[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Irák/Írán: Íránské revoluční gardy (IRG) zahájily v sobotu ostřelování ozbrojených opozičních skupin v iráckém guvernorátu Erbíl. Útok byl zdůvodněn protivládními aktivitami kurdské opozice při současných nepokojích v Íránu. Ty souvisí s úmrtím Mahsá Amíníové, k němuž došlo po jejím zatčení příslušníky íránské mravnostní policie před týdnem. Představitelé IRG oznámili, že útoky budou pokračovat. Cílem je zajistit bezpečnost na hranicích a eliminovat riziko terorismu. Dlouhodobě obviňují kurdskou regionální vládu z nečinnosti vůči těmto opozičním skupinám.
Tunisko: Protiteroristická jednotka v úterý zadržela bývalého premiéra Ali Laarayedha. Je podezříván, že posílal tuniské džihádisty do bojů v Sýrii a Iráku. Po výslechu byl propuštěn. Spolu s ním čelí podezření z podpory terorismu také lídr hnutí Ennahda, Rached Ghannouchi. Strana považuje tyto kroky za pokus diskreditovat opozici. Obviňuje prezidenta Kaise Saieda z autoritářství. Jedenáct politických stran zároveň oznámilo záměr bojkotovat nadcházející parlamentní volby. Ty proběhnou na základě právního rámce nové ústavy, která posiluje prezidentské pravomoce.
[Euroatlantický prostor]
Švajčiarsko: Vo švajčiarskom Berne došlo k definitívnemu podpísaniu kontraktu na nákup 36 kusov amerických stíhačiek F-35A v hodnote 6 miliárd amerických dolárov. Nové stíhačky sa zaradia do švajčiarskeho letectva medzi rokmi 2027 až 2030 a nahradia aktuálne používané lietadlá F/A-18 Hornet a F-5 Tiger. Nákup stíhačiek sprevádzala antikampaň aktivistov, ktorí sa ho snažili zastaviť vyvolaním referenda. Argumentovali vysokou cenou, nevhodnosťou stíhačiek pre potreby Švajčiarska či obavami, že po tomto nákupe bude bezpečnosť Švajčiarska odkázaná na USA.
Veľká Británia: Britská vláda rozhodla o aktualizácii svojej bezpečnostnej stratégie, oznámila premiérka Liz Trussová. Nová stratégia má reagovať na ruskú inváziu na Ukrajinu a zabezpečiť, aby Spojené kráľovstvo držalo krok s vývojom hrozieb zo strany nepriateľských krajín. Premiérka taktiež zopakovala záväzok zvýšiť výdaje na obranu na 3 % HDP. K aktualizácii bezpečnostnej stratégie dochádza len 18 mesiacov po tom, čo bola v marci 2021 publikovaná najväčšia britská bezpečnostná stratégia od studenej vojny.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Nejméně sedm lidí zemřelo a čtyřicet bylo zraněno při pátečním výbuchu v mešitě v severní části Kábulu. Místo exploze, Talibánem kontrolovaná čtvrť Wazir Akbar Khan, je označováno za tzv. zelenou zónu, která byla dříve sídlem mnoha zahraničních ambasád a NATO. Jedná se o další ze série bombových útoků za posledních pár měsíců, k řadě z nichž se přihlásila organizace Islámský stát (IS). Za páteční výbuch dosud nikdo nepřevzal zodpovědnost.
Pákistán: V zaplavených oblastech na severu země dochází k rychlému šíření několika závažných onemocnění. Od úterý byl zaznamenán nárůst o nejméně 300 dalších obětí a tisíce nově infikovaných. Jedná se zejména o malárii, horečku dangue, tyfus či jiné nemoci, které jsou přenášené vodou. Ustupování stagnujících povodní, jejichž následkem je více než milión zničených obydlí, má však trvat nejméně dva měsíce. Premiér Šáhbáz Šaríf v pátek žádal o mezinárodní podporu ve snaze čelit následkům živelné katastrofy.
[Latinská Amerika]
Brazílie: Přesně za týden, v neděli 2. října, se v zemi uskuteční prezidentské volby. Dle průzkumů vede levicový kandidát Luiz Inácio Lula da Silva nad současným krajně pravicovým prezidentem Jairem Bolsonarem. Ten se snažil zdiskreditovat volební systém a kritici se obávají, že v případě porážky nepřijme výsledky voleb – podobně jako v USA bývalý prezident Donald Trump. Dle USA se ve volbách rozhodne o osudu brazilské demokracie a bilaterálních vztazích.
Mexiko/USA: Na americko-mexické hranici byly za poslední rok zadrženy více než dva miliony migrantů. Oproti loňskému roku se jedná o nárůst o 24 %. Nejvíce narostl počet migrantů z Venezuely, Nikaraguy a Kuby, naopak poklesl z Mexika, Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu. Dle statistik se jedná o rekordní počet, který však zahrnuje také neobvykle velké množství opakovaného přecházení hranic. Důvodů pro velkou migraci je několik, od ekonomických problémů souvisejících s pandemií po ekologické katastrofy v Latinské Americe.
[Postsovětský prostor]
Ukrajina/Ruská federace: Ve čtyřech okupovaných oblastech na východě a na jihu Ukrajiny se začalo hlasovat o připojení k Ruské federaci. Hlasování probíhá formou referenda, které nesplňuje mezinárodní standardy, podobně jako referendum na Krymu z roku 2014. Hlasování začalo v pátek a bude trvat až do úterý. Očekává se, že díky ruské manipulaci s hlasy je výsledek předem daný. Kyjev i jeho spojenci již uvedli, že výsledky plebiscitů neuznají. Kvůli další nezákonné anexi ukrajinského území může pokračovat eskalace probíhajícího konfliktu.
Ruská federace: Prezident země Vladimir Putin vyhlásil ve středu 21. září částečnou mobilizaci. Vyhlášení proběhlo v reakci na ruské vojenské neúspěchy z posledních týdnů. Odvody by se podle ruských úřadů měly týkat přibližně tří set tisíc rezervistů, kteří již v ozbrojených složkách sloužili. Změny v ruském postoji vůči invazi na Ukrajinu přichází po významných úspěších ukrajinské protiofenzívy. V uplynulých týdnech se ukrajinským jednotkám podařilo osvobodit značné území na severovýchodě země.
[Subsaharská Afrika]
Etiopie: Eritrejské jednotky zahájily invazi na území etiopského regionálního státu Tigraj. Bojují zde po boku Etiopské federální armády proti povstalcům vedeným Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou. Podle aktuálních zpráv zahájily eritrejské jednotky ofensivu proti sedmi tigrajským oblastem, ve kterých dochází k masivnímu násilí na civilistech. Konflikt v tomto severním regionu Etiopie trvá již od roku 2020 a eritrejský prezident, Isaias Afwerki, již dříve v konfliktu poskytl pomoc etiopskému premiérovi, přítomnost eritrejských jednotek na území Etiopie však popíral. Invaze přichází poté, co bylo v srpnu letošního roku porušeno pětiměsíční příměří leteckým útokem Etiopské federální armády.
Jihoafrická republika: Země prochází nejvážnější energetickou krizí posledních let. Hlavní poskytovatel elektrické energie, Eskom, zodpovědný za produkci 95 % elektřiny v JAR, se vypořádává s výpadkem dvou uhelných elektráren v důsledku zanedbané údržby, což vedlo k výpadku zhruba 6 000 megawattů. Eskom v současnosti uplatňuje řízené blackouty po celé zemi, některé domácnosti jsou bez elektrického proudu více než 10 hodin denně. Politická reprezentace chce k nápravě využít finanční pomoc Evropské unie, ta je však vyhrazena pro rozvoj zelené energie. Proti tomu se staví jihoafrické odbory, které mají značný vliv, argumentující dalšími škrty pracovních míst v situaci, kdy nezaměstnanost v zemi dosáhla 33,9 %.
[Západní Pacifik]
Čína/USA: Prezident Joe Biden v nedeľnom televíznom rozhovore oznámil, že v prípade bezprecedentného útoku zo strany Číny by sa americké ozbrojené sily účastnili obrany Taiwanu. Jedná sa o jedno z jeho viacerých vyjadrení o spoluúčasti USA na vojenskej obrane ostrovného štátu. Peking výroky odsúdil a označil ich za „zlé a nebezpečné signály.“ Biely dom v reakcii ozrejmil, že prístup Washingtonu sa voči ostrovnému štátu nezmenil. Biden vo svojom prejave v stredu pred Valným zhromaždením OSN potvrdil záväzok k politike jednej Číny, rešpektujúcej jej územnú celistvosť vrátane ostrova.
Severná Kórea: Pred viac ako dvoma týždňami USA obvinili Pchongjang z predaja miliónov rakiet a delostreleckých granátov Moskve. V reakcii sa zdroj zo severokórejského ministerstva obrany vo štvrtok pre médiá vymedzil voči tvrdeniam, že by krajina exportovala zbrane do Ruska v súvislosti s vojnou na Ukrajine. Vyjadrenia nazval pokusom o poškodenie reputácie krajiny. Hovorca Bieleho domu pre národnú bezpečnosť John Kirby však už predtým priznal, že informácia tajných služieb nenaznačovala, že by obchod už prebehol.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Ministerstvo financí Spojených států amerických vydalo v pátek aktualizovanou licenci Iran General License D-2, která autorizuje technologické firmy k nabídce bezpečných platforem a služeb íránskému obyvatelstvu ke komunikaci a ke svobodnému přístupu k informacím. Reaguje tím na omezení přístupu k internetu, které zavedla íránská vláda pro potlačení několikadenních demonstrací v zemi. Ty vypukly poté, co v nemocnici zemřela mladá žena Mahsa Amini, která byla předtím zadržena íránskou morální policií pro nedostatečné zahalení vlasů.
