[Afrika]
Zimbabwe: Pretrvávajúce ekonomické problémy v krajine tentoraz dosiahli svetový vrchol, nakoľko Zimbabwe patrí prvenstvo v miere inflácie. Tá vystúpila na hodnotu 300 %, pričom v júni dosahovala 175,66 % a v máji 97,85 %. IMF sa snaží štát postupne pripraviť na implementáciu tzv. Staff Monitored Program (SMP), ktorého úlohou je merať ekonomickú kondíciu v krajine a jej pripravenosť na zavedenie reforiem. Minister financií, Mthuli Ncube, momentálne zakázal publikáciu každoročných výsledkov stavu štátnej ekonomiky a inflácie. Analytici sa zhodujú, že ekonomické problémy sú následkom Mugabeho éry.
Juhoafrická republika: V Kapskom meste sú strategicky rozmiestnení príslušníci armády, ktorí majú dohliadať na bezpečnosť obyvateľov. Dlhodobo pretrvávajúcim problémom sú násilné prejavy drogových gangov, ktoré kriticky ohrozujú životy nezainteresovaných ľudí. Pôvodné trojmesačné pôsobenie vojakov bolo predĺžené do marca budúceho roka, nakoľko počet obetí dvojnásobne stúpol. Obyvatelia sa však vyjadrili, že armáda sa v uliciach vyskytuje len niekoľko dní v týždni, a to iba po dobu niekoľkých hodín. V meste tak okrem strachu z ,,vojen gangov“ panujú aj pochybnosti o plnom výkone požadovanej práce vojakov, ktorí majú dohliadať na bezpečnosť nepretržite.
[Blízký východ]
Izrael: Prezident Reuven Rivlin ve středu pověřil sestavením vlády současného premiéra Benjamina Netanjahu. Stalo se tomu poté, co se Rivlin nedohodl s vítězem voleb a opozičním lídrem Bennym Gancem (Modrá a bílá), kterého podpořilo jen 54 poslanců Knesetu, Netanjahu (Likud) získal na svou stranu 55 poslanců. Netanjahu má od Rivlina mandát do 24. října, pakliže jej nedodrží, šanci získá pravděpodobně Ganc. V tomto roce se jedná o již druhé volby, dubnové vyhrál Likud, který se opírá o podporu ultraortodoxních a pravicových stran.
Jemen: Saúdská Arábie se v pátek dohodla s Hútíi na příměří ve čtyřech regionech občanskou válkou zmítané země včetně hlavního města San’á. Dle jemenských vládních představitelů existují snahy o rozšíření příměří na celou zemi. Avšak v sobotu měli Hútiové podle zatím nepotvrzených informací zajmout tři brigády saúdských vojáků. Předminulý týden oznámili Hútíové moratorium na útoky na saúdská ropná zařízení. Prohlášení přišlo několik dní po útoku na saúdská ropná pole, který omezil produkci Rijádu na polovinu. Přes čtyři roky trvajícímu konfliktu hrozí přelití do celého regionu. Zatímco vládní jednotky podporuje Saúdská Arábie, Hútíe podporuje Írán.
[Euroatlantický prostor]
USA: Bývalý zaměstnanec DIA Ron Rockwell Hansen se doznal, že v letech 2014 až 2018 poskytoval Číně utajované informace o vojenské připravenosti USA výměnou za stovky tisíc dolarů, za což si u soudu vysloužil 10 let ve federální věznici. V nedávné době jde již o třetí podobný případ, jelikož špionáží pro Čínu se již provinili dva zaměstnanci CIA. Zástupci americké justice se na základě toho domnívají, že v případě čínské špionáže jde o velmi znepokojující trend.
NATO: Vladimír Putin zaslal představitelům NATO návrh moratoria na rozmístění raket středního a krátkého doletu. Učinil tak v reakci na vypovězení smlouvy INF mezi USA a Ruskem, o čemž jsme již informovali dříve. Návrh ovšem nevzbudil zájem. Rusko se již po zániku smlouvy zavázalo, že v Evropě ani jinde neumístí rakety středního a krátkého doletu, pokud tak neučiní USA – jenže již v době tohoto závazku byly rozmístěny střely SSC-8. Pokud tedy Rusko chce dosáhnout průlomu, mělo by vyjasnit, zda se moratorium týká i již rozmístěných systémů.
[Západní Balkán]
Bosna a Hercegovina: Bosenskosrbská dominanta Republika srbská uspořádala slavnostní ceremonii k představení nově zřízené kontroverzní policejní jednotky četnictva, což vyvolalo nevoli mezi bosenskými politiky. Ministerstvo vnitra Republiky srbské oficiálně představilo nový policejní útvar v úterý. Srbští úředníci trvali na tom, že entita potřebuje záložní policejní sílu, protože nemá dostatečnou pracovní sílu, aby se vypořádala s bezpečnostními výzvami a probíhající migrační krizí. Skupiny obětí války však tento návrh odsoudily, protože během bosenského konfliktu v letech 1992-95 byli bosenští Srbští záložní policisté zapojeni do řady válečných zločinů.
[Jižní Asie]
Pákistán/Indie: Pákistánský premiér Imrán Chán ostře zkritizoval indické aktivity v Kašmíru před Valným shromážděním OSN v New Yorku. Ve svém projevu vyzval OSN k intervenci z důvodu porušování lidských práv a utlačování muslimů v Kašmíru. Vyjádřil také své obavy z propuknutí krveprolití po ukončení zákazů vycházení a dalších bezpečnostních opatření. V Kašmíru zbaveném na počátku srpna autonomního statusu jsou dislokovány stovky tisíc indických vojáků a platí zde přísná bezpečnostní opatření. Indický premiér Naréndra Modí se oproti tomu ve svém projevu o Kašmíru nijak nezmínil.
Afghánistán: V sobotu odehrálo první kolo prezidentských voleb. Bezpečnost hlídalo 72 000 vojáků a policistů. Podle The New York Times zemřelo při útocích nejméně 30 příslušníků bezpečnostních složek a 40 bylo zraněno. Mezi civilisty je alespoň 10 mrtvých a 150 zraněných. Volební účast se podle neoficiálních odhadů pohybuje nad 2 miliony, což je přes 20 % z 9,67 milionu registrovaných voličů ve 37milionové zemi. Volby provázely problémy s biometrickým ověřováním identity, 464 volebních místností zůstalo zavřeno z bezpečnostních důvodů a v částech země, jež kontroluje Tálibán, se volby nekonaly vůbec. Výsledky hlasování budou známy nejdříve 17. října.
[Latinská Amerika]
Haiti: Tisíce lidí vyšlo v pátek 27. září do ulic hlavního města protestovat proti prezidentovi Jovenelu Moïse a požadovali jeho rezignaci. Důvodem protestů je nedostatek potravin a paliva v zemi, oslabující měna a vysoká korupce veřejných činitelů. Páteční protesty patřily mezi největší a nejnásilnější za poslední měsíce. Policie použila proti demonstrantům slzný plyn a skutečnou munici. Za poslední dny zahynuly čtyři lidé, mnoho dalších bylo zraněno.
Venezuela: Rada OSN pro lidská práva v pátek 27. září rozhodla o zřízení mezinárodní vyšetřovací mise ve Venezuele, v rámci které chce prošetřit porušování lidských práv včetně údajného mučení a hromadných poprav. Od ledna 2018 bylo v zemi zabito více než 6 tisíc lidí, což je dle zprávy OSN šokující číslo. Venezuela považuje zprávu za „nepřátelskou rezoluci“, kterou odsouhlasily a podpořily země včetně latinskoamerické Argentiny, Brazílie, Chile, Kolumbie a Peru, tedy hostitelé venezuelských uprchlíků. Dle Venezuely se jedná o kampaň vedenou USA.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: V Moskvě se konala demonstrace na podporu herce Petra Ustinova, který je jedním z několika účastníků tzv. “moskevského procesu”. Jedná se o sedm osob, které byly po protestech odsouzení k nepoměrně dlouhému vězení. Ustinov byl odsouzen za to, že si během zadržení příslušník národní gardy vymkl ruku, aniž by došlo k bitce mezi dvěma osobami. Rozsudek Ustinova (3,5 roku vězení) odsoudila ruská herecká komunita. Přestože Ustinov byl později propuštěn, mítink byl vládou povolen. Účastníci usilují o ukončení “moskevského procesu” a propuštění všech zatčených osob.
Ukrajina/USA: Svou rezignaci oznámil speciální představitel USA ve věcech Ukrajiny Kurt Volker. Možným důvodem je zveřejnění obsahu telefonního hovoru prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského po prezidentských volbách na Ukrajině. Tento hovor se současně stal ústředním bodem pokusu o impeachment, který záhy spustila Sněmovna reprezentantů. Textový záznam hovoru a další žaloby příslušníků státních orgánů a tajných služeb svědčí o tom, že Volker byl v kontaktu se soukromým právníkem Trumpa Rudym Giulianim, který měl osobní vazby s ukrajinským politiky.
[Východní Asie]
Marshallove ostrovy: Prezidentka Marshallových ostrovov Hilda Heine vyjadrila podporu Taiwanu a odsúdila snahy ČĽR o rozširovanie svojho vplyvu v pacifickom regióne. Heine tak reagovala na diplomatické kroky susedných Šalamúnových ostrovov a Kiribati, ktoré predminulý týždeň zmenili diplomatické vzťahy z uznávania demokratického režimu v Tchaj-pej na vzťahy s komunistickým režimom v Pekingu, podmienené najmä veľkosťou čínskej ekonomiky a investíciami v regióne. Taiwan v súčasnosti uznáva 15 štátov sveta.
ČĽR: Čína plánuje v čo najkratšom možnom čase pristúpiť ku Arms Trade Treaty (ATT), ktorá reguluje obchod s konvenčnými zbraňami. V piatok to na pôde OSN vyhlásil štátny kancelár Wang Yi. Peking takýto krok (v čase, kedy prezident Trump plánuje upustiť od amerického podpisu na zmluve) považuje za ukážku čínskej aktívnej účasti v spravovaní globálneho obchodu so zbraňami a reflektuje čínsku podporu multilateralizmu. Pri pôvodnom hlasovaní o prijatí ATT vo Valnom zhromaždení OSN v apríli 2013 sa ČĽR hlasovania zdržala.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Taiwanský ministr obrany potvrdil zájem o nákup samohybných houfnic M109A6 Paladin. Technika americké provenience z dílny BAE Systems by měla doplnit či nahradit v současnosti provozované čtyři typy samohybných houfnic. Nový typ nabízí zvýšenou odolnost i rychlost zaujetí palebného postavení. Ohledně počtu poptávaných strojů M109A6 média spekulují o zhruba 100 kusech. Plán nákupu reflektuje již schválené objednávky tanků M1A2T Abrams a letounů F-16 Block 70/72. Akceschopnost taiwanského dělostřelectva má zvýšit také nákup či vývoj nových raketometných systémů.
Kyberbezpečnost: Národní úřad pro informační a kybernetickou bezpečnost připravuje tři nové vyhlášky pro zlepšení kyberbezpečnosti v Česku – vyhlášku o významných informačních systémech (VIS), likvidační vyhlášku a cloudovou vyhlášku. Vyhláška o VIS bude jasněji definovat, kterých organizací (a v jakém rozsahu) se týká kybernetická legislativa, likvidační vyhláška má za cíl rozvinout a specifikovat metody a procesy likvidace dat a jejich nosičů. Vstoupit v platnost by měly příští rok. Podoba či vstup v platnost třetí vyhlášky, která měla být původně hotova již tento měsíc, se zatím neví.
