[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Izrael/Palestinská autonomie: Třetí týden po útoku teroristické organizace Hamás začaly probíhat pozemní operace izraelské armády na území Pásma Gazy. Rozšíření intervence bylo oznámeno izraelským ministrem obrany Jo’avem Galantem. Na zasaženém území je přerušeno telekomunikační spojení; informace z místa jsou omezené. Navíc oblast Gazy je pod úplnou blokádou. Řada mezinárodních organizací upozorňuje na katastrofické dopady současné situace na její obyvatele. V souvislosti s vojenskou eskalací panují také výrazné obavy o životy 229 izraelských zajatců.
Izrael/Palestinská autonomie: Páteční zasedání Valného shromáždění OSN přineslo rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří mezi Izraelem a teroristickou organizací Hamás. Nezávazné usnesení požaduje umožnění pomoci civilistům uvězněným na území Pásma Gazy. To je v současnosti pod úplnou blokádou. Schválení rezoluce podpořilo 120 zemí. Mezi 14 odpůrci byla také Česká republika. Izraelský velvyslanec Gilad Erdan v reakci na usnesení prohlásil, že OSN pozbyla relevanci a legitimitu.
[Euroatlantický prostor]
EÚ: Lídri Francúzska, Nemecka a Talianska vyzvali Srbsko, aby de facto uznalo existenciu Kosova. V spoločnom vyhlásení zdôraznili aj potrebu vytvorenia samosprávy srbskej menšiny na severe krajiny. Kvôli napätým vzťahom sa však rokovania so srbským prezidentom Alexandarom Vučićom a kosovským premiérom Albinom Kurtim konali osobitne. Podľa šéfa unijnej diplomacie Josepa Borella sú rozhovory o normalizácii vzťahov v slepej uličke. Narastajú pritom obavy z opätovného začatia konfliktu po sérii násilných incidentov v uplynulých mesiacoch.
USA: V americkom štáte Maine usmrtil útočník 18 ľudí a zranil ďalších 13. Obete sú vo vekovom rozmedzí 14 až 76 rokov. Štyridsaťročný útočník, záložník americkej armády, mal strieľať v dvoch podnikoch v meste Lewiston. Počas dvojdňového pátrania nariadila polícia obyvateľom, aby z bezpečnostných dôvodov zostali doma. Páchateľ bol nakoniec nájdený mŕtvy, pravdepodobne po strelnom zranení z vlastného zavinenia. Motív útočníka sa stále vyšetruje. V reakcii na dianie prezident Joe Biden vyzval Kongres na sprísnenie kontroly zbraní.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Podle generálního konzula v Péšáváru Mohíbulláha Šákira zakázal Tálibán útočit na Pákistán. Diplomat tím zdůrazni již starší fatwu (náboženské právní stanovisko), která bojovníkům zapovídala džihád mimo hranice Afghánistánu. Nezmiňovala však explicitně afghánského východního souseda, který v posledních letech čelí nárůstu násilí ze strany hnutí Tehríke Tálibán Pákistán (TTP). Islámábád již dříve poukazoval na zapojení Afghánců do teroru na svém území a plánuje proto masovou deportaci afghánských uprchlíků. Tálibán chce svým krokem napravit zhoršující se vztahy a odradit své členy od přechodu k TTP.
Pákistán: Armáda úspěšně otestovala již druhý raketový systém ve dvou týdnech. Balistická raketa středního doletu Ghauri byla odpálena v úterý v rámci prověření operační a technické připravenosti. V pátek 20. října přitom USA přidaly na sankční seznam tři čínské společnosti za dodávky součástek pro pákistánské balistické rakety. Již 18. října Islámábád otestoval balistickou střelu Ababeel schopnou nést jaderné hlavice MIRV do vzdálenosti až 3500 km. Jde o jeden z klíčových prvků pákistánské jaderné triády a možností odstrašení.
[Postsovětský prostor]
Ukrajina: Od začiatku ruskej ofenzívy na strategicky umiestnené ukrajinské mesto Avdiivka sa rapídne zvýšili straty na životoch rusko-ukrajinského konfliktu. Napriek tomu, že útok prebieha už vyše týždňa, jednotky Kremlinu dosiahli len minimálny pokrok a samotná operácia sa stretla s vlnou kritiky i zo strany podporovateľov vojny. Šéf ukrajinskej vojenskej administratívy pre túto oblasť Vitaliy Barabash vyhlásil, že hlavným cieľom je práve zničenie jedinej cesty, ktorá do mesta vedie. Avdiivka by v prípade ruského úspechu stratila možnosť priameho logistického spojenia.
Kazachstan: Moskva cielene šíri falošné správy o otvorení nového peacekeepingového centra, ktoré má byť miestom pre výcvik kazašskej armády pod zastrešením NATO. Ruským zámerom je s najväčšou pravdepodobnosťou snaha izolovať Astanu. Odstrihnutím od Západu by získalo krajinu s priamym vstupom do strednej Ázie. Prezident Kazachstanu Kasym-Žomart Tokajev však už minulý rok vyhlásil, že Astana neuznáva samostatnosť oblastí východnej Ukrajiny, čím spochybnil ruský vplyv na postsovietsku scénu. Zrejmý je teda aj dlhodobý pokus o zníženie vplyvu Kremlinu v Kazachstane.
[Subsaharská Afrika]
Etiopie: Premiér země ujistil své sousedy, že neplánuje žádnou pozemní invazi. Abiy Ahmed chtěl vyvrátit podezření, že by se chtěl násilím zmocnit některého námořního přístavu. Jeho nedávné prohlášení: že by Etiopie měla usilovat o svůj právoplatný přístup k Rudému moři, znepokojilo sousední Eritreu, která jeho slova označila za přehnaná a obě země vyslaly své armády poblíž hranicím. Proti premiérovým slovům se ohradilo také Džibutsko, které rovněž nehodlá od své územní suverenity ustoupit. Situace vzbuzuje obavy expertů, že by konflikt mohl eskalovat.
Nigérie: Nigerijský nejvyšší soud potvrdil vítězství prezidenta Boly Ahmeda Tinubua. Stížnost k výsledkům voleb podali jeho dva rivalové Atiku Abubakar a Peter Obi, kteří tvrdí, že v únorových prezidentských volbách Tinubu nezvítězil legitimně. Dle nich nigerijská volební komise nepřevedla digitální výsledky z volebních automatů a prezident nezískal požadovaných 25 % hlasů v hlavním městě Abuja. Námitky nejvyšší soud zamítl. Většina nigerijských voleb, od přechodu k demokracii v roce 1999, se potýká s právními spory, ale nejvyšší soud zatím nikdy výsledky prezidentských voleb nezvrátil.
[Západní Pacifik]
Filipíny/Mjanmarsko: Päť obetí požiadalo úrady o vyšetrenie údajných vojnových zločinov spáchaných aktívnymi alebo bývalými členmi mjanmarskej armády. Filipínski právnici, zastupujúci občanov Mjanmarska, podali trestné oznámenie aj na šéfa junty pre spáchanie zločinov proti medzinárodnému humanitárnemu právu, genocídy a pre iné zločiny proti ľudskosti. Navrhovatelia trestného oznámenia sa tak snažia postaviť vládnucu skupinu pred zahraničný súd z dôvodu vojenského puču od roku 2021. V posledných dvoch rokoch prišlo v krajine o život viac ako 6 000 civilistov.
Malajzia: Palác v piatok oznámil, že kráľovské rodiny zvolili nového vládcu krajiny v rámci jedinečného systému rotujúcej monarchie. Vybraný Sultán Ibrahim Iskandar nastúpi na trón v januári roku 2024. Jeho predchodca predsedal búrlivému obdobiu, ktoré zápasilo s covidovou krízou a politickou nestabilitou, krajina totiž od roku 2018 zažila štyroch premiérov. Povinnosti kráľa zahŕňajú výhradnú právomoc vymenovať predsedu vlády, podpis zákonov, taktiež vymenúva ministrov a ich zástupcov, súdnych sudcov a ďalšie kľúčové pozície.
[Kyberbezpečnost]
Hackerská skupina Monti zveřejnila část interních dat, které se jí podařilo zcizit Univerzitě obrany za použití ransomwaru. Zveřejněná data pochází z Fakulty vojenského leadershipu a mimo jiné obsahují osobní údaje vyučujících důstojníků, zápisy z porad, finanční výkazy, emaily nebo studijní plány. Skupina o útoku informovala na svých stránkách 20. září s výhrůžkou, že v případě nezaplacení výkupného zcizená data zveřejní. Celkově měla být ukradena data o velikosti přibližně 750 GB, z nichž některá sahají i deset let do minulosti.
