[Afrika]
Libye: Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan vyjádřil rozhořčení nad úmyslem premiéra mezinárodně uznávané libyjské vlády (GNA) Fáize Sarrádže rezignovat na funkci ke konci října. Turecká delegace by se proto měla s premiérem Sarrádžem sejít a pokusit se zvrátit jeho rozhodnutí. Sarrádž se rozhodl rezignovat poté, kdy demonstrace namířené proti GNA násilně rozehnaly na vládu napojené milice, které ale premiér není schopen plně kontrolovat. S plánovaným odstoupením Sarrádže panují obavy z propuknutí nových střetů o vliv mezi provládními milicemi.
Mali: Zástupci hospodářského uskupení ECOWAS sdružující státy západní Afriky neuspěli při vyjednávání s vojenskými představiteli Mali. Ti odmítli požadavek, aby okamžitě předali moc v zemi do rukou civilní vlády. Sankce uvalené státy západní Afriky na Mali od srpnového puče tak nadále trvají. Regionální lídři vyvíjejí silný tlak na pučisty, jelikož se obávají, že by se malijský scénář mohl stát nebezpečným precedentem v západní Africe a zároveň by za současné situace mohl také oslabit protipovstalecký boj vůči džihádistům v oblasti Sahelu.
[Blízký východ]
Libanon: Spojené státy uvalily ve čtvrtek sankce na dvě firmy napojené na hnutí Hizballáh a jednoho představitele organizace. Sultán Chalífa Asad, vysoký úředník hnutí, řídil projekty spojené s firmami Arch Consulting a Meamar Construction. Jedná se o pokračování uvalování sankcí na skupiny a organizace napojené na hnutí. Tento měsíc byl na seznam přidán i bývalý libanonský ministr dopravy. Hnutí Hizballáh je zařazeno na americkém seznamu teroristických organizací. Zároveň jej americká vláda viní z obstrukcí při jmenování nové libanonské vlády.
Írán: Spojené státy uvalí sankce na každý stát, který poruší zbraňové embargo OSN. Sankce mají oficiálně vypršet 18. října, jejich konec byl součástí jaderné dohody s Íránem přijaté v roce 2015. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že udělají vše, aby došlo k vynucení sankcí. Mezi následky může patřit i omezení přístupu na americký trh. Dle diplomatů jen málo států podpoří obnovení sankcí. Írán považuje americký krok za provokaci a přístup diplomatů za vítězství Íránu nad Spojenými státy.
[Euroatlantický prostor]
Turecko, Grécko: Ankara vyhlásila, že o mesiac predĺži misiu svojej výskumnej lode Barbaros Hayrettin Pasa pri juhovýchodnom pobreží Cypru. Výskumná loď je súčasťou prieskumných operácií pátrajúcich po ložiskách zemného plynu a ďalších surovín pri ostrove Cyprus. Ten je hlavným stredobodom sporu s Gréckom a je dodnes rozdelený na dva štáty. Obe strany navzájom neuznávajú legitimitu druhej časti a Grécko vníma snahy Turecka ťažiť plyn v okolitých vodách ako narušenie svojej suverenity. Predĺženie misie je vnímané ako ďalšia agresívna provokácia.
USA: Minister obrany Mark Esper minulý mesiac volal po zmenách v organizácii námorníctva, konkrétne v alokácii prostriedkov na výstavbu nových lodí v reakcii na agresívne chovanie Číny v Juhočínskom mori. Tento týždeň boli tieto zámery doplnené konkrétnymi číslami a plánmi. V rámci existujúceho rozpočtu na námorníctvo by sa mali prostriedky na stavbu lodí zvýšiť z 11 na 13%. Dôraz by mal byť kladený na lode vyžadujúce menšie posádky, ktoré môžu byť v budúcnosti automatizované.
[Jižní Asie]
Indie: Národní vyšetřovací agentura (NIA) v sobotu zatkla Západním Bengálsku a Kérale 9 mužů podezřelých z plánování teroristických útoků. Podle vyšetřovatelů byli napojeni na al-Kajdu a bezpečnostní složky je sledovaly. K zatčení došlo poté, co obdrželi množství zbraní, džihádistickou literaturu a návody na výrobu výbušnin. Podle NIA chtěli útočit v Dillí, Kóčinu a Bombaj. Zbraně a další materiál měli v úmyslu sehnat v Kašmíru, kam je pašován z Pákistánu. Zradikalizovali se přes sociální média a přijímali pokyny z Pákistánu.
Thajsko: Během víkendu nabraly na intenzitě několikaměsíční protesty proti monarchii, vládě a premiérovi Prajutchovi. Základní požadavky demonstrujících shrnuje tzv. Manifest deseti požadavků pro palácové reformy, zahrnujíc například zrušení některých zákonů, podmínku nezapojování se krále Mahá Vatčirálongkóna do politiky země a větší sledování nakládání s financemi země palácem. Protestujícím je umožněno projevit vlastní názory, nicméně podle Prajutcha není reforma monarchie, navrhovaná „dětmi“, přijatelná. Premiér varuje před vznikem chaosu a před šířením viru Covid-19.
[Latinská Amerika]
Bolívie: Prozatimní prezidentka Jeanine Áñezová oznámila, že nebude kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách. Ty se mají konat za měsíc, konkrétně 18. října. Tento krok by měl přinést sjednocení opozice proti straně bývalého prezidenta Eva Moralese. Důležité je dle Áñezové kromě sjednocení opozice zachování demokracie. Jeanine Áñezová se ujala funkce prezidentky v loňském roce poté, co byl prezident Evo Morales obviněn z volebních podvodů, na svůj post rezignoval a uprchl ze země.
Peru: Prezident Martin Vizcarra přečkal hlasování o impeachmentu. Opozice nezískala dostatek hlasů pro jeho sesazení. Pro hlasovalo pouze 32 z potřebných 87 zákonodárců. Důvodem pro spuštění procedury bylo zveřejnění nahrávek, které prezidenta ukazovaly v nelichotivém světle. Pokus o impeachment probíhal ve stínu pandemie Covid-19. Peru totiž se s třičtvrtě milionem nakažených a více než třiceti tisíci mrtvých patří mezi vůbec nejzasaženější země.
[Východní Asie]
Japonsko: Novým premiérem byl zvolen předseda Liberálně demokratické strany (LDS) Jošihide Suga. Jelikož LDS zastává majoritní postavení v dolní i horní komoře japonského parlamentu, není toto zvolení ničím překvapivým. Přestože hodlá navázat na svého předchůdce Šinzó Abeho, který ze zdravotních důvodů po nejdelším premiérském funkčním období historie Japonska rezignoval, prosazuje Suga provedení strukturálních reforem. V rámci zahraniční politiky Japonska chce posílit spojenectví s USA a vytvořit stabilní vazby na Čínu.
Jižní Korea/Severní Korea/USA: Prezident Mun Če-in chce posílit vazby a znovuotevřít dialog se svým sousedem. Dlouhodobě prosazuje angažmá v Pchjongjangu. Od neúspěšného červnového summitu v Hanoji (2019) zůstávají vztahy mezi zeměmi velmi chladné. Mun Če-in pro průlom a zlepšení situace požaduje setkání Kim Čong-una a Donalda Trumpa ještě před listopadovými volbami v USA. Mike Pompeo se v odpověď vyjádřil, že rozhovory mezi státy již neveřejně probíhají. Přesto Severní Korea dialog s Korejskou republikou nadále odmítá.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Letectvo Spojených států vyvinulo a otestovalo nejméně jeden demonstrátor stíhače nové generace. Program Next Generation Air Dominance má vést k budoucímu sériovému stíhači, který nahradí v současnosti zaváděnou pátou generaci – víceúčelový Lockheed Martin F-35. Testování experimentálního stíhače je prvním po dvaceti letech, kdy byl zalétáván prototyp vedoucí právě k dnešním F-35. Progres samotného projektu by měl být daleko rychlejší než u předchozí generace. Veškeré detaily projektu jsou utajené. Není tedy ani jasné, která z firem za samotným projektem stojí.
Kyberbezpečnost: Britské univerzity opakovaně čelí ransomwarovým útokům. Série útočných kampaní začala podle Národního Centra pro Kybernetickou Bezpečnost (NCSC) už v srpnu. Méně zabezpečeným britským univerzitám byla ukradena osobní data o studentech a několik z nich dokonce zaplatilo požadované výkupné v Bitcoinech. Podle NCSC lze očekávat, že podobných útoků bude přibývat. A to i proto, že stále více výuky je s ohledem na koronavirovou pandemii přesouváno do online prostředí. Hackeři nejčastěji zneužívají protokoly pro získání vzdáleného přístupu, nebo zranitelnosti dlouho neaktualizovaných hardwarů a softwarů. Výjimkou nejsou ani spear-phishingové kampaně, které se v minulosti nevyhnuly ani českým univerzitám.
