[Afrika]
Etiopie/Eritrea: Etiopie otevřela ambasádu v Eritreji. Leadeři z obou zemí se zúčastnili krátkého slavnostního ceremoniálu v Asmaře, hlavním městě Eritreji. Jedná se o další krok při stabilizaci vzájemných vztahů. Etiopie otevřela své zastoupení v Eritreji po 20 letech. Je to další důkaz zlepšujících se vztahů mezi sousedy, kteří již dříve v tomto roce podepsali mírovou dohodu. Eritrea zároveň již v červenci 2018 otevřela svou ambasádu v Etiopii a zároveň jmenovala velvyslance pro tuto zemi. Etiopským velvyslancem v Eritreji byl jmenován Redwan Hussein.
Jižní Súdán: Soud odsoudil deset vojáků za znásilnění a vraždu. Rozsudky zněly od sedmi let po doživotí. Vojáci se měli dopustit znásilnění zahraničních humanitárních pracovnic a vraždy místního novináře. Skutky se odehrály v roce 2016. Původně bylo obžalováno jedenáct vojáků, avšak jeden z nich byl následně zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů. Vláda má zároveň obětem zaplatit odškodnění. Případ má být zároveň testem pro vládu prezidenta Salva Kiira, zda dokáže přivést armádu k zodpovědnosti, jelikož armáda má pověst porušování práv a beztrestnosti.
[Blízký východ]
Sýrie: Prezidenti Turecka, Íránu a Ruska se v pátek nedohodli na klidu zbraní v syrské provincii Idlíb při snaze předejít očekávané ofenzívě režimních jednotek v oblasti. Právě Idlíb je jednou z posledních a hlavních bašt opozičních skupin hojně podporovaných například Tureckem. Přestože se hlavní představitelé zmíněných států dohodli na diplomatických prostředcích jako jediném možném řešení konfliktu, ruské a syrské jednotky provedly již v sobotu několik leteckých útoků na vesnice v jižní oblasti provincie. Proti klidu zbraní se vyslovil také Teherán, zatímco turecký prezident R. T. Erdogan se nechal slyšet, že Ankara nebude přihlížet „zabíjení tisíců nevinných lidí […]“. Stejně jako OSN i Turecko má obavy z humanitární krize a migrační vlny, před kterou oba aktéři varují.
Irák: V iráckém městě Basra se opět rozhořely násilné protesty, při kterých od pondělí zahynulo na 13 lidí a desítky dalších byly zraněny, většinou po střetu s bezpečnostními složkami. Protestanti mimo jiné vtrhli do budovy íránského konzulátu, který zapálili, obviňující Teherán z vměšování se do vnitřních záležitostí Iráku. Po zrušení zákazu vycházení bylo vypáleno několik raket na tamní letiště, ačkoliv nedošlo k žádným škodám, ani přerušení provozu letiště. Eskalaci protestů, které reagují na kolabující infrastrukturu, nedostatek pitné vody a korupci, navíc napomáhá neschopnost sestavit novou vládu několik měsíců po parlamentních volbách.
[Euroatlantický prostor]
Španielsko: Nová stredoľavicová vláda premiéra Pedra Sancheza ruší plánované dodanie 400 kusov bômb Saudskej Arábii. Obchod bol uzatvorený roku 2015 bývalou konzervatívnou vládou Mariana Rajoya. Dôvodom má byť zabíjanie civilistov, ku ktorému podľa ľudskoprávnych organizácií dochádza v Jemene pri náletoch Saúdmi vedenej koalície. 9,2 milióna eur zaplatených Španielsku Saúdmi plánuje španielska vláda vrátiť. Španielsko je dlhodobo jedným z najväčších dodávateľov zbraní a vojenského materiálu do Saudskej Arábie.
Nemecko: Vláda ohlásila ambiciózny plán posilnenia a modernizovania spolkovej armády v nasledujúcich desiatich rokoch. Postupné navyšovanie rozpočtu na obranu má roku 2024 dosiahnuť 60 miliárd eur (tj. cca 1,5% HDP). To je síce navýšenie oproti súčasným 40 miliardám, no stále nie 2% HDP, ako stanovuje minimálne výdavky na obranu NATO. Podľa ministerky obrany Ursuly von der Leyen má toto navyšovanie ukončiť roky škrtov a znižovania schopností armády, priniesť zlepšenie predovšetkým v oblasti kyberbezpečnosti a umožniť rozsiahlu rekrutáciu.
[Jižní Asie]
Pákistán: Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se 5. září setkal s politickými a vojenskými špičkami Pákistánu. Pompeo zahájil návštěvu schůzkou s novým pákistánským premiérem Imranem Chánem, následovalo setkání s ministrem zahraničí Šáhem Mahmúdem Kureším a generálem Kamarem Džavídem Bajdžvá. Pompeo vyjádřil naději na normalizaci vztahů, jelikož je Pákistán Spojenými státy kritizován za nedostatečnou aktivitu k porážce Talibánu. Zároveň Trumpova administrativa zmrazila 800 milionů dolarů ve všeobecné finanční pomoci. I přes pozitivní reakce na setkání z obou zúčastněných stran se Pompeo nechal slyšet, že je před oběma státy ještě dlouhá cesta a je třeba začít konečně plnit vzájemné závazky.
Afghánistán/Pákistán: Talibán oznámil úmrtí Džaláluddína Hakkáního, jednoho z nejznámějších afghánských mudžahedínů. Ten navázal úzkou spolupráci s pákistánskou vojenskou rozvědkou a stal se její prodlouženou rukou v Afghánistánu. Vytvořil také tzv. Hakkáního síť, dobře organizované teroristické hnutí napojené na Tálibán i Al-Káidu. Hakkáni má na svědomí mnoho brutálních útoků proti mezinárodním silám v zemi, především pak masivní bombové atentáty v městském prostředí a útoky na banky či ambasády. Podle některých je Hakkáni již několik let po smrti a za mrtvého byl prohlášen úmyslně až nyní. Z vojenského hlediska nemá jeho úmrtí velký význam, jelikož již předal vedení nad svou sítí svému synovi Siradžuddínovi.
[Post-sovětský prostor]
Británie/Rusko: Londýn zveřejnil údaje o podezřelých z atentátu na S. Skripala a jeho dceru. Jedná se o dva Rusy, kteří překročili britskou hranici krátce před útokem a ve stejný den po atentátu stát opustili. Podle Britů se jedná o muže, kteří pravděpodobně použili falešná jména a doklady. Mohli to být agenti ruské tajné služby GRU. Jejich cesta ovšem byla kompletně zmapována od chvíle, kdy vstoupili na území Spojeného království. Britská vláda plánovala požádat Rusko o vydání těchto osob, ovšem země své občany nevydává. V. Putin již několikrát odmítl ruskou účast na útoku.
Rusko: Opozičník A. Navalnyj plánuje protestní akce, které jsou zaměřeny na současnou politiku ruské vlády, především proti důchodové reformě. Uskuteční se v den, kdy se po celém Rusku budou konat různé typy voleb, např. volby primátora v Moskvě. Dříve došlo ke kauze s Google, kdy vyhledávač vymazal propagační videa protestů z YouTube. Za hlavní důvod je označován dopis ruské volební komise, která tyto materiály ztotožnila s volební kampaní. Podle zákonu by měla den před volbami skončit, což se u Navalného nestalo.
[Východní Asie]
Severní Korea: Letošní 70. výročí založení Severní Koreje se obešlo bez tradiční přehlídky mezikontinentálních balistických střel a konal se vojenský průvod zdůrazňující mír a ekonomický rozvoj země. Tradičně bývá tato událost využívána pro ukázku nejnovějšího vojenského pokroku země a v předešlých dvou letech se uskutečnily i jaderné testy. Letošní téma oslav však bylo sjednocení korejského ostrova a snahy o denuklearizaci. Nechyběly barevné balonky, květiny a úsměv Kim Jong-Una.
Myanmar: Minulý týden byli myanmarským soudem odsouzeni na sedm let dva novináři pracující pro Reuters na základě obvinění z porušení státního tajemství. Zadrženi byli v prosinci 2017, když vyšetřovali zabití deseti Rohingských mužů ve státě Rakhine. Řada zemí, např. USA, Kanada nebo Austrálie, a organizací, včetně OSN a EU, žádá o osvobození novinářů. Protesty za jejich propuštění zorganizovali i Rohingové v uprchlických táborech v Bangladéši. Muslimští Rohingové dlouhodobě čelí útlaku myanmarské vlády a od minulého srpna jich ze země uprchlo asi 700 000.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americké ministerstvo obrany v nebližších dnech s největší pravděpodobností posvětí výrobu a nasazení nové generace raket Stinger. Ty prošly v minulých měsících řadou úspěšných testů na Floridské základně Eglin Amerického letectva. Hlavní devízou těchto nových střel má být novější pokročilejší navádění, které je schopné poradit si i s malými bezpilotními prostředky. Ty v dnešní době nacházejí uplatnění u široké škály i tradičně méně technologicky vyspělých státních i nestátních aktérů, a představují problém pro dnešní, vůči pilotovaným letadlům koncipovaným, prostředkům blízké protiletecké obrany (SHORAD).
Kyberbezpečnost: Ministerstvo spravodlivosti USA obvinilo severokórejského hackera Park Jin Hyoka zo spoluúčasti na kyberútoku na štúdio Sony Pictures z roku 2014. Údajný člen skupiny Lazarus Group sa mal tiež podieľať aj na útoku na Bangladéšsku centrálnu banku v roku 2016 a na rozsiahlej vydieračskej akcii WannaCry z minulého roku. 179-stránkový dokument bol súdu doručený už v júni, no odtajnený bol až túto stredu, a to v čase, kedy medzi Washingtonom a Pchjongjangom prebiehajú jednania o denuklearizácií Kórejského polostrova.
