[Afrika]

Libye: V hlavním libyjském městě Tripolisu a jeho okolí v posledních dnech eskaluje násilí. Přestože byla oblast považována za poměrně stabilní, potyčky mezi ozbrojenými skupinami znepokojují i zahraniční vlády. Hlavní boje se odehrávají mezi dvěma tábory, kterými jsou největší ozbrojené skupiny v regionu. Jeden z táborů sídlí přímo uvnitř Tripolisu, druhý za jeho hranicí. Podle pozorovatelů pramení násilí z pocitu křivdy a vyloučení na straně ne-tripolských skupin. Situace je znepokojivá i kvůli prosincovým volbám, jejichž konání je nestabilitou ohroženo.

Nigérie: Islamisté v severovýchodní Nigérii zabili na třicet vojáků a desítku dalších zranili. Útok na vojenskou základnu ve státě Borno patří mezi největší v letošním roce. Podle dostupných informací stojí za čtvrtečním incidentem skupina zvaná Islámský stát v západní Africe (ISWA), jež se odštěpila od Boko Haram v roce 2016. Útok ukázal, že je třeba zvýšit bezpečnost, a to nejen kvůli prezidentským volbám, jež se mají konat v únoru příštího roku. Stávající prezident Buhari totiž postavil svou kandidaturu v roce 2015 právě na slibu zlikvidovat islamistické radikály.

[Blízký východ]

Izrael/Palestina: Americká administrativa v pátek oznámila svůj odchod z financování agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům UNRWA. Z původně plánovaného příspěvku 300 milionů dolarů, který tvoří třetinu rozpočtu agentury, nedostane UNRWA nic. Americká administrativa svoje rozhodnutí zdůvodnila tím, že je agentura špatně organizovaná a finanční pomoc rozdělována kontraproduktivně. Svoje místo si v rozhodnutí nalezl i přístup UNRWA, který statut uprchlíka uděluje i potomkům původních uprchlíků. Kritiku rozhodnutí obdrželo ze strany Německa, jež se rozhodlo svůj příspěvek naopak navýšit. Kvůli nedostatku financí hrozí nedostatek jídla, nefunkčnost nemocnic a škol, jež jsou z příspěvků financovány. Američané odmítají návrat do UNRWA, nicméně nevylučují pomoc přes jiné kanály.

Irák: Írán v posledních měsících využil své spojence v zemi a vyzbrojil je balistickými raketami z vlastní produkce. Jedná se o střely s doletem mezi 200 až 700 kilometry, v plánu je i vytvoření lokálních výroby v regionech, jež jsou pod kontrolou proíránských šíitských milicí. Vše přichází v době zvyšujících se třenic na mezinárodním poli mezi USA, Íránem a dalšími státy včetně Izraele či Saúdské Arábie, nasazené rakety je mohou ohrozit. Dohled nad nimi si podle Reuters zachovávají Íránské revoluční gardy.

[Euroatlantický prostor]

ČR: Ministerstvo obrany podepsalo minulý čtvrtek smlouvu o nákupu osmdesáti chemických lehkých obrněných vozidel Iveco v hodnotě pěti miliard korun. Vozidla budou sloužit armádním chemikům například při zpracovávání vzorků či zjišťování přítomnosti radioaktivních, chemických a biologických látek. O zakázce se jednalo od července 2017 a smlouvě s firmou Iveco předcházelo vypracování dvou znaleckých posudků.

USA: V sobotu se Washington rozloučil s republikánským senátorem Johnem McCainem, který zemřel ve věku 81 let na rakovinu mozku. Smutečního obřadu se zúčastnili mimo jiné i bývalí američtí prezidenti George Bush mladší a Barack Obama. Naopak současný prezident Donald Trump, jehož byl McCain dlouhodobým kritikem, se nedostavil a podle médií strávil celý den na golfu. McCain se v americkém senátu věnoval hlavně migračním, finančním a environmentálním zákonům.

[Jižní Asie]

Myanmar: Zpráva vyšetřovací mise OSN v zemi vyzývá k obvinění předních generálů včetně vrchního velitele Min Aun Hlaina z genocidy a zločinů proti lidskosti. Ve státech Arakan, Kačjin a Šan docházelo ze strany armády k bezohlednému zabíjení, hromadnému znásilňování, násilnému zmizení, zotročování, mučení, útokům na děti a vypalování vesnic. Zločiny proti etniku Rohingů ve státě Arakan jsou zprávou označovány za genocidní v kontextu nenávistné rétoriky, politiky útlaku, brutality, míry plánování a organizace násilí. Podle mise nese zodpovědnost i civilní vláda vedená Do Aun Schan Su Ťij, která nedokázala vypuknutí násilí zabránit a nezasazovala se dostatečně o jeho zmírnění či potrestání.

Afghánistán/Čína: Čína popřela, že by plánovala výstavbu vojenské základny ve Váchánském koridoru spojujícím obě země. O úmyslu informoval hongkongský deník South China Morning Post. Podle afghánské ambasády jde pouze o pomoc se založením protiteroristické horské brigády, avšak bez přítomnosti čínského vojenského personálu. Peking tvrdí, že jde o běžnou vojenskou a bezpečnostní spolupráci za účelem společné obrany obou zemí a  udržení regionální stability. Nejde o první zmínku o čínském zapojení v Afghánistánu, již dříve byla dementována podobná zpráva i ta, že v zemi patrolují její bojová vozidla.

[Post-sovětský prostor]

Ukrajina: V důsledku výbuchu bomby v doněckém baru byla zavražděna hlava neuznané Doněcké lidové republiky Aleksandr Zacharčenko. Zacharčenko vládl státu, označovanému Ukrajinou za teroristickou organizaci, od listopadu 2014. Zacharčenko reprezentoval DLR u veškerých mírových jednání v Minsku, podepisoval mimo jiné protokoly k minským dohodám ode jména svého státního útvaru. V průběhu jeho vládnutí byla zavražděna většina prominentních aktivistů doněckého separatistického hnutí, obvykle stejným způsobem, jako byl zavražděn Zacharčenko. Novou úřadující hlavou státu se stal Zacharčenkův náměstek Dmitrij Trapeznikov.

Rusko/USA: Prezidentská knihovna Williama J. Clintona odtajnila stenoprotokoly rozhovorů mezi prvním prezidentem Ruska Borisem Jelcinem a bývalým prezidentem USA Billem Clintonem. Z odtajněných rozhovorů se zjistilo, že v září 1999 prezident Jelcin už měl tehdejšího předsedu vlády Vladimira Putina vybraného za svého nástupce a doporučoval jej Clintonovi jako „silného člověka“. V červnu 1999, krátce před obsazením letiště v kosovském hlavním městě Prištině ruskými mírovými složkami, Boris Jelcin navrhoval Clintonovi projednat situaci a budoucí pořádek tajně na ponorce, Clintonova souhlasu ale neobdržel. Celkem bylo odtajněno kolem 1000 stránek textu z období 1993 až 1999.

[Východní Asie]

Filipíny/Izrael: Filipínsky prezident Rodrigo Duterte štartuje doposiaľ nevídanú oficiálnu návštevu Izraela. Je to po prvýkrát, kedy túto blízkovýchodnú krajinu navštívi hlava filipínskeho štátu. Predpokladá sa, že Duterte bude spolu s izraelským premiérom Netanjahuom diskutovať najmä o nových perspektívach vzájomného obchodu vo sfére vojenstva. Duterteho kontroverzné protidrogové operácie vo Filipínach vyvolali negatívne postoje mnohých krajín, obzvlášť USA. V dôsledku nepriaznivých americko-filipínskych vzťahov sa Manila snaží nájsť alternatívnych partnerov pre obchod so zbraňami. Štátnici budú zrejme diskutovať i o otázkach turizmu a podpore Filipínčanov pracujúcich v Izraeli.

Čína/OSN: OSN vyjadrila znepokojenie nad údajným masovým zadržiavaním moslimských Ujgurov v čínskej oblasti Sin-ťiang. Zadržaných majú autority umiestňovať do reedukačných táborov, čo niekoľko ľudskoprávnych organizácií vníma výrazne alarmujúco. Padli i domnienky, že Čína región obývaný Ujgurmi pretvorila do veľkého internačného tábora. Peking sa obvineniam bráni, no priznáva, že niekoľko osôb bolo skutočne do tábora umiestnených v dôsledku podozrenia z terorizmu či extrémizmu. Čínska legislatíva definujúca terorizmus a extrémizmus je považovaná za problematickú a to kvôli jej širokému vymedzeniu a vágnosti.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Koncern Boeing byl vybrán jako vítěz zakázky amerického Námořnictva pro dodání tankovacího dronu MQ-25 Stingray. Létající tanker stingray by měl zvýšit efektivitu a dostup palubního letectva letadlových lodí. Pro Boeing znamená úspěch v této soutěži zlom v dlouhé řadě neúspěchů na poli vojensko-leteckých zakázek, z nichž nejcitelnější byla prohra v soutěži Join Strike Fighter, která rozhodla o tom, že novou společnou stíhačku (F-35) všech ozbrojených složek a spojenců vyvine a postaví konkurenční Lockheed Martin.

Kyberbezpečnost: Německo v úterý oznámilo vznik nové agentury určené k financování vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti, aby Německo bylo méně závislé na jiných mezinárodních aktérech. Německý ministr vnitra Horst Seehofer informoval, že se Německo chce stát hlavním hráčem v kybernetické bezpečnosti, aby podpořilo především evropskou nezávislost a bezpečnost. Existují i kritické názory, které říkají, že takový projekt spíše více ohrozí bezpečnost namísto toho, aby ji zlepšil. Tyto názory se objevují především proto, že v rámci projektu dochází k vývoji ofenzivních kybernetických kapacit.