[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Irán: Bezpečnostné zložky islamskej republiky zadržali 9 občanov z viacerých štátov Európskej únie. Dôvodom zadržania je ich údajné priame či zákulisné zapojenie do prebiehajúcich protivládnych protestov v krajine. Tie vypukli po násilnom úmrtí dvadsaťdva ročnej Mahsi Aminiovej, ktorá bola zadržaná mravnostnou políciou. V piatkovom vyhlásení Irán tiež obvinil USA zo snahy prelomiť kontrolu iránskej vlády nad internetom. Podľa organizácie Iran Human Rights si protesty vyžiadali už 83 ľudských životov. Iránska vláda naopak poukazuje na zabitie niekoľkých členov bezpečnostných zložiek vrátane dôstojníkov IRGC.
Kuvajt: Po necelých dvoch rokoch sa v monarchii konali ďalšie predčasné parlamentné voľby. Tie boli vyhlásené na 29. septembra po tom, čo korunný princ šejk Mišal al-Ahmad al-Džábir as-Sabáh rozpustil parlament. Princovou snahou bolo ukončiť niekoľko mesačnú patovú situáciu medzi vládou a zákonodarným zborom, ktorá bránila fiškálnym reformám. Podľa konečných výsledkov získali opozičné skupiny takmer 60% kresiel v 50-členom Národnom zhromaždení. Voľby boli o to výnimočnejšie, že dlhoročné osobnosti opozície ukončili 10 ročný bojkot, a vo voľbách kandidovali.
[Euroatlantický prostor]
Baltské moře: Dánsko a Švédsko zaznamenaly únik plynu z plynovodů Nordstream 1 a 2. Ten začal unikat na začátku minulého týdne poblíž ostrova Bornholm v Baltském moři důsledkem exploze. Podle všeho se jednalo o sabotáž. Okolní státy incident stále vyšetřují, ačkoliv stopy zatím ukazují na Rusko. To však vinu odmítá. Norsko v reakci na tuto událost posílilo ochranu svého plynovodu. Americká CIA před možným útokem na plynovody a další infrastrukturu varovala už v červnu. Do EU stále vede z Ruska pozemní plynovod Jamal, ten je ale od května letošního roku nevyužíván.
Francie: Ministr obrany Sebastian Lecornu představil rozpočet na obranu pro rok 2023. Ten počítá s růstem o 3 miliardy eur, tedy 7,4% nárůst oproti roku 2022. Celkový objem rozpočtu tak bude zhruba 44 miliard eur, z čehož 38 miliard jde na nákup nového vybavení a munice. Francie hodlá nakoupit např. vozidla Serval, útočné pušky HK 416, víceúčelové vrtulníky, protilodní střely či letouny Rafale. Rozpočet také počítá s navýšením financí pro oblast vesmíru, naopak ale nezmiňuje financování programů FCAS a MGCS.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Sebevražedný atentátník zabil ve vzdělávacím centru 35 lidí a přes 80 dalších zranil. K výbuchu došlo v pátek, kdy se v učebnách konaly zkoušky nanečisto. Podle svědků útočník cílil na ženy sedící v předních řadách. Instituci sídlící v západní části Kábulu navštěvovali především Hazárové, a proto panuje přesvědčení, že se cílem útoku stala z tohoto důvodu. Čin v zemi vyvolal protesty vyzývající k ukončení genocidy Hazárů, kterých se účastnily desítky lidí.
Pákistán: Úřady vydaly zatykač na bývalého premiéra Imrána Chána za pohrdání soudem. Měl se jej dopustit při srpnovém setkání s podporovateli své strany PTI, když prohlásil, že je proti ní soudce Zeba Chaudhry předpojatý, a varoval jej před následky. Chán později uznal, že jeho výroky mohly být za hranou a byl ochotný se omluvit, avšak na soudní jednání se nedostavil a celý případ označuje za politicky vykonstruovaný. Zatykač má podle policie zajistit, že se bude justičního procesu osobně účastnit. Chán čelí po prohraném hlasování o důvěře, které jej v dubnu odstavilo od moci, hned několika žalobám.
[Latinská Amerika]
Nikaragua: V pátek přerušila země diplomatické styky s Nizozemskem. Hlavními důvody jsou dle nikaragujské vlády opakované vměšování, intervencionismus a neokolonialistický postoj. Dále dle prohlášení evropská země „urážela a stále uráží nikaragujské rodiny“. V posledních dnech se zhoršují vztahy mezi Nikaraguou a dalšími státy i mezinárodními organizacemi. Začátkem týdne prohlásili nikaragujští představitelé velvyslance Evropské unie za „nežádoucí osobu“ (personu non grata). Zároveň odmítli přijmout nového amerického velvyslance.
Kuba: Necelými 67 % byl v národním referendu legalizován sňatek osob stejného pohlaví. Jedná se o velký okamžik pro Kubu, kde v 60. a 70. letech byli gayové pronásledováni a posíláni do pracovních táborů. Kromě manželství reforma povoluje stejnopohlavním párům adopci, náhradní mateřství a definuje nová práva prarodičů vůči vnoučatům. Navzdory rozsáhlé vládní kampani se reformy setkaly s neobvykle silným odporem, a to zejména ze strany náboženských skupin a konzervativců.
[Postsovětský prostor]
Ruská federace: Vladimir Putin v pátek slavnostně podepsal smlouvy o sjednocení čtyř ukrajinských oblastí. Představitelé Doněcké a Luhanské lidové republiky a Záporožské a Chersonské oblasti rovněž podepsali smlouvy o sjednocení svých území s Ruskem. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v pátek ve Velkém sále Jiřského paláce v Kremlu. Před podpisem historických dokumentů pronesl Putin projev o připojení těchto území k Rusku. Žádný nezávislý monitoring procesu o připojení se nekonal, volební úředníci byli zachyceni, jak chodí ode dveří ke dveřím v doprovodu ozbrojených vojáků.
Ukrajina: Prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Oznámil to několik hodin po slavnostním ceremoniálu v Kremlu, kterým byla připojena čtyři ukrajinská území k Rusku. Zelenskyj ve videu sdíleném na Telegramu prohlásil, že Ukrajina de facto prokázala kompatibilitu s aliančními standardy, a proto se teď uchází o vstup do NATO de iure. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na páteční tiskové konferenci uvedl, že Ukrajina má právo požádat o členství v NATO, i když se aliance snaží vyhnout vstupu do přestřelky s Ruskem
[Subsaharská Afrika]
Burkina Faso: Po osmi měsících proběhl v zemi další státní převrat vedený armádou. Prozatímní prezident a vůdce lednového puče, Paul Henri Sandaogo Damiba, byl sesazen a ve funkci jej nahradil kapitán Ibrahim Traoré. Důvodem k puči byla dle Traorého neschopnost Damiby potlačit islamistické povstalce v zemi a zajistit bezpečí burkinským občanům. Převrat proběhl během pátečního rána, kdy ozbrojenci zablokovali některé silnice uvnitř hlavního města Ouagadougou a bylo přerušeno vysílání státní televize.
Mali: Vládnoucí vojenská junta odmítla uznat sankce Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) uvalené na Guineu. Malijská junta dokonce uvedla, že v případě potřeby může pomoci Guinei s vypořádáním se s uvalenými sankcemi. Prozatímní premiér Mali, Abdoulaye Maiga, označil saknce za nezákonné, nelegitimní a nehumánní. Zároveň podpořil solidaritu a bratrství mezi Mali a Guineou. Podle ECOWAS guinejská junta oddaluje vyhlášení voleb a obnovu demokracie v zemi obdobně, jako je tomu v případě Mali.
[Západní Pacifik]
Jižní Korea/Severní Korea: Pchjongjang v minulém týdnu odpálil čtyři balistické střely různého doletu. To bylo nejčetněji v takto krátkém časovém horizontu. Ve stejných dnech se odehrála společná vojenská a námořní cvičení sil Jižní Koreje, Spojených států a Japonska a zároveň východní Asii včetně Soulu a Tokia navštívila americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Jihokorejský prezident Yoon Suk-yeol tzv. provokace ze strany Severní Koreje odsoudil a přislíbil posílení aliančních cvičení. Na Korejském poloostrově dlouhodobě dochází k závodu ve zbrojení, přičemž panují obavy z příprav možných jaderných testů Pchjongjangu.
Pacifické ostrovy/USA: Dvoudenní summit ve Washingtonu vyústil v prohlášení předních zástupců 14 tichomořských ostrovních států a Spojených států amerických o posílení vzájemného partnerství, spolupráce a sdílení vize o „rozkvětu demokracie“ v Pacifiku. Prezident Joe Biden se zavázal napomoci při řešení regionálních existenčních hrozeb, klimatické a zdravotnické krize a při bránění geopolitickému a ekonomickému nátlaku Číny v oblasti. Jedná se o razantní zlepšení vazeb USA s pro ně strategicky umístěnými zeměmi.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Australská společnost Optus se minulý týden stala terčem kyberútoku, při kterém došlo k masivní ztrátě klientských dat. Ukradená data obsahovala jména, adresy, data narození, kontaktní údaje i čísla identifikačních průkazů, např. pasů či řidičských průkazů, až deseti miliónů zákazníků. V pondělí údajný útočník vyžadoval za data výkupné. Přestože firma Optus tvrdila, že byl útok sofistikovaný, útočník tvrdil, že data stáhl z nechráněného a veřejně přístupného rozhraní. Nicméně v úterý útočník překvapivě požadavek stáhl, omluvil se a slíbil, že žádná data nebudou k prodeji. Útok přitáhl značnou pozornost i nejvyšších politických špiček.
