[Blízký východ a severní Afrika]
Irán: Irán povolil medzinárodným inšpektorom vykonávať nutné overovacie a monitorovacie aktivity iránskych jadrových zariadení. Táto dohoda je vyústením rozhovorov, ktoré sa konali v nedeľu s cieľom zmierniť napätie medzi Teheránom a Západom. Medzinárodná agentúra pre atómovú energiu (IAEA) minulý týždeň totiž obvinila Irán, že bráni vyšetrovaniu svojich minulých aktivít a ohrozuje monitoring, čo by mohlo skomplikovať snahy o obnovenie rokovaní o jadrovej dohode s Iránom.
Maroko: Parlamentní volby v Maroku vyhráli liberální centristé z Národního sdružení nezávislých (RNI). Strana, kterou vede milionář a ministr zemědělství Abdal Azíz Achanúš, získala 102 z 395 křesel. Na druhém místě skončila levicová Strana autenticity a modernosti (PAM) a na třetím nacionalistická Strana nezávislosti (Istiqlal). Naopak islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje (PJD), která byla od roku 2011 nejsilnější stranou, utrpěla hořkou porážku, když obhájila pouze 12 z původních 125 křesel. Voleb se zúčastnila o něco více než polovina oprávněných voličů, zatímco v parlamentních volbách v roce 2016 to bylo 43 %.
[Euroatlantický prostor]
Nemecko/Rusko: Nemecko vidí za sériou kybernetických útokov na svojich politických predstaviteľov Rusko. Podľa hovorkyne spolkového ministerstva zahraničných vecí stojí za kybernetickými a informačnými operáciami na nemeckom území skupina Ghostwriter a ruská vojenská spravodajská služba GRU. Útoky aj obvinenia prichádzajú pred nemeckými parlamentnými voľbami, ktoré sa uskutočnia 26. septembra. Prebiehajúce vyšetrovanie pritom nepredstavuje prvý prípad podobných ruských aktivít voči Nemecku. V minulosti sa aktér operujúci z ruského územia zameral aj na samotnú spolkovú kancelárku Angelu Merkelovú.
USA/NATO. Generálny tajomník aliancie NATO Jens Stoltenberg sa postavil proti výhradám európskych spojencov Spojených štátov vo veci amerického stiahnutia sa z Afganistanu. Stoltenberg tvrdí, že na úrovni NATO bol tento krok jednohlasne schválený už v apríli tohto roka. Medzi najhlasnejších kritikov plánu amerického prezidenta Bidena stiahnuť sa z Afganistanu patrí Veľká Británia, Nemecko a Taliansko. Európski spojenci v USA tvrdia, že americký krok bol učinený unilaterálne a bez konzultácie.
[Jižní Asie]
India/Rusko: Na pozadí aktuálneho diania v Afganistane posilňujú India a Rusko bezpečnostnú spoluprácu. Dôvodom sú narastajúce obavy z aktivít teroristických skupín, ktoré vyjadrili ruskí a indickí predstavitelia na stretnutí v Naí Dillí. Okrem Talibanu sa India obáva aj pakistanských militantných skupín, ktoré by mohli v aktuálnej situácii využívať územie Afganistanu pre plánovanie operácií. Podľa oboch predstaviteľov sú tieto skupiny závažnou hrozbu pre strednú Áziu i Indiu. Posilňovanie bezpečnostnej spolupráce s Ruskom je podľa indickej vlády aj reakciou na stiahnutie amerických vojsk z Afganistanu.
Afghánistán: Tálibán v úterý zveřejnil složení své vlády, které dominují jestřábi. V jejím čele stojí Muhamad Hasan Achund, blízký spolupracovník zakladatele hnutí, mully Umara, jenž byl v letech 1996 – 2001 náměstkem ministra zahraničí. Ministrem vnitra se stal Sirádžuddín Hakkání, jeden z vůdců organizace Hakkáního síť, který je kvůli teroristickým aktivitám a napojení na al-Kajdu na seznamu hledaných osob FBI. Ministrem obrany je mulla Jákúb, syn mully Umara, a na post ministra zahraničí nastoupil Amír Chán Muttakí, který vyjednával dohodu s Američany. Mulla Abdul Ghaní Barádar se stal náměstkem premiéra. V kabinetu není zastoupen nikdo z opozice, ani žádná žena.
[Latinská Amerika]
Haiti: Premiér Ariel Henry byl pozván vrchním státním zástupcem k podání vysvětlení jeho spojení s hlavním podezřelým ze zabití prezidenta Jovenela Moise. Dle důkazů měl premiér pár hodin po vraždě několik telefonátů s hlavním podezřelým Josephem Felixem Badiem. Ten dříve pracoval jako úředník na ministerstvu spravedlnosti. Premiér uvedl, že J. F. Badia zná a nevěří, že by mohl být s vraždou spojený. Prezident J. Moise byl zavražděn začátkem července a v současné době policie zdvojnásobuje úsilí zatknout podezřelé z atentátu (ve vazbě je nyní 44 lidí).
Nikaragua: Prezident Daniel Ortega byl obviněn ze zásahu proti kritikům a politickým odpůrcům, když vydal zatykač na oceňovaného spisovatele Sergia Ramíreze. Ten získal v roce 2017 Cervantesovu cenu za literaturu a patří mezi nejvýznamnější spisovatele v zemi. Nyní byl obviněn z podněcování nenávisti a spiknutí s cílem destabilizovat Nikaraguu. Ramírez v minulosti působil jako viceprezident za Ortegovi vlády, což z něj činí posledního vnímaného odpůrce levicové vlády. Před listopadovými volbami bylo podobně zadrženo několik desítek vlivných Nikaragujců, včetně politických oponentů.
[Postsovětský prostor]
Arménie: Premiér země Nikol Pašinjan ve středu 8. září oznámil, že Jerevan je ochoten obnovit diplomatické vztahy s Ankarou. Reagoval tak na prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, týkající se možného nastolení míru skrze vzájemnou spolupráci v celém jihokavkazském regionu. Obě země neudržují diplomatické styky už od první války v Náhorním Karabachu na přelomu 80. a 90. let, během níž se Turecko postavilo na stranu etnicky spřízněného Ázerbájdžánu.
Rusko/Bělorusko: V pátek 10. září zahájily obě země společné vojenské cvičení, jehož se účastní na 200 tisíc vojáků, 760 tanků, množství raketových systémů, 80 letadel a patnáct válečných plavidel. „Zapad 2021“ je tak údajně největším evropským vojenským cvičením za poslední desetiletí. Dle ruského ministerstva obrany slouží cvičení k „ověření úrovně připravenosti a schopnosti běloruských a ruských vojenských velitelských orgánů společně zajistit vojenskou bezpečnost a územní celistvost“.
[Subsaharská Afrika]
Guinea: Africká únia (AU) suspendovala Guinejskú republiku vo všetkých činnostiach a rozhodovacích orgánoch organizácie. Stalo sa tak po tom, čo sa moci chopili guinejské špeciálne sily a zatkli prezidenta Condého. AU odsúdila vojenské prevzatie moci podplukovníkom Mamadym Doumbouya a žiada, aby bol Alpha Condé, prvý demokraticky zvolený prezident krajiny, prepustený. K rozhodnutiu pozastaviť Guineu došlo po podobnom kroku Hospodárskeho spoločenstva západoafrických štátov (ECOWAS), ktoré do krajiny vyslalo misiu na zhodnotenie situácie.
Nigéria: Lokálne autority rozšírili odstávku telekomunikácií v štáte Zamfara na susedný štát v rámci prebiehajúceho vojenského zásahu proti gangom. Cieľom operácie je znemožniť zločineckým skupinám komunikáciu pri plánovaní útokov. Jedná sa o jednu z najväčších operácií tohto druhu v štáte. Ozbrojené gangy plienia dediny, masovo vraždia obyvateľov a organizujú hromadné únosy. V súčasnosti sa vypnutie telekomunikácie týka 13 oblastí, no rozšírenie nie je vylúčené. Nigérijská armáda zároveň uviedla, že jej jednotky zatkli prominentného člena Boko Haram v štáte Borno, kde sa povstanie rebelov koncentruje už 12 rokov.
[Západní Pacifik]
Indonésie/Austrálie: Ve čtvrtek Canberra s Jakartou obnovily obranný pakt navyšující vojenskou spolupráci mezi oběma zeměmi v oblastech boje proti terorismu, obrany a kyberbezpečnosti. Marise Payne, australská ministryně zahraničních věcí, vnímá obnovu dohody jako krok ke stabilizaci regionu skrze respektování práv a suverenity bez ohledu na velikost a sílu tamních aktérů. Zároveň tak odkázala na problematické čínské aktivity v jihovýchodní Asii. Stavebním kamenem spolupráce Indonésie a Austrálie mají být společná vojenská cvičení.
Myanmar: Státy jihovýchodní Asie společně se západními zeměmi urgují všechny strany probíhajícího mocenského sporu, aby se zdržely použití násilí a umožnily pokračování probíhající humanitární pomoci. Reagovaly tak na úterní (7. září) prohlášení myanmarské exilové vlády volající po celonárodním povstání proti vojenské juntě. Úřadující prezident Duwa Lashi La současně urguje vytvoření propojené koalice ozbrojených milic a etnických sil bojujících proti armádě. Podle dostupných informací bylo v pátek zabito nejméně 10 příslušníků lokálních obranných sil.
[Kyberbezpečnost]
Česko. Nemocnice sú stále zraniteľné voči kyberútokom, podľa NÚKIBu ich počet aj závažnosť každým rokom narastá. Účastníci odborného panelu Stálej konferencie českého zdravotníctva taktiež poukazovali aj na to, že najväčším problémom už nie sú peniaze, ale skôr ich čerpanie, no najmä absolútna absencia kybergramotnosti alebo schopných ľudí ochotných pracovať v danom sektore. Riešenie môže predstavovať koordinovaná snaha štátu, zdravotníckych zariadení ale aj napríklad poisťovní, ktoré časom môžu prispieť do vytvorenia odolného ekosystému digitálneho zdravotníctva.
