[Afrika]
Etiopie: V pátek 28. září propukla na západě Etiopie nová vlna etnického násilí. V důsledku násilností uteklo ze svých domovů přes 70 000 lidí. Etnické násilí v oblasti v posledních měsících eskaluje. Dle komentátorů ke zhoršení situace přispívají také kroky reformistického premiéra Abiyho Ahmeda. Abiy od svého nástupu k moci zmírnil restrikce, jež dříve uvrhly některé odbojné skupiny do ilegality. Sám premiér vyzval k uklidnění situace a prosazování jednoty. Od počátku střetů v dubnu 2018 své domovy v jižní Etiopii opustil téměř milion lidí.
Mosambik: Celkem 189 obžalovaných bylo ve středu 3. října postaveno před soud. Jedná se o osoby obviněné z islamistických útoků. Mezi obžalovanými se nachází i několik cizinců. Od loňského října se v provincii Cabo Delago, na hranici s Tanzanií, odehrálo 40 útoků, při nichž bylo islamisty brutálně zavražděno přes 100 lidí. Bezpečnostní konzultanti přisuzují útoky členům skupiny Al-Sunna wa Jama’a. Státní autority útoky doposud připisovaly na vrub islamistům (pocházejícím z asi 18% muslimské menšiny) pouze neochotně.
[Blízký východ]
Sýrie: Rusko v úterý dokončilo dodávku raketového systému S-300 syrské armádě. Jedná se o moderní systém protivzdušné obrany s dosahem až 200 km. Rusko se rozhodlo Sýrii tento systém poskytnout poté, co syrská armáda omylem sestřelila ruský letoun Il-20 a zabila 15 členů posádky. Rusko považuje odpovědné za sestřelení svého letounu Izrael, jehož letouny se údajně ukryly za ruský letoun.
Írán: Ochlazování vztahů mez Spojenými státy a Íránem stále pokračuje a ve středu země zrušili přes šedesát let starou „Smlouvu přátelských vztahů, hospodářských vztahů a konzulárního právem mezi Spojenými státy americkým a Íránem.“ Stalo se tak poté, co Mezinárodní soudní dvůr rozhodl ve prospěch Íránu, který napadl americké sankce u tohoto soudu. Soud požaduje, aby USA zrušily sankce a humanitární zboží, jako jsou léky a potraviny. Mike Pompeo označil íránskou žalobu jako bezvýznamnou a obvinil Írán ze snahy zasahovat do suverénních práv USA. Ty se v čele s Donaldem Trumpem snaží Írán dlouhodobě izolovat.
[Euroatlantický prostor]
Lotyšsko: Uplynulú sobotu sa v Lotyšsku konali parlamentné voľby, ktoré vyhrala proruská sociálnodemokratická strana Centrum harmónie (SC) s 19,9 % hlasov. Na druhom mieste skončila populistická strana Komu patrí štát (14,06 %) a na treťom mieste Nová konzervatívna strana (13,6 %). Víťazstvo strany SC sa očakávalo, keďže vyhrala voľby aj v rokoch 2011 a 2014, ale ani raz nebola schopná zostaviť vládu. Podporuje ju prevažne ruská menšina, ktorá tvorí až štvrtinu obyvateľov Lotyšska. Tohtoročných volieb zúčastnilo rekordne má voličov – iba 54,6 %.
Holandsko: Holandské ministerstvo obrany oznámilo, že krajine sa podarilo prekaziť útok ruských hackerov na Organizáciu pre zákaz chemických zbraní (OPCW). V následku toho krajina vyhostila štyroch dôstojníkov ruskej vojenskej rozviedky GRU. Hackeri boli prichytení priamo pri čine v okolí jej sídla, pričom v aute, v ktorom sedeli, boli objavené antény, počítače a mobilné telefóny, ktorými sa mali pokúsiť penetrovať sieť organizácie. OPCW so sídlom v Haagu vyšetruje chemický útok na Sergeja Skripaľa a jeho dcéru, ktorý sa odohral v Anglicku a spáchali ho pravdepodobne práve príslušníci GRU. V rovnakom čase však obvinili Rusko aj Spojené štáty. Siedmi hackeri z GRU mali byť zodpovední za kyberútoky na spoločnosť Westinghouse Electric, ktorá dodáva palivá, služby a projektovanie stavieb svojim zákazníkom, mimo iných aj Ukrajine, a od ktorej sa snažili ukradnúť tajné dáta.
[Jižní Asie]
Indie: Premiér Naréndra Módí podepsal smlouvu o nákupu pěti ruských protiletadlových systémů S-400 Triumf. Obě strany se finálně dohodly během páteční návštěvy ruského prezidentu Vladimira Putina v Novém Dillí. Kontrakt na pokročilé systémy má hodnotu okolo pěti a půl miliardy dolarů a vyjednávání o nákupu započalo již v roce 2015. Nákup je v americké legislativě klasifikován jako „významný“, a proto může podle nového amerického zákona znamenat uvalení sankcí proti Indii. Zákon byl schválen teprve minulý srpen jako reakce na obvinění z ruského zasahování do amerických voleb. Americký ministr obrany Jim Mattis ale otevřeně mluví o výjimce pro Indii, jelikož se jedná o strategického spojence Spojených států.
Pákistán: Vláda premiéra Chána hodlá přehodnotit čínské investice v rámci Iniciativy pásu a cesty (BRI) a dohodla se se Saúdskou Arábií na výstavbě rafinérie v přístavu Gwádar. Kritičtější postoj k BRI přichází se snahou snížit zahraniční dluh země a zajistit rozvoj za přijatelnou cenu. Čína souhlasí s vyhodnocením jen těch projektů, jež ještě nebyly započaty. Plánovaná rafinérie, jejíž výstavba bude stát 8–9 miliard dolarů, má zpracovávat 500 000 barelů ropy denně. Pákistán od Saúdské Arábie očekává zapojení do menších investic a energetických projektů, především v oblasti zkapalněného zemního plynu.
[Post-sovětský prostor]
Kyjev: Parlament Ukrajiny tento týždeň predĺžil osobitný status Donbasu do 31. prosince 2019. Stalo sa tak na návrh prezidenta Petra Porošenka. Za návrh zákona o „predĺžení osobitnej správy na Donbase“ hlasovalo 245 z 365 prítomných poslancov (proti 62, zdržalo sa 10, nehlasovalo 48). Podľa Kyjeva zákon prispeje k obnoveniu suverenity a územnej celistvosti Ukrajiny.
Moskva: V Ruskej federácii sa tento týždeň udialo niekoľko rošád na gubernátorských postov. Prezident Putin odvolal hlavy: Lipeckej a Kurganskej oblasti a tiež predstaviteľov republiky Chakasie a Sankt-Peterburgu. Odvolaný predstavitelia boli nahradený tzv. VRIO (osobami dočasne poverenými správou úradu), ktorí budú jednotlivé oblasti viesť až do vymenovania nových gubernátorov, ktorí vzídu z riadne stanovených volieb (na konci roku 2018 resp. v 9/2019). Tohto týždňová vlna odvolávaní je súčasťou širšej vlny z konca septembra. Podľa analytikov tak Kremeľ reaguje na slabý úspech strany Jednotné Rusko v septembrových regionálnych voľbách.
[Východní Asie]
Čína: Vědci z Číny pracují na satelitu schopném určit pozici ponorky až do hloubky 500 metrů pod mořem. Kromě informací o poloze ponorek by mohl být satelit zdrojem dat o oceánech. Měl by vysílat laserové paprsky, které by při zachycení ponorky odeslaly signály zpět do satelitu, a počítače by pak stanovily pozici, rychlost a tvar ponorky. Ve skutečnosti však mohou fungování přístroje výrazně ovlivnit mračna, mlha, kalnost vody a mořští živočichové. Dle vědců je vytvoření takového přístroje nemožné kvůli absenci světla v mořských hlubinách.
Jižní Korea: Bývalý jihokorejský prezident Lee Myung-bak byl odsouzen k patnácti letům vězení a pokutě 11,5 milionů dolarů za korupci. Soud shledal, že prezident zpronevěřil peníze prostřednictvím firmy DAS, která údajně patří jeho bratrovi. Byl také obviněn z přijetí téměř šesti milionů dolarů od firmy Samsung za udělení amnestie jejímu předsedovi uvězněnému za daňové úniky. Prezident, který zemi řídil mezi lety 2008-2013, všechna obvinění popřel. Zajímavé je, že všichni čtyři dosud žijící bývalí jihokorejští prezidenti skončili ve vězení.
[Moderní technologie]
Moderní technologie: Americká Námořní pěchota (USMC) demonstrovala možnosti moderních senzorových a komunikačních systémů propojením M142 High Mobility Artillery Rocket System (HIMARS) a letounu F-35 Lightning II. HIMARS představuje lehké raketové dělostřelectvo a primární dalekonosnou zbraň námořní pěchoty. Na střelnici v Arizonské Yumě se podařilo zasáhnout cíl čistě na základě senzorových dat dodaných z letounu F-35, a to s maximální přesností. USMC v poslední době experimentují s nekonvenčním nasazením HIMARS hlavně pro případný boj v Pacifiku. Testovali i schopnost HIMARS pálit přímo z paluby transportních lodí anebo okamžitě po vysazení z dopravního letadla.
