[Blízký východ a severní Afrika]
Izrael/Libanon/Palestinská autonomie: Vůdce hnutí Hizballáh Hassan Nasralláh se v pátek poprvé vyjádřil k válce mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Říjnový teroristický útok Hamásu na Izrael ve svém projevu ocenil, avšak zdůraznil, že akce byla výhradně palestinská. Jakoukoli spoluzodpovědnost za tento čin tak odmítl. Očekávané oznámení dalších kroků Hizballáhu nicméně nepřišlo. Hizballáh již dříve zintenzivnil přeshraniční útoky, čímž přiměl Izrael, aby na sever země přesunul své jednotky. Úplný vstup do války by Izraeli výrazně zkomplikoval postup v Pásmu Gazy.
Izrael/Jemen/Saúdská Arábie: Hútíjští povstalci se v úterý přihlásili ke třem útokům na Izrael provedených pomocí dronů a raket. Dále se zavázali k vojenské podpoře Palestiny. Rebelové tak přiblížili svého hlavního sponzora Írán k probíhající válce v Gaze a zvýšili riziko vypuknutí regionálního konfliktu. Saúdská Arábie nyní čelí dilematu, zda rakety létající přes její území zneškodňovat. Tím by totiž mohla ohrozit nedávné výsledky vyjednávání s Hútíji potenciálně směřující k deeskalaci jemenské občanské války.
[Euroatlantický prostor]
EU: Německo uspořádalo konferenci věnovanou rozšíření Evropské unie, na které se sešli ministři zahraničí členských států a potenciálních nových členů. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock uvedla, že rozšíření bloku na země západního Balkánu, Gruzii či Ukrajinu je geopolitická nutnost. Také byl představen detailní plán pro přistoupení členů, který by zemím již před jejich vstupem do EU udělil určitá práva jako například pozorovatelský status na jednáních. Baerbock také vyjádřila jistotu nad tím, že Evropská rada na svém prosincovém summitu podpoří započetí vyjednávání o členství Ukrajiny v EU.
USA: Americká Sněmovna reprezentantů podpořila finanční pomoc pro Izrael v hodnotě téměř 15 miliard dolarů. V legislativě ale není zahrnuta žádná částka pro Ukrajinu, což je jedním z důvodů, proč pravděpodobně neprojde dál a dojde ke zdržení. Prezident Joe Biden vyzval Kongres, aby pomoc pro Izrael a Ukrajinu zahrnul do jednoho balíčku a varoval, že finanční pomoc pro Kyjev je v ohrožení kvůli nedostatku financí. S novým radikálním předsedou Mikem Johnsonem však Republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů není příliš nakloněna podpoře Ukrajiny.
[Jižní Asie]
Pákistán: Během sobotního přepadení letecké základny v Paňdžábu bylo zabito devět islamistických útočníků. Podle vojenské zprávy se ozbrojenci pokusili vniknout do střediska, ale byli úspěšně zastaveni. Incident následoval den po několika útocích v oblasti Balúčistánu, při kterých zemřelo čtrnáct vojáků a pět civilistů. K zodpovědnosti za sobotní útok se přihlásila relativně nová islamistická skupina Tehríke Džihád Pákistán (TJP), jejímž cílem je boj proti centrální moci a zavedení teokratické verze práva šaría.
Pákistán/Afghánistán: V úterý Islámábád oznámil rozhodnutí o vyhoštění všech imigrantů bez dokladů. Týká se to především 1,7 miliónu Afghánců, kteří nelegálně pobývají na pákistánském území. Tálibánská vláda zřídila dočasné transitní tábory ve snaze vypořádat se s přívalem vracejících se obyvatel. OSN a ambasády západních států tento krok kritizují a apelují na Pákistán, aby rozhodnutí přehodnotil. Podle Islámábádu se Afghánci podílí na ozbrojených útocích a kriminalitě destabilizující bezpečnost země.
[Postsovětský prostor]
Arménsko/Azerbajdžan: Jerevan oznámil dosiahnutie hrubých kontúr mieru s Baku. Dohoda o mieri by mala stáť na uznaní teritória, demarkačnej línie na zdieľanej hranici a transportných koridoroch. Rokovania uľahčila zmena politických priorít Baku po bleskovej ofenzíve na Náhorný Karabach. Na sprostredkovaných rokovaniach chýbali zástupcovia Moskvy, čo ďalej dokazuje rozpad rusko-arménskych vzťahov. Proces normalizácie diplomatických a ekonomických vzťahov medzi Arménskom a Azerbajdžanom by tak mohol začať v najbližších mesiacoch.
Rusko: Wagnerova skupina obnovila rekrutovací proces ako jednotka Rosgvardie, ktorá zaisťuje vnútornú bezpečnosť a zodpovedá sa priamo Putinovi. Pod vedením syna zakladateľa zháňa skupina nových bojovníkov v oblasti Permu a Novosibirska. Pavel Prigožin oznámil, že hľadajú členov s vojenskými skúsenosťami, vrátane bývalých členov súkromných vojenských spoločností. Wagnerovci sú v súčasnosti jedinou súkromnou skupinou s oficiálnym napojením na Ruskú národnú gardu. Zmenou oproti predchádzajúcim podmienkam prijatia je doloženie čistého registra trestov.
[Subsaharská Afrika]
Guinea: Ozbrojenci osvobodili z vězení v hlavním městě Conakry bývalého vůdce vojenské junty Moussu Dadise Camaru. V souvislosti s jeho útěkem byly uzavřeny hranice země. Camara byl minulý rok v září uvězněn za zorganizování masakru na demonstraci požadující jeho odstoupení. Masakr se odehrál v roce 2009. Bylo při něm zabito minimálně 157 osob a více než tisíc demonstrantů bylo zraněno. Bývalý vojenský důstojník Camara vládl v Guineji od úspěšného státního převratu v prosinci roku 2008 do ledna 2010.
Uganda: Armáda ve spolupráci se speciálními silami a zpravodajskými službami zajala velitele milice s afiliací k organizaci Spojené demokratické síly (ADF) Abdula Rashida Kyota,. Ten je se svou skupinou odpovědný za říjnové zabití zahraničního páru a jejich průvodce na safari v Národním parku královny Alžběty. Při střetu s armádou bylo zbylých šest členů skupiny zabito. ADF je islamistická povstalecká skupina, která v současné době operuje převážně na území Demokratické republiky Kongo a Ugandy.
[Západní Pacifik]
Austrálie/Čína: Premiér Anthony Albanese v sobotu zahájil čtyřdenní návštěvu Číny, při níž se setká s jejím vůdcem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem. Jedná se o první oficiální cestu australského lídra do Číny po sedmi letech. Vztahy obou států se od roku 2016 až doposud vyznačovaly vysokým napětím způsobeným problémy zejména v oblasti obchodu a bezpečnosti, což vedlo k přerušení politických kontaktů na nejvyšší úrovni. Probíhající návštěva by mohla být výchozím bodem pro stabilizaci a zlepšení čínsko-australských vztahů.
Severní Korea: Pchongjang potvrdil uzavření několika svých ambasád a konzulátů včetně těch ve Španělsku, Hongkongu a různých afrických zemích. Podle odhadů tak bude diplomatická přítomnost Severní Koreji v zahraničí zredukována až o 20 %. Jižní Korea toto rozhodnutí připisuje účinnosti mezinárodních sankcí, které brání severokorejským diplomatům vydělávat si na svou působnost v zahraničí pomocí nelegálních aktivit, jak to údajně dělali doposud. Pchjongjang oponuje s tvrzením, že se jedná pouze o běžné přizpůsobení proměně jeho zahraniční politiky.
[Kyberbezpečnost]
Dosud neznámý hacker zveřejnil na dark webu nabídku prodeje osobních dat 815 miliónů indických občanů. Tato data pocházejí z výsledků testů na covid a obsahují jména, adresy, telefonní čísla, informace z pasů a čísla Aadhaar karet, což jsou unikátní dvanáctimístná čísla přidělovaná každému občanovi Indie. Dosud byly dány k dispozici pouze čtyři datové vzorky, nicméně jejich pravost již byla ověřena. Zdroj dat zůstává zatím nejasný. S ohledem na rozsah incidentu se jedná o jeden z největších úniků osobních dat v historii Indie, která má přibližně 1,5 miliardy obyvatel.
