[Afrika]
Súdán: Počet mrtvých při protestech v zemi dosáhl dvaceti devíti obětí. Protesty trvají již měsíc a účastní se jich tisíce lidi v několika městech, včetně hlavního města Chartúmu či Port Súdánu. Hlavním požadavkem demonstrujících je odstoupení dlouholetého vládce země Omara al-Bashira. Zároveň se objevují informace, že se protesty rozšířily i do menších vesnic. Nepokoje začaly v polovině prosince minulého roku. Původní příčinou bylo zvyšování cen. Následně protesty přerostly v požadavek na rezignaci prezidenta. Úřady mimo jiné vydaly výjimečné stavy a noční zákazy vycházení v několika městech.
Demokratická republika Kongo (DRK): Nový prezident Félix Tshisekedi byl jmenován do funkce. Během ceremonie v prezidentském paláci řekl svým podporovatelům, že chce vybudovat usmířené Kongo. Ujal se moci po Josephu Kabilovi a jedná se o první mírové předání moci v DRK v téměř šedesátileté historii země, ačkoliv se objevují hlasy, které zpochybňují jeho vítězství v prosincových prezidentských volbách. Podle nich vyhrál jeho rival Martin Fayulu, který měl být postaven mimo hru tajnou dohodou mezi Kabilou a Tshisekedim. Ústavní soud odmítl Fayulovu žádost o přepočítání hlasů.
[Blízký východ]
Írán: Minulý pátek začalo dvoudenní cvičení Íránské armády Ektedar 97, kterého se účastnilo na 12 tisíc členů ozbrojených složek. Proběhlo v provincii Isfahan na území o rozloze 500 km2. Dle velitele pozemních sil generála Kioumarse Hejdarího mělo cvičení za cíl prověřit připravenost nových složek praporu speciálních sil rychlého nasazení a obrněného praporu, zapojen ale byl i velký počet letadel a vrtulníků. Zároveň mělo i demonstrovat sily soupeřům v regionu, například Izraeli a USA. Írán cvičení podobného typu pořádá pravidelně.
Sýrie: Americká dolní sněmovna Kongresu schválila v úterý večer zákon HR31 o dalších sankcích vůči cizincům a entitám podporujících Assadův režim či jeho podporovatele. Pokud dojde k jeho schválení v Senátu a podpisu prezidenta, dá Donaldu Trumpovi nástroj proaktivně vystupovat vůči těmto aktérům. Mezi možné důsledky patří zákaz udělení víz do země či zmrazení finančních prostředků. Zpráva přichází v době, kdy mnohé arabské země uvažují o obnově diplomatických vztahů s Damaškem, přičemž zákon může tyto snahy negativně ovlivnit.
[Euroatlantický prostor]
EU: Evropská komise zařadila Saudskou Arábii na seznam zemí s nedostatky v boji proti financování terorismu a praní špinavých peněz. Pro uvalení opatření, která se týkají zpřísnění kontrol všech plateb zahrnující fyzické i právnické osoby s vazbou na seznam zařazené země, je ještě potřeba souhlas všech členských států EU. Jde o další diplomatický políček ropné velmoci se špatnou pověstí. Mluvčí Komise uvedl, že nejde o finální podobu seznamu, a je tedy možné, že bude rozšířen i o další státy.
NATO: Krize ohledně Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) pokračuje. Na pátečním setkání zástupců všech členských zemí NATO a Ruska se nepodařilo dosáhnout vzájemné dohody a Washington je připraven zahájit proces odstoupení od smlouvy k 2. únoru 2019. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že ruská strana neukázala žádnou ochotu ke kompromisu, nicméně doufá v příznivější diplomatický vývoj v průběhu šestiměsíční výpovědní lhůty, která po odstoupení nastane.
[Západní Balkán]
Makedonie/Řecko: Řečtí zákonodárci schválili dohodu o změně názvu sousední Makedonie. V patečním hlasování podporu dohodě vyjádřilo 153 z celkových 300 poslanců. Hlasování v Řecku předcházelo několik dnů bouřlivých debat a demonstrací. Hlasování by tak mělo s konečnou platností vyřešit spor, který byl jednou z překážek pro vstup Makedonie do NATO a EU, jelikož Atény díky historickým sporům o název možná členství doposud blokovaly.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Na tréninkové centrum kontrarozvědky v provincii Vardak zaútočil minulé pondělí Tálibán. Výcvikové středisko Národního bezpečnostního ředitelství (NDS) v hlavním městě Majdán Šahru bylo napadeno sebevražedným atentátníkem ve voze naloženém výbušninami a skupinou útočníků v uniformách NDS, kteří spustili střelbu a byli zlikvidováni až po 5 hodinách. Jelikož se vláda snaží nezveřejňovat své ztráty kvůli poklesu morálky, počet obětí není jasný. Reuters operuje až se 126 mrtvými, což by z útoku dělalo nejhorší od srpnové konfrontace v Ghazní.
Afghánistán: Vyjednávací tým Tálibánu v Dauhá posílí mulla Abdul Ghaní Barádar, který byl v říjnu propuštěn z pákistánského vězení. Barádar patří k zakladatelům Tálibánu a jeho zařazení do vyjednávacího týmu je odpovědí na americký požadavek o účast vedení hnutí v rozhovorech. V Kataru probíhají jednání amerického vyslance Zalmaye Khalilzada, které podle zdrojů z Tálibánu dospěly k návrhu dohody. Ten Reuters řekl, že má obsahovat plán na stažení zahraničních vojsk v horizontu 18 měsíců od jejího podepsání. Americká strana tvrdí, že došlo k pokroku v jednání, ale dokud se strany nedohodnou na vnitřním dialogu v Afghánistánu a na příměří.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Predseda Národného zhromaždenia Juan Guaidó sa po masových protestoch proti prezidentovi Nicolasovi Madurovi prehlásil za dočasnú hlavu štátu. Guaidóa vzápätí podporil Donald Trump, na čo Maduro prerušil diplomatické styky s USA a dal diplomatom 72 hodín na opustenie štátu. Nariadenie bolo neskôr nahradené 30-dňovou lehotou na rozhovory. K podpore Guaidóa sa pridala väčšina štátov Latinskej Ameriky, Kanada, Albánsko a Gruzínsko. Krajiny EÚ dali Madurovi osemdňové ultimátum na usporiadanie nových volieb, ten to však odmietol. K jeho prívržencom patrí Rusko, Turecko, Čína, Bolívia, Kuba, či Sýria. Rusko vyzvalo všetky krajiny, aby sa vzdali myšlienky vojenskej intervencie vo Venezuele. Tamojšie ozbrojené zložky ostávajú verné režimu.
Mexiko/USA: Predstavitelia Mexika a Spojených štátov diskutovali o detailoch amerických Protokolov ochrany migrantov, podľa ktorých budú nemexickí žiadatelia o azyl v USA posielaní späť do Mexika. Tam budú musieť počkať na schválenie ich žiadosti, pričom doteraz im to bolo dovolené aj za hranicou USA. Mexické úrady však odmietli prijímať tých, ktorým v krajine hrozí preukázateľné nebezpečenstvo, keďže im nie sú schopné poskytnúť ochranu. Taktiež nie je jasné, kde Mexiko zaobstará ubytovanie pre tisíce navrátených migrantov.
[Post-sovětský prostor]
Rusko/Turecko: Na pracovnú návštevu Moskvy pricestoval minulou stredu turecký prezident R. Erdogan. Témou rokovaní bola bilaterálna spolupráca v obchodnej a humanitárnej sfére. Prezidenti Putin a Erdogan sa tiež venovali situácii v Sýrii. Turecký líder vyzdvihol úsilie oboch krajín v otázke mierového procesu na Blízkom východe. Podľa ruského prezidenta je v záujme všetkých zúčastnených, aby bol v Sýrii ustanovený Ústavný výbor, ktorý pripraví podmienky pre politické reformy v krajine. Obaja tiež prezidenti privítali rozhodnutie USA stiahnuť sa zo Sýrie. Podľa nich bude potrebné posilniť dialóg medzi Moskvou a Ankarou s cieľom zabrániť vytvoreniu vákua po odchode amerických jednotiek.
Rusko/Švédsko/USA: V poslednom týždni sa zvýšila intenzita narušení vzdušného priestoru krajín v oblasti Baltu a Arktídy zo strany ruského vojenského letectva. Minulý štvrtok narušilo prieskumné lietadlo IL-20 sprevádzané dvomi stíhačkami Su-27 vzdušný priestor Švédska na juhu krajiny. Podľa ruských vyjadrení, stíhačky vzlietli k údajnému neznámemu lietadlu smerujúcemu do ruského vzdušného priestoru. K podobnému incidentu došlo aj v nedeľu kedy k dvom ruským bombardérom Tu-160 pri severoamerickom pobreží vzlietli stíhačky amerického a kanadského letectva. Západ obviňuje Rusko z úmyselných provokácií cieľom ktorých je monitorovať reakcie PVO západných krajín. Moskva obvinenia odmieta, podľa nich sa ruské lietadlá pohybujú v medzinárodnom vzdušnom priestore.
[Východní Asie]
Malajzia: Sultán malajzijského sultanátu Pahang bol zvolený za nového kráľa Malajzie. Sultána Abdulláha zvolila Rada vládcov, ktorú tvoria vodcovia dynastií deviatich malajzijských sultanátov. Kráľ vládne v štáte po dobu piatich rokov. Následne Rada zvolí ďalšieho nástupcu, pričom sa tradične rešpektuje určité poradie následníctva naprieč jednotlivými sultanátmi. Zvoleniu Abdulláha predchádzala nečakaná abdikácia jeho predchodcu Muhammada. Kráľ hrá v politickom systéme Malajzie skôr ceremoniálnu rolu. Analytici pochybujú, že by nový kráľ zaujal proaktívnejšiu rolu v politických záležitostiach. Takéto ambície by taktiež narazili na silné postavenie súčasnej malajzijskej vlády.
Filipíny: Skoro tri milióny obyvateľov juhofilipínskeho regiónu Mindanao hlasovalo v referende, ktoré má vydláždiť cestu väčšej autonómii regiónu. V referende obyvatelia hlasovali, či súhlasia s tým, aby v majoritne moslimských oblastiach Mindanaa vznikol nový útvar – Bangsamoro. Autonómny útvar by získal mnoho právomocí, ktorými v súčasnosti disponuje centrálna vláda. Medzi najdôležitejšie body patrí väčšia kontrola nad regionálnymi zdrojmi a financovaním. V referende napokon hlasovalo 85 % obyvateľov v prospech plánu. Toto referendum je jednou z iniciatív zameraných na konečné ukončenie konfliktu medzi filipínskou centrálnou vládou a separatistami z juhu krajiny.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: BAE Systems odprodal většinový podíl ve své dceřiné společnosti BAE Systems LAND UK německému koncernu Rheinmetall. Ve vzniklé joint venture budou mít Rheinmetall a BAE podíl odpovídající poměru 55:45. Obchodovaná společnost s více jak 400 zaměstnanci se v současnosti věnuje především péči o pozemní techniku britské armády. Rheinmetall díky tomuto obchodu zlepšuje svou pozici na globálním trhu i získává potřebné kapacity pro aktivity ve Velké Británii. Český tendr na nová BVP, ve kterém mají oba zbrojní giganti své kandidáty, by tento obchod ovlivnit neměl.
Kyberbezpečnost: Po nedávnom úniku dát nazvanom Collection #1 zverejnil bezpečnostný expert Michal Špaček na svojom webe zoznam českých a slovenských webstránok, ktoré sa v kolekcii objavili. Z jeho analýzy vyplýva, že útočníci majú k dispozícii 6,2 miliónov českých emailových adries s heslami a 1,14 milióna slovenských. V oboch prípadoch bolo najpoužívanejším heslom „123456“. Podľa neho je Collection #1 súčasťou väčšej databázy BigDB, ktorá má veľkosť 595 GB.
