[Afrika]
Nigérie: Dosavadní vůdce islamistů Abubakar Shekau oznámil, že stále vede Boko Haram a zároveň zpochybnil prohlášení organizace tzv. Islámského státu. V něm bylo uvedeno, že byl nahrazen novým vůdcem. Tím má být Abu Musab al-Barnawi. Shekau následně obvinil al-Barnawiho z puče proti němu. Spor se odehrává v době, kdy Boko Haram ztratilo v posledních 18 měsících většinu svého území. Toho bylo dosaženo ofenzivou nigerijské armády a okolních států. Jedná se o nejvážnější rozdělení v hnutí od jeho vzniku.
Jižní Súdán: Vláda Jižního Súdánu souhlasí s vysláním nových mezinárodních jednotek. Jejich úkolem má být zajištění dodržování sjednané mírové dohody. Etnické střety v zemi si vyžádaly na 300 obětí. Dosavadní peacekeepingová mise OSN čítající na 12 000 vojáků nebyla schopna zabránit násilí. Prezident Salva Kiir již předtím odmítl možnost dalších dodatečných jednotek. Návrh byl podpořen AU, Mise však není dosud detailně rozpracována. Má mít však širší pole působnosti než současná mise OSN.
[Blízký východ]
Sýrie: V sobotu došlo k vyvrcholení ofenzívy započaté před dvěma měsíci ve městě Manbidž a jeho okolí proti Daesh (Islámskému státu). Nyní se město nachází téměř pod naprostou kontrolou seskupení Demokratických sil Sýrie (Syrian Democratic Forces), která je podporovaná mezinárodní koalicí vedenou USA. Součástí SDF jsou především kurdské milice YPG. Boje o město stále pokračují, avšak z cirka 90% města byly jednotky Daesh vyhnány.
Kuvajt/Jemen: Mírová jednání konaná v Kuvajtu pod vedením Organizace spojených národů s cílem ukončit válku v Jemenu v sobotu skončila nezdarem. Ještě před ukončení jednání i přes nevoli OSN Hútiové podporovaní Íránem spolu se stranou bývalého prezidenta Ali Abdullah Saleha vytvořili deseti člennou vládnoucí radu. Jednotky loajální nynějšímu prezidentovi Abd Rabbuh Mansur Hadiovi reagovaly novou ofenzívou ve východní oblasti hlavního města Sana‘a.
[Euroatlantický prostor]
Německo: Po nedávném útoku v Mnichově zvažuje německá vláda nasazení armády na pomoc policejním složkám v obdobných situacích. Německá ministryně obrany Ursula Von Der Leyen zdůraznila, že nasazení Bundeswehru na domácí půdě nevyžaduje žádnou změnu ústavy, neboť v rámci vzájemné spolupráce si policie vždy v otázkách terorismu může zažádat o asistenci armády. Právě ústavně-právní problematika vyvolala diskusi nad nasazením Bundeswehru v Německu, kde zajištění vnitřní bezpečnosti země spadá dle koaliční strany SPD čistě do rukou policie. I přes tyto neshody vláda nadále plánuje společné cvičení obou složek pro krizové situace, od něhož by se měly odvíjet i změny zastaralých krizových plánů.
Belgie: V belgickém městě Charleroi došlo k dalšímu ozbrojenému útoku. Muž původem z Alžírska, který pobýval v Belgii nelegálně, zaútočil mačetou na dvě policistky, z nichž jednu těžce zranil. Útočník byl zneškodněn jiným policistou a na následky zranění zemřel v nemocnici. Belgický premiér Charles Michel útok odsoudil a naznačil, že se jednalo o teroristický čin. K incidentu se navíc již přihlásil Islámský stát, který útočníka označil za jednoho z „vojáků chalífátu“. Policie ještě ten den provedla ve městě několik zásahů, avšak belgické autority dosud neuvedly žádné detaily.
[Jižní Asie]
Indie: Indická vláda nakoupí z Ruska tři fregaty třídy Admirál Grigorovič. Jsou variantou třídy Talwar, jichž už má Indie šest. Lodě stavěné v kaliningradských loděnicích Jantar se měly původně stát součástí ruského námořnictva, ale používají k pohonu ukrajinské plynové turbíny. Rusko obdrželo turbíny na první tři plánované fregaty ještě před začátkem konfliktu na východní Ukrajině, ale od té doby platí embargo na vojenské dodávky. Indie tak bude muset použít již dříve zakoupené turbíny nebo je pořídit přímo z Ukrajiny.
Pákistán/USA: Spojené státy pozastavily Pákistánu 300 milionů dolarů vojenské pomoci z celkové částky 1 miliardy. Pentagon toto rozhodnutí přijal z důvodu nedostatečné aktivity Islámábádu v boji proti Hakkáního síti, která je spojencem Tálibánu, a která operuje z pákistánského pohraničí. Jde o první pozastavení pomoci v souvislosti s touto organizací. Současná situace je vyústěním nesouladu, který mezi oběma stranami panuje v pojetí protiteroristických aktivit. USA tvrdí, že Pákistán zasahuje pouze proti skupinám ohrožujícím vlastní vládu, zatímco na jeho území nacházejí úkryt teroristé stojící za zhoršením bezpečnostní situace v Afghánistánu.
[Latinská Amerika]
Brazílie: Senátní výbor schválil ve čtvrtek poměrem 14-5 zprávu, obviňující prezidentku Dilmu Rousseff z porušení ústavy manipulováním se schodkem rozpočtu pomocí akumulace nepřiznaného dluhu vůči bankám, spravujícím veřejné fondy. Prezidentka Rousseff byla také obviňována z podílu na tunelování státní petrochemické společnosti Petrobras, nicméně její účast nebyla prokázána a naopak o ní existují pochybnosti, ačkoliv někteří její blízcí političtí spojenci do skandálu zapletení jsou. Jejími příznivci byl celý odvolávací proces označen za puč, který měl za cíl dosadit k moci skutečné viníky tunelování Petrobras, aby tak mohli ovlivňovat vyšetřování. V úterý 9. srpna bude následovat hlasování v senátu, případný senátní soud by se odehrával od 26. srpna. Pro toto hlasování má však úřadující prezident Michel Temer podle vlastních vyjádření zajištěný potřebný počet senátorů.
Kolumbie: V rámci mírového procesu mezi kolumbijskou vládou a FARC byl zveřejněn způsob fungování koncentračních zón včetně harmonogramu postupného odevzdávání zbraní FARC. Celý proces bude fungovat pod třístranným dohledem, na kterém se bude podílet kolumbijská vláda, FARC a také mezinárodní pozorovatelská mise OSN, složená primárně Společenstvím latinskoamerických a karibských států. Samotné odzbrojení FARC bude probíhat u koncentračních zón ve třech fázích, v první fázi dojde k odevzdání 30% zbraní do 90. dne od podpisu mírové smlouvy, dalších 30% do 120. dne v rámci druhé fáze a zbylých 40% do 150. dne od podpisu v rámci třetí fáze. Před samotným podpisem však musí být vyhlášeno referendum o mírové smlouvě a vůči levicovým povstaleckým skupinám stále panuje vysoká animozita kvůli četným únosům. Je taktéž pravděpodobné, že menší část povstalců FARC, zabývající se obchodem s drogami, mírovou dohodu nedodrží.
[Post-sovětský prostor]
Kyjev/Moskva: Olej do ohňa vo vzťahoch Ruska a Ukrajiny prilialo minulotýždňové rozhodnutie Kyjeva neakceptovať návrh Moskvy na nového veľvyslanca Ruskej federácie na Ukrajine. Odmietnutý Michail Babič mal vo funkcii veľvyslanca nahradiť Michaila Zurabova. Neakceptovanie Babiča ukrajinské ministerstvo zahraničných vecí bližšie verejne nekomentovalo. Môže sa jednať len o „diplomatické hry“, ktorými chce dať Kyjev najavo Moskve svoj postoj, alebo môže mať odmietnutie návrhu omnoho vážnejší dôvod. Navrhovaný Michail Babič v minulosti totiž pôsobil v rámci ruskej kontrarozviedky FSB, čo mohli ukrajinské úrady vyhodnotiť ako riziko pre národnú bezpečnosť.
Luhansk: Vodca proruských separatistov v Luhanskej ľudovej republike Igor Plotnický sa v sobotu ráno zranil pri výbuchu nástražného systému. Pri výbuchu utrpel zranenia, no jeho stav je údajne stabilizovaný. Orgány Luhanskej ľudovej republiky hovoria o atentáte a nepriamo obvinili Kyjev. Oleksandr Motuzjanik z úradu ukrajinského prezidenta kategoricky odmietol účasť oficiálnych Ukrajinských zložiek na výbuchu. Podľa Motuzjanika, Kyjev nemal dôvod na takúto akciu a atentát označil ako dôsledok vnútorných bojov o moc v Luhanskej ľudovej republike.
[Východní Asie]
Thajsko: Thajská vojenská junta posílila svoji politickou moc. V neděli 7. srpna se v Thajsku uskutečnilo referendum o přijetí nové, armádou navržené ústavy. Jejím ústředním problémem je dle kritiků právo veta, které budou mít generálové nad každým rozhodnutím přijatým demokraticky volenými politiky. I přesto byla ústava přijata 61,4% voličů za více než padesátiprocentní volební účasti. Ačkoliv výsledek pravděpodobně nebyl zmanipulovaný, v období referenda panoval přísný zákaz veřejných debat a několik lidí bylo zatčeno. Odpůrci nové ústavy ji vidí jako antidemokratickou, její příznivci naopak vítají omezení moci „zkorumpovaných thajských politiků.“
Japonsko: Americká armáda navrátí japonské vládě 4000 hektarů z území, které spravuje na ostrově Okinawa. Toto zalesněné pásmo bylo doposud součástí Severní tréninkové oblasti, kterou americké vojenské jednotky využívají ke cvičení pro válku v džungli. Jeho návratem se japonské teritorium pod správou USA zmenší o 17 procent, což je nejvíce od předání Okinawy v roce 1972. Jde o součást postupného procesu schváleného v roce 1996 Speciálním akčním výborem pro Okinawu. Po jeho dokončení by měla Japonsku patřit téměř celá letecká základna Kadena, která je v současnosti domovem 18. křídla amerického letectva.
