[Afrika]
Líbya: V piatok 21. augusta 2020 došlo k historickej zhode rivalských strán bojujúcich o vplyv v Líbyi. Medzinárodne uznávaná vláda v Tripolise oznámila prímerie pre celú krajinu a trvá na demilitarizácii spornej oblasti v okolí strategického mesta Syrta a ukončení ropnej blokády zo strany poľného maršala Khalifu Haftara. Predstaviteľ tripoliskej vlády, Fayez al-Sarraj, žiada aby sa v marci 2021 usporiadali prezidentské aj parlamentné voľby, ktoré by boli v súlade s ústavou. Obe strany dúfajú, že prímerie zabezpečí koniec zahraničnej intervencie, a tieto intencie privítalo aj OSN.
Mali: Dňa 18. augusta 2020 prebehol v krajine ozbrojený puč, dôsledkom ktorého prezident Ibrahim Boubacar Keïta rezignoval z funkcie a rozpustil vládu. Ohľadom legitímnosti a férovosti posledných parlamentných volieb panovali pochybnosti, čo v krajine vyvolalo vlny protestov. Plukovník Assimi Goita, ktorý puč viedol, sa vyhlásil za hlavu štátu a súčasne rokuje s opozičnými predstaviteľmi, ktorí z momentálnej situácie profitujú. Medzinárodné spoločenstvo jeho konanie odsúdilo a žiada prepustenie zadržaného prezidenta a premiéra. Takéto okolnosti môžu uľahčiť pôsobenie islamských radikálov v oblasti.
[Blízký východ]
Izrael/Palestinská samospráva: Ze strany Izraelských obranných sil a hnutí Hamás během týdne pokračovalo oboustranné ostřelování pásma Gazy a jižního Izraele. Izrael se snaží zasáhnout strategické pozorovací pozice Hamásu, v reakci na předešlé palestinské útoky, a to pomocí zápalných balónů, které jsou vypuštěny přes hranice. Izraelský ministr obrany Benny Gantz varoval radikální skupiny v Gaze před „velmi tvrdým úderem“, pokud bude násilí pokračovat. K bombardování Gazy dochází téměř denně již od 6. srpna.
Jemen: Během týdne došlo k tvrdým bojům mezi hútíjskými povstalci, provládními silami prezidenta Hádího a teroristickými skupinami operujícími v centrálních provinciích Bayda a Marib. Prohútíjská média nejprve v úterý uvedla, že během vojenské operace bylo dobyto území o velikosti 1 000 km2 a zabito až 250 členů al-Káidy na Arabském poloostrově (AQAP). V bojích byl také zabit vůdce jemenské frakce Islámského státu. Následně proběhly střety u strategického města Marib drženého provládními jednotkami, při nichž údajně přišlo o život téměř tisíc hútíjských povstalců.
[Euroatlantický prostor]
Veľká Británia, Portugalsko, Rusko: V blízkosti britských výsostných vôd došlo k incidentu s flotilou deviatich ruských plavidiel, ktoré sa na svojej ceste k Severnému moru priblížili k hranici britského námorného priestoru. Britská hliadka spoločne s portugalskou loďou eskortovala ruskú flotilu ďalej od svojho územia, pričom ruská flotila sa správala „bezpečne a profesionálne“. Podobné incidenty s ruskými ozbrojenými silami sú bežné na mori aj vo vzduchu, táto provokácia mohla podľa analytikov súvisieť s novou obrannou dohodou podpísanou USA a Poľskom.
USA, Irak: Donald Trump na schôdzke s irackým predsedom vlády Mustafom al-Kadhimim zopakoval v rozhovore o potláčaní Iránom podporovaných milícií a hrozbe Islamského štátu svoj zámer úplne stiahnuť amerických vojakov z Iraku, a to čo najskôr. Nedodal však žiadny konkrétny dátum. Úplné stiahnutie vojsk z Iraku je v rozpore s doterajšími informáciami a názormi veľkej časti americkej generality, podľa ktorej by mal aspoň malý kontingent amerických vojakov v Iraku zostať.
[Západní Balkán]
Bosna a Hercegovina: Na hranicích s Chorvatskem se zvyšuje napětí mezi místními a uprchlíky. Obyvatelé města Velika Kladusa pod dohledem policie již třetí noc po sobě kontrolovali přijíždějící autobusy a nalezené uprchlíky vyhazovali. Ve středu totiž úřady v tomto pohraničním kantonu přepravu uprchlíků zakázaly. Místní orgány viní EU, že situaci v Bosně po uzavření takzvané „Balkánské trasy“ neřeší. V kantonu uvízlo na 7000 uprchlíků, z nichž jen polovina obývá vyhrazené uprchlické tábory. Mnoho z nich nemá přístup k potravinám či vodě, a vnikají tak do domů a koupou se v řekách, kde se nahromadil odpad.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Vláda nepropustí posledních 320 vězněných členů Tálibánu, dokud povstalci nepropustí další vojáky jako reciproční gesto dobré vůle. Jde o osoby, které stály za krvavými útoky na civilisty i zahraniční vojáky. Administrativa argumentuje, že se nikdy nezavázala k propuštění konkrétního seznamu lidí. Propuštění posledních stovek z dohodnutých 5000 vězněných Tálibů schválila celostátní poradní rada a prezident Ghaní se zavázal její rozhodnutí uskutečnit. Zároveň však prohlásil, že pokud se tito lidé budou podílet na drogové kriminalitě, je to sdílená mezinárodní zodpovědnost.
Indie: Policie Nového Dillí v pátek zadržela operativce Islámského státu. Mustakím Chán, alias Abú Júsuf, byl zatčen po krátké přestřelce. Júsuf, kterého policie více než rok sledovala, v indickém hlavním městě plánoval útok za pomoci dvou improvizovaných výbušných zařízení. Obě byla připravena k použití. K prvnímu pokusu o útok mělo dojít již 15. srpna, ale kvůli silným bezpečnostním opatřením se Júsuf k útoku neodhodlal. Instrukce Jusufovi předávali polní velitelé IS ze Sýrie a Pákistánu.
[Latinská Amerika]
Kolumbia/Venezuela: Kolumbijský prezident Ivan Duque obvinil susednú Venezuelu zo snáh o akvizíciu balistických striel stredného a ďalekého doletu od spojeneckého Iránu. Nasvedčovať tomu majú informácie medzinárodných spravodajských služieb. Režim Nicolása Madura s Iránom úzko spolupracuje aj v iných oblastiach – po tom, čo sa Venezuela začiatkom tohto roka ocitla v hmotnej kríze v dôsledku amerických sankcií, ju islamská krajina zásobovala ropou.
Venezuela: Národné zhromaždenie, posledná bašta venezuelskej opozície, označilo nadchádzajúce parlamentné voľby za frašku organizovanú tyraniou, ktorá sa snaží uzurpovať zákonodarnú moc. Opozičné strany sa rozhodli voľby bojkotovať. Keďže sú naplánované na začiatok decembra, ich priebeh môže závisieť aj od vývoja situácie v súvislosti s pandémiou koronavírusu. K transparentnosti volieb vyzvali aj popredné krajiny medzinárodného spoločenstva.
[Východní Asie]
Jihočínské moře: V posledních týdnech roste napětí ohledně sporu zemí jihovýchodní Asie. Neshody se týkají rozdělení území v Jihočínském moři, které bývají považovány za proxy konflikt mezi Čínou a Spojenými státy americkými. Čína v regionu umístila nové sledovací platformy a dlouhodobě militarizuje oblast, v níž její jednotky a námořnictvo provádí rozsáhlá vojenská cvičení. Toto jednání členské státy ASEAN považují za narušení míru, nicméně jejich jednotné vystoupení v celé záležitosti není možné z důvodu protichůdných teritoriálních nároků. Rivalita na moři se také projevuje napětím v regionálním rybolovu. Za poslední incident lze považovat zastřelenívietnamského rybáře hlídkami v malajských vodách minulý týden.
Malajsie: Na Dark Web uniklo přibližně sedmdesát dokumentů Malajsijského královského námořnictva. Hackeři se nabourali do emailových účtů vrchních vojenských představitelů Malajsie. Zveřejněná data pochází z více zdrojů a zahrnují informace o četnosti jednotek malajského námořnictva na některých vojenských základnách, o vedoucích úřednících obviněných z korupce a z užívání drog. Jeden ze zveřejněných dokumentů obsahoval diplomatický list USA. Dle vyjádření námořnictva uniklé informace nenaruší připravenost a operativnost jednotek Malajsie.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Maďarsko zakoupí pro svou armádu bojová vozidla pěchoty Lynx. Stane se tak prvním uživatelem tohoto vozidla řad členů NATO a EU. Přesný počet vozidel, které by měly být součástí akvizice není znám. Hodnota obchodu, jehož další smluvní stranou bude německá firma Rheinmetall, je pak více než 2 miliard eur. Výroba vozidel bude probíhat z části na maďarském území, přičemž za tímto účelem založí maďarský stát a společnost Rheinmetall joint venture. Akvizice je součástí širší modernizace maďarské armády, jejíž součástí je například nákup tanků Leopard 2 či houfnic PzH 2000.
Kyberbezpečnost: Bývalý bezpečnostní šéf společnosti Uber čelí obvinění ze zabraňování výkonu spravedlnosti. Pokusil se totiž zakrýt únik dat způsobený hackerským útokem z roku 2016, v jehož důsledku unikly osobní informace zhruba 57 milionů řidičů i klientů společnosti. Joseph Sullivan ze své pozice schválil zaplacení výkupného ve výši 100 tisíc amerických dolarů, aby útočníci získaná data smazali. V roce 2017 byl z Uberu po provalení incidentu vyhozen a v současnosti pracuje jako vedoucí informační bezpečnosti ve firmě Cloudflare. Americká prokuratura jej obvinila, protože součástí platby měla být dohoda, že útočníci budou za zaplacení tvrdit, že se jim žádná data ukrást nepovedla. Povinností Uberu však bylo útok a rozsah jeho škod úřadům nahlásit.
