[Afrika]
Zimbabwe: Důležitý mezník pro někdejší britskou kolonii představovaly čtvrteční prezidentské volby, první od sesazení čtyři dekády vládnoucího Roberta Mugabeho. Vítězem se stal Emmerson Mnangagwa, který získal 50,8 % a porazil tak svého největšího rivala, Nelsona Chamisu. Chamisa se rozhodl výsledek voleb legálně napadnout. Celkem šest lidí bylo zabito vojenskými jednotkami, jež byly nasazeny kvůli nepokojům, které propukly v průběhu hlasování. Přelomové volby byly mezinárodní komunitou široce vnímány jako příležitost pro Zimbabwe zbavit se pověsti vyděděnce a zahájit ekonomickou obnovu země.
Etiopie: Federální vláda nasadila vojenské jednotky na východě země, kde v posledních dnech eskaluje násilí. Nepokoje propukly přinejmenším ve čtyřech městech, kde davy rabují obchody, útočí na civilisty a zapalují budovy včetně kostelů. Oběťmi útoků jsou příslušníci ne-somálských etnik, s výtržníky údajně spolupracují i regionální ozbrojené složky. Etiopské ministerstvo obrany situaci označilo za hrozbu míru a bezpečnosti v celé oblasti, přestože konflikt různé intenzity v regionu probíhá už po tři dekády. V pozadí konfliktu stojí secesionistické snahy tamních rebelů z ONLF.
[Blízký východ]
Írán: V úterý se rozhořely další protesty proti íránské vládě, která dlouhodobě čelí silné kritice kvůli ekonomické situaci země. Írán se dlouhodobě potýká s vysokou inflací a nezaměstnaností. Dalším důvodem protestů jsou vysoké investice vlády do okolních konfliktů. Nejsilnější protesty se odehrály ve středu v Isfahánu. Protestující podle očitých svědků házeli na policisty kameny a zapalovali ohně. Také provolávali slávu šáhu Rézu Pahlavímu, jehož královská dynastie byla svržena během Islámské revoluce. Írán se potýká se silnými protesty od roku 2015.
Egypt: Minimálně 52 islamistů bylo zabito egyptskou armádou a policií během uplynulého týdne. Dle egyptských zdrojů podezřelí spolupracovali s Islámským státem nebo jinými radikálními skupinami. Egyptské ozbrojené složky od února zabily přes 300 islamistů, kteří působí v pouštních oblastech na západě země a na Sinajském poloostrově.
[Euroatlantický prostor]
Dánsko: V Dánsku začal platiť zákon, ktorý zakazuje nosiť oblečenie zahaľujúce tvár. Tento zákon je vnímaný hlavne ako zákaz nikábov, ktoré zahaľujú celú tvár okrem očí, a buriek. Tvár je možné zakryť, len ak to má „zreteľný účel“, čiže napríklad zhoršené poveternostné podmienky. Pri prvom porušení zákazu je možné udeliť pokutu 1000 dánskych korún (134 eur), za opakované porušenie môže nasledovať pokuta až 10 000 korún (1342 eur) alebo šesť mesiacov väzenia. Podobné zákony už platia aj v Rakúsku, Francúzsku či Belgicku.
Česká republika: Špeciálne vycvičené psy budú od konca roka hľadať nelegálne držané mobily vo väzniciach v Českej republike, pričom sa jedná o európsky unikát. Za uplynulý rok dozorcovia našli 606 mobilov, ktoré väzni nesmú používať, avšak súčasná technika umožňuje vypátrať iba zapnuté zariadenia. Preto sa na základe štúdie Českej poľnohospodárskej univerzity začalo skúmať, či psy dokážu vyhodnotiť pachové stopy mobilných telefónov. Prvý pes, ktorý prešiel výcvikom, pri testoch odhalil 65 zo 72 ukrytých telefónov.
[Jižní Asie]
Indie: Při procesu identifikace nelegálních migrantů z Bangladéše bylo ve státě Ásám zbaveno občanství na 4 miliony lidí. Jejich jména se neobjevují v návrhu Národního registru obyvatel (NRC), kteří mohou prokázat, že v zemi žili před 24. březnem 1971 –vznikem Bangladéše. Nemohou tak podle zákona volit a hrozí jim vyhoštění. Zasažená komunita Bengálců obviňuje vládu, že se chce zbavit muslimů na svém území a vede negativní kampaň proti menšinám. Podle státního ministra spravedlnosti Siddharthy Bhattacharyi má každý právo své občanství prokázat. Věří, že v definitivní verzi, jež by měla být zpracována do prosince, se objeví většina vynechaných obyvatel a nikdo nezůstane bez státní příslušnosti.
Afghánistán: V zemi proběhly teroristické útoky cílené na státní instituce a menšiny. V úterý zaútočili ozbrojenci tzv. Islámského státu (IS) v Džalálábádu na budovu Ředitelství pro uprchlíky a repatriaci. Několikahodinová přestřelka a obléhání si vyžádaly 15 mrtvých a desítky zraněných. V pátek vtrhli do šíitské mešity ve městě Gardéz v provincii Paktija dva muži v burkách a zahájili palbu. Jeden byl zlikvidován bezpečnostními složkami a druhý se následně odpálil. Na místě zůstalo 39 mrtvých a 80 zraněných. Tálibán popřel zodpovědnost.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Na venezuelského prezidenta Nicolase Madura byl v neděli spáchán atentát drony, lídr země, která se momentálně ocitá v humanitární krizi, útok přežil, sedm lidí bylo zraněno. Událost se odehrála během vojenské přehlídky, když Maduro promlouval k davu. Státní televize, která celou událost dokumentovala, zaznamenala, jak dav začal prchat, podrobnosti jsou ale zatím nejasné, k atentátu se zatím nikdo nepřihlásil.
Brazílie: Bývalý prezident Brazílie Luis Inacio Lula byl nominován jako kandidát Dělnické stany na post prezidenta v říjnových volbách, přestože si momentálně odpykává dvanáctiletý trest za korupci. Jeho kandidaturu podpořilo přes 2000 členů strany. Většina předvolebních průzkumů považuje Lulu za favorita voleb, není ale ještě jisté, zda bude politik odsouzený za přijmutí úplatku ve výši 1,1 milionu dolarů skutečně kandidovat. On sám své obvinění odmítá.
[Post-sovětský prostor]
Arménie: Bývalý prezident R. Kocharian byl obviněn z násilného potlačování protestů v roce 2008. Kocharian vládl od roku 1998 a po deseti letech ho vystřídal S. Sarkisian. Nový premiér N. Pashinian ovšem pokračuje v boji proti členům bývalého politického systémů, což Kocharian označil za “vendetu”. Ex-prezident vidí v daném procesu politicky motivované pronásledováni pod záminkou arménské sametové revoluce a boji proti korupci.
Rusko/Středoafrická republika: Na jihu SAR došlo k atentátu na tři ruské investigativní novináře. Podíleli se na vyšetřování ruské účasti v konfliktu na východní Ukrajině. Především šlo o činnost soukromého vojenského podniku Vagner, jehož instruktoři se oficiálně nacházejí v této africké zemi. Zaměstnanci Vagneru jsou součástí ruské vojenské a civilní mise, která vzdělává místní ozbrojené síly. Stejné jednotky se podle některých informací aktivně účastnili bojů v ukrajinském konfliktu.
[Východní Asie]
ASEAN: Krajiny juhovýchodnej Ázie vyjadrili na platforme regionálneho zoskupenia ASEAN znepokojenie nad zhoršujúcimi sa čínsko-americkými obchodnými vzťahmi. Štáty sa obávajú možných dopadov „obchodnej vojny“ na globálnu a regionálnu ekonomiku. Juhokórejská ministerka zahraničia Kangová na pôde regionálneho fóra uviedla, že rastúce antiglobalizačné tendencie a protekcionizmus zvyšujú napätie a ohrozujú ekonomický rast. Postoj štátov podporila i EÚ. Dodala, že krajiny juhovýchodnej Ázie môžu počítať s Európou ako partnerom vo voľnom obchode.
Indonézia: Súd v indonézskej Jakarte rozpustil extrémistickú skupinu Jamaah Ansharut Daulah. Skupina bola považovaná za teroristickú organizáciu napojenú na Islamský štát a údajne mala na svedomí i májové samovražedné útoky v indonézskej Surabayi. Autority sa môžu vďaka nedávnym zmenám v protiteroristickom zákone účinnejšie zamerať na ľudí napojených na podobné skupiny. Zákon totiž dovoľuje stíhať osoby, ktoré úmyselne prevádzajú nábor alebo sú sami členmi skupiny patriacej do zoznamu uznaných teroristických subjektov.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americké Letectvo (konkrétně Air Mobility Command, zaměřující se na logistickou vzdušnou přepravu) se sešlo se zástupci velkých soukromých vesmírných korporací a projevilo zájem o využití jejich technologií. Podle dostupných zdrojů Air Mobility Command nejvíce zaujala BFG („Big Fucking Rocket“ od společnosti Space X. Tato aktuálně vyvíjená opakovatelně využitelná raketa se má stát hlavním pilířem snah Elona Muska o dobytí měsíce a Marsu, ale již od počátku se při její konstrukci počítá i s druhým využitím, a to přepravě nákladu v rámci Země (na stejném principu jako operují mezikontinentální jaderné střely). Air Mobility Command bylo podle slov zástupce Space X nadšeno možností dopravit náklad kdekoliv na světě do 30 minut, a bude proto podrobně sledovat vývoj BFR, se zájmem o její využití.
Kyberbezpečnost: Estónsko v stredu predstavilo nový prírastok do svojich obranných síl v podobe kybernetického komanda. Krajina, ktorá sa v roku 2007 stala obeťou rozsiahlych DDoS útokov dnes patrí medzi lídrov v oblasti digitalizácie, čo si vyžaduje stálu aktivitu na poli kybernetickej obrany. V horizonte do piatich rokov má preto nový tím pozostávať z celkovo 300 členov. Mimo podpory kyberbezpečnosti bude mať komando na starosti aj riadenie informačných a komunikačných technológii na ministerstve obrany, velenie a koordináciu rozvoja kybernetických kapacít alebo budovanie vojenských a rezervných jednotiek.
