[Afrika]

Jižní Súdán: Jihosúdánští rebelové a vláda uzavřeli mírovou dohodu o konečném příměří a sdílení moci ve státě. Prezident Salva Kiir zároveň rebelům garantuje beztrestnost za zločiny spáchané v průběhu občanské války. Minulou neděli také vyjádřil přesvědčení, že tato smlouva znamená definitivní konec jihosúdánské občanské války. Obdobná slova zazněla i z úst vůdce rebelů Rieka Machara. Oba představitelé čiší optimismem navzdory krátké životnosti dřívějších mírových smluv, jež vydržely jen několik měsíců. Konflikt v Jižním Súdánu propukl v roce 2013, doposud má na svědomí desetitisíce obětí na životech a přibližně tři miliony vysídlených osob.

Demokratická republika Kongo (DRC):  Stávající prezident Joseph Kabila ve středu oficiálně oznámil svůj záměr nekandidovat v prosincových prezidentských volbách. Kabila tak bude respektovat ústavu, která neumožňuje zisk mandátu na třetí volební období. Za svého nástupce označil kontroverzního E. Ramazani Shadariho, na nějž jsou uvaleny sankce za porušování lidských práv. Kabilův mandát měl vypršet již v roce 2016, volby však byly několikrát odloženy. Díky neochotě Kabily explicitně odmítnout třetí kandidaturu propukly v zemi nepokoje, při nichž zemřely desítky lidí. Právě Ramazani byl zodpovědný za brutální zásahy proti demonstrantům.

[Blízký východ]

Izrael/Pásmo Gazy: Středeční přestřelka mezi Hamásem a Izraelskými obrannými silami (IDF) skončila odpálením zhruba 180 raket na cíle v jižním Izraeli, na 150 vojenských cílů v Gaze bylo posléze zničeno izraelským letectvem. Na izraelské straně je sedm zraněných, na palestinské osm a tři mrtví. V týdnu byly v Izraeli zakázány kulturní akce pro přílišnou koncentraci obyvatelstva. Krize trvá již několik měsíců, hovoří se o možné pozemní operaci, šance na její začátek však po čtvrtečním uklidnění situace a prozatímním příměří klesly. V jednáních se jako hlavní mediátor angažuje Egypt.

Turecko: Prohlubující se spory mezi Ankarou a Washingtonem vedly k poklesu hodnoty turecké liry na nové historické minimum. Trumpova administrativa uvalila na začátku srpna sankce na turecké ministry vnitra a spravedlnosti kvůli věznění pastora Andrewa Brunsona. V pátek prezident Trump oznámil zdvojnásobení cel na turecký hliník a ocel. Vztahy obou zemí se zhoršují již několik měsíců mimo jiné i díky rozdílným pohledům na zahraniční politiku v regionu. Turecký prezident Erdogan vyzval Turky k měnovému nacionalismu a směňování našetřených valut za liry.

[Euroatlantický prostor]

Rumunsko: Desaťtisícový piatkový protest proti vláde Sociálnej demokracie, ktorej je vyčítaná korupcia a snaha o ovládnutie súdnictva, ako aj pretrvávajúca nízka životná úroveň, vyústil v Bukurešti do násilností. Časť protestujúcich sa pokúsila prejsť cez bezpečnostné zátarasy k vládnym budovám. Došlo tiež k útokom na políciu pomocou fliaš a kameňov. V nočných hodinách polícia použila vodné delá. Výsledkom bolo cca 400 zranených, vyžadujúcich lekárske ošetrenie. Postup polície odsúdil rumunský prezident, vláda pochybenie nepripúšťa.

Estónsko: Vláda požiadala Severoatlantickú alianciu o prešetrenie incidentu náhodného vniknutia strely vzduch-vzduch do estónskeho vzdušného priestoru na juhovýchode krajiny. Strela pochádzala zo španielskeho lietadla typu Eurofighter Typhoon operujúceho zo základne v Litve. Vo vzduchu nedošlo k zásahu žiadneho objektu, nie je však isté, či bola strela zničená prostredníctvom zabudovaného sebadeštrukčného módu alebo dopadla na zem. V hľadaní strely pokračujú Estónske vzdušné sily.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Těžké boje pokračují v afghánském provinčním hlavním městě Ghazni. Silný útok Talibánu proběhl 10. srpna a od té doby obě strany tvrdí, že mají město pod svou kontrolou. Afghánský ministr vnitra hovoří o smrti 25 příslušníků bezpečnostních složek a 150 bojovníků Talibánu. Zprávy z města jsou stále velmi omezené, město bylo odstřiženo od telefonních sítí na téměř 24 hodin. Ghazni je strategické město spojující dálnicí hlavní město Kábul a druhé největší město Kandahár. Obsazení města Talibánem by tedy znamenalo odstřihnutí tradičně Talibánem ovládaných oblastí se severním Afghánistánem a hlavním městem země.

Afghánistán: Spor o obětech amerického leteckého úderu ze dne 7. srpna se vyostřuje. Jak afghánská, tak i americká strana okamžitě zahájila vlastní vyšetřování úderu, který měl zapříčinit smrt až 20 příslušníků afghánských bezpečnostních sil. Úder proběhl v reakci na silný útok ozbrojenců Talibánu v okresu Azra v provincii Logar. Obě strany přišly 10. srpna s výsledky vyšetřování. Zatímco afghánská strana potvrzuje úmrtí 19 osob a staví na svědectví účastníků bojů, americká strana prověřila záběry z náletu a došla k tomu, že žádný afghánský voják zasažen nebyl. Celá situace tak mezi oba spojence vráží napětí. Americké nálety v první polovinu roku 2018 způsobily již úmrtí 149 civilistů, což je o 50 % více než za stejnou dobu v roce minulém.

[Post-sovětský prostor]

Kazachstán: V nedeľu sa v Kazachstane uskutočnil  piaty Kaspický summit. Zúčastnili sa ho zástupcovia krajín, ktoré majú prístup ku Kaspickému moru (Rusko, Kazachstan, Turkmenistan, Azerbajdžan, Irán). Kľúčovým záverom stretnutia bolo podpísanie dohody o statuse Kaspického mora. Diskusie o tom, či je Kaspické more jazero, alebo more prebiehali de facto od rozpadu ZSSR. Jazero a more majú totiž z pohľadu medzinárodného práva iné postavenie čo má vplyv predovšetkým  rozdelenie ekonomických zón pre rybolov či ťažbu. Výsledkom nedeľňajšej dohody je priznanie morského statusu Kaspickému moru. Okrem toho boli definované hranice jednotlivých hospodárskych zón. Z hľadiska bezpečnostného je kľúčový bod zakazujúci prítomnosť cudzích armád v oblasti.

Ukrajina: Ukrajinský súd tento týždeň nevyhovel žiadosti Nadiji Savčenkovej o prepustenie z väzby. Bývalá vojenská pilotka Savčenková sa stala známou, potom ako ju v roku 2014 zajali východoukrajinský separatisti a vydali do Ruska. Po prepustení v roku 2015 využila svoju popularitu a kandidovala do ukrajinského parlamentu. V marci 2018 vyšli najavo obvinenia podľa ktorých Savčenková plánovala ozbrojený puč. Od 23. marca sa tak nachádza vo väzbe voči čomu podala odvolanie, ktoré bolo tento týždeň zamietnuté. Vo väzbe tak ostane minimálne do začiatku septembra.

[Východní Asie]

Filipíny: Pentagon zamýšlí navýšit výdaje na vojenské mise na Filipínách na téměř 5 milionů dolarů, což odpovídá asi trojnásobku současných amerických výloh. Cílem je podpořit filipínské protiteroristické operace. Největší část tohoto rozpočtu slouží k operacím s drony, jejichž úkolem je monitorovat teroristické aktivity a podporovat pozemní hlídky, které se snaží vyklidit sporná území. Odhaduje se, že minulý rok bylo zabito asi tisíc bojovníků ISIS a jejich přítomnost v oblasti se tak snížila asi na dvě stě.

Čína: OSN uvedla, že obdržela několik reportů z různých zdrojů, které tvrdí, že Čína vězní v tajných politických táborech asi milion etnických Ujgurů. Možným důvodem pro jejich zadržení je boj proti extremismu a udržování sociální stability v Číně. Právě mezi muslimskými Ujgury se údajně pohybují islámští bojovníci a separatisté a rozdmýchávají napětí mezi menšinou a většinovou společností Han. Postavení Ujgurů je dlouhodobě špatné, například bylo zadrženo více než sto studentů, kteří se vrátili ze zahraničních studií. Čína existenci táborů popírá.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Podle ruských zdrojů, ruská armáda nebude kupovat nové Tanky T-14 Armata v strategicky významném množství, a raději se vrátí k modernizacím svých starších tanků. Důvodem je primárně vysoká cena vývoje a následně vysoká cena za kus, kterou si Rusko za aktuální situace nemůže dovolit. Svou roli mohly sehrát i sankce, které mohly zabránit prodeji klíčových technologií, které Rusko muselo nákladně nahrazovat vlastním vývojem (viz kauza okolo systémů řízení palby francouzské výroby).  Situace s T-14 tak velmi připomíná situaci s projektem PAK-FA, který měl dát vzniknout stíhačce páté generace Su-57, ale stále zůstává v prototypové fázi stejně jako u Armaty a byl nedávno oficiálně pozastaven.

Kyberbezpečnost:  Bývalý ředitel Národní bezpečnostní agentury admirál Michael Rogers se připojí k představenstvu softwarové společnosti CyberCybe. Tato společnost se zabývá analýzou kybernetických rizik a útoků v oblasti pojišťovnictví. Byla založena jako součást společnosti Symantec v roce 2015 a v současnosti funguje nezávisle. Michael Rogers dříve působil jako ředitel Národní bezpečnostní agentury v letech 2014 až 2018.