[Afrika]

Zambie: Hlavní opoziční strana podala soudní petici proti znovuzvolení prezidenta Edgara Lungu. Sjednocená strana národního rozvoje tvrdí o volbách z 11. srpna, že byly zmanipulované, a chce přepočítání hlasů. Lungu měl být uveden do úřadu po získání 50,35 % hlasů již v prvním kole. Nyní se však bude muset počkat na rozhodnutí ústavního soudu. Zambijská volební komise trvá na tom, že volby byly svobodné a spravedlivé. Zároveň dodala, že míra politického násilí kolem voleb byla bezprecedentní.

Nigérie: Islamistická skupina Boko Haram zveřejnila video, které ukazuje několik dívek, jež byly uneseny v Chiboku, ležícím na severu země. Kolem 50 dívek bylo ukázáno spolu s bojovníkem skupiny, který žádal propuštění zadržených islamistů výměnou za osvobození dívek. Přitom dodal, že některé již zahynuly při armádních leteckých útocích. Vláda uvedla, že je v kontaktu s militanty, kteří stojí za zmíněným videem. Boko Haram má zadržovat přes 200 z původně 276 unesených dívek. Ty byly uneseny ze školy v dubnu 2014.

[Blízký východ]

Turecko: Turecký parlament odsouhlasil smiřovací dohodu s Izraelem, který tuto dohodu podepsal již v červnu. Tato dohoda by měla ukončit více jak šest let trvající rozepře mezi těmito regionálními mocnostmi. Vzájemný vztah těchto dvou států se dostal na bod mrazu v květnu 2010, kdy izraelské námořnictvo zadrželo konvoj lodí mířící z Turecko do pásma Gazy, přičemž zahynulo i deset tureckých občanů. Oba státy opět jmenují velvyslance a obnoví tak diplomatické vztahy.

Turecko/Sýrie: Turecký předseda vlády Binali Yildirim v sobotu prohlásil, že Turecko v následujících šesti měsících hodlá zintenzivnit svoji aktivitu v Sýrii . Hlavním cílem dle premiérových slov je předejít etnickému rozdělení země, konkrétně namířené ke kurdské menšině. Kurdové, zejména YPG, kteří jsou součástí USA podporované SDF, se v posledních dnech v oblasti Hasaka střetli se syrskou armádou.

[Euroatlantický prostor]

USA: Americké letectvo hodlá navýšit počty svých zaměstnanců a vylepšit jejich výcvikové programy, a to z důvodu zefektivnění a zrychlení dodávek zbraňových systémů do rukou amerických spojenců. Změny se mají dotknout také přílišné byrokratické zátěže, která musí být pro dokončení armádních objednávek vyřízena. Nové školící programy se mají zaměřit především na proces komunikace příslušných úředníků s americkými partnery s ohledem na precizní formulování jejich požadavků. S poukazem na problematické případy letounů F-15 a C-17 si ministryně vzdušných sil USA Deborah Lee James od představeného programu slibuje zkrácení vyřizovací doby do konce příštího roku až o 10 %.

Malta: Maltská vláda čelí kritice kvůli programu určenému k udělování cestovních pasů výměnou za významné finanční částky. Od spuštění vládního programu v roce 2014 udělila země pasy s platností po celém území EU téměř sedmi stovkám osob nepocházejících z žádného členského státu Unie. Uchazeči jsou přitom povinni přispět částkou 650 tisíc eur do národního rozvojového fondu a investovat dalších 150 000 eur do vládních akcií a dluhopisů. Kritici těchto praktik poukazují na nebezpečí plynoucí z obchodování s evropským občanstvím a možná bezpečnostní rizika, např. ve vztahu k Rusům pokoušejícím se uniknout ekonomickým sankcím. Naopak maltští představitelé program hájí a zdůrazňují přísná kritéria, která jsou uchazeči povinni splnit.

[Jižní Asie]

Indie/Páksitán: Generální tajemník OSN Pan Ki-mun by rád vyřešil krizi v Kašmíru pomocí dialogu. Podle posledních zpráv vyzvala hlava Organizace spojených národů Indii i Pákistán ke smírnému řešení dlouhotrvajících územních rozporů v Kašmíru, zejména kvůli současným krvavým protestům. Hlavním důvodem je to, že jen od července bylo při protestech zabito nejméně 70 lidí. OSN zastává názor, že situaci je možno vyřešit pouze dialogem, a proto se snaží nyní o mediaci a implementaci dekád starých rezolucí ohledně plebiscitu.

Afghánistán: V Afghánistánu pokračují boje mezi armádou a povstalci, kteří zaznamenávají úspěchy v provinciích Baghlán, Nangarhár, Núristán, Kundúz a Hilmand. Na začátku týdne padl do rukou Tálibánu distrikt Dahana-e-Ghori a v sobotu vláda ztratila kontrolu nad distriktem Chanábád, který se armádě podařilo dobýt zpět v následujících hodinách. Ve zhoršující se bezpečnostní situaci Afghánistán nakoupí od USA zbraně v hodnotě 60 milionů dolarů – jde především o útočné pušky, kulomety a granátomety. Bývalý prezident Karzáí zároveň na návštěvě Indie apeloval na posílení její role v podpoře obranných kapacit země.

[Latinská Amerika]

Brazílie: Soudní proces s prezidentkou Dilmou Rousseff začne podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ve čtvrtek 25. srpna. Do pátku budou probíhat výpovědi svědků a v pondělí 29. srpna dostane prostor k obhajobě i obviněná prezidentka Rousseff, pro kterou to bude první podobné vystoupení na půdě brazilského parlamentu. Doposud ji před zákonodárci obhajoval bývalý ministr spravedlnosti José Eduardo Cardozo. Celý proces by pak měl skončit v průběhu příštího týdne. Rousseff vzkázala brazilským občanům, že pokud bude obvinění zproštěna, vyvolá předčasné volby, zároveň s tím označila celý proces za puč. K odvolání prezidentky bude potřeba hlas 54 senátorů, pro pokračování celého procesu však hlasovalo 59 senátorů, což znesnadňuje pozici prezidentky. V případě jejího odvolání doslouží zbytek jejího mandátu viceprezident Michel Temer.

Venezuela: Prezident Nicolas Maduro ve čtvrtek stupňoval svou rétoriku proti zástupcům opozice, když prohlásil, že (turecký prezident) Erdogan bude vedle bolívarovské revoluce vypadat jako kojenec, jestli se pravice pokusí o převrat ve Venezuele. Zároveň s tím prohlásil, že se nestará, co říká OAS (Organizace Amerických Států) a severoamerický imperialismus. Zástupci OAS právě tlačili na venezuelskou vládu, aby urychlila proces na odvolání prezidenta a vyvolání předčasných voleb. Tato prohlášení přichází v době, kdy většina populace nemá přístup k základním potravinám a lékům, a lidé, kteří mají možnost, masově odchází do zahraničí na nákupy. Jen za tento víkend jich do sousední Kolumbie odešlo přes 123 tisíc. Možnosti lidí jsou však kvůli hyperinflaci omezené.

[Post-sovětský prostor]

Ázerbájdžán: Baku se na žádost Ankary připojilo k tažení proti lidem se skutečnými či domnělými vazbami na islámského duchovního Fethullaha Gülena. Minulý týden bylo propuštěno padesát vysokoškolských pedagogů tureckého původu a zatčeni čtyři zaměstnanci telefonní společnosti. Zadržení muži jsou obvinění z úniku soukromých informací o klientech a jejich hovorech. V bytě jednoho z nich měla být nalezena zakázaná náboženská literatura a nosiče s Gülenovými projevy. Fethullah Gülen byl tureckým prezidentem Recepem Erdoganem označen za strůjce nevydařeného pokusu o puč z letošního července.

Rusko: Teroristická organizace Islámský stát se přihlásila ke středečnímu útoku na policejní stanici ve městě Balašicha 20 km východně od Moskvy. Dle informací ruské vyšetřovací komise za útokem stáli dva muži původem z Čečenska ve věku 21 a 18 let. Vyzbrojení byli střelnou zbraní a sekyrami. Jedinými mrtvými jsou sami útočníci; jeden byl zastřelen v průběhu útoku, druhý v průběhu zatýkání, když se pokusil klást odpor. Dva policisté byli zraněni, jeden vážně. K útoku došlo bezmála tři týdny poté, co IS zveřejnil video vyzývající k džihádu proti Rusku.

[Východní Asie]

Filipíny: Prezident Rodrigo Duerte vyhrožuje odchodem Filipín z OSN. Duerte byl pohoršen kritikou jeho svérázné protidrogové politiky, která od Spojených národů opakovaně přichází. Naposledy v minulém týdnu dva experti OSN na lidská práva uvedli, že Duerteho výzvy k zabíjení v případě podezření ze zapojení do obchodu s drogami je vybízením k násilí, tedy zločinem v rozporu s mezinárodním právem. Duerte označil oba experty za hlupáky a uvedl, že pokud „OSN bude nadále takto neslušná, Filipíny z ní mohou zkrátka odejít.“ Oproti tomu se země začíná sbližovat s Čínou, a to i navzdory rozporům v Jihočínském moři. Čína je totiž hlavním spojencem Duerteho administrativy v její kontroverzní protidrogové válce.

Severní Korea: Jeden z nejvýznamnějších severokorejských diplomatů, ambasador pro Velkou Británii Thae Yong-ho, nečekaně emigroval. Navzdory protestům Pchjongjangu byl z Londýna pod ochranou jihokorejské vlády převezen do Soulu. Severní Korea ihned vydala prohlášení, že Thae uprchl před stíháním za závažné trestní činy jako špionáž, zpronevěra a znásilnění mladistvého. Těmito obviněními se režim snaží zmírnit ránu, kterou jim zasadila ztráta jedné z největších severokorejských osobností. Navíc jde již o druhého uprchlého diplomata v krátké době. Názory expertů na to, zda je Thaeho emigrace znakem oslabení pozice Kim Čong-una se zatím výrazně liší.