[Blízký východ a severní Afrika]
Jemen: Při střetech mezi povstalci a provládními silami ve městě Marib v severní části země zabito nejméně 140 bojovníků. V boji o kontrolu nad regionem bohatým na ropu, konkrétně pak o vládou ovládanou pevnost Marib, bylo zabito nejméně 51 provládních bojovníků a 93 hútijských povstalců. Hútíové zřídkakdy uvádějí počty obětí, tyto údaje pocházejí z lékařských zdrojů. V dané oblasti proběhly také nálety vojenské koalice vedené Saúdskou Arábií podporující vládu. Hútiové své úsilí o dobytí Maribu vystupňovali již loni v únoru.
Izrael: Izraelské bezpečnostní složky zastřelili jednoho Palestince, dalších osm bylo zraněno. Stalo se tak během protestu proti rozšiřování osad na Západním břehu Jordánu. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti se shromáždily stovky Palestinců, kteří na místě pálili pneumatiky a házeli kameny směrem k vojákům. Dodala však, že o incidentu ví a prošetřuje jej. Protesty mezi Palestinci a izraelskými bezpečnostními složkami kvůli sporným osadám přetrvávají již od letošního května a byly během nich zraněny stovky lidí, desítky z nich zemřely.
[Euroatlantický prostor]
USA/Kanada/Čína: Spojené štáty umožnili Meng Wanzhou, jednej z popredných tvárí čínskej technologickej spoločnosti Huawei, návrat do Číny. Čína obratom prepustila dvoch kanadských občanov. Wanzhou bola na žiadosť USA zadržaná kanadskými úradmi na letisku vo Vancouveri v decembri 2018. Dôvodom pre zadržanie Wanzhou bolo podvodné konanie, v dôsledku ktorého banky sprocesovali transakcie medzi spoločnosťou Huawei a Iránom, čím došlo k porušeniu amerických sankcií. V reakcii na túto udalosť boli dvaja kanadskí občania, pôvodne z diplomatického a podnikateľského prostredia, na čínskom území zatknutí. Oficiálnym dôvodom pre väzbu bola špionáž.
Nemecko: Európska komisia obvinila Ruskú federáciu z vykonávania kybernetických aktivít smerujúcich k ovplyvňovaniu výsledkov volieb v Nemecku. Tieto útoky by sa mali týkať poslancov parlamentu, predstaviteľov vlády, novinárov aj politikov. Kybernetické útoky na Nemecko vykonané z ruského územia sú pripisované hackerskej skupine Ghostwriter, ktorá je zase spájaná s ruskou vojenskou spravodajskou službou GRU. Tvrdší prístup voči Rusku presadujú predovšetkým Zelení, ktorí budú s veľkou pravdepodobnosťou súčasťou novej spolkovej vlády.
[Jižní Asie]
India: Počas návštevy Spojených štátov Amerických oznámil indický premiér Naréndra Módí najväčšiu reorganizáciu ozbrojených síl od roku 1947. Primárnym cieľom je zvýšenie interoperability armády, letectva a námorníctva, medzi ktorými je teraz len malá spolupráca. Aktuálne nastavenie ozbrojených síl, ktoré zabraňovalo prevratom, sa stalo prekážkou pri posilňovaní medzinárodnej strategickej spolupráce v oblasti a pri reakcii na vyvstávajúce výzvy. Integrácia začína jednotkami na hranici s Pakistanom a následne bude replikovaná naprieč krajinou do roku 2024. Toto oznámenie sa udialo na pozadí prvého prezenčného summitu zoskupenia Quad vo Washingtone.
Afghánistán: Vládnoucí ministr obrany mulla Muhammad Jákúb přiznal, že v zemi probíhají vraždy z odplaty. V nahrávce k velitelům Tálibánu řekl, že šlo o osobní animozity, připomněl vyhlášenou amnestii a varoval od braní spravedlnosti do vlastních rukou. Nebezpečí čelí také státní zástupci, kteří jsou terčem zločinců, proti nimž vedli trestní stíhání. Mstí se jim nejen příslušníci ozbrojených skupin, ale také lidé zapletení do obchodu s drogami, kteří se dostali na svobodu po převzetí moci Tálibánem. Zavražděni už byli nejméně tři státní zástupci.
[Latinská Amerika]
Mexiko/USA/Haiti: Mexiko se potýká s další migrační krizí. Tisíce převážně haitských utečenců se minulý týden snažily překročit hranice Spojených států. Na americké straně pro ně byl proto pod mostem zřízen uprchlický tábor, ze kterého byly stovky imigrantů deportovány zpět na Haiti. Kvůli strachu z nuceného návratu do své vlasti, se mnozí Haiťané vydali z tábora zpět do Mexika, kde si zažádali o azyl. Nyní se koncentrují převážně ve dvou mexických městech na hranici s Guatemalou a s USA. Prezident Andrés Manuel López Obrador nazval haitské uprchlíky jako „časovanou bombu, kterou je potřeba deaktivovat“. Vyzval tedy proto k okamžité akci a postěžoval si, že z USA nepřichází žádná pomoc, ačkoliv měly do Mexika poslat 2 miliardy dolarů.
Venezuela/Mexiko: O víkendu se uskutečnilo třetí kolo jednání venezuelské opozice reprezentované Gerardem Blydem se zástupcem Nicoláse Madura Jorgem Rodríguezem, a to za přítomnosti Norska jako mediátora. Setkání, které proběhlo v mexickém hlavním městě Ciudad de México, bylo přesunuto z pátku na sobotu – údajně kvůli riziku, že by do dialogu mohly zasahovat Spojené státy. Gerardo Blyde na svém twitterovém účtu akcentoval důležitost pokračování jednání v oblastech sociální politiky a vytvoření právního systému, protože ten byl z Venezuely úplně vytlačen a je potřeba jej vrátit zpět.
[Postsovětský prostor]
Rusko: Nejnovější útok aktivního střelce si vyžádal šest obětí a desítky zraněných. K útoku došlo pondělí v univerzitním kampusu Permské státní univerzity v Permu. Ruská policie útočníka během zásahu postřelila a následně ho zadržela a předala do péče lékařů. Útočníkem byl osmnáctiletý student univerzity Timur Bekmansurov. Pro svůj útok použil loveckou pušku, kterou si i přes velmi přísná pravidla získání zbrojního oprávnění pořídil legálně, a to v květnu tohoto roku. Je dobré dodat, že k podobným útokům dochází v Rusku v posledních letech pravidelně.
Rusko: Vojenské transportní letadlo se ve středu večer zřítilo na Ruském Dálném východě. Sovětský transportní vojenský letoun Antonov An-26 s šesti člennou posádkou zmizel z radaru během technického letu. Ukázalo se, že se letadlo zřítilo do přírodní rezervace poblíž hlavního města Chabarovského kraje Chabarovsku, tedy asi 8 tisíc kilometrů východně od Moskvy. Podle zpráv, které poskytlo Ministerstvo pro mimořádné situace, pád letadla nikdo z posádky nepřežil. Za poslední roky se jedná již o čtvrtý podobný případ spojený se sovětským strojem An-26.
[Subsaharská Afrika]
Mali: Tisíce lidí demonstrovaly v hlavním městě Bamaku na podporu vojenské vlády a proti zahraničnímu vměšování, především ze strany Francie. Demonstrace přicházejí v době, kdy vůdce junty plukovník Assimi Goita čelí rostoucí kritice evropských zemí kvůli možnému nasazení tisíce příslušníků ruské vojenské soukromé společnosti Wagner. Po dřívějších vyjádření Francie a Německa o neslučitelnosti působení v zemi po boku ruských ozbrojenců, se nově přidalo rovněž Estonsko s varováním, že stáhne své ozbrojené složky ze země.
Súdán: Premiér přechodné vlády Abdalla Hamdok prohlásil, že byl překažen puč, jenž měli připravovat důstojníci a civilisté navázáni na bývalého dlouholetého autoritářského vůdce Omara al-Bašíra. Puč byl údajně zmařen na poslední chvíli, kdy se spiklenci pokoušeli převzít státní rádio a rebelie v jedné z hlavních vojenských základen na jihu hlavního města již probíhala. V důsledku na neúspěšný puč propukly napříč Súdánem spontánní demonstrace vyjadřující podporu přechodné vládě a OSN odsoudilo pokus o puč jako snahu zvrátit proces demokratické politické tranzice země.
[Západní Pacifik]
Jižní Korea/Severní Korea: Kim Jo-čong, sestra vůdce Kim Čong-una, v pátek prohlásila, že Pchjongjang je ochotný účastnit se debat ohledně oficiálního ukončení válečného konfliktu, který technicky stále přetrvává od uzavření příměří v roce 1953. Stalo se tak v reakci na telefonát jihokorejského prezidenta Moon Jae-ina, který byl prvotně odmítnut. Nicméně, Severní Korea potenciální jednání podmínila ukončením „nepřátelských politik“ Soulu, které nebyly definovány.
Myanmar: Mocenské soupeření mezi vojenskou juntou a exilovou vládou má potenciál vyústit v občanskou válku. Ve čtvrtek to prohlásil Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v návaznosti na kumulující se násilí v zemi. Podle Michelle Bacheletové mezinárodní společenství přichází o čas potřebný pro znovu nastolení demokracie a prevence vypuknutí širšího konfliktu v zemi, který se postupně prohlubuje i za přispění všudypřítomné chudoby a pandemie Covidu-19.
[Kyberbezpečnost]
Litva/Čína: Litevské Ministerstvo obrany doporučilo uživatelům vyhnout se nákupu produktů od čínských výrobců a zbavit se produktů od těchto výrobců. Odůvodněním je nález zabudovaného cenzurního softwaru v chytrém telefonu Mi 10T 5G značky Xiaomi, který cenzuroval termíny jako „svobodný Tibet“, „demokratické hnutí“, či „dlouhý život tchajwanské nezávislosti“. Podle analýzy Národního kyberbezpečnostního centra navíc telefon posílal šifrovaná data o používání telefonu na server v Singapuru. Xiaomi zatím odmítá tento incident komentovat. Na druhou stranu Čína Litvě pohrozila zmražením diplomatických vztahů. Litvu však v tomto sporu podporují Spojené státy. U telefonu značky Huawei Litevci dospěli k obdobným závěrům.
