[Afrika]
Etiopie: Etiopský premiér Abiy Ahmed Ali získal letošní Nobelovu cenu míru. Dostal ji za snahu ukončit dlouholetý konflikt se sousední Eritreou a uvedení velkého množství změn na domácí půdě. Zároveň je však ale premiér vyzýván, aby dokončil nevyřešené výzvy a uvedl další reformy. Ali, který je nejmladším africkým leaderem, započal historické sblížení s Eritreou krátce po svém nástupu do funkce v dubnu 2018. Vztahy mezi zeměmi byly zmrazeny po válce o hranice z let 1998 až 2000. V rámci domácí politiky například vyhlásil amnestii pro tisíce politických vězňů.
Tunisko: Prezidentský kandidát Nabil Karoui byl propuštěn z vězení. Stalo se tak jen několik dní před druhým kolem prezidentských voleb, v nichž Karoui kandiduje. Rozhodl tak odvolací soud. Karoui, mediální magnát, byl zatčen v srpnu 2019 před prvním kolem voleb. Důvodem bylo praní špinavých peněz a daňový únik, což Karoui odmítá. Se ziskem 15,6% hlasů skončil druhý za bývalým profesorem práv Kaisem Saiedem. Celou předvolební kampaň strávil ve vězení, kde čekal na soudní proces. Důvodem propuštění je možné ohrožení důvěryhodnosti voleb.
[Blízký východ]
Saúdská Arábie: V pátek zasáhly dvě rakety íránský tanker Sibiti sto kilometrů od města Džidda. Došlo i k úniku ropy. Sibiti vyslala žádost o pomoc, po saúdské odpovědi ale vypnula systémy AIS (Automatic identification systems), kterými musí být vybaveny lodě nad určitou tonáž. Společnost, jíž tanker patří, popřela zprávy, že útoky byly vedeny ze Saúdské Arábie. Totéž udělaly i vlády v Teheránu a Rijádu. Po útoku stouply ceny o dvě procenta. V pátek taktéž Pentagon oznámil, že na žádost Rijádu navýší počet vojáků v zemi po zářijovém útoku na saúdská ropná zařízení.
Sýrie: Turecko zahájilo operaci Mírový pramen na severovýchodě Sýrie, který je pod kontrolou SDF (Syrské demokratické síly). Na straně Ankary se do operace zapojily i milice SNA (Syrská národní armáda, dříve Svobodná syrská armáda). Operaci předcházelo prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, který na Twitteru uvedl, že stahuje americké speciální jednotky z oblasti, čímž SDF přišla o strategického spojence. Mírový pramen doprovází informace o válečných zločinech ze strany Turecka. Zmiňovány jsou útoky na civilní konvoje a oblasti a smrt kurdské političky Hevrin Chalaf, která měla být vytažena z vozidla, znásilněna a ukamenována. SDF drží v zajateckých táborech tisíce bojovníků Islámského státu, kvůli operaci hrozí riziko ztráty kontroly nad těmito zařízeními.
[Euroatlantický prostor]
Česká republika: Během minulého týdne probíhalo na území České republiky mezinárodní vojenské cvičení Czech Lion 2019 za účasti států Visegrádské skupiny. Hlavním cílem cvičení bylo podle arm. gen. Aleše Opaty (náčelníka Generálního štábu AČR): „prověření schopností interoperability a příprava možného společného nasazení v zahraničních operacích.“ Největšího letošního cvičení Pozemních sil AČR se zúčastnilo téměř 1000 vojáků (z toho 130 ze zahraničí) a 80 kusů jak pozemní, tak letecké techniky.
Německo: Německá spolková vláda se o tomto víkendu rozhodla omezit prodej zbraní a vojenského materiálu Turecku. Zákazem prodeje zbraní reaguje Německo na spuštění turecké ofenzivy v severní Sýrií. Turecko je ale pro německý vojenský export důležitým partnerem, jen za poslední rok dosáhly německé zbrojní dodávky do Turecka hodnoty 242,8 milionů EUR. Německo se tak připojuje k Finsku, Norsku a Nizozemí, které o zákazu rozhodly již během týdne.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Asistenční mise OSN pro Afghánistán (UNAMA) provedla vyšetřování květnových amerických útoků na drogové laboratoře v provinciích Faráh a Nimrúz. Její závěr zní, že při bombardování zemřelo nejméně 60 civilistů, z nichž většina byly ženy a děti žijící v přilehlých objektech. Americká armáda jakékoli oběti popírá. UNAMA považuje letecké útoky na cíle spojené s drogami z hlediska mezinárodního humanitárního práva za nezákonné. Drogová problematika je podle ní otázkou trestní, tudíž se personál laboratoří neměl stát vojenským cílem.
Indie/Čína: Prezidenti obou zemí se sešli na druhém neformálním summitu. Již předem bylo podepsáno 129 memorand o porozumění mezi firmami a vyhlášen cíl dosáhnout vzájemným obchodem objemu ve výši 100 miliard dolarů. Dvoudenní setkání se neslo v duchu mezikulturního dialogu, bilaterální spolupráce a potvrzení vzájemného respektu ke zvládání vnitřních otázek obou zemí. Zlepšit by se měla vojenská a bezpečnostní spolupráce, například formou společných cvičení. Témata jako Kašmír nebo možnosti rozvoje 5G sítí firmou Huawei zůstala neotevřená. Příští summit se uskuteční v Číně.
[Latinská Amerika]
Ekvádor: Již týden probíhají masové protivládní demonstrace, které ochromily celou zemi. Demonstrace jsou vedeny domorodým obyvatelstvem, jenž protestuje proti rozhodnutí prezidenta L. Morena snížit palivové dotace a provést pracovní a daňové reformy. Již tři lidé zemřeli, několik dalších bylo zraněno a zhruba 650 zadrženo policií. Protestující zajali 10 policistů a někteří z nich byli nuceni nést rakev domorodého aktivisty, který byl údajně zabit během nepokojů. Poté byli propuštěni. Prezident Moreno byl donucen přesunout vládu z hlavního města.
Haiti: Novou vlnu protivládních protestů přineslo zabití novináře N. Josepha. Ten se aktivně zabýval politickou a hospodářskou krizí, kvůli které v zemi probíhají již několik týdnů pravidelné protesty. Lidé požadují rezignaci prezidenta J. Moïse, kterého obviňují z nedostatku paliva a zhoršující se inflace. Za poslední měsíc protestů bylo nejméně 17 lidí zabito a více než 189 bylo zraněno. Joseph byl již třetím novinářem, který zmizel nebo byl zabit za vlády prezidenta J. Moïse.
[Post-sovětský prostor]
Turkménsko/Rusko: Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Turkménsko. Stalo sa tak pri príležitosti summitu predstaviteľov členských krajín SNŠ. Predmetom bilaterálnych rokovaní s prezidentom Gurbangulym Berdimuhamedovom bolo predovšetkým prehĺbenie ekonomických vzťahov medzi krajinami a perspektívy možnej hlbšej spolupráce v oblasti bezpečnosti. Jednou z hlavných tém stretnutia lídrov SNŠ bola spolupráca v boji proti terorizmu a extrémizmu. Prezidenti sa tiež dotkli blížiaceho sa 75. výročia konca Druhej svetovej vojny. V závere summitu došlo k podpisu viacerých strategických dokumentov a memoránd o spolupráci.
Ukrajina: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil svojho predchodcu Petra Porošenka z organizovania a podpory protivládnych protestov. V časti ukrajinskej spoločnosti sa zdvihla vlna nevole po tom, ako Zelenského vláda ohlásila uznanie zvláštneho statusu separatistických republík na Donbase. Exprezident Porošenko a národne orientovaní politici to označili za zradu a Zelenského za bábku Kremľa. Prezident Zelenskij naopak obviňuje Porošenka z pokusu o destabilizáciu Ukrajiny a ohrozenie mierového procesu.
[Východní Asie]
ČĽR/USA: Ministerstvo zahraničných vecí USA v utorok vydalo vyhlásenie, že z dôvodu čínskej represie voči Ujgurom zamietne víza zodpovedným čínskym predstaviteľom. Nebolo konkretizované, o koľko štátnikov či úradníkov pôjde. Je všeobecne akceptované, že Čína v „prevýchovných centrách“ v autonómnej oblasti Sin-ťiang väzní státisíce príslušníkov moslimského národa. V stredu minister Mike Pompeo označil čínske zaobchádzanie s Ujgurmi za „enormné porušovanie ľudských práv“ a naznačil, že prezident Si je zodpovedný za tento stav. Čína obvinenia následne odmietla ako vymyslené a zasahujúce do vnútorných záležitostí krajiny. Ľudskoprávna politika Trumpovej administratívy je nekonzistentná, rovnako kriticky nevystupovala napr. voči Saudskej Arábii.
Indonézia: Indonézsky minister bezpečnosti Wiranto bol vo štvrtok pobodaný útočníkom počas návštevy jávskeho mesta Pandeglang. Bývalý armádny generál utŕžil dve hlboké rany nožom, avšak ostal pri vedomí a jeho zdravotný stav je stabilizovaný. Útočníka zadržali. Wiranto bol v posledných mesiacoch prezidentom Jokowim vymenovaný za osobu zodpovednú za zvládanie nepokojov na západnom Iriane. Či čin súvisí s touto jeho aktivitou, doposiaľ nie je známe. V piatok zadržali dve osoby, ktoré by podľa tajnej služby mali byť napojené na islamistickú militantnú skupinu Jamaah Ansharut Daulah.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Představenstvo americké společnosti Boeing zbavilo generálního ředitele Dennise Muilenburga postu předsedy představenstva. Muilenburg však stále zůstává v pozici výkonného ředitele (CEO). Novým předsedou představenstva se stal David Calhoun. Nové rozdělení pozic souvisí především se skandálem okolo civilních letounů 747 MAX. Ukazuje se totiž, že nelze očekávat jejich zařazení do provozu ani do konce letošního roku. Problémy a změny ve firmě však mohou mít přesah i pro vojenskou výrobu. Boeing je totiž mimo svou civilní výrobu dlouhodobě druhou největší zbrojní společností na světě.
Kyberbezpečnost: Dva náctiletí Skotové byli v minulém týdnu zatčeni za nabourání se do twitterového účtu londýnské Metropolitní policie. Mladíci se do účtu dostali v červenci tohoto roku a po dobu dvou dní na něm zveřejňovali sérii bizarních tweetů, například „co s tím uděláte, zavoláte policii?“. Nejednalo se o první incident, kdy měly britské policejní složky problémy s nepovoleným přístupem na své účty nebo webové stránky. Už v létě se do starosty Londýna kvůli tweetům opřel i americký prezident Donald Trump. Co mladíky k činu vedlo, skotská policie neuvedla.
