[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Izrael: Izraelské letectvo ve čtvrtek zaútočilo na palestinské podzemní výrobny zbraní a výcviková střediska. Úder byl proveden v reakci na noční útok skupiny Hamás, která na izraelské území vystřelila nejméně sedm střel. Izraelské zdroje oznámily, že protivzdušná obrana tři rakety sestřelila a ostatní dopadly do bezpečné oblasti. Ani jedna ze stran doposud nenahlásila žádné oběti. Napětí mezi Izraelem a Palestinci eskalovalo poté, co jeruzalémská armáda provedla razii v uprchlickém táboře Jenin na Západním břehu Jordánu, při níž zemřelo nejméně devět lidí.
Turecko: Ministr vnitra Süleyman Soylu oznámil, že v pátek ráno došlo k zatčení více než dvou stovek osob podezřelých z napojení na obchod s drogami. Tzv. operace Rooting Out probíhala zejména ve východním Izmiru a zapojilo se do ní přes tisíc příslušníků ozbrojených složek. Boj proti drogovému organizovanému zločinu představuje pro Ankaru prioritu. Při poslední obdobné operaci, která proběhla na začátku ledna 2023 v Uşaku, bylo zadrženo 120 lidí. Soylu prohlásil, že Turecko je ukázkovým příkladem války proti drogovým kartelům. Od roku 2017 klesl v zemi počet úmrtí spojených s drogami téměř na čtvrtinu.
[Euroatlantický prostor]
Švédsko: Vstup Švédska do NATO je ohrozený po minulotýždňovom proteste v Štokholme, počas ktorého krajne pravicový politik Rasmus Paludan spálil Korán neďaleko tureckej ambasády. Na udalosť reagoval turecký prezident Erdogan, ktorý vyhlásil, že Švédsko nemôže po tomto proteste očakávať podporu Turecka pre členstvo v NATO. Paludan zopakoval pálenie Koránu, ktoré prebehlo o týždeň neskôr pred mešitou v dánskej metropole Kodaň. Zároveň vyhlásil, že bude tento čin opakovať každý piatok, kým sa Švédsko nestane členom NATO.
USA: Hodiny posledného súdu (Doomsday Clock) ukazujú 90 sekúnd do polnoci, najbližšie od ich vzniku. Symbolické hodiny, v ktorých polnoc znamená apokalypsu, sa tentokrát posunuli najmä kvôli vojne na Ukrajine. Medzi ďalšie dôvody patrí napríklad klimatická kríza, rozširovanie jadrového arzenálu Číny, testovanie rakiet Severnou Kóreou, či obohacovanie uránu Iránom. Hodiny posledného súdu vytvoril Bulletin of Atomic Scientists v roku 1947 s cieľom poukázať na to, ako blízko je ľudstvo k sebadeštrukcii.
[Jižní Asie]
Indie: Dle policejní výzkumné zprávy, kterou získal deník The Hindu, ztratila armáda 26 z 65 hlídkovacích pozic v provincii Ladak. Vláda se údajně snaží vyhýbat konfrontaci s Čínou, která v oblasti nainstalovala kamery s vysokým rozlišením a sporné území si také nárokuje. Indická armáda zřizuje nové checkpointy, aby omezila pohyb svých vojáků, úředníků i civilistů směrem k území okolo nevytyčené hranice. Zpráva také poznamenává, že se z tohoto území stává nárazníková zóna, nad níž Dillí ztrácí kontrolu. Podle zdrojů z ministerstva obrany jde o plánovaný postup v rámci snižování napětí mezi oběma zeměmi.
Pákistán: Zemi v pondělí postihl blackout na více než 12 hodin. Za celostátním výpadkem proudu v půl osmé ráno stálo kolísání frekvence v elektrickém vedení. To zapříčinilo odpojení severní a jižní větve přenosové sítě. Následně docházelo k výpadkům telefonního signálu. Ačkoli je pákistánská infrastruktura zajištěna generátory, vyskytly se problémy s doplňováním paliva. Kvůli finanční krizi se vláda snaží s energiemi šetřit, a proto zavedla všeobecnou „zavírací hodinu“ na 20:30. Na noc se navíc některé části přenosové soustavy vypínají. Právě to mohlo stát za blackoutem, při němž síť po zapnutí neunesla nápor.
[Latinská Amerika]
Haiti: Po nedávných vraždách policistů roste napětí v zemi. Demonstranti vyšli do ulic hlavního města, kde stavěli barikády, stříleli do vzduchu a zapalovali pneumatiky. Vyjadřovali tím nesouhlas s agresí gangů, které mají na svědomí zmíněné vraždy. Vzhledem k neustálé hrozbě násilí a bezpráví je v Port-au-Prince dle UNICEFu ohroženo více než milion dětí. Hrozí jim zároveň i podvýživa a různé nemoci jako například cholera. Pro rok 2023 požaduje UNICEF na své operace v Haiti 210 milionů dolarů, tedy více než dvojnásobek požadované částky z loňského roku.
Kolumbie: Vůdce zločinecké skupiny Gulf Clan se přiznal k obchodu s drogami. Dario Antonio Usuga David, známý jako Otoniel, u amerického soudu souhlasil s předáním 218 milionů dolarů z výnosu drog, čímž přiznal obchod s kokainem a vedení rozsáhlé sítě kriminálních operací v regionu. Otoniel byl zatčen na podzim 2021, přičemž do USA byl vydán na jaře 2022. Nyní mu hrozí trest ve výši minimálně 20 let až doživotí. Patřil mezi nejvýznamnější kolumbijské obchodníky s drogami od dob Pabla Escobara.
[Postsovětský prostor]
Kyrgyzstán/Uzbekistán: Lídři obou zemí se setkali v Biškeku, aby projednali vrcholící proces delimitace společných hranic. Ty jsou od rozpadu Sovětského svazu příčinou napětí, kdy mezi bývalými svazovými republikami již proběhlo několik pohraničních střetů. Obě země doufají, že zlepšení vztahů povede k masivnímu nárůstu vzájemného obchodu. Kyrgyzský prezident Sadyr Žaparov prohlásil, že setkání se svým protějškem Šavkatem Mirzijojevem vnímá jako historickou událost, a uzbeckou stranu označil za bratrský stát a strategického partnera. Dle Mirzijojeva nebyly vztahy obou zemí nikdy tak dobré jako nyní. V Kyrgyzstánu však narychlo ratifikovaná dohoda vyvolala odpor opozice i aktivistů.
Ukrajina/NATO: Vláda kancléře Olafa Scholze povolila vývoz hlavního bojového tanku německé výroby Leopard 2 na pomoc Ukrajině. Po váhavém přístupu Německa tak byly vyslyšeny ukrajinské prosby o zaslání těžké techniky západní výroby, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj vnímá jako klíčovou pro posílení bojových kapacit státu. Dle ukrajinského velvyslance ve Francii bylo západními zeměmi slíbeno dodání 321 kusů nejmodernějších strojů, jakými jsou právě tanky Leopard 2 nebo americký M1 Abrams. Kdy budou zařazeny do operačního stavu Ukrajiny, ovšem není známo.
[Subsaharská Afrika]
Burkina Faso: Vojenská junta ukončila dohodu s Francií o vojenské pomoci z roku 2018 a požaduje odchod jejích jednotek do jednoho měsíce. Důvodem má být nízká efektivita francouzské pomoci v boji s povstalci a teroristy. Loni se podobná situace odehrála v Mali, které poté využilo služeb paramilitární skupiny Wagner group, přičemž i u Burkiny Faso se očekává podobný scénář spojený s prohlubováním vztahů s Ruskem. Novým působištěm francouzských jednotek se výhledově může stát Niger, kde se momentálně nachází okolo 2000 francouzských vojáků.
Somálsko/USA: Americké jednotky provedly úspěšnou operaci, která vedla ke smrti vysokého představitele a globálního finančního zprostředkovatele Islámského státu Bilala al-Sudaniho. Ten byl klíčovým mužem při financování Islámského státu v Africe a Islámského státu provincie Chorásán. Akce se odehrála 25. ledna v hornatém jeskynním komplexu na severu země a spolu s al-Sudanim bylo zabito dalších deset islámských extremistů. K civilním obětem dle Pentagonu nedošlo, nicméně o celé operaci bylo zveřejněno pouze malé množství informací.
[Západní Pacifik]
Filipíny: Medzinárodný trestný súd znovu začal vyšetrovanie týkajúce sa údajných zločinov proti ľudskosti, ktoré sa mali odohrať počas režimu bývalého prezidenta Rodriga Duterta. Kampaň vojny proti drogám, ktorá bola argumentom pre brutálne jednanie bezpečnostných zložiek v krajine, trvala takmer šesť rokov a zanechala deväťtisíc mŕtvych. Súd vyšetrovanie pozastavil v roku 2021 na žiadosť filipínskej vlády po uvedení vlastného vykonávania vyšetrovania. Organizácia Human Rights Watch tvrdí, že národná polícia falšovala dôkazy a vtedajší prezident ohlásil, že nebude spolupracovať na žiadnom objasňovaní činov.
Nový Zéland: Novým nastupujúcim premiérom sa stal Chris Hipkins, ktorý v pozícii nahradí Jacindu Ardern. Jedným z kľúčových bodov, ktorými sa hodlá v najbližšej dobe venovať, je zvrátenie recesie či nárast popularity konzervatívnej opozície v krajine. Ako bývalý minister školstva, polície, verejnej služby a vedúci snemovne taktiež stál za zrodom proti-covidových opatrení v krajine. V prvom príhovore po zložení prísahy sľúbil zmenu priorít Nového Zélandu a nájdenie riešenia pre narastajúce životné náklady v krajine.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Firma Fujitsu oznámila závěry svých lednových zkoušek, ve kterých testovala, jak obtížné je pro kvantové počítače prolomit RSA šifrovací klíč s délkou 2048 bitů. Experimenty ukázaly, že dnešní kvantové výpočty zatím nepředstavují bezprostřední hrozbu pro používanou kryptografii. Provedené testy byly reakcí na publikovaný výzkum několika čínských institucí, který naznačoval průlom v dané problematice. Článek však vyvolal značně odmítavé reakce a skepsi. Zástupci společnosti nicméně zdůrazňují, že brzy může přijít doba, kdy bude nutné přejít na kryptografii odolnou vůči kvantovým výpočtům.
