[Afrika]

Etiopie: Mezi 50 až 90 lidmi bylo během prvního srpnového víkendu zastřeleno bezpečnostními složkami při demonstracích v Etiopii. Rozsáhlá vlna protestů zasáhla regiony Oromie a Amharsko. Nepokoje v Etiopii převládají už několik měsíců. Terčem kritiky se stal plán vlády na využití zemědělské půdy kolem hlavního města pro průmyslový rozvoj. Přestože byl tento plán v lednu zrušen, uklidnění to nepřineslo. Protesty se zaměřily na kritiku vlády při zadržování opozičních demonstrantů.

Jižní Súdán: Rada bezpečnosti (RB) OSN během týdne schválila návrh USA na posílení mise v Jižním Súdánu o další 4 000 jednotek. Jedná se o reakci na znovuobnovené nepokoje v hlavním městě Jubě. RB OSN rovněž pohrozila, že v případě nesouhlasu vlády Jižního Súdánu s tímto krokem bude uvaleno embargo na dovoz zbraní do tohoto státu. V reakci na toto rozhodnutí mluvčí prezidenta Kiira oznámil, že vláda nesouhlasí s rozmístěním dalších jednotek v zemi. Naopak opoziční lídr Riek Machar tento krok podpořil.

[Blízký východ]

Sýrie: V pátek se jednotkám rebelů ze skupiny Syrských demokratických sil (SDF) podařilo osvobodit syrské město Manbídž. Po finálním útoku opustili město i poslední bojovníci Islámského státu (Daeš). V operacích pomáhají SDF, kterou tvoří z valné většiny Kurdové z milice YPG, americké speciální síly a letectvo. Podařilo se osvobodit na 2000 zajatců Islámského státu, do oblasti se začínají vracet lidé, jež ji museli opustit dříve opustit. Ztráta města je nepříjemnou zprávu pro Daeš, nalézá se totiž blízko tureckých hranic a proudili přes něj noví rekruti a zásoby do již 5 let trvajícího konfliktu.

Sýrie: V syrském Aleppu pokračují lité boje mezi rebely a vojáky syrského prezidenta Bašára Asada podporovanými ruským letectvem. Protiofenziva povstalců začala předminulou sobotu proražením měsíc a půl trvajícího obklíčení východní části města. V rámci několika dní se jim podařilo otočit situaci na bojišti, když pro změnu oni přerušili zásobovací trasy vládou ovládaných čtvrtí. Vládní jednotky později zajistily alternativní trasu. Od čtvrtka platí Rusy garantovaná každodenní tříhodinová příměří, aby se mohly do obležených částí města dostat zásoby. Objevily se taktéž zprávy, že součástí gradujícího bombardování se staly i chemické zbraně.

[Euroatlantický prostor]

Itálie: Vláda Itálie využila nového zákona, který jí umožňuje vyslat do zahraničí malé množství speciálních sil v rámci boje proti terorismu bez nutnosti informovat parlament. Uvedený zákon vznikl po vlně teroristických útoků v Evropě. Itálie aktuálně nasadila „několika desítek“ příslušníků speciálních sil do Libye, kde se účastní operace s cílem vytlačit ISIS z Libyjského města Syrta. Tuto operaci umožnilo rozšíření leteckých úderů proti pozicím ISIS před dvěma týdny. Nově tak USA působí letecky proti ISIS i v Libyi.

NATO: Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických schválilo prodej munice přímo pro NATO. Pokud obchod schválí i kongres bude se jednat o první úspěšný obchod v rámci nového aliančního mechanismu. Zbraně a vojenský materiál by tak nakoupilo přímo NATO a pomocí alianční agentury by materiál putoval jednotlivým státům. Tento postup by měl v praxi ušetřit finanční prostředky díky hromadnému nákupu a také zamezit plýtvání. Uvedený prodej zbraní by se měl týkat protizemní letecké munice a naváděcích souprav v hodnotě 231 milionů amerických dolarů pro osm zemí včetně České republiky.

[Jižní Asie]

Indie: Na tržiště v severovýchodním indickém svazovém státě Ásám zaútočili tři ozbrojenci, zabili dvanáct lidí a dalších 16 zranili. Útočníci na sobě měli vojenské uniformy, podle nichž indické úřady obvinily regionální separatistickou skupinu Songbijit, čili Národní demokratickou frontu Bodoland. Ta je indickou vládou považovaná za teroristickou organizaci. Jeden útočník byl zlikvidován, další jsou prozatím na útěku. Ásám a dalších šest států na severovýchodě Indie dlouhodobě trpí kvůli útokům skupin bojujících za autonomii či zlepšení podmínek místních menšin.

Pákistán: Na nemocnici v pákistánské Kvétě zaútočil sebevražedný atentátník. Útok se odehrál při smutečním shromáždění k uctění památky předsedy provinciální advokátní komory, který byl zavražděn o den dříve. Bilance 74 mrtvých, z čehož bylo až 60 právníků, z útoku dělá nejhorší v tomto roce. Přihlásila se k němu jak organizace Džamáate Ahrár odštěpená od pákistánského Tálibánu, tak tzv. Islámský stát, jehož  prohlášení je vnímáno jako nevěrohodné. V celé zemi následně na protest proti nedostatečné vládní ochraně stávkovali právníci.

[Latinská Amerika]

Brazílie: Proces odvolání brazilské prezidentky Dilmy Rousseff ve středu pokročil do další fáze, když senát poměrem 59-21 schválil zprávu, obviňující prezidentku z porušení ústavy a doporučující její odvolání. Tato zpráva byla připravena senátním výborem, který ji schválil minulý týden. Nejvyšší soud nyní stanoví datum soudního procesu, který bude taktéž probíhat v senátu, a ve kterém bude potřeba minimálně 54 senátorů, aby byl úspěšný. Pokud se tak stane, viceprezident Michel Temer oficiálně převezme zbytek mandátu do konce roku 2018. Dilma Rousseff je obviněná z braní půjček od státem kontrolovaných bank pro financování veřejného sektoru. Toto podle obvinění prováděla pozdním financováním veřejných fondů, spravovaných bankami, čímž se de facto skrýval schodek státního rozpočtu. Bylo však zpochybňováno, zda může být za tento čin prezidentka držena zodpovědnou, což posílilo spekulace o účelovosti celého procesu.

Mexiko: Federální policie zatkla v sobotu Luise Reyese Enríqueze, známého také jako El Z-12, v Nuevo León. Enríquez byl jedním z původních členů Los Zetas, což byla skupina dezertérů z mexických speciálních jednotek, kteří nejprve pracovali jako vojenské křídlo Zálivového kartelu a po zatčení jeho šéfa se od Zálivového kartelu odtrhli a zahájili s ním krvavý konflikt o ovládnutí drogových cest. Los Zetas zavedli do drogové války v Mexiku bezprecedentní míru brutality. Enríquez byl zatčen již v roce 2007, ale v dubnu 2015 bylo jeho uvěznění zrušeno soudním rozhodnutím. Toto rozhodnutí bylo v srpnu zrušeno, ale opět jej dopadnout se podařilo až nyní. Podle vyjádření policie se pro Enríqueze očekává trest odnětí svobody na 47 let.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Turecko: V úterý 9. srpna se v Petrohradu uskutečnilo první setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdoğana po sestřelení ruského letounu Su-24 tureckými stíhačkami nad turecko-syrským pohraničím 24. listopadu 2015. V průběhu návštěvy Putin potvrdil, že dialog mezi Ruskem a Tureckem se normalizuje i přes složitou vnitropolitickou situaci v Erdoğanově zemi. Na setkání byla také potvrzena důležitost hledání kompromisů v otázce Sýrie, ve které Rusko a Turecko stále zaujímají výrazně odlišné pozice.

Rusko/Ukrajina: Ve středu 10. srpna prezident Ruska Vladimir Putin obvinil Ukrajinu z pokusu o teroristický útok na Krymu. Podle slov ruského prezidenta, agenti ruské bezpečnostní služby FSB a ruští vojáci dvakrát zabránili infiltraci ukrajinských „sabotérů“, přičemž v přestřelkách zahynul jeden ruský voják a jeden agent FSB. Prezident Ukrajiny Porošenko odpověděl, že Putinova slova jsou jen argumentem pro posílení vojenské přítomnosti Ruska v Krymu a na Donbase. Od počátku týdne přicházejí zprávy o posílení ruských armádních složek v Krymu, zatímco Ukrajina 11. srpna zvýšila připravenosti svých vojsk na Donbase.

[Východní Asie]

Thajsko: Jedenáct teroristických útoků bylo spácháno v pěti thajských provinciích za méně dvacet čtyři hodin. Mezi 11. a 12. srpnem útočníci odpálili několik výbušných zařízení v oblíbených turistických destinacích. Zemřeli nejméně čtyři thajští občané, dalších asi 36 lidí bylo zraněno, včetně deseti turistů. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, policie ale již zatkla dva podezřelé. Podle mluvčího policejních jednotek Piyapana Pingmuanga se nejedná o akt mezinárodního terorismu, nýbrž o formu sabotáže. Útoky byly údajně provedeny dle podobného vzorce, jaký používají protivládní rebelové na jihu země.

Filipíny: Prezident Rodrigo Duerte přesunul svoji kontroverzní válku proti drogám do vyšších vrstev. Na začátku týdne veřejně přečetl seznam 150 funkcionářů, kteří mají být zapleteni do obchodu s drogami. Ve svém projevu udělil jmenovaným soudcům, policistům, vojákům a starostům 24 hodin na to, aby se udali, jinak budou „loveni a dopadeni“ vigilantistickými skupinami. Tento postup vyvolal kritiku, jelikož obvinění padala bez důkazů nebo oficiálních předvolání. Vigilanté mají od nástupu Duerteho na svědomí přes 800 mrtvých. Ze strachu se podle oficiálních zdrojů dobrovolně udalo více než 600 000 dealerů a uživatelů drog. Duerteho popularita tak za pouhých šest týdnů vystoupala na 91 procent.