[Afrika]

Etiopie: Podle Etiopské komise pro lidská práva zabili ozbrojení útočníci nejméně patnáct civilistů na západě země. Útok se odehrál v regionu Benishangul-Gumuz a podle Komise byly mezi oběťmi i čtyři ženy.  Zároveň varovala před nárůstem útoků na civilisty v oblasti. Civilisté umírali již během dvou předešlých útocích a nejméně dalších tři sta lidí muselo opustit své domovy. Komise však neuvedla, kdo za těmito útoky stojí, jejich stupňování v regionu se však stává další bezpečnostní hrozbou pro vládu premiéra Abiy Ahmeda, jenž zavedl reformy vedoucí k růstu napětí mezi etnickými skupinami.

Mali: Organizace západoafrických států ECOWAS uvedla, že potvrdí sankce uvalené na Mali do doby, než bude moc předána civilnímu premiérovi. Sankce byly na zemi uvalené poté, kdy byl 18. srpna 2020 proveden vojenský převrat, který sesadil prezidenta Ibrahima Boubacar Keita. Týkají se především obchodu s výjimkami či finančních toků. Malijská vláda již schválila plán tranzice. Prozatímním prezidentem se stal bývalý ministr obrany Bah Ndaw.

[Blízký východ]

Írán: Washington v pondělí uvalil nové sankce na íránské ministerstvo obrany a další subjekty zapojené do jeho jaderného a zbrojního programu. USA tak navazují na předchozí prohlášení, že obnovují všechny sankce OSN vůči Íránu. Ve čtvrtek Spojené státy rovněž umístily na černou listinu několik íránských úředníků kvůli údajnému hrubému porušování lidských práv, včetně soudce, který byl zapojen do případu zápasníka odsouzeného k smrti. Íránský prezident Hasan Rúhání v sobotu uvedl, že USA svými „nelegálními a nelidskými sankcemi“ způsobí Íránu škody ve výši 150 miliard dolarů.

Libanon: Designovaný libanonský premiér Mustafá Adíb v sobotu, po necelém měsíci neúspěšné snahy sestavit novou vládu, oznámil svou rezignaci. Snahy o zformování vládního kabinetu se dostaly do patové situace poté, co vznikl spor o to, kdo bude řídit ministerstvo financí. Na jeho vedení trvala šíitská hnutí Hizballáh a Amal, jejichž vůdci se obávali, že budou Adíbem, sunnitským muslimem, odsunuti na vedlejší kolej. Adíb při odstoupení obvinil šíitský blok z „politické sabotáže“. V zemi skončil již třetí předseda vlády během posledních osmi měsíců.

[Euroatlantický prostor]

Francie: U budovy bývalé redakce časopisu Charlie Hebdo došlo při útoku k vážnému zranění dvou pracovníků společnosti Premières Lignes. Ta sousedí právě s místem, kde redakce sídlila před stěhováním na neznámé místo po útoku z roku 2015. Zda byl útok motivován opětovným vytištěním karikatur proroka Mohameda je nyní předmětem vyšetřování protiterostického úřadu. Marika Bretová z Charlie Hebdo obdržela v nedávné době nové výhrůžky a souvislost se tak jeví jako pravděpodobná. Policie již zadržela dva útočníky a uvedla, že na místě našla mačetu a sekáček na maso.

Středozemní moře: Sdružení států Řecka, Itálie, Egypta, Izraele, Kypru a Jordánska založilo organizaci, která bude spolupracovat v otázkách vývozu zemního plynu z oblasti. Fórum pro zemní plyn ve východním Středomoří (EMGF) bude dohlížet na export této suroviny z regionu, ale cílí také na upevnění vztahů Izraele s jeho arabskými sousedy. Turecko, které svým agresivním průzkumem nalezišť způsobilo v oblasti značné politické napětí, nebylo prozatím přizváno ke spolupráci. Z prohlášení organizace vyplývá, že rozšíření o nové členy bude možné, podmínky ovšem nespecifikovalo.

[Západní Balkán]

Kosovo/Srbsko: Během návštěvy delegace ze Spojených států obě vlády podepsaly dohodu s americkou vládní agenturou U.S. International Development Finance Corporation (DFC), která rovněž otevřela svoji kancelář v Bělehradě. Delegace je výsledkem tzv. „Washingtonské dohody“, kde se obě země zavázaly k prohloubení hospodářské spolupráce. Agentura má pomoci financovat řadu projektů na které byly vyčleněny miliardy dolarů. Návštěva byla dobře přijata zejména v Srbsku, kde předsedkyně vlády označila podpis smlouvy za novou éru hospodářských a politických vztahů s USA.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Násilí je na vzestupu navzdory mírovým rozhovorům. Armáda pokračuje v kampani proti Tálibánu na severu a východě země, kde v provincii Paktíka zabila 65 povstalců a utrpěla 3 ztráty. Hůře pro ni dopadly pondělní boje napříč územím, které byly pro bezpečnostní složky nejtragičtější od začátku vyjednávání – 57 mužů bylo zabito a desítky zraněny. Od začátku vyjednávání bylo zabito na 100 civilistů a přes 200 zraněno, naposledy 12 při leteckém útoku v Kundúzu. Samotné rozhovory v Dauhá se nekomplikují pouze pokračujícími střety, které odporují vládním požadavkům na příměří, ale také neshodami na otázkách jako jsou práva žen a politický systém.

Indie: Premiér Naréndra Módí v sobotu vyzval k reformě Organizace spojených národů a přijetí dlouho očekávaných reforem. Ve svém projevu akcentoval potřebu indického křesla v Radě bezpečnosti OSN a porovnával Indii s Čínou. Dle něj se Peking, na rozdíl od Nového Dillí snaží zničit multilaterální spolupráci, na níž organizace stojí, zatímco Indie ji dlouhodobě podporuje. K reformě OSN vyzýval Módí již v roce 2014. V současnosti se Indie podílí na vytváření bezpečnostních struktur v regionu např. s Austrálií, zároveň podpořila i dlouho jí odmítanou a nedávno podepsanou bezpečnostní dohodu Spojených států a Malediv.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Na kolumbijském venkově dochází ke stále častějším útokům a masakrům. Ty signalizují novou kapitolu historického násilí, které se již netýká boje mezi partyzánskými skupinami a státem. Nyní se jedná o spory mezi zločineckými skupinami. K posledním útokům došlo v minulém týdnu, kdy bylo zabito při dvou útocích deset lidí. Útočníci stříleli kulomety a do vyděšeného davu hodili nejméně dva granáty.

Venezuela: Venezuelský prezident Nicolás Maduro vyzval Valné shromáždění Organizace spojených národů, aby se postavilo proti sankcím uvalenými na Venezuelu Spojenými státy. To stejné se týká také venezuelských spojenců – Kuby, Nikaraguy a Sýrie. Americké sankce se v posledních dvou letech pod vedením Donalda Trumpa zvýšily kvůli snaze zbavit mandátu Mudura, který je obviňován z korupce, porušování lidských práv a manipulace s volebními výsledky.

[Východní Asie]

KLDR/Jižní Korea: Severokorejští vojáci zastřelili 47letého jihokorejského úředníka z Ministerstva pro námořní záležitosti a rybaření, který vyšetřoval možné nelegální aktivity u ostrova Jonpchjong v blízkosti hranice. Severní Korea se za tento čin omluvila s tím, že Kim Čong-un tohoto činu velmi lituje a mrzí ho, že zklamal své jižní sousedy. Severokorejští vojáci údajně jednali v rámci snahy o zastavení šíření koronaviru. Úředníkovo tělo bylo následně spáleno.

Vietnam: V úterý bylo po dvoudenním procesu v Ho Či Minově Městě odsouzeno 20 lidí za terorismus a nepovolené nakládání s výbušninami v souvislosti s bombovým útokem na policejní stanici před dvěma lety, při kterém byli zraněni tři lidé. Podle policie byl tento útok financován exilovou protivládní skupinou sídlící v Kanadě jménem Viet Dynasty Group. Tresty jsou v rozmezí od dvou do 24 let odnětí svobody, na něž dále navazuje domácí vězení.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Jigsaw tým na základě série experimentů přišel s nástrojem, který by mohl pomoci snížit počet toxických příspěvků a komentářů na internetu. Nástroj, který má za úkol zachycovat potenciálně toxický obsah, sám uživatele upozorní, že jeho příspěvek může být nevhodný a požádá o zvážení, zda jej v takové podobě publikovat. Testování funkčnosti zatím probíhalo jen několik měsíců a na omezeném množství stránek. Přesto vykazuje pozitivní výsledky, jelikož přes 30 procent sledovaných uživatelů po upozornění na nevhodný obsah svůj příspěvek pozměnilo. Jak se zjištěními Google – v rámci něhož Jigsaw tým funguje – naloží, zatím není jasné.