[Afrika]
Mali: Ústavní soud potvrdil vítězství I. Keity v prezidentských volbách, odmítl tak nařčení opozičního kandidáta S. Cisse z volebního podvodu. Keita si ziskem 67 % hlasů zajistil druhý pětiletý mandát. Volby byly poznamenány ozbrojenými útoky ve středu na severu země, kde stovky volebních místností zůstaly uzavřeny. Strach z násilí, jež volby doprovázelo, zapříčinil také nízkou volební účast, pouhých 34 %. Mezinárodní pozorovatelé již dříve uvedli, že jakékoliv důkazy hovořící ve prospěch obžaloby zaznamenány nebyly, i přes jisté nestandardní praktiky se tak o volební podvod zřejmě nejednalo.
Čad: Rebelové v severním Čadu na hranici s Libyí zaútočili na vládní vojenské jednotky. Jednalo se o povstalce z hnutí zvaného Military Command Council for the Salvation of the Republic, které si klade za cíl svržení stávajícího prezidenta Debyho. Mezi členy hnutí z velké části patří spojenci bývalého prezidenta Habreho, který si odpykává doživotní trest v Senegalu za zločiny proti lidskosti. Problémy na čadsko-libyjské hranici se v posledních měsících zintenzivňují. Vláda hranici uzavřela ve snaze zabránit přesunům militantních džihádistů z Libye do Čadu.
[Blízký východ]
Írán: V úterý íránská státní televize představila první stíhací letoun, který byl vyroben v Íránu. Hlavním úkolem těchto letounů bude vykonávání krátkých podpůrných misí. Kowsar, jak se letoun jmenuje, je údajně vybaven systémy podporujícími přesné zaměřování cílů. Ovšem podle vojenských expertů je Kowsar americký letoun ze sedmdesátých letech, jedná se zřejmě o přestavěný stíhací letoun F-5, který má Írán ve standardní výzbroji.
Jemen: Oficiální jemenská armáda podporovaná arabskou koalicí v čele se Saúdskou Arábií ve středu zaútočila na pevnost Marran, kterou má v rukou povstalecká skupina Houthiů. Podle dostupných informací zde sídlí jejich vůdce Abdel Malik al-Houthi. Již první den útoku byl v Marranu vyhlášen stav ohrožení. Arabská koalice se především spoléhá na vzdušnou podporu, která je nezbytná pro dobytí této horské oblasti.
[Euroatlantický prostor]
USA: Americký prezident Donald Trump ohlásil uvalenie 25 % cla na autá dovezené z Európskej únie. Oznámenie prišlo približne mesiac po jeho schôdzke s predsedom Európskej komisie Jean-Claudeom Junckerom, na ktorej sa dohodli na nulových clách na viacero druhov tovarov okrem automobilov. Odborníci predpokladajú, že toto opatrenie zasiahne aj české firmy, ktoré by tak mohli prísť o 150 miliónov eur ročne. Clo ovplyvní aj cenu áut vyrábaných v USA, pretože sa týka aj komponentov privezených z Európy.
Pobaltie: Belgicko a Nemecko budú od septembra štyri mesiace strážiť vzdušný priestor Estónska, Lotyšska a Litvy. Stane sa tak v rámci NATO, konkrétne operácie spojeneckých síl na protivzdušnú ochranu Pobaltia, ktorá prebieha už od roku 2004. Nastávajúca misia, ktorá funguje na rotačnom princípe, je už 48. v poradí a nahradí Španielsko a Portugalsko. Kým Belgicko poskytne stroje F-16 a Nemci nasadia lietadlá typu Eurofighter. Nemecko bude pokračovať v misii aj v ďalšom rotačnom období.
[Jižní Asie]
Indie/Afghánistán: Indie se zavázala k dostavbě strategické přehrady Shahtoot v Afghánistánu. Přehrada vzniká na řece Kábul, která kromě afghánských provincií protéká územím Pákistánu. Indie propaguje projekt jako ekonomickou podporu Afghánistánu. Důsledkem je ale potenciální eroze vztahů mezi Pákistánem a Afghánistánem na úkor nastupující Indie, která se stává důležitým spojencem Afghánistánu. Indie také vyslovila své plány na vybudování dalších 10 hydroelektrárenských projektů na řece Kábul, které mohou ohrozit stav vody na pákistánských územích. Indie se dlouhodobě snaží o získání vlivu v Afghánistánu a to především prostřednictvím ekonomické pomoci.
Afghánistán: Dne 21. Srpna při prezidentském proslovu Ashrafa Ghaniho proběhl minometný útok na diplomatickou čtvrť v hlavním městě Kábulu. Prezident ve své řeči oslavoval muslimský svátek Eid, přičemž Talibán odmítl nabídku příměří při této příležitosti. Není jasné, kolik útočníků se do útoku zapojilo. Krom toho bylo propuštěno na 160 rukojmích unesených z autobusů o den dříve. Další policisté a vojáci jsou však drženi v zajetí, jedná se o 20 mužů. Talibán a další islamistické teroristické skupiny mají za poslední měsíc na svědomí až několik stovek mrtvých.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Policie zatkla tři účastníky akce, připomínajících 50. vyročí invaze sovětské armády do Československa. Mezi účastníky jsou příbuzné dvou z osmi účastníků protestu v roce 1968: bratranec Vadima Delaunaya Sergej Šarov-Delaunay a vnučka Natalie Gorbaněvské Anna Krasovickaja. Současné akce také účastnil jeden z účastníků originálního protestu fyzik Pavel Litvinov – jeden ze tří stále žijících protestantů z roku 1968. Účastníci byli obviněni z porušení zákona o veřejných demonstracích, později byli propuštěni.
Gruzie/Arménie/Ázerbájdžán/Německo: Německá kancléřka Angela Merkelová navštívila tři kavkazské země. V Gruzii upozornila na zvětšení počtu Gruzinců, žádajících o azyl v Německu, a označila Gruzii za „bezpečnou zemi původu“ – při oficiálním zakotvení má tento status zmenšit počet schválených žádostí Gruzinců o azyl v Německu. V Arménii kancléřka navštívila památník obětem turecké genocidy z časů první světové války, zatímco v Ázerbájdžánu mluvila s prezidentem Alijevym o energetických otázkách, lidských právech a o situaci kolem Náhorního Karabachu. Později se Merkelová setkala v Baku s právními aktivisty.
[Východní Asie]
Jižní Korea: Bývalá prezidentka Park Geun-hye byla odsouzena k 25 letům vězení kvůli obvinění z korupce, vydírání a zneužívání moci. Kromě toho dostala pokutu téměř 18 milionů dolarů. V květnu 2017 se stala prvním sesazeným vůdcem země a její případ odhalil hluboké napojení vysokých politiků na tzv. chaeboly (rodinné konglomeráty), včetně firmy Samsung. Tento rozsudek není jediný, kterému Park Geun-hya čelí. Dalších osm let totiž dostala za nedodržování volebních práv a zneužití milionů dolarů z rozpočtu National Intelligence Service.
Taiwan/Čína: Od roku 2016 navýšil Taiwan úsilí ve vývoji raketových střel. Jednu sadu raket Hsiung Feng IIE rozmístil směrem na čínské vojenské základny, druhou vylepšil k boji proti lodím a urychlil produkci raket Wan Chien. Dle expertů se země snaží odpovědět na čínskou vojenskou převahu a demonstrace síly. Čína se také snaží ostrov ničit politicky a prosazuje svou „politiku jedné Číny“ i mezinárodně. Minulý týden zrušil diplomatické styky s Taiwanem letos již třetí stát, El Salvador, a nyní zemi uznává pouze 17 států. Naopak eSwatini (Svazijsko) čínskou nabídku partnerství odmítlo.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Ve Spojených státech otestovali novou verzi systému MALD (Miniature Air-Launched Decoy). Jedná se o miniaturní střelu s plochou dráhou letu určenou ke zmatení protivzdušné obrany (PVO) nepřítele. Poslední verze MALD-X v sobě však propojuje několikero schopností a nabízí uživateli možnost přesně nastavit emisní vyzařování takřka jakéhokoliv stroje. Rovněž by systémy elektronického boje měly umožnit ofensivní činnost proti senzorům PVO protivníka. Nová verze se také pyšní možností vzájemné autonomní spolupráce s ostatními návnadami systému MALD.
Kyberbezpečnost: Spoločnosti Facebook a Twitter odstránili stovky účtov a stránok, ktoré mali šíriť ruskú a iránsku propagandu. Terčom mali byť užívatelia z Blízkeho východu, Latinskej Ameriky, Veľkej Británie a Spojených štátov. Na problém upozornila kyberbezpečnostná firma FireEye. Teherán aj Moskva však odmietli obvinenia, že by sa jednalo o štátom sponzorované kampane. Odhadovaná čiastka vynaložená na reklamu skrze Facebook a Instagram sa pritom odhaduje na 12 tisíc dolárov.
