[Afrika]
Burundi: Při útocích na dva bary v hlavním městě Bujumbura byli zabiti tři lidé. Útočníci použili granáty. Dalších 27 lidí bylo zraněno. Země se potýká s periodickým násilím na nízké úrovni od roku 2015, kdy se prezident Pierre Nkurunziza rozhodl potřetí kandidovat ve volbách, což však odporovalo Ústavě. Dále měla být tímto narušena mírová dohoda z roku 2005, která ukončila občanskou válku. Po prezidentských volbách, které opozice většinou bojkotovala, se zdvihla vlna protestů a v zemi dodnes dochází k politickému násilí.
Keňa: V pobřežní oblasti Lamu došlo k zabití nejméně tří mužů useknutím hlavy. Z útoku jsou podezřelí členové islamistické skupiny al-Šabáb. Podobné byly spáchány v červenci 2017 ve stejné oblasti, z nichž je rovněž podezřelá skupina al-Šabáb. V tomto případě se však objevila hypotéza, že šlo o vyřizování účtů mezi pastevci a farmáři. Al-Šabáb se přiznal k několika přeshraničním útokům v posledních měsících. Hlavním působištěm je však sousední Somálsko, kde cílí svrhnout vládu podporovanou OSN.
[Blízký východ]
Irák: Irácké bezpečnostní složky v neděli 20. srpna započaly pozemní ofenzivu s cílem znovuzískat město Tal Afar z rukou samozvaného Islámského státu (IS). Jedná se o jednu z posledních oblastí v Iráku, která je v držení bojovníků IS. Irácký premiér Haider al-Abadi vyzval členy teroristické organizace, aby se „vzdali, nebo zemřou.“ Dle iráckých představitelů se v oblasti kolem Tal Afar nachází mezi 1400 až 2000 bojovníků IS.
Írán: De izraelské televize buduje Írán továrnu na výrobu střel s dlouhým doletem na severovýchodu Sýrie v okolí pobřežního města Baniyas. Toto tvrzení vzniklo na základě porovnání satelitních snímků budovaného objektu s továrnou na výrobu raket poblíž Teheránu. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu navíc varoval, že Írán posiluje svoji přítomnost v Sýrii, a že Izrael je připraven reagovat na případné hrozby.
[Euroatlantický prostor]
Nizozemí: Pentagon potvrdil Nizozemí jako servisní a logistický uzel pro evropské partnery zapojené do programu Joint Strike Fighter, konkrétně se jedná o Dánsko, Itálii, Norsko, Velkou Británii a Izrael. Toto rozhodnutí koresponduje s plánem z roku 2014, který se snaží rozdělit odpovědnost mezi zúčastněné státy. Evropa se tak může pyšnit dalším významným uzlem v celém programu, který navazuje na výstavbu montovny letounů F-35 v Itálii.
Itálie: Kritika Spojených států vůči spojencům v NATO a zhoršené vztahy s Ruskem donutily mnoho spojenců navýšit obranné výdaje. I přes četné sliby se to Itálii stále nedaří. Nový dokument týkající se obranných výdajů, který se aktuálně objevil v Itálii, poukazuje dokonce na drobný pokles prostředků. Stejný dokument rovněž varuje před možným zpožděním v plánovaných akvizicích, pokud nedojde k navýšení rozpočtu. Ohrožen by měl být hlavně nákup vrtulníků NH90 a fregat FREMM.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Prezident Trump učinil rozhodnutí ohledně americké strategie pro jižní Asii, včetně Afghánistánu. Její podoba bude zveřejněna v nejbližších dnech. Bezpečnostní poradci v čele s H.R. McMasterem navrhují zvýšení počtu vojsk mezi 3 a 5 tisíci a antiglobalisté požadují úplné stažení. Mezi další možnosti patří mírné navýšení či snížení současného kontingentu 8400 vojáků nebo omezení na protiteroristické operace stojící na použití dronů a sběru zpravodajských informací. Pro Afghánistán, kde vláda kontroluje méně než 60 % území, je však třeba stanovit celkovou strategii, jíž bude počet vojsk podřízen.
Pákistán: Islámábád je zklamán zařazením kašmírské separatistické skupiny Hizbul Mudžahedín na americký sankční seznam. Od středy mají občané USA zakázáno s ní obchodovat a byly zmraženy také všechny její finance v amerických bankách. To vše v rámci boje proti financování terorismu. Pákistán skupinu považuje za hnutí bojující o právo na sebeurčení a jde podle něj o neoprávněný krok. Odmítá také indická obvinění z napomáhání separatismu s tím, že jde pouze o morální a diplomatickou podporu.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Ústavodárné shromáždění ve čtvrtek jednohlasně převzalo pravomoci parlamentu. Opozice, která má v parlamentu většinu, tento krok odmítla a označila jej za praktiku totalitního režimu. Dalším krokem kontroverzního shromáždění bude dle prezidenta Madura přijetí opatření pro dodržování stanovených maximálních cen v zemi, která připraví specializovaná komise. Současně s tím budou připravena opatření mající za cíl omezit používání cizích měn na černém trhu prostřednictvím tvrdších trestů. Maduro tak využívá shromáždění, jehož úkolem je příprava nové ústavy, k posílení vlastní moci a paralyzování opozice.
[Post-sovětský prostor]
Moskva: Ruské ministerstvo obrany deklarovalo plán uskutočniť spoločné vojenské cvičenie s krajinami strednej Ázie. Podľa ministra Sergeja Šojgu Rusko nepodceňuje hrozby súvisiace s konfliktom v Afganistane, a to konkrétne prenikanie islamistov do postsovietskej oblasti. Okrem preverenia schopností armád krajín Strednej Ázie však Moskva podobné cvičenia využíva aj na udržianie si vplyvu v regióne.
Kyjev: Ukrajinský prezident Porošenko nariadil prešetriť informácie o údajných tajných dodávkach ukrajinských motorov do KĽDR. Podľa The New York Times má Ukrajina na svojom území už od čias ZSSR špičkové vojenské závody, ktoré sa však nachádzajú v ťažkej finančnej situácii, čo vedie k obavám z obchodovania s citlivým materiálom na čiernom trhu. Obdobným spôsobom sa mal k raketovým motorom dostať aj Pchongjang. Ak by sa potvrdili informácie o dodávkach čo i len súčiastok raketových motorov, znamenalo by to stratu dôveryhodnosti Kyjeva u západných partnerov Ukrajiny, predovšetkým USA. V tejto situácii je však nutné mať na pamäti, že akékoľvek poškodenie dobrého mena Ukrajiny by najviac vyhovovalo Moskve a to predovšetkým v čase, keď sa z Washingtonu ozývali hlasy o dodávkach zbraní pre Ukrajinskú vládu.
[Východní Asie]
Hongkong: Tisícky ľudí pochodovali ulicami Hongkongu, aby vyjadrili podporu trom mladým „prodemokratickým“ aktivistom, ktorých domáce orgány poslali za mreže. Dôvodom sú ich aktivity na masívnych protičínskych protestoch v Hongkongu z roku 2014, často označovaných ako „dáždniková revolúcia“. Odsúdeným uložil súd tresty odňatia slobody na 6 až 8 mesiacov. Hongkong, ktorý po odovzdaní do čínskej správy Britániou disponuje viditeľnou mierou autonómie a slobody, je za posledné obdobie dejiskom výraznej kritiky z radov odborníkov a verejnosti pranierujúcich zvyšujúce sa zasahovanie Číny do záležitostí Hongkongu.
Južná Kórea: Juhokórejský prezident Moon ubezpečil svojich občanov a medzinárodné spoločenstvo, že napätie na Kórejskom polostrove neskončí vojnou. Zároveň dodal, že Soul disponuje efektívnym vetom vzťahujúcim sa na americké zásahy v oblasti. Na rozdiel od svojej konzervatívnej predchodkyne, Moon uplatňuje politiku „dialógu“, ktorá vyzdvihuje diplomaciu a konštruktívne jednania ako vedúce nástroje juhokórejskej regionálnej politiky. Na druhej strane Južná Kórea tradične uskutoční s USA rozsiahle vojenské manévre, čo dokazuje, že postoj Soulu k regionálnej politike je v skutočnosti viac mnohotvárny.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Lockheed Martin ve spolupráci s letectvem spojených států otestoval novou proti-lodní střelu LRASM. Střela se vyznačuje pokročilou schopností sama vyhodnocovat prioritní cíle ve skupinách lodí, což sníží nároky na předběžný průzkum a přesné navádění na konkretní cíl pomocí systémů jako GPS, které mohou být potenciálně rušeny.
