[Afrika]
Čad: Z iniciatívy ministra spravodlivosti vydal čadský špeciálny kriminálny súd zatykač na 243 rebelov prichádzajúcich z Líbye. Ti prekročili hranice vo februári tohto roku, no ich vpád bol prerušený útokmi francúzskych vzdušných síl. Niekoľko lídrov rebelskej skupiny bolo v neprítomnosti odsúdených na doživotie. Rebeli operovali predovšetkým pod záštitou UFR (The Union of Resistance Forces), ktorá je orientovaná proti čadskému prezidentovi Idrissovi Débymu. Prezident sa s formálnou žiadosťou o vojenskú pomoc obrátil na predošlú koloniálnu mocnosť, Francúzsko, ktoré žiadosti vyhovelo.
Sahel: Štáty regionálnej organizácie pre spoluprácu v oblasti, G5 Sahel (Burkina Faso, Chad, Mali, Mauritánia a Niger), rokovali s lídrami skupiny G7 predovšetkým v otázkach bezpečnosti. Hlavnými postavami v debatách boli Emmanuel Macron a Angela Merkel. Summit sa orientoval na snahu zmeniť, vylepšiť a koordinovať postup proti lokálnemu terorizmu, nakoľko sa hlava regionálnej organizácie G5 Sahel, Roch Marc Christian Kaboré, vyjadril o stálom zhoršovaní situácie. Vylúčené nie je ani rozšírenie vojenských kapacít o sily bloku ECOWAS.
[Blízký východ]
Izrael/Libanon: Na hranici Libanonu a Izraele došlo k přestřelce mezi členy organizace Hizballáh a izraelskou armádou (IDF). Podle vyjádření IDF izraelské jednotky zasáhlo několik protitankových střel. Izrael na útok reagoval palbou vlastním dělostřelectvem s podporou vrtulníků. K nárůstu napětí podél hranice došlo předminulý týden, kdy na území Libanonu spadly dva izraelské bezpilotní letouny během mise namířené na vedení Hizballáhu v zemi. Poslední otevřený konflikt skončil před 13 lety, kdy Izrael zasahoval proti Hizballáhu
Írán: Prezident Hasan Rúhání a jeho americký protějšek Donald Trump chtějí o rozporech mezi oběma státy jednat osobně. Teherán však schůzku podmiňuje zrušením amerických sankcí uvalených na Írán. Rúhání se tak vyjádřil v reakci na Trumpovo prohlášení, v němž nevyloučil zájem na setkání. Ačkoliv zatím nebylo stanovené konkrétní datum schůzky, spekuluje se o konci září v době Valného shromáždění OSN v New Yorku. K dialogu obou lídrů vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron na uplynulém summitu G7.
[Euroatlantický prostor]
EU: Ministři obrany členských států vyjádřili během neformálního setkání podporu pro plán koordinované námořní přítomnosti. Cílem je zabezpečit hlavní námořní trasy. Zapojení se do ochrany Hormuzského průlivu je však podle šéfky evropské diplomacie Federicy Mogherini nejisté, do budoucna tuto možnost ale nevyvrátila. V řádu měsíců by tak mohlo dojít k testovacímu nasazení v Guinejském zálivu. Konkrétní plán zatím není.
Velká Británie: V sobotu probíhaly na více než třiceti místech ve Velké Británií protesty proti požadavku premiéra Borise Johnsona o přerušení zasedání parlamentu. Proti kontroverznímu kroku, který pozastaví fungování parlamentu až do 14. října, se ohradila část veřejnosti, opozice nebo také předseda dolní komory John Bercow. Kritici obviňují Johnsona ze snahy obejít parlament v otázce brexitu. Ten tvrzení odmítá s tím, že na debatu bude dostatek času. Aktuálně je termín brexitu stanoven na 31. října.
[Západní Balkán]
Bosna a Hercegovina: Další pokus trojčlenného bosenského předsednictva o vytvoření nové vlády na celostátní úrovni selhal. Mimořádné zasedání bosenského předsednictví, jehož cílem bylo konečné vytvoření vlády, kterou se nedaří zformovat ani deset měsíců po volbách, bylo v úterý zrušeno, čímž došlo k prohloubení politické krize v zemi. Zasedání mělo na programu pouze projednání návrhu na jmenování Zorana Tegetlije novým předsedou Rady ministrů, předloženým prezidentem Republiky srbské Miloradem Dodikem. Přesto, že návrh projednán nebyl, je jasné, že zbývající členové předsednictva by hlasovali proti, z důvodu nevstřícného postoje bosenských Srbů k možnému členství Bosny v NATO.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Tálibán zaútočil na Kundúz. Hlavní město stejnojmenné provincie na severu země se ocitlo pod palbou z několika směrů v sobotu brzy ráno. Při bojích bylo zabito 56 povstalců a pět civilistů, dalších 85 bylo zraněno. V odpoledních hodinách se za nepřestávajících bojů odpálil v centru města sebevražedný atentátník, který zabil 10 lidí a zranil neurčitý počet dalších, včetně policejního velitele. K ofenzívě proti Kundúzu došlo jen pár dní poté, co se jednání mezi Tálibánem a USA o řešení konfliktu „přiblížilo k dosažení dohody“ a začalo se jednat o jejím implementačním mechanismu.
Indie: Národní registr obyvatel ve státě Ásám vyloučil ze svého seznamu na dva miliony lidí. V rámci boje proti nelegální migraci měli obyvatelé prokázat, že jejich předkové žili v Indii před rokem 1971, tedy vznikem Bangladéše. Ti, kteří v seznamu obyvatel své jméno nenajdou, mají 120 dní na prokázání nároku na občanství. Vláda také vyhlásila stavbu dalších deseti detenčních center pro ilegální migranty a slíbila podobnou revizi státní příslušnosti v celé zemi. Kritici krok vnímají jako důkaz politiky hinduistického nacionalismu premiéra Modího a jako snahu zbavit se muslimské populace, která v Ásámu tvoří třetinu obyvatel.
[Latinská Amerika]
Kolumbie: Ve středu 28. srpna prohlásil Ivan Marquez – jeden z bývalých velitelů guerilly FARC a vyjednavačů mírové dohody uzavřené v roce 2016 mezi vládou a guerillou – že opět pozvedne zbraně a zahájí novou fázi ozbrojeného boje v Kolumbii. Prezident Iván Duque vypsal odměnu 882 tisíc dolarů za dopadení každého z rebelů, kteří se ocitli na videu spolu s Marquezem. Zároveň je označil za „narko-teroristy“, jenž mají útočiště a podporu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Mexiko: Při úterním žhářském útoku v baru v přístavním městě Coatzacoalcos (v mexickém státě Veracruz) zemřelo více než 25 lidí, dalších 11 bylo zraněno. Útok je přisuzován členům gangů, které v oblasti působí. Ti nejdříve uzavřeli nouzové východy a poté pomocí několika Molotovových koktejlů zapálili bar. Útok je jedním z nejhorších masových vražd od nástupu Lopeze Obradora do úřadu prezidenta v prosinci 2018. Počet vražd v zemi dosáhl v roce 2018 rekordní hranici a od té doby stále roste.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Turecký prezident Recep Erdogan sa zúčastnil na ruských leteckých dňoch v Moskve. Podľa nej hrozí, že pokiaľ budú USA aj naďalej blokovať dodávky stíhačiek F-35, ako odvetu za kúpu ruského protilietadlového komplexu S-400, bude Ankara nútená hľadať alternatívy. Jednou z alternatív k americkým F-35 sú pritom podľa Erdogana ruské Su-35 a Su-57. Okrem návštevy leteckých dní sa prezidenti Erdogan a Vladimir Putin tiež dotkli situácie v Sýrii. Obe krajiny sú znepokojené napätou bezpečnostnou situáciou v oblasti Idlibu. Turecko v tejto súvislosti dôrazne varovalo, že v prípade útokov na turecké jednotky v regióne bude nasledovať odveta.
Ukrajina: Novým predsedom vlády Ukrajiny sa stal Oleksij Hončaruk. Novú vládu schválil ukrajinský parlament na svojom prvom zasadaní na návrh prezidenta Volodymyra Zelenského. Schválenie novej vlády v parlamente nebolo náročné nakoľko Zelenského strana Sluha národa disponuje v zákonodarnom zbore väčšinou. Prioritou novej vlády sú predovšetkým ekonomické reformy. Okrem premiéra a členov vlády poslanci zvolili aj predsedu parlamentu, ktorým sa stal Dmytro Razumkov taktiež zo strany Sluha národa.
[Východní Asie]
ČĽR/Filipíny: Pri návšteve filipínskeho prezidenta Rodriga Duterteho v Pekingu sa čínska vláda vyjadrila, že jej pozícia pri sporných nárokoch v Juhočínskom mori sa nebude meniť a neustúpi iným štátom regiónu. Duterteho domáca mienka tlačí na asertívnejšiu pozíciu voči komunistickému režimu, ktorého lode zastrašujú filipínskych rybárov v sporných vodách. Čínský prezident Si Ťin-pching však pri rokovaniach s Dutertem vyhlásil, že Peking nebude rešpektovať žiadne rozhodnutia medzinárodného tribunálu v Haagu podľa UNCLOS, ktorý v júli 2016 v prípade nárokov na Juhočínske more rozhodol v prospech Filipín a zamietol akékoľvek čínske historické práva na oblasť vyplývajúce z deväť-pomlčkovej mapy.
Východný Timor/Austrália: Austrália sa zaviazala k rozšíreniu prístavu Hefa pre východotimorské vojenské lode. Dohoda o tom padla počas stretnutia austrálskeho premiéra Scotta Morrisona s východotimorským prezidentom Franciscom Guterresom v Dili. Prístav budú využívať dve strážne lode triedy Guardian, ktoré Austrália krajine daruje v roku 2023. Oba štáty tiež uzavreli dlhoročný spor o rozdelenie ekonomických zón v Timorskom mori bohatom na zdroje, pričom Austrália Timoru sčasti ustúpila. Taktiež sa dohodli na položení internetových káblov medzi oboma krajinami v austrálskej réžii, čo má slúžiť ako vyvažovanie čínskeho vplyvu v ostrovnom štáte.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americké ministerstvo obrany zakládá bojové velitelství pro vesmír SPACECOM. Spolu s novým velitelem generálem Raymondem se na velitelství přesune 642 vojáků. Převážně se jedná o dosavadní příslušníky velitelství STRATCOM. Základními úkoly SPACECOM bude odstrašení potenciálních protivníků ve vesmíru, obrana amerických zařízení na oběžné dráze, poskytování schopností dalším bojovým velitelstvím (například GPS) a rozvíjení schopností pro operace ve vesmíru. Soulad samostatného velitelství a potenciálního vytvoření vesmírných sil jako samostatné složky ozbrojených sil, k čemuž by ale byl zapotřebí souhlas Kongresu, je otázkou.
Kyberbezpečnost: Společnost Kaspersky Lab upozornila na nový typ malwaru, který umožňuje vzdálený přístup do napadeného zařízení. BRATA – jak výzkumníci malware pojmenovali – se zaměřuje primárně na uživatele z Brazílie, může ale napadnout kohokoli se systémem Android. Rozšiřuje se od ledna tohoto roku, nejvíce pomocí Google Play. Jen falešnou verzi na aktualizaci aplikace WhatsApp, která ve skutečnosti obsahovala malware, si stáhlo přes deset tisíc lidí. Na zařízeních, do nichž byl BRATA stažen, byla automaticky aktivována funkce na streamování v reálném čase, která útočníkovi dovolila se zařízením libovolně manipulovat, aniž by si toho majitel všiml, včetně možnosti malwaru posléze smazat a zahladit veškeré stopy.
