[Afrika]
Nigéria/Juhoafrická republika: Nedávna vlna násilných útokov s xenofóbnym motívom v Johannesburgu, vyústila k stretnutiu predstaviteľov týchto štátov, nakoľko boli medzi obeťami aj občania Nigérie. Silné africké ekonomiky s významným hospodárskym prepojením sa rozhodli upevniť vzájomné vzťahy a predchádzať podobným udalostiam pomocou systému včasného varovania. Tieto preventívne opatrenia majú sledovať prítomnosť negatívnych nálad medzi obyvateľmi, a následne upozorniť kompetentné zložky v obidvoch štátoch. Prezidenti Buhari a Ramaphosa sa zhodli na nutnosti potrestať kriminálne činy bez ohľadu na národnú príslušnosť ich páchateľov.
Somálsko: Vláda implementovala nové školské osnovy pre žiakov základných a stredných škôl, ktoré sa nemenili od vypuknutia občianskej vojny v roku 1991. Jedným z cieľov je boj proti výraznému vplyvu teroristickej organizácie Al-Shabaab pomocou kvalitného výkladu Islamu za pomoci duchovných. Hlavným problémom bolo, že tieto školské osnovy pochádzali z desiatich okolitých štátov, čo spôsobovalo nie len nejednotnosť a chaos vo výučbe, ale aj jazykovú bariéru. Podľa prieskumov OSN je Somálsko na posledných priečkach vzdelanosti, kedy len štyri z desiatich školopovinných detí školu skutočne navštevuje. Ďalšou alarmujúcou záležitosťou je fakt, že len 22 % z 30 000 somálskych učiteľov má oficiálny certifikát.
[Blízký východ]
Irák: Od úterý v Bagdádu a v převážně šíitských regionech na jihu země probíhají protivládní protesty proti korupci a stálým ekonomickým problémům. Bylo během nich zabito přes sto lidí, z toho nejméně šest policistů. Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí nato v pátek označil požadavky protestujících za oprávněné a na sobotu svolal parlament, aby projednal návrhy na zvýšení zaměstnanosti mladých lidí. Protesty, ke kterým se přidal i nejvyšší irácký šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání, stále neutichají. Další šíitský duchovní Muktada Sadr vyzval k předčasným volbám.
Sýrie/Turecko: Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu oznámil, že zahájí vojenskou operaci v severovýchodní Sýrii, aby vytlačil syrsko-kurdské bojovníky ze syrsko-tureckých hranic. Dle Erdogana by se mělo jednat o vzdušnou a pozemní operaci, která má začít co nejdříve. Oznámení následovalo krátce poté, co obvinil Spojené státy, že neudělaly dost pro odsunutí kurdských bojovníků od turecké hranice. Mluvčí Syrských demokratických sil Mustafa Bali kontroval prohlášením, že nebudou váhat oplatit nevyprovokovaný turecký útok, i kdyby to mělo vést k válce podél celé hranice.
[Euroatlantický prostor]
Nórsko: Podľa bezpečnostného portáli Aldrimer.no sa na nórskom území pohybovali ruské vojenské oddiely, konkrétne špeciálne oddiely Spetznas. Ich prítomnosť bola podľa informácií portálu zaznamenaná ako na súostroví Svalbard, tak na nórskej pevnine. Rusko aktivity v Nórsku poprelo. Ak by sa však prítomnosť ruských jednotiek potvrdila, išlo by o významnú eskaláciu presahujúcu doterajšie testovanie pripravenosti pobaltských a škandinávskych štátov zo strany Ruska – prenikanie do vzdušného priestoru a vysielanie ponoriek do ich výsostných vôd.
USA: Ministerstvo obrany vytvorilo funkciu poradcu ministra obrany pre záležitosti Číny. Pôjde o človeka, ktorého agendou bude sledovať vojenské, strategické a bezpečnostné trendy v Číne a pomáhať ministrovi obrany vytvárať zodpovedajúce stratégie. Ohlásenie vzniku tento funkcie bolo načasované pri príležitosti osláv 70 rokov komunistickej Číny v rámci ktorých sa konala vojenská prehliadka, na ktorej Čínska ľudová republika prezentovala svoje najmodernejšie zbrane.
[Západní Balkán]
Kosovo: V zemi se konaly předčasné parlamentní volby vyvolané odstoupením premiéra Ramuše Haradinaje a následným rozpuštěním parlamentu. Voliči v neděli vybírali 120 nových poslanců. Děje se tak v době, kdy Kosovo bojuje jak se závažnými ekonomickými problémy, tak s nejistotami ohledně společného dialogu se Srbskem. V zemi s populací 1,8 milionu obyvatel má možnost volit téměř dva miliony lidí, což je způsobeno velikostí diaspory. Pro Kosovo jde o čtvrté parlamentní volby od vyhlášení nezávislosti v roce 2008.
[Jižní Asie]
Afghánistán/Pákistán: Americký vyjednavač Zalmay Khalilzad se v Islámábádu setkal se zástupci Tálibánu. Delegace povstalců se nejprve setkala s pákistánským ministrem zahraničí Mahmúdem Kureším, s nímž se shodla na nutnosti brzkého obnovení rozhovorů o ukončení konfliktu, které přerušil Donald Trump po útoku, při němž zemřel americký voják. Ačkoli se Khalilzad s představiteli Tálibánu sešel, nejde podle americké strany o obnovení vyjednávání. Účelem schůzky mělo být budování důvěry. Představitelé povstalců prohlásili, že se cítí být vázáni tím, co bylo vyjednáno v Dauhá.
Indie: Ministr vnitra Amit Šáh prohlásil, že je třeba vyhnat ilegální migranty ze Západního Bengálska. Posloužit by k tomu měl tzv. národní občanský registr – databáze, ze které mohou úřady vyčíst, kdo byl indickým občanem v roce 1971, kdy sousední Bangladéš vyhlásila nezávislost. Podobný postup byl v srpnu tohoto roku aplikován i v sousedním státu Ásám, který podobně jako Západní Bengálsko sdílí přibližně dva tisíce kilometrů dlouhou hranici s Bangladéší. V Ásámu kvůli zákonu ze dne na den ztratily občanský status téměř dva miliony lidí. Politické vedení Západního Bengálska, jež tvoří opozici vůči vládní straně BJP, se proti kroku ostře ohradilo.
[Latinská Amerika]
Peru: Prezident Martín Vizcarra v pondelok rozpustil opozíciou ovládaný parlament a vyhlásil na 26. januára nové voľby. Kongres jeho rozhodnutie označil za „porušenie ústavného poriadku“, pozastavil prezidentovi výkon funkcie a vymenoval namiesto neho doterajšiu viceprezidentku Mercedes Aráozovú. Rozpustenie parlamentu vyvolalo pozitívne reakcie verejnosti, tisíce ľudí sa zhromaždili v peruánskych uliciach, aby protestovali proti skorumpovaným politikom.
[Východní Asie]
Indonézia: V Jakarte už viac ako týždeň panujú násilné študentské protesty, najväčšie za posledné dve dekády. Vypukli potom, ako súčasný prezident Joko Widodo (ktorý sa práve pripravuje na druhú inauguráciu) nezakročil proti zmenám v legislatíve krajiny. Jokowi v apríli 2019 zvíťazil s proreformným programom, avšak jeho koalícia v parlamente šokujúco podporila nové zákony smerujúce k oslabeniu Komisie na eradikáciu korupcie (KPK), najpopulárnejšej inštitúcie v krajine, či ku kriminalizácii mimomanželského pohlavného styku. Demonštranti žiadajú, aby prezident zmeny odmietol.
KĽDR: Severná Kórea vo štvrtok vykonala skúšku balistickej strely odpaľovanej z ponorky (SLBM). Strela bola odpálená vo „vertikálnom móde“. Pri normálnom uhle trajektórie by mala mať dolet 2000 km, čo znamená ohrozenie celého Japonska. Kórejská vládna agentúra uviedla, že Pukguksong-3 bola odpálená, aby zadržala hrozbu externých síl. USA následne vyzvali Kimov režim, aby sa zdržal ďalších provokácií.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Firma Bell Helicopter predstavila dizajn konceptu vrtuľníka, s ktorým sa zapojí do amerického programu FARA (Future Attack Reconnaissance Aircraft). Ten má nahradiť vrtuľníky OH-58D Kiowa Warrior. Stroj s názvom Bell 360 Invictus bude využívať technológie z nedávno vyvinutého civilného stroja Bell 525 Relentless. Invictus si zachová komerčný dizajn doplnený o veľké postranné aerodynamické plochy. Civilný Relentless je schopný letieť rýchlosťou 370 km/h (200 kn), čo dáva vojenskému Invictiusu slušné šance na splnenie požiadavky minimálnej cestovnej rýchlosti stanovenej na hodnotu 333 km/h (180 kn).
Kyberbezpečnost: Společnost Microsoft v pátek oznámila, že má důkazy o provedeném pokusu zmocnit se emailového účtu jednoho z amerických prezidentských kandidátů, za kterým by měla stát skupina hackerů z Íránu. O kterého z kandidátů se jedná, Microsoft nechce prozradit. Stejní hackeři za minulý měsíc zaútočili na dalších 240 emailových účtů, které patří současným či bývalým představitelům americké politiky, novinářům, nebo vlivným Iráčanům žijícím v zahraničí. Kontrolu se jim podařilo převzít jen ve čtyřech případech, přičemž žádný ze zneužitých účtů nemá podle Microsoftu s prezidentskou kampaní nebo americkou politikou nic společného.
