchod ze země Afgháncům i všem cizincům a byla zformována vláda reprezentující zájmy i žen a dívek. Tálibán také odmítl vzájemnou spolupráci na boji proti IS, i když v pátek při jeho útoku zemřelo nejméně 46 šíitů ve městě Kundúz.

[Latinská Amerika]

Peru: Po dvou měsících vlády musel celý kabinet premiéra Guido Bellidiho odstoupit na žádost prezidenta Pedra Castilla. Ten v červenci jmenoval tuto vládu složenou z osob, které byly obviněny ze sympatizování s maoistickou skupinou Světlá stezka, označovanou Spojenými státy za teroristickou organizaci.  Hlavní kontroverzní postavou byl premiér Bellido, marxista, který chtěl znárodnit peruánské zásoby zemního plynu. Novou premiérkou byla jmenována ekologická aktivistka a aktivistka za lidská práva Mirtha Vasquez.

Venezuela/Kolumbie: Po necelých třech letech Venezuela znovuotevírá své hranice s Kolumbií. Ty byly uzavřeny v důsledku politické krize v zemi, kdy probíhal boj o moc mezi prezidentem Nicoálsem Madurem a opozičním lídrem Juanem Guiadem. Kolumbie uznala jako prezidenta právě Guaida, což zapříčinilo přerušení veškerých diplomatických styků a uzavření hranic ze strany Venezuely. V důsledku znovuotevření hranic bylo na místo vysláno 14 tisíc kolumbijských vojáků, což opět může zvýšit napětí mezi oběma zeměmi.

[Postsovětský prostor]

Rusko/Libye: Zpráva komise OSN uvedla, že příslušníci PMC Wagner mohou být vinni ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Libyi. Dokument vychází ze stovek dokumentů, satelitních snímků, fotografií a videí ze sociálních sítí, obsahuje přes 150 rozhovorů v Libyi, Tunisku a Itálii. Kromě násilí páchaném na civilistech (včetně vražd zajatců) se má jednat o instalaci protipěchotních min a výrobu improvizovaných výbušných zařízení. Na oficiální úrovni Moskva obecně popírala, že by se ruští žoldnéři účastnili bitev v Libyi. Začátkem letošního roku však Putin přiznal přítomnost žoldáků z Ruska v zemi, přičemž ale dodal, že nereprezentují zájmy ruského státu.

Ukrajina: Ukrajinská bezpečnostní služba SBU v pátek obvinila proruského politika Viktora Medvedčuka ze spolčení se státními úředníky. Cílem mělo být blokování nákupů uhlí z mezinárodního trhu během vlády předchozího prezidenta Petra Porošenka, když se separatisté zmocnili území, kde se nacházely uhelné doly, a Ukrajina se potýkala s akutním nedostatkem paliva. Medvedčuk se měl tímto podílet na financování separatistů. Porošenkova strana označila obvinění za kouřovou clonu, která má odvrátit pozornost od vlastního problémů vlády současného prezidenta Volodymyra Zelenského.

[Subsaharská Afrika]

Etiopie: Podle zveřejněných zpráv zintenzivnily etiopské jednotky a jejich spojenecké skupiny letecké a pozemní operace proti tigrajským silám v regionu Amhara, ležícím na severu země. Zprávy přišly pár dní poté, co premiér Abiy Ahmed započal další mandát ve funkci. Válka vypukla v listopadu 2020, kdy premiér vyslal vojáky do regionu Tigray, aby odstranili Lidovou frontu osvobození Tigraye, jež zde byla vůdčí regionální stranou a která dominovala v době nástupu Abiye k moci národní politice. Tisíce civilistů byly zabity, okolo dvou milionů ztratilo své domovy.

Mali: Premiér Choguel Kokalla Maiga řekl ruským médiím, že má důkaz o tom, že Francie trénuje teroristické skupiny operující v zemi. Maiga tvrdí, že francouzští vojáci vytvořili enklávu ve městě Kidal a předali ji teroristické skupině Ansar al-Din, jež je údajně napojena na islamistickou síť al-Kaidá. Dále uvedl, že malijská armáda má zakázaný vstup do dané oblasti a dodal, že se jedná o skupiny z Libye. Napětí mezi oběma zeměmi vzrostlo od září 2021, kdy si Mali chtělo najmout 1000 členů paramilitární jednotky z ruské soukromé vojenské společnosti Wagner.

[Západní Pacifik]

Japonsko: V pondelok rezignoval na svoj post premiéra nepopulárny Jošihide Suga a nahradil ho podľa očakávaní bývalý minister obrany aj zahraničných vecí, Fumio Kišida. Týždeň predtým zvíťazil vo vnútrostraníckych voľbách, pričom je považovaný za hľadača konsenzov. Kišida je prvým premiérom z frakcie Kōchikai od roku 1993. Nový premiér získal dôveru v oboch komorách parlamentu, kde má väčšinu jeho vládnuca strana LDP. Ihneď vyhlásil termín nových parlamentných volieb na 31. október 2021, LDP je jasným favoritom volieb.

Austrália/Papua-Nová Guinea: Austrálska vláda v stredu ohlásila, že ku koncu roka 2021 skončí so zadržiavaním migrantov smerujúcich do krajiny v Papue-Novej Guinei. Austrália od zavedenie prísnej azylovej politiky v roku 2013 využívala dva exteritoriálne tábory pre zadržaných, na papuánskom ostrove Manus a v Nauru. Na uzatvorenie tábora na Manuse, ktorý bol de facto prázdny od roku 2019, tlačila papuánska vláda. Austrália však deklarovala, že striktná politika nekončí a že zvyšní migranti buď môžu požiadať o azyl v Papue, alebo budú presunutí do Nauru.

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: V úterý proběhlo slyšení na půdě Senátu Spojených států amerických s bývalou zaměstnankyní Facebooku Frances Haugen, která předala tisíce stran interních dokumentů společnosti deníku The Wall Street Journal. Ze své pozice ve Facebooku měla Haugen na starost přizpůsobování platforem Facebooku více pro lidi, jak však sama přiznala během slyšení, Facebook prakticky vždy upřednostňuje vyšší výdělky. Dokumenty, které ze společnosti vynesla, podle Haugen dokazují, že produkty Facebooku a algoritmy, na kterých fungují, včetně například Instagramu, škodí dětem a mladistvým, posilují rozdíly ve společnosti a oslabují demokracii. Facebook zároveň podle ní odmítá tyto problémy řešit. Shrnutí úterního slyšení si můžete poslechnout v podcastu The New York Times, The Daily.