[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Sýrie: Kurdské milice ve středu oznámily, že se jim podařilo opět převzít kontrolu nad věznicí Ghouran. Bojovníci Islámského státu podnikli v minulém týdnu na vězení rozsáhlý útok, při kterém osvobodili desítky svých členů. Rozsáhlé boje o kontrolu nad oblastí si během osmi dnů vyžádaly na 332 obětí, mezi kterými jsou bojovníci obou stran, vězni i dozorci. Všichni věznění se kurdským spojencům vzdali. OSN v souvislosti s útokem vydalo varování před opětovně rostoucím vlivem Islámského státu.
Jemen: Saúdskoarabské jednotky v sobotu podnikly rozsáhlé operace proti hútíjským bojovníkům v jemenské provincii Marib. V hlavním městě provincie povstalci tuto středu spáchali atentát, který nepřežilo pět civilistů. Následující odvetná operace si vyžádala nejméně 90 mrtvých Hútíů. Povstalci stále častěji útočí na civilní cíle. Minulý týden Hútíjové spáchali atentát v Abú Zabí. Ten měl Spojené arabské emiráty odradit od angažmá v jemenské válce, kde se boje s postupem saúdskoarabských jednotek stále zintenzivňují a napětí mezi stranami se dlouhodobě vyostřuje.
[Euroatlantický prostor]
Francúzsko/Ruská federácia: Počas piatkového telefonátu s francúzskym prezidentom Emmanuelom Macronom uviedol jeho ruský náprotivok Vladimir Putin, že západ v súvislosti s Ukrajinskou krízou nezohľadnil „zásadné obavy Ruska“. Tie sa týkajú ďalšieho rozširovania NATO, ako aj požiadavku návratu späť do obdobia z roku 1997. Macron v snahe o deeskaláciu ukrajinskej krízy zvolil rétoriku zmierlivejšiu oproti svojim britským a americkým spojencom, no rozhovor nepriniesol výrazný prielom. Ruský prezident mal však Macrona ubezpečiť, že ofenzívu neplánuje a konfrontáciu si neželá.
Spojené štáty/Európska únia: Predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyen a prezident Spojených štátov Joe Biden deklarovali zaistenie energetickej bezpečnosti Európy a prechodu na obnoviteľné zdroje. V snahe znížiť závislosť na Ruskej federácii v spojitosti s krízou na hraniciach Ukrajiny chce EÚ diverzifikovať dodávky energie. Výroba čistej energie, zvýšenie energetickej účinnosti a podpora technológií majú zas prispieť plneniu záväzkov z Parížskej dohody. Podrobnosti spolupráce budú dohodnuté 7. februára na zasadnutí Rady pre energetiku EÚ s USA.
[Jižní Asie]
Afghánistán: V neděli 23. ledna začalo v Oslu třídenní jednání mezi Tálibánem a západními zeměmi. Diskutovalo se především o ekonomické krizi a lidských právech. Delegace pod vedením ministra zahraničí Amíra Chána Muttakího požadovala mezinárodní uznání a přístup k financím, které byly zmraženy Spojenými státy. Podpora ze západu však bude záviset na zlepšení situace v oblasti lidských práv, zejména práv žen. Minulý týden mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid přislíbil návrat dívek do škol. Ve středu rovněž proběhl po dvou měsících první evakuační let z Kábulu do Kataru, který následoval po jednání obou vlád.
Pákistán: V úterý proběhl útok na armádní základnu na jihozápadě země, při kterém zahynulo nejméně deset vojáků. K útoku se přihlásila etnická povstalecká skupina Balúčistánská osvobozenecká armáda (BLA), která usiluje o vytvoření vlastního státu ze současné pákistánské provincie Balúčistán. BLA bojuje proti vládě již více než dvě dekády, ale tento útok je v rámci posledních let zdaleka nejzávažnější. Premiér Imrán Chán označil mrtvé za mučedníky a řekl, že je stát odhodlaný bojovat proti terorismu ve všech formách.
[Latinská Amerika]
Honduras: Ihned po nástupu první prezidentky Xiomary Castro se může země ocitnout v politické paralýze a legislativní krizi. Důvodem je neshoda uvnitř strany Libre, jíž je prezidentka členkou. Zákonodárci této strany nepodpořili prezidentku ve výběru šéfa Kongresu a hlasovali pro vlastního kandidáta. Oba kandidáti se následně prohlásili za vedoucího Kongresu, čímž vznikla patová situace. Xiomara Castro navíc nastupuje do úřadu v období vysoké nezaměstnanosti, přetrvávajícího násilí, korupce a dalších problémů v zemi, které se prezidentka zavázala řešit.
Kolumbie: Nejvyšší soud nařídil vládě, aby po řadě vražd chránila odzbrojené bývalé členy guerilly FARC. Od uzavření mírové dohody mezi vládou a rebely v roce 2016 bylo zavražděno přibližně 300 demobilizovaných členů FARC. Soud proto rozhodl, že stát ignoroval základní práva rebelů na život a mír. Ačkoliv se více než 13 tisíc členů FARC demobilizovalo, přibližně 5 tisíc jich stále pokračuje v boji. K poslednímu incidentu došlo ve stejném týdnu jako k vydání rozhodnutí soudu – skupina ozbrojenců zaútočila na konvoj OSN. Při útoku nikoho nezranili, ale spálili dvě ze tří vozidel.
[Postsovětský prostor]
Ukrajina: Vláda v Kyjevě stáhla při pondělním jednání z parlamentu návrh zákona, který obsahoval pravidla reintegrace Krymu a Donbasu. Kyjev tím splnil ruské podmínky pro uskutečnění jednání tzv. normandského formátu, které se má zabývat sílícím napětím na Ukrajině. K rostoucí nejistotě kolem dění na ukrajinsko-ruských hranicích přispěla tento týden zpráva o zasílání zásob krve ruským jednotkám v blízkosti ukrajinských hranic. Tento detail podle expertů zvyšuje úroveň bojové připravenosti ruských ozbrojených sil.
Kyrgyzstán/Tádžikistán: Patová situace způsobená zablokovanou silnicí zapříčinila čtvrteční přestřelku mezi pohraničníky obou zemí. Na kyrgyzské straně jsou čtyři zranění, tádžické úřady přesné číslo obětí neuvedly. Podle neoficiálního zdroje je však na tádžické straně jeden mrtvý a jedenáct zraněných. Generální tajemník Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti Stanislav Zas vyzval k okamžitému příměří a telefonicky se spojil s představiteli obou zapojených stran. Hranice mezi těmito dvěma státy je špatně vyznačená a představuje zdroj napětí. V minulém roce při pohraničních střetech zemřelo přes padesát lidí.
[Subsaharská Afrika]
Burkina Faso: V uplynulom týždni sa v Burkine Faso uskutočnil vojenský prevrat, po ktorom nahradil vo vedení krajiny prezidenta Rocha Kaborého podplukovník Paul-Henri Sandaogo Damiba. Armádni dôstojníci po získaní moci rozpustili vládu a pozastavili platnosť ústavy. Táto udalosť môže sťažiť boj proti džihádistom v oblasti Sahel. Jej následkom je taktiež suspendovanie členstva Burkiny Faso v Hospodárskom spoločenstve západoafrických štátov ECOWAS. Krajina od získania nezávislosti od Francúzska v roku 1960 utrpela už osem úspešných pučov.
Etiópia: Do hlavného mesta Mekelle vo vojnou zničenom regióne Tigraj dorazila po piatich mesiacoch prvá dodávka pomoci od Medzinárodného hnutia červeného kríža. Jej súčasťou sú napríklad lieky pre ľudí zranených v bojoch a vybavenie pre zdravotníkov. Objem pomoci bol zatiaľ menej ako 1,5 tony, avšak v najbližších dňoch sa očakáva jej nárast. V regióne aktuálne chýba významné množstvo liekov a potravín, viac ako 5 miliónov ľudí trpí nedostatkom jedla. Humanitárna kríza začala v súvislosti s konfliktom medzi etiópskou vládou a rebelmi z Tigrajskej ľudovej oslobodeneckej fronty.
[Západní Pacifik]
Thajsko: Južnú provinciu Yala v piatok zasiahlo najmenej trinásť výbuchov, ďalšie tri improvizované výbušné zariadenia boli zneškodnené. Cieľom útokov, pri ktorých bol zranený jeden civilista a zavraždení dvaja iniciátori, bolo pravdepodobne spôsobiť viac rozruch ako škody. K incidentu došlo niekoľko týždňov po otvorení dialógu vlády s povstalcami z malajsko-moslimskej menšiny na území. K podobným útokom sa v minulosti nikto neprihlásil, aj preto zatiaľ nie je potvrdené prepojenie udalosti so separatistickým povstaním.
Saudská Arábia/Thajsko: Štáty sa dohodly na výmene veľvyslancov a posilnení ekonomických a obchodných vzťahov. Prvé stretnutie na vysokej úrovni od roku 2008 a výsledná dohoda o spolupráci bola označená ako historický prelom po troch desaťročiach oslabených vzťahov medzi krajinami. Konflikt nastal v roku 1989 po lúpeži šperkov v hodnote miliónov dolárov thajským domovníkom pracujúcim pre saudského princa. Rozpor vyústil do vraždy troch saudskoarabských diplomatov v Thajsku, pričom atentátnici neboli nikdy obvinení.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Kontroverze spojená se Zimními olympijskými hrami 2022 se přesunula také do kyberprostoru. Cizinci vstupující do Číny jsou povinováni nainstalovat si aplikaci My2022, která má pomoci s bojem proti šíření Covidu-19. Citizen Lab, kanadská organizace zabývající se lidskými právy ve spojitosti s internetem, nicméně před aplikací varuje. Informace jsou slabě chráněny a není jasné, kdo bude s daty zacházet. Aplikace navíc obsahuje seznam cenzurovaných výrazů jako Tibet nebo Sin-ťiang. To vede některé země k protiopatřením, jako je používání starých telefonů.
