[Afrika]
Kamerun: V zemi byly zakázány pochody za nezávislost v anglofonních regionech. Pochody v jihozápadních regionech sousedících s Nigérií byly plánovány na 56. výročí nezávislosti Kamerunu. Kromě zákazu veřejných mítinků a cestování byla uzavřena i jihozápadní hranice s Nigérií, aby bylo zabráněno infiltraci lidí ohrožujících kamerunskou jednotu, jak uvádí oficiální zdroje. Anglicky mluvící obyvatelé se cítí diskriminováni, jelikož většina obyvatel mluví francouzsky. Vláda však veškerá obvinění odmítá. Rozpory se datují od postkoloniální éry.
Somálsko: Bojovníci z islamistické organizace al-Šabáb zaútočili na vojenskou základnu Barire nedaleko hlavního města Mogadišu. K útoku použili auta naplněná výbušninami a cílem se rovněž stali tamní vojáci. Nejméně osm jich bylo zabito a následně došlo k vyplenění základny, kde byla ukradena vozidla a zbraně. Útok byl veden koordinovaně z tří směrů. Islamisté z al-Šabáb potvrdili, že stojí za útokem na základnu, kterou nyní společně s nedalekou vesnicí kontrolují. Al-Šabáb chce svrhnout vládu a zavést v zemi striktní výklad islámu.
[Blízký východ]
Irák: V pondělí 25. září bylo uskutečněno referendum o samostatnosti iráckého Kurdistánu. Tohoto referenda se účastnily i oblasti s kurdskou menšinou mimo oblast iráckého Kurdistánu, například ropné město Kirkúk. Volební účast byla 78 % a celkem 91,83 % voličů se vyjádřilo pro samostatnost. Vyhlášení samostatného iráckého Kurdistánu by mohlo opět destabilizovat region. V reakci na toto referendum Turecko a Irák zahájili vojenské cvičení na společných hranicích. Dále Írán přerušil přímé lety s iráckým Kurdistánem a také uzavřel hraniční přechody.
Írán: Ministr zahraničních věcí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že je Írán připravený odstoupit od Jaderné dohody s šesti světovými mocnostmi v případě, že ji Spojené státy vypoví. Americký prezident Donald Trump je dlouhodobým kritikem této dohody, díky které se Írán dostal ze zahraniční izolace. Odstoupení Íránu by mohlo vyvolat nové závody ve zbrojení na Blízkém východě. Kromě toho by západní společenství ztratilo jakoukoliv možnost kontroly íránských jaderných zařízení.
[Euroatlantický prostor]
Slovensko: Ministerstvo obrany Slovenské republiky zveřejnilo návrh Dlouhodobého plánu rozvoje obrany s důrazem na výstavbu a rozvoj Ozbrojených sil SR. V letech 2018-2030 ministerstvo plánuje dát na obranu téměř 30 mld. eur, z nichž půjde necelých 6 mld. eur na modernizační projekty. Slovenské ozbrojené síly tak počítají s nákupem pozemní i letecké techniky a investicemi do infrastruktury. Celý plán závisí na předpokladu, že na obranu budou vyčleněna dvě procenta HDP, tedy že bude naplněn závazek SR vůči NATO.
USA: Kabinet prezidenta Donalda Trumpa momentálně pracuje na změně legislativy, která by domácím výrobcům zbraní ulehčila export ručních zbraní, a to včetně útočných pušek a střeliva. Podle některých agentur by taková změna mohla posílit americký export a vytvořit nová pracovní místa. Na druhou stranu se ozývá mnoho kritiků, jež se bojí, že zákon zpřístupní zbraně kriminálním gangům a militantním skupinám, proti nimiž chce Trump bojovat. Jeho předchůdce Barack Obama se naopak snažil zefektivnit kontrolu vývozu ručních zbraní v USA.
[Jižní Asie]
Pákistán/Rusko: Speciální síly obou zemí v pondělí zahájily dvoutýdenní společné cvičení. Již druhý ročník cvičení Družba se koná v severokavkazské Karačajevsko-čerkeské republice a zaměří se na protiteroristické, kordonové a pátrací operace či osvobození rukojmích. Účastní se jej na 200 příslušníků horských oddílů. Na konec cvičení navazuje oficiální návštěva náčelníka generálního štábu Bajwy, který v současné době pobývá v Afghánistánu, kde jedná o otázkách pohraniční spolupráce a roli Pákistánu v boji proti Tálibánu.
Afghánistán: Generální tajemník NATO Stoltenberg a americký ministr obrany Mattis vykonali návštěvu země. Po příletu Mattise zaútočil Tálibán na kábulské letiště granáty, minomety a raketami. Při odvetném útoku byli teroristé zlikvidováni, avšak jedna z raket dopadla na dům, kde zemřela žena a dalších 12 lidí bylo zraněno. Mattis vyzval k jednání o ukončení konfliktu na regionální platformě a odmítl specifikovat přesné počty a určení vojáků na základě Trumpovy strategie. Stoltengberg potvrdil, že se alianční jednotky nebudou zapojovat do velkých bojových operací, avšak bude pokračovat vyzbrojování a podpora v roční hodnotě alespoň miliardy dolarů až do roku 2020.
[Latinská Amerika]
Kolumbie: Příměří mezi poslední významnou aktivní guerillovou skupinou ELN a vládou vstoupilo v neděli 1. října v platnost. Ta vyprší v lednu 2018, avšak s možností prodloužení dle pokroku v mírových jednání. Platnost příměří je také dána dalšími podmínkami – zákaz únosů, rekrutace mladistvých, pokládání min či jakékoliv agrese. Vláda naopak přislíbila zlepšit podmínky uvězněných příslušníků ELN, posílit ochranu společenských aktivistů a dekriminalizovat některé formy protestů.
[Post-sovětský prostor]
Moskva/Berlín: Bývalý nemecký kancelár Gerhard Schroder sa stal predsedom dozornej rady ruskej ropnej spoločnosti Rosneft. Schroder, ktorý v rokoch 1998-2005 zastával post nemeckého kancelára, a za ktorého vlády došlo k schváleniu projektu Nord Stream, patrí k blízkym priateľom ruského prezidenta Vladimíra Putina. Jeho pôsobenie v orgánoch Rosneftu dlhodobo kritizujú nemecké politické strany počnúc CDU/CSU až po jeho materskú SPD. Sociálnym demokratom sa nepáči nielen to, že bude súčasťou firmy na ktorej predstaviteľa Igora Sečina sú uvalené sankcie EÚ a USA, ale aj to, že za pôsobenie v dozornej rade bude nemecký exkancelár poberať vysoký plat.
Moskva: Ruský prezident Vladimír Putin v strede týždňa oznámil, že Ruská Federácia zlikvidovala svoje posledné zvyšky chemických zbraní. Stalo sa tak 3 roky pred plánovaným termínom (2020). Rusko podľa Putina tak plní záväzok vyplývajúci zo zmluvy CWC, čím prispieva k bezpečnejšiemu svetu. Líder Kremľa však zároveň využil túto príležitosť, aby poukázal na proces likvidácie chemických zbraní v USA. Spojené štáty termín likvidácie trikrát posunuli z finančných dôvodov, čo Putin označil za „zvláštne“. Celkové náklady na likvidáciu ruských chemických zbraní sa vyšplhali na viac ako 4,5 mld. eur. Infraštruktúra vybudovaná pre tento účel bude ďalej využívaná v chemickom a farmaceutickom priemysle na likvidáciu nebezpečných látok.
[Východní Asie]
Malajzia: Malajzijské autority zakázali svojim občanom vycestovať do Severnej Kórey. Kuala Lumpur to odôvodnil súčasnou nebezpečnou situáciou a tenziami súvisiacimi s vojenskými aktivitami komunistickej krajiny. Orgány však dodávajú, že nariadenie má flexibilný charakter a môže byť v dôsledku zmiernenia napätia zrušené. Malajzia sa ku kroku uchýlila i napriek tomu, že v jej vzťahoch s Pchjongjangom tradične prevažoval pozitívny smer – krajiny spolupracovali najmä v ekonomickej, kultúrnej a vzdelávacej sfére. Obrat v politike Malajzie nastal po atentáte na nevlastného brata severokórejského vodcu Kim Čong-nama v malajzijskom hlavnom meste.
Japonsko: Japonský ministerský predseda Šinzó Abe rozpustil parlament a zároveň vyhlásil predčasné voľby, ktoré by sa mali konať v priebehu októbra. Premiér deklaruje, že za rozhodnutím stála nevyhnutná potreba posilnenia vládneho mandátu v súvislosti s rozsiahlymi hrozbami zo strany komunistickej Severnej Kórey. Abeho popularita je vysoká, severokórejské napätie dokonca prebilo i podozrenia, že vládny líder je zapletený do kauzy rodinkárstva. Japonský premiér bude čeliť jeho hlavnej vyzývateľke – tokijskej guvernérke Juriko Koike a jej Strane nádeje.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Lockheed Martin ve spolupráci s Armádou Spojených států na raketové střelnici Whithe Sands otestoval nový laser ATHENA (Advanced Test High Energy Asset) proti bezpilotnímu prostředku. ATHENA má být o polovinu účinější než její předchůdce a představuje další mezník na cestě k bojovému nasazení laserů.
Kybernetická bezpečnost: Evropský policejní úřad (EUROPOL) informoval o závažnosti škodlivého softwaru Ransomware, který je považován za největší kybernetickou hrozbu roku 2017. Jedná se o malware, který zabraňuje přístupu k počítači a následně žádá výkupné za jeho obnovení. Nejznámější je ransomware Wannacry, který v květnu 2017 napadl více než 230 000 počítačů ve 150 zemích. EUROPOL mimo jiné informoval o zvyšující se aktivitě v komunitě poskytující služby v oblasti počítačové kriminality. Z tohoto důvodu vytváří speciální složku, která se bude snažit bojovat s operacemi probíhajícími na platformě DarkMarket.
