[Afrika]
Líbya: Z medzinárodného letiska Benina v meste Benghází, druhého najväčšieho mesta Líbye, bolo deportovaných 141 ilegálnych migrantov pôvodom zo Sudánu. Cieľovou destináciou, kam boli migranti premiestnení, je sudánsky Chartúm. Obe krajiny spolupracujú v snahe znížiť pomer ilegálnej migrácie pod záštitou Medzinárodnej organizácie pre migráciu (IOM). Kľúčovým pre presun však bolo rozhodnutie líbyjského ministerstva vnútra o uzavretí centier pre migrantov v mestách Misurata, Khoms a Tajoura. Toto premiestnenie tak bolo vôbec prvou akciou na trase Benghází – Chartúm, v rámci spoločného dobrovoľníckeho programu pre návrat ilegálnych migrantov.
Burundi: Úrad OSN pre koordináciu humanitárnych záležitostí (UN OCHA) vydal stanovisko o počte prípadov ochorení na maláriu za rok 2019. Ochorenie má podľa tejto správy postihovať polovicu celej populácie krajiny, a teda 5,7 milióna obyvateľov. Minister zdravotníctva Burundi, Thaddée Ndikumana, však toto číslo poprel a vyjadril sa, že krajina v tejto veci ešte nevyhlásila stav pohotovosti, pričom OCHA vo svojej správe hovorí o epidemických rozmeroch. Podľa jeho informácií ide o 4,3 milióna prípadov, z ktorých 1 400 skončilo smrťou.
[Blízký východ]
Sýrie: Turecko oznámilo dohodu se Spojenými státy s cílem koordinovat společný postup v Kurdy ovládané části Sýrie. Dohoda přišla v době, kdy se Ankara připravuje na další ofenzívu v oblasti jižně od turecké hranice, kde operují jak turecké ozbrojené síly, tak Washingtonem podporované Kurdské milice YPG. Dohoda počítá s vytvořením „mírového koridoru“ a úzkou spoluprací mezi Ankarou a Washingtonem při udržování bezpečných zón v severní části země.
Blízký východ: Muslimové na Blízkém východě i napříč kontinenty v neděli oslavují Svátek oběti, známý také jako Eid al-Adha nebo Kurban Bayramı. Jedná se o se o druhý nejvýznamnější svátek po Ramadánu. Svátek obětování letos připadá na neděli 11. srpna a bude trvat do čtvrtka. Tradiční součástí oslav je obětování zvířete. To má připomínat oddanost proroka Abraháma, který hodlal na Boží příkaz obětovat svého syna Izáka.
[Euroatlantický prostor]
Kypr: Navzdory kritice ze strany EU pokračuje Turecko v hledání ložisek zemního plynu ve Středozemním moři poblíž Kypru (členský stát EU). Během minulého týdne rozhodla vláda v Ankaře o vyslání již třetího průzkumného plavidla, které má za cíl lokalizovat zemní plyn, v oblasti jižní části ostrova však nemá Turecko povolení k průzkumu. Již v červnu pohrozila EU uvalením sankcí na Turecko, to je však pro EU jeden z klíčových ekonomických partnerů. Vzhledem k obtížné dostupnosti ložisek se tak jedná spíše o politicky motivovaný krok ze strany Turecka nežli ekonomický.
Severní Irsko: Oslavy protestantského svátku Eleventh night se neobešly bez občanských nepokojů a střetů s policií. Tradiční pálení hranic a irských vlajek provázely časté střety protestantů a policie, při kterých došlo ke zranění několika policistů, ti museli mj. čelit útokům pomocí zápalných lahví. Zvyšující se tenze mezi katolíky a protestanty se projevily na počtu střetů, které probíhaly po celém Severním Irsku. Místní policie (PSNI) čelí kritice ze strany veřejnosti za nezvládnutí situace v centru Belfastu, kdy oheň poškodil okolní budovy, které nebyly zcela evakuované.
[Jižní Asie]
Indie/Pákistán: Indický parlament 7. srpna přijal návrh vládní strany BJP premiéra Naréndry Modího a ukončil autonomní status regionu Džammú a Kašmír. Nový zákon ruší zvláštní práva regionu daná indickou ústavou a rozděluje region na dvě federální jednotky. Pákistán, který si region také nárokuje vykázal nejvyššího indického diplomata z Islámábádu a zastavil vzájemný obchod mezi zeměmi. Indická armáda přerušila v regionu veškeré komunikační sítě a dočasně zatkla stovky aktivistů a místních politiků. V oblasti je aktuálně umístěno více než půl milionu indických vojáků.
Afghánistán: Haníf Atmar, bývalý ministr vnitra a jeden z nejvýraznějších oponentů prezidenta Ašrafa Ghaního v blížících se volbách odložil 8. srpna svou kampaň. Důvodem mají být bezpečnostní obavy i probíhající jednání o odchodu koaličních vojsk z Afghánistánu. Talibán vyhlásil, že chápe volby pouze jako matení obyčejných lidí a pohrozil útoky na volební shromáždění kandidujících politiků. Aktuálně zůstává jediným výrazným protikandidátem stávajícího prezidenta Abdulláh Abdulláh. Odstoupení Atmara vzbuzuje obavy, že několikrát odložené volby neproběhnou ani ohlášeného 28. září.
[Latinská Amerika]
Honduras: Federálni prokurátori USA obvinili honduraského prezidenta Juana Orlanda Hernándeza z toho, že na svoju volebnú kampaň v roku 2013 využil výnosy z drogového biznisu vo výške 1,5 milióna dolárov. Hernández obvinenia poprel, aféra však stihla vyvolať vlnu nesúhlasu medzi obyvateľmi. V utorok sa v hlavnom meste Tegucigalpe stretli tisícky protestujúcich, ktorí požadovali prezidentovu rezignáciu.
Venezuela/USA: Trumpova administratíva v pondelok zamrazila všetky aktíva venezuelskej vlády v Spojených štátoch a zakázala transakcie s Madurovým režimom. Spolu s nariadením prišlo i varovanie, že akékoľvek subjekty obchodujúce s Venezuelou budú čeliť odvetným opatreniam. Kým opozičný líder Juan Guaidó tento krok privítal, Nicolás Maduro v reakcii naň bojkotoval spoločné jednania v Barbadose. Tie sa konajú od začiatku mesiaca, no zatiaľ nepriniesli žiadne viditeľné výsledky.
[Post-sovětský prostor]
Rusko/Ukrajina: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský uskutočnil telefonický rozhovor s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Stalo sa tak potom ako začiatkom týždňa na východe Ukrajiny zahynuli 4 vojaci ukrajinskej armády a to aj napriek dohodnutému prímeriu. Zelenský preto vyzval Putina aby využil vplyv, ktorý Rusko na proruských separatistov má a zabránil ďalšiemu zabíjaniu ľudí. Podľa Putina je však dôležité aby svoje záväzky napĺňal aj Kyjev, ruský prezident predovšetkým zdôraznil potrebu stanovenia statusu DLR a LLR v rámci Ukrajiny.
Rusko: Na ruských vojenských základniach došlo minulý týždeň k viacerým závažným incidentom. V Sibírskom meste Ačinsk došlo k incidentu vo vojenskom sklade. Nehodu mal započať blesk následné výbuchy a požiare si vyžiadali evakuáciu ľudí z okolitých dedín a tiež odklon železničnej dopravy. K druhej nehode došlo na severe Ruska v blízkosti mesta Severodvinsk. K incidentu došlo pri skúške motora novej rakety. V dôsledku nehody nastal únik rádioaktivity a ruské úrady pristúpili k uzavretiu časti Dvinského zálivu pre civilnú plavbu.
[Východní Asie]
ČĽR: Čínska ľudová republika vyjadrila poľutovanie nad konaním USA, smerujúcim ku skončeniu platnosti zmluvy INF. Taktiež Čína varovala USA a spojencov (Južnú Kóreu, Japonsko a Austráliu) pred rozmiestňovaním rakiet stredného doletu v ázijsko-pacifickom regióne. V takom prípade možno očakávať protiopatrenia. Fu Cong, generálny riaditeľ z ministerstva zahraničných vecí tiež vyhlásil, že Peking dodržiava zahraničnú politiku mieru a zaväzuje sa k „no first use“ pri použití jadrových zbraní.
Japonsko/Rusko: Ruské ministerstvo zahraničných vecí v utorok si predvolalo japonského veľvyslanca v krajine a odovzdalo mu protestnú nótu. Japonsko sa kriticky vyjadrilo ku návšteve ruského premiéra Medvedeva na sporných južných Kuriloch, ktoré si nárokujú obe krajiny. Kým Japonsko označilo konanie Medvedeva za vrcholne poľutovaniahodné a vyzvalo Moskvu na podnikanie konštruktívnych krokov, Rusko následne kritizovalo Tokio zo zasahovania do ruských domácich záležitostí. Japonsko nótu neprijalo, avšak očakáva sa, že táto epizóda nenaštrbí celkový trend zbližovania, na ktorom majú záujem oba štáty.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americká armáda sa rozhodla preskočiť vývoj 100 kW lasera a zamerať sa na vývoj silnejšieho lasera s výkonom 250 až 300 kW. Kontrakt na vývoj 100 kW bol pritom zadaný len pred troma mesiacmi. Lasery s výkonom 250 až 300 kW by mali dokázať ničiť strely s plochou dráhou letu, čím by vyplnil medzeru v protiraketovej obrane skladajúcej sa z malých počtov veľmi drahých systémov (Patriot, THAAD…), ktoré by samé o sebe nedokázali účinne odpovedať voči veľkým salvám lacných striel s plochou drahou letu.
Kyberbezpečnost: Huawei v minulém týdnu představil svůj vlastní operační systém Harmony (HarmonyOS). Jedním z hlavních důvodů pro jeho vytvoření byla snaha zmenšit závislost čínské firmy na Spojených státech a operačním systému Android, který v současnosti Huawei pro svá zařízení používá. Chytré telefony budou zatím dál fungovat s pomocí Androidu a nový software bude postupně zaváděn do ostatních zařízení – třeba chytrých hodinek. V Číně se bude jmenovat HongmengOS.
