[Afrika]
Demokratická republika Kongo (DRK): Vůdce rebelské skupiny Ntabo Ntaberi Sheka se vzdal jednotkám OSN a bude postaven před soud. Sheka je obviněn ze zločinů masového znásilnění a zabití. Sheka je zakladatelem a vůdcem skupiny Obrana Nduma z Konga (Nduma Defense of Congo) a je hledán od roku 2011 kvůli zločinům proti lidskosti. Sheka se vzdal v regionu Severní Kivu ležícím na východě DRK. Důvodem, proč se vzdal, je zřejmě několikaletý boj s rivalskou skupinou, ve kterém prohrává. Východ DRK je sužován ozbrojenými rebelskými skupinami od genocidy ve Rwandě z roku 1994.
Keňa: Policie oznámila, že zastřelila útočníka, který vnikl do venkovského sídla prezidentova zástupce Williama Ruta. Událost se odehrála týden před konáním prezidentských voleb, ve kterých bude svůj mandát obhajovat současný prezident Uhuru Kenyatta. Ruto a jeho rodina nebyli v době útoku nedaleko města Eldoret v domě. Útočník použil mačetu, se kterou zranil policejního strážce. Tomu pak ukradl zbraň. Následně obsadil dům na několik hodin, než policie dostala situaci pod kontrolu. Nejsou známy bližší detaily celého incidentu.
[Blízký východ]
Írán: V úterý 25. července hlídka Amerického námořnictva z lodi Thunderbolt vypálila varovné výstřely na příď plavidla Íránských revolučních gard, které se přiblížilo na 137 metrů. Varovným výstřelům předcházelo rádiové varování, jež bylo ignorováno. Írán tento incident považuje za americkou provokaci a stojí si za tím, že americké plavidlo úmyslně směřovalo k íránské lodi. Další podobný incident se odehrál v pátek, kdy vrtulník z letadlové lodi USS Nimitz vypálil varovné výstřely na plavidlo Íránských revolučních gard. V ten den USA rozšířila další sankce vůči Íránu. Předešlý incident se odehrál v lednu.
Katar: Čtyři arabské státy, Bahrajn, Saúdská Arábie, Egypt a Spojené arabské emiráty, jsou připraveny pro vyjednávání s Katarem, se kterým 5. června přerušily diplomatické vztahy. Podmínkou těchto rozhovorů je přislíbení Kataru, že omezí podporu terorismu a své zasahování do záležitostí jiných zemí. Další podmínkou je reakce na 13 požadavků, mezi které například patří uzavření íránských diplomatických misí v Kataru, přičemž Írán spolu s Tureckem letecky zásobují odříznutý Katar. Tato blokáda od arabských států by ovšem mohla polevit od 1. srpna, ale bude se jednat pouze o nouzové vzdušené koridory. Katar ovšem tuto informaci dementoval.
[Euroatlantický prostor]
Spojené státy: Bouřlivé emoce vyvolalo prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce zakázat působení transsexuálů v ozbrojených silách (OS). Důvodem jsou údajně „ohromné zdravotní náklady“, které musí obrana na transsexuály vynakládat. Otevřené působení těchto osob v OS bylo povoleno Obamovou administrativou v loňském roce, avšak již letos v červnu oznámil ministr obrany James Mattis posunutí jejich náboru o šest měsíců. Na podporu povolení vojenské služby transsexuálům se vzápětí vyjádřili například britští vrchní velitelé jednotlivých ozbrojených složek a i sám předseda Sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil generál Joseph Dunford je k Trumpovým výrokům zdrženlivý.
Švédsko/NATO: Švédské ozbrojené síly ve spolupráci s vybranými členskými zeměmi NATO a partnerským Finskem mají v plánu uspořádat společné cvičení, jež je ve švédských kruzích považováno za největší v posledních dvou dekádách. Cvičení s názvem Aurora 17 má proběhnout letos v září, tedy ve stejném měsíci jako Ruskem plánované cvičení Zapad 2017. Ke švédským vojákům o síle 19 000 členů se mají přidat jejich protějšci ze Spojených států, Finska, Francie, Dánska, Norska, Litvy a Lotyšska. Aurora 17 se má primárně zaměřit na obranu vlastního území proti vnějšímu útoku, a to včetně strategického ostrova Gotland.
[Jižní Asie]
Afghánistán: V Kábulu a Kandaháru zaútočil Tálibán. V hlavním městě najel v pondělí útočník s autem plným výbušnin do autobusu přepravujícího zaměstnance ministerstva dolů a ropy. Zabito bylo 35 lidí a zraněno přes 40. V úterý v noci zaútočili ozbrojenci na vojenskou základnu u Kandaháru. Při několikahodinovém boji bylo zabito 39 vojáků a dalších 17 bylo zraněno, na straně Tálibánu zemřelo asi 80 mužů. Povstalci odcizili také zbraně a vozidla. Tálibán za minulý týden získal pod svou kontrolu další 3 okresy napříč zemí a bezpečnostní situace se dál zhoršuje.
Pákistán: V Láhauru v pondělí zaútočil sebevražedný atentátník. Útočník na motocyklu narazil do policejního chceckpointu, zabil bylo 26 lidí a zranil přes 50. Mezi mrtvými je 9 policistů a v nemocnici skončilo dalších 6. Útok byl zřejmě cílen právě na bezpečnostní sbor, který byl nasazen k asistenci při likvidaci stánků pouličního prodeje. K činu se přihlásil Tehríke Tálibán Pákistán, který ve městě útočil už v únoru a dubnu. Atentát odsoudil také premiér Nawáz Šaríf, který v pátek rezignoval kvůli nesrovnalostem v majetku své rodiny, jehož vyšetření nařídil nejvyšší soud. Stejně skončil i ministr financí Išák Dár.
[Latinská Amerika]
Venezuela: V neděli proběhly volby do Ústavního shromáždění, které bude mít za úkol vytvořit novou ústavu. Opozice volby označila za protiústavní a zcela je bojkotovala. Vrchní státní zástupkyně Luisa Ortega Díazová označila shromáždění za krok k totalitě. Svůj odpor vyjádřili také zahraniční představitelé, americký prezident Donald Trump hrozil sankcemi v případě uspořádání voleb, prezident Kolumbie Juan Manuel Santos odmítl uznat jejich výsledky, stejně jako představitelé Panamy a Mexika. Celkem 13 států OAS se připojilo k deklaraci, která žádá zrušení voleb do Ústavního shromáždění. V průběhu docházelo k násilnostem, které si vyžádaly životy nejméně 4 protestujících, zabit byl také jeden z kandidátů do shromáždění.
Kolumbie: Představitelé FARC oznámili svůj záměr transformovat guerillovou skupinu v politickou stranu k 1. září, čemuž bude na konci srpna předcházet sněm, na kterém bude přijat program strany spolu s kandidátní listinou do parlamentních voleb v roce 2018. Podle uniklého dokumentu čeká FARC změna jména, avšak zkratku si ponechá. Nově bude jméno místo současného Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia – Ejército del pueblo (Kolumbijské revoluční ozbrojené síly – lidová armáda) znít Fuerza Alternativa por la Reconciliación de la nueva Colombia – Esperanza del pueblo (Alternativní síla pro usmíření nové Kolumbie – naděje lidu).
[Post-sovětský prostor]
Kyjev/Tbillisi: Ukrajina oznámila, že na základe rozhodnutia prezidenta Petra Porošenka prišiel bývalý gruzínsky prezident Michail Saakašvilli o ukrajinské občianstvo. Ex prezident Gruzínska z obdobia Rusko-Gruzínskej vojny (2008) , patrí k najprozápadnejším politikom v regióne, na strane druhej je však v rodnom Gruzínsku považovaný za kontroverzného. Gruzínske orgány Saakašvilliho vyšetrujú pre zneužitie právomoci verejného činiteľa. Toto vyšetrovanie bolo jedným z dôvodov prečo sa Saakašvilli rozhodol emigrovať na porevolučnú Ukrajinu. Ukrajinský prezident Porošenko mu v roku 2015 udelil občianstvo a vymenoval ho za gubernátora Odeskej oblasti. Po získaní ukrajinského občianstva mu gruzínske úrady odňali občianstvo Gruzínska. Na Ukrajine pomerne politicky aktívny Saakašvili začal kritizovať prezidenta Porošenka za nesplnené sľuby. Údajne aj toto mal byť jeden z dôvodov prečo sa prezident Porošenko rozhodol odobrať Saakašvillimu jeho jediné občianstvo a to práve počas pobytu v zahraničí.
Moskva/Washington: Ruská federácia sa v reakcii na sankcie zo strany USA rozhodla prijať protiopatrenia.. Zákonodarcovia v USA tento týždeň uvalili nové kolo sankcií na Rusko, Irán a KĽDR. Oboma komorami Kongresu schválené sankcie rozširujú už platné obmedzenia a zároveň zavádzajú nové obmedzenia, zamerané na oblasť hospodárstva. Teoreticky by tam americké sankcie mohli ohroziť aj plány na vybudovanie plynovodu Nord Stream 2. Sankcie uvalené Kongresom stavajú prezidenta Trumpa do náročnej pozície. Trump dlhodobo usiluje o zlepšenie vzťahov s Moskvou zároveň však zároveň doma čelí kritike, že počas predvolebnej kampane s Ruskom úzko spolupracoval. Prvý náznak ruskej reakcie na americké sankcie dal prezident Putin počas návštevy Fínska, kde vyhlásil, že Rusko reaguje na akcie USA zdržanlivo v určitej chvíli však bude musieť reagovať. Podľa BBC by súčasťou ruských protiopatrení malo byť zníženie počtu US diplomatov v Rusku či zhabanie víkendových chát a skladov používaných diplomatmi.
[Východní Asie]
Čína/Srí Lanka: Číne sa podarilo s vládou Srí Lanky dohodnúť na prenájme srílanského južného prístavu Hambantota. Kontraktom, ktorý bol podpísaný prostredníctvom čínskej štátom riadenej firmy, udelila Srí Lanka partnerovi rozsiahle práva na využívanie prístavu a území v jeho blízkosti. Kriticky sa k iniciatíve vyjadrili najmä India a Japonsko – krajiny sa boja vojenského využitia prístavu a nárastu vplyvu Číny v regióne. Čína vojenské zámery v tejto oblasti vylučuje a zdôrazňuje svoje globálne obchodné ambície, ktoré počítajú s prístavom ako kľúčovým bodom čínskeho ekonomického projektu „One Belt, One Road“.
KĽDR: Severnej Kórei sa podaril v poradí druhý úspešný test medzikontinentálnej balistickej strely, ktorý nasledoval len niekoľko týždňov po prvom severokórejskom teste ICBM. Strela tentokrát dosiahla nadmorskú výšku približne 3 700 km s doletom 1 000 km. Severokórejské autority deklarujú, že test je jasným dôkazom ich kapacity zasiahnuť akúkoľvek pevninskú oblasť USA, naopak Severoamerické veliteľstvo protivzdušnej obrany sa voči schopnostiam KĽDR stavia skepticky. Mocnosti tento čin dôrazne odsúdili, napríklad USA a Južná Kórea ihneď po udalosti spustili sériu odvetných vojenských cvičení.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Letectvo USA úspěšně pokračuje v testování tankovacího letadla Boeing KC-46 Pegasus. KC-46 by měl v roce 2018 nahradit již kriticky zastaralý KC-135, který slouží od roku 1957.
