[Afrika]

Etiopie/Eritrea: V úterý se mezi zeměmi odehrál významný historický okamžik, kdy po dvaceti letech došlo k otevření společné hranice. Lídři obou států tak navázali na sérii vstřícných kroků, jejichž cílem je stabilizovat vzájemné vztahy, stále poznamenané válečným konfliktem z let 1998 – 2000. Otevření hranice a stažení vojsk s sebou však nese vážná rizika. Etiopský prezident Abiy Ahmed nařídil předání sporného území Badme Eritrei, podřídil se tak rozsudku mezinárodního soudu. Situace by se mohla stát rozbuškou pro nový konflikt v případě, že dojde ke snaze vysídlit etiopské starousedlíky.

Súdán: Prezident Bashir odvolal z funkce dosavadního premiéra Bakri H. Saleha. Saleh bude nahrazen Motazzem Mousou, ministrem předchozí vlády. Saleh byl do funkce jmenován teprve v roce 2017, kdy se stal prvním premiérem od nástupu Bashira k moci v roce 1989. Za aktuální výměnou stojí zhoršující se ekonomická i bezpečnostní situace v zemi. Súdán se potýká s rekordní inflací, monetárními problémy a nízkou likviditou bank. Zvyšování cen základních potravin v zemi letos již zažehlo řadu demonstrací.

[Blízký východ]

Sýrie/Izrael: Podle syrské státní agentury Izrael v sobotu vypálil rakety na sklad zbraní v blízkosti Damašku. Tyto rakety však byly zničeny syrskou protivzdušnou obranou. Syrská organizace pro lidská práva tvrdí, že v tomto skladě měly být zbraně určené pro libanonský Hizballáh podporovaný Íránem. Údajně se jednalo o zbraně z Íránu dodané Revolučními gardami. Oficiální úřady Izraele odmítl tuto událost komentovat.

Írán: Ve čtvrtek velitel íránských Revolučních gard prohlásil, že raketový útok na irácký Kurdistán ze soboty 8. září je varováním k nepřátelům íránského režimu. Bylo vypáleno přes 110 raket Fateh. Během tohoto útoku zahynulo minimálně 11 lidí a 50 bylo zraněno, dle íránských úřadů se jednalo o teroristy. Podle izraelských zdrojů zahynulo minimálně 17 lidí. Tato situace může vyvolat eskalaci konfliktu mezi Kurdy a Íránem. Rovněž v kontextu častého vyhrožování zničení Izraele a základen USA na Blízkém východě, můžeme očekávat další prohloubení konfliktu mezi těmito státy.

[Euroatlantický prostor]

EU: Európsky parlament schválil kritickú správu o stave demokracie v Maďarsku, čím vyzval Radu EÚ na aktivovanie článku 7 Zmluvy o EÚ. Za hlasovalo 448 poslancov, 197 bolo proti, 48 sa zdržalo. Článok 7 je posledným spôsobom, ako „umravniť“ členský štát, ktorý ohrozuje demokraciu, tým, že mu odoberú hlasovacie práva v Európskej rade. Daný štát by sa tak nemohol podieľať na rozhodovacom procese. Maďari sa proti hlasovaniu postavili kriticky a označili ho za „pomstu voči Maďarom, ktorí odmietajú prisťahovalectvo“.

Česká republika: Česká polícia zadržala radikálneho moslima pôvodom zo Slovenska, u ktorého sa našli chemikálie a manuály na výrobu bomby. Stal sa tak prvým islamským fanatikom v Česku, ktorého zatkla polícia a obviňuje ho z prípravy teroristického útoku. Slovák, ktorý vystupuje pod menom Abdul Rahman, prijal islam pred tromi rokmi. Svoje obvinenia odmieta s tým, že pripravoval ohňostroj na oslavu Nového roka. Kriminalisti z Národnej centrály proti organizovanému zločinu však upozornili, že Rahman ako praktizujúci moslim podobné sviatky neoslavuje.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Na demonstraci v provincii Nangarhár v úterý zaútočil sebevražedný atentátník. Skupina lidí protestovala na dálnici spojující města Džalálábád a  hraniční Turcham proti policejnímu veliteli ze sousedního okresu. Výbuch zabil 68 lidí a 165 zranil. V Džalálábádu došlo ten den také ke dvěma bombovým útokům na školy, které zabily jednoho chlapce a zranily čtyři lidi. K činům se nepřihlásila žádná organizace, nicméně v provincii je aktivní tzv. Islámský stát. S blížícími se říjnovými volbami se dá očekávat zintenzivnění aktivity protivládních ozbrojenců.

Afghánistán: Tálibán se podle amerických zdrojů chystá vyslat vyjednávací delegaci k rozhovorům s USA. Očekává se debata o výměně zajatců a možná dohoda o schůzce na americké půdě. Základním problémem však budou vojenské základny, jejichž zachování je pro USA prioritou, avšak Tálibán jejich provoz vnímá jako symbol zahraniční okupace a její ukončení je podmínkou mírového urovnání letitého konfliktu. Povstalci také odmítají jednat s afghánskou vládou, kterou vnímají jako loutkový režim. K iniciačním rozhovorům došlo v červenci v katarském Dauhá.

[Post-sovětský prostor]

Rusko: V Ruskej federácii tento týždeň začali rozsiahle vojenské manévre Vostok 2018. Cvičenie odohrávajúce sa na ruskej Sibíri je najväčším od skončenia Studenej vojny. Účastní sa ho viac ako 300 000 vojakov, 36 000 kusov pozemnej, viac ako 1000 kusov leteckej a okolo 80ks námornej techniky. Okrem ruských vojakov na niektorých úsekoch participujú aj príslušníci ozbrojených síl Číny a Mongolska. Podľa západných analytikov je cieľom ruského cvičenia predovšetkým demonštrácia sily a tiež príprava na možný budúci konflikt väčšieho rozmeru. V stredu cvičenie osobne navštívil aj prezident Putin, stalo sa tak za prítomnosti ministra obrany Sergeja Šojgu a náčelníka generálneho štátu Valerija Gerasimova.

Rusko: V období od 11. – 13. septembra 2018 sa vo Vladivostoku uskutočnilo 4. Východné ekonomické fórum.  Cieľom fóra, na ktorom sa stretávajú zástupcovia štátneho aj neštátneho sektora nielen z  Ruska, ale i zo zahraničia je podpora zahraničných investícií, ktoré môžu prispieť k rozvoju ruského Ďalekého východu. Okrem stretnutia politikov so zástupcami významných firiem na fóre dochádza aj k rokovaniam na najvyššej politickej úrovni. Ruský prezident Putin sa tento rok na fóre stretol napríklad s japonským premiérom Šinzom Abé s ktorým okrem iného diskutoval aj o perspektíve podpísania mierovej dohody  či statuse Kurilských ostrovov.

[Východní Asie]

Taiwan: Vláda Čínskej republiky má navýšiť rozpočet a jeho prostredníctvom vylepšiť svoje kapacity tvorené stíhačkami F-16. Dodatočná suma vyše 300 miliónov amerických dolárov poputuje na zvýšenie počtu a typov striel vzduch-vzduch, ktorými daný typ stíhačky disponuje. Vládni predstavitelia detaily zatiaľ nekomentujú, no zmeny budú pravdepodobne ohlásené pri predstavení obranného rozpočtu pre fiškálny rok 2019. Zatiaľ sa odhaduje, že vláda má primárny záujem o obstaranie dodatočných riadených striel AIM-120 AHRAAM určených pre boj mimo vizuálnu vzdialenosť. Taiwan sa krokom snaží udržať taktickú paritu medzi svojimi stíhačkami a tými, ktorými disponuje Peking.

Thajsko: Thajská vojenská vláda ohlásila, že politické strany môžu odteraz vykonávať určité aktivity smerujúce k očakávaným voľbám v štáte. Zákaz zhromažďovania sa pre viac ako päť ľudí je stále aktívny. Vyhlásenie hovorí, že členovia politických strán môžu komunikovať elektronicky, nie však prevádzať klasickú politickú kampaň. Elity zatiaľ nedeklarovali oficiálny termín volieb. Tie budú prebiehať na základe novej ústavy, ktorú vypracovala armádou stanovená komisia. Kritici upozorňujú, že ústava zaručuje armáde i po voľbách značný vplyv nad politickými procesmi v štáte.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]