[Afrika]

Gabon: Potyčky mezi odpůrci prezidenta a bezpečnostními složkami zachvátily Libreville, hlavní město Gabonu po vyhlášení výsledků prezidentských voleb. Za vítěze byl označen Ali Bongo, dosavadní prezident země. Opoziční kandidát Jean Ping a jeho příznivci však výsledky odmítli a tvrdí, že vítězství mu bylo „ukradeno“. Pochybnosti ohledně vítěze vyvolávají výsledky z jedné z volebních provincií, kde Bongo dosáhl na 95,5 procenta hlasů při téměř stoprocentní účasti voličů. Průměrná účast ve volbách na celém území však dosahovala 59,46 %.

Somálsko: Blízko hotelu v Mogadišu, často využívaného vládními úředníky, došlo v úterý k rozsáhlému výbuchu. Počet mrtvých dle různých zdrojů činí 15-22 osob k tomu bylo dalších 45 lidí zraněno. Výbuch také poškodil dva blízké hotely. Za výbuchem stál sebevražedný atentátník, který odpálil bombu schovanou v automobilu. Policejní složky se domnívají, že právě zmiňovaný hotel byl cílem útoku. K incidentu se obratem přihlásila teroristická organizace aš-Šabáb, která stojí za několika dalšími incidenty v Mogadišu v posledních týdnech.

[Blízký východ]

Írán: Ajatolláh Ali Chameneí ve středu prohlásil, že Írán potřebuje zvýšit své vojenské útočné schopnosti z důvodu zabezpečení svého obyvatelstva a budoucnosti státu. Chameneí toto prohlásil týden po incidentu, kdy Námořnictvo Spojených států vystřelilo tři varovné výstřely kvůli blížícím se íránským lodím. Na druhou stranu Írán obvinil Spojené státy z vysílání dronů do jeho vzdušného prostoru. I přes podepsání „jaderného paktu“, Írán považuje západ za své protivníky. V současné době se Írán snaží získat ruské rakety dlouhého doletu S-300.

Jemen: Organizace spojených národů (OSN) v úterý prohlásila, že v jemenské občanské válce zemřelo více než 10 000 lidí, což je skoro dvakrát více než uvádí jiné zdroje. Jedná se o konflikt, ve kterém proti sobě stojí skupina Hútíovců, podporovaných Íránem, a přívrženci současného prezidenta Abd-Rabbu Mansour Hadi, kteří jsou podporováni Saudskou Arábií. Během tohoto konfliktu bylo vysídleno přibližně  3 milióny lidí, z toho 200 000 uprchlo do zahraničí. V zemi rovněž 7 miliónů lidí trpí nedostatkem jídla. Mírové rozhovory z pravidla končí nezdarem.

[Euroatlantický prostor]

Francie/Německo: Francouzské a německé stíhací letouny na konci srpna přebraly štafetu ochrany vzdušného prostoru baltských zemí v rámci aliančního Baltic Air Policing. Baltský vzdušný prostor budou chránit čtyři francouzské letouny Mirage z letecké základny Siauliai v Litvě a čtyři německé letouny Typhoon ze základny Amari v Estonsku. Tuto roli převzaly obě země od Portugalska a Velké Británie a v regionu budou působit až do konce roku. Jejich hlavní náplní bude býti v pohotovosti a zajistit rychlou reakci na jakýkoliv neznámý letoun blížící se vymezenému vzdušnému prostoru.

Německo: Dle informací německých médií mají být u rekrutů ozbrojených sil nově prováděny bezpečnostní prověrky. Cílem tohoto kroku je zamezit vstupu extrémistů do německých ozbrojených složek, kteří by tak získali vojenský výcvik, jež by mohli využít při možných útocích v Německu či zahraničí. V současné době totiž vojenská kontrarozvědka vyšetřuje v německých ozbrojených silách již 268 pravicových extrémistů, 64 islamistů a 6 levicových extrémistů. K přijetí příslušného zákona by mělo dojít během tohoto týdne a měl by začít platit od července příštího roku.

[Jižní Asie]

Srí Lanka: Ve vazbě skončil sedmnáctiletý mladík ze Srí Lanky poté, co se zřejmě nahackoval na oficiální stránky prezidenta Maithripaly Sirisena. Na stránce zanechal zprávu, kde požadoval, aby se přijímací řízení na univerzity v dubnu příštího roku posunulo, jinak Srí Lanka zažije „kyber válku“. Útok zosnovala skupina Sri Lankan Youth, která ke zprávě připojila ultimátum o zastavení „nezodpovědného“ ministerského předsedy a o vylepšení nuzných podmínek vysokoškoláků v zemi. Teenager musí zaplatit pokutu 300 tisíc rupií a podle zákona o kyber kriminalitě mu hrozí až tři roky vězení.

Pákistán: V pákistánské provincii Chajbar Paštúnchwá v pátek zaútočilo hnutí Džamát-ul-Ahrár. Čtyři ozbrojenci opásaní sebevražednými vestami se pokusili proniknout do křesťanské čtvrti na předměstí Péšáváru a při přestřelce s ochrankou a bezpečnostními složkami zabili dva lidi a dalších 5 zranili. Několik hodin nato povstalci odpálili dvě bomby před soudem ve městě Mardan, kde zemřelo 12 osob a dalších 52 bylo zraněno. Skupina v prohlášení uvedla, že chystá více útoků na státní soudy, jež považuje za neislámské.

[Latinská Amerika]

Brazílie: Brazilská prezidentka Dilma Rousseff byla ve středu odvolána v senátním hlasování v poměru 61-20. Dosavadní viceprezident Michel Temer tak převezme zbytek jejího mandátu, který vyprší na podzim 2018. Celé hlasován í sestávalo ze dvou částí, v první se rozhodovalo o jejím odvolání a v druhé o zákaz účasti na volbách a držení veřejného postu po dobu 8 let. V druhé části byl poměr 42-36 a návrh tak neprošel. Obě strany podaly odvolání k Nejvyššímu soudu, obhajoba kvůli arbitrární definici spáchaného činu a zodpovědnosti za něj, a obžaloba kvůli údajné neústavnosti možnosti opět kandidovat před uplynutím 8 let od odvolání.

Venezuela: V hlavním městě Caracas se 1. září odehrály masové protesty za pokračování procesu na odvolání prezidenta Nicoláse Madura. Protesty byly zorganizovány skupinou opozičních politiků Mesa de la Unidad Democrática (Fórum pro Demokratickou Jednotu), která stojí také za pokusem odvolat prezidenta Madura z křesla. Souběžně s tímto protestním pochodem byl uspořádán také mítink příznivců vládní strany a prezidenta Madura, kvůli čemuž vzniklo několik potyček a bylo zatčeno 23 lidí, zejména příznivců opozice. Vytčeného cíle dosaženo nebylo a byly tak ohlášeny nové protesty na 7. září po celé zemi. Prezident Maduro také vyhrožoval zrušením imunity opozičních poslanců, pokud to bude potřeba na udržení „míru“.

[Post-sovětský prostor]

Uzbekistán: V pátek 2. září  zemřel dlouholetý prezident Uzbekistánu Islam Karimov, bylo mu 78 let, Uzbekistánu vládl od roku 1990. Byl znám svou proměnlivou zahraniční politikou: i přes dlouhodobé spojenectví s Ruskem a Čínou povolil Spojeným státům v letech 2001-05 použití letiště Karši-Chanábád  pro válku v Afghánistánu. Mezinárodní lidskoprávní agentury však označují Karimova jako jednoho z nejbrutálnějších diktátorů světa, zejména známého krvavým potlačením mírného protestu v Andižánu v roce 2005. Kdo Karimova nahradí zůstává zatím záhadou, pozici dle ústavy  dočasně přejal představitel senátu Nigmatilla Juldašev.

Rusko/Japonsko/Korea: V pátek a sobotu 2-3. září se v ruském Vladivostoku odehrálo Východní ekonomické fórum, na kterém se sešli prezidenti Ruska Vladimir Putin, Korejské republiky Pak Kun-hje a premiér Japonska Šinzó Abe. Jednou z nejočekávanějších událostí fóra se stálo setkání Putina a Abeho, kteří projednávali cesty k vyřešení sporu o Kurilské ostrovy. Korejská prezidentka pak vyzvala Rusko k tlaku na severokorejský režim s cílem zabránit dalšímu rozvoji tamního jaderného programu. V roce 2016 se situace na Korejském poloostrově zhoršila po dalším jaderném testu KLDR.

[Východní Asie]

Čína: Menší diplomatický incident nastal při příletu amerického prezidenta Obamy do čínského Hangzhou, kam přiletěl kvůli summitu G20 (setkání představitelů 20 největších ekonomik na světě). Celá událost spočívala v tom, že k Air Force One nebyly přistaveny schody a Obama tedy musel letadlo opustit „zadkem“ letadla. To vše bylo na místě doprovázeno hádkou amerických a čínských úředníků . Incident je mnohými považován za úmyslný ústrk ze strany Číny.

Severní Korea: Objevily se nové detaily ohledně vývoje nové severokorejské ponorky (o tomto se můžete dočíst v našem článku). KLDR k tomuto účelu měla koupit dvě starší dieselové ponorky z Ruska, které použije k výrobě jedné, vlastní. Hlavním cílem při vývoji tohoto plavidla o výtlaku 3000 tun je kapacita pro čtyři balistické střely, které by se z ponorky daly odpalovat. Balistické střely odpalované podmořských platforem KLDR již testuje, takže vývoj mobilní platformy je jen logickým krokem.