[Afrika]
Somálsko: Při vzdušném útoku somálských a amerických jednotek bylo zabito 18 bojovníků islamistické skupiny al-Šabáb. Americké jednotky použily ke zneškodnění islamistů drony. Stalo se tak poté, co se místní a americké jednotky staly terčem útoku. Při střetnutí s islamisty nebyl zraněn žádný somálský ani americký voják. Konfrontace se odehrála přibližně 50 km severozápadně od přístavního města Kismayo. Dva další bojovníci z al-Šabáb byli zabiti somálskými vojáky během přestřelky. Armáda USA podnikla letos již více než 20 leteckých útoků proti al-Šabáb.
Kamerun: Lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) potvrdila pravost videa, které ukazuje anglofonní separatisty s dekapitovanou hlavou policisty. AI uvedla, že se jedná o důkaz hrůzné eskalace násilí v anglofonních regionech. Snahy separatistů o odtržení dvou kamerunských anglofonních menšinových regionů Severozápad a Jihozápad zanechaly za sebou stovky mrtvých a okolo 200 000 lidí ztratilo své domovy. Nynější vlna násilí trvá od roku 2016. Separatisté chtějí vytvořit vlastní stát Ambazonie kvůli horšímu postavení anglofonních obyvatel.
[Blízký východ]
Sýrie: V pondělí se dohodli prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan na plánu demilitarizovaného pásma v syrské provincii Idlíb. Turecko s Ruskem jsou garanty dohody, jež mj. předpokládá stažení těžké techniky z vytvořeného pásma o 15-20 kilometrech do 10. října a odsun teroristických skupin do 15. října, hlavním příkladem je skupina Hayat Tahrir Al-Sham. Do provincie pod správou protivládních povstalců se stahovali v posledních letech války evakuovaní ozbrojenci z dalších částí země.
Írán: V sobotu ve městě Ahvaz zaútočili ozbrojenci na vojenskou přehlídku v rámci oslav konce Irácko-íránské války, na 30 lidí bylo zabito a dalších 60 zraněno. Útočnici byli čtyři a zaútočili z nedalekého parku, mezi oběťmi jsou i civilisté. K útoku se přihlásila jak skupina Ahvazský národní odboj, tak i Daeš. Írán z útoku obvinil sunnitské státy Zálivu a USA. Pakliže za útokem stojí Daeš, jedná se o druhý velký útok na území země. Ahvaz leží na jihozápadě Íránu blízko hranic s Irákem.
[Euroatlantický prostor]
USA/Severní Korea: Americký ministr zahraničí Mike Pompeo prohlásil, že Spojené státy chtějí dokončit denuklearizaci Severní Korey do ledna roku 2021. USA se tak s KLDR znovu vrací k jednacímu stolu, jehož výsledkem má být právě rychlá denuklearizace, jež má být hotova nejpozději do konce současného mandátu prezidenta Donalda Trumpa, tedy právě do ledna 2021. Pompeo a jeho severokorejský protějšek, ministr zahraničí KLDR Ri Yong Ho, se znovu setkají již tento týden na schůzi Valného shromáždění OSN v New Yorku.
Maďarsko: Protiimigrační zákony souhrnně nazývané jako „Stop Soros“ se v zemi rušit nebudou. Tak reagoval kabinet premiéra Orbána na řízení pro porušení unijních právních předpisů, jež s Maďarskem v červenci tohoto roku zahájila Evropská komise. Maďarsko Evropskou komisi obviňuje z otevřené podpory migrace. Země zároveň reagovala i na výzvy Rady OSN, aby byly protiimigrační zákony zrušeny. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obvinil instituci ze „šíření lží“ a „zaujatosti a podpory migrace“.
[Jižní Asie]
Indie/USA: Indii hrozí americké sankce kvůli rozhodnutí o nákupu pěti ruských protiraketových systémů S-400. Indie se o nákup ruských systémů zajímá už více než dva roky. Akvizici nicméně provází složité vyjednávání právě kvůli potenciálním americkým sankcím. Ve čtvrtek americký prezident Donald Trump podepsal výkonné nařízení definující nákup jako “významnou transakci”. Tímto rozhodnutím se zakázka dostává do hledáčku aktu CAATSA, který umožňuje uvalit sankce na soupeře Spojených států. Zároveň Trumpův podpis znamená nařízení sankcí proti některým čínským a ruským státním entitám, které měly akvizici stíhaček Su-35 nebo systémů S-400 ve své kompetenci.
Pakistán: Pákistánský premiér Imran Khan stáhnul příslib občanství jednomu a půl milionu afghánských uprchlíků. Ve svém proslovu 16. září sice oznámil tuto významnou změnu v dosavadním směřování azylové politiky, avšak v reakci na rozsáhlou kritiku se rozhodl ustoupit. Pákistánští nacionalisté a zástupci vlivné armády totiž jeho plán odsoudili. Premiér již v úterý 18. září prohlásil, že “žádné rozhodnutí nepadlo a vše je ve fázi diskuze”. Afghánští uprchlíci čelí v Pákistánu nucenému návratu do válkou zničené vlasti. Je proti nim také vedena dlouhodobá kampaň líčící je jako hlavní původce teroristických útoků a ekonomické nestability v zemi.
[Latinská Amerika]
Kolumbie: Přestože se Kolumbie snaží zbavit nálepky „země kokainu“, nejnovější reporty OSN ukazují, že pokračuje v lámání rekordů v produkci této drogy. V roce 2017 bylo v Kolumbii použito k pěstování koky více než 171 000 hektarů, což je o 17 % více než minulý rok. Produkce stoupá i přes uzavření konfliktu s guerillovou skupinou FARC, v kterém produkce koky sehrála významnou roli. Nejčastější dozvuky konfliktu se proto dějí v oblastech bohatých na tuto základní ingredienci koky, na příklad v regionu Tumaco.
Venezuela: Čínské nemocniční lodě připluly na pomoc krizi ve Venezuele. Lodě, které mají pomoct nemocným obyvatelům této nefungující země, podle slov Ministra obrany Vladimira Padrina Lopeze vyjednal prezident Nicolas Maduro minulý týden na své návštěvě v Číně. Vedle toho se domluvili na zvýšení exportu ropy, což je pro Venezuelu nejdůležitější příjem. Čína je jednou z mála zemích, která momentálně kooperuje s diktátorským režimem Nicolase Madura.
[Post-sovětský prostor]
Rusko/Sýrie/Izrael: V Sýrii blízko města Latákie byl sestřelen ruský vojenský letoun Il-20, zahynula celá posádka patnácti vojáků. K incidentu došlo kvůli syrskému systému protivzdušné obrany, který údajně musel zabránit útoku izraelského letectva na cíle v této oblasti. Putin označil událost za “souběh tragických okolností”, ovšem z ní viní izraelskou stranu, jejíž letectvo “donutilo” Il-20 k nebezpečnému manévru. Izrael vyjádřil kondolence, ale svou odpovědnost odmítl. Za viníka označuje arabskou zemi, jejíž protivzdušná obrana chaoticky útočila na cíle.
Rusko: Poprvé od 90. let došlo ke zrušení výsledků voleb gubernátora a druhému kolu v několika regionech země. Ústřední volební komise nabídla organizaci nových voleb gubernátora Přímořského kraje a označila současné výsledky za nedůvěryhodné. V několika částech Ruska kandidáti vládnoucí strany neměli obzvlášť vysoké počty hlasů, ovšem jejich konkurenti z jiných stran zmiňovali spolupráci s Jednotným Ruskem. Podle některých údajů do volebních kampaní kandidátů z JR intervenují politici z Moskvy, aby mohli zajistit vítězství své strany. Ovšem daný krok není signálem pro obyvatele, ale pro místní elity, které musejí vyjádřit větší podporu než v minulé volební období.
[Východní Asie]
Severní Korea/Jižní Korea: Minulý týden se uskutečnil třetí korejský summit, tentokrát v severokorejském Pchjongjangu. Podle jihokorejského prezidenta souhlasí Severní Korea s trvalým mezinárodním dohledem nad raketovými zařízeními a zavřením Yongbyonu, hlavního vývojového centra jaderných zbraní, v případě, že i USA přistoupí k recipročním opatřením. Ta však nebyla blíže specifikována. Dále se hlavy korejského poloostrova dohodly na společném úsilí o pořádání letních olympijských her v roce 2032 a spolupráci na jiných mezinárodních sportovních událostech. V blízké budoucnosti se předpokládá návštěva Kim Jong-Una v Soulu.
Čína/Nepál: Přístup k čínským přístavům znamená pro Nepál narušení dosavadní závislosti na indických obchodních cestách. Tato iniciativa vznikla po indické blokádě v roce 2015. Nepál leží v jednom z nejvíce nehostinných terénů světa a budování infrastruktury je tedy velmi obtížné. Podle analytiků může dohoda přispět k rozvoji nepálského obchodu a také podpořit nepálskou domácí politiku. Rostoucí čínský vliv však přináší i obavy ze závislosti na čínských investicích a půjčkách. Připravují se rozsáhlé železniční projekty a Nepál již podepsal čínskou iniciativu Jeden pás, jedna cesta.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americké námořnictvo začíná formulovat své požadavky a poptávku po nových velkých hladinových plavidlech, které nahradí jejich stárnoucí křižníky. Námořnictvo by rádo začalo s výměnou v roce 2023 nebo 2024. U této nové třídy lodí se očekává, že bude větší než stávající křižníky, a bude kladen velký důraz na modularitu a možnost rychlé přestavby. Hlavním důvodem k tomu je schopnost reagovat na vývoj moderních zbraňových technologií, jako railguny nebo lasery, které nejsou ještě plně k dispozici, ale je pravděpodobné že budou k dispozici v průběhu služby těchto nových plavidel. Modularita by měla rovněž umožnit rychlou rekonfiguraci místností a velících center lodi. Dále budou nové lodě vybavené nejnovější radarem na detekci nepřátelských raket Raytheon’s AN/SPY-6 a budou v širší míře počítat s využitím dronů.
Kyberbezpečnost: Veľká Británia vyčlenila 250 miliónov libier na vznik kybernetického komanda, ktoré má krajine pomôcť bojovať proti terorizmu a domácim zločineckým skupinám. Došlo tak v reakcii na report parlamentného výboru z júla tohto roku, ktorý poukázal na nedostatočné personálne kapacity v oblasti kyberbezpečnosti a potrebu chrániť kritickú infraštruktúru pred útokmi typu WannaCry. Podľa správ Sky má však jednotka primárne bojovať proti ruskej kyberhrozbe. Na jej založení sa bude podieľať Ministerstvo obrany v spolupráci s Ústredím vládnych komunikácií (GCHQ).
