[Afrika]
Tanzánia: Líder opozičnej strany Chadema, Freeman Mbowe, a jej 15 členov bolo zadržaných pred plánovanou konferenciou, ktorá mala vyžadovať ústavné reformy. Boli obvinení z terorizmu. Podľa Amnesty International ide o eskalujúcu kampaň voči politickej opozícii v krajine, ktorá predstavovala nádej pre demokratickú stabilitu v regióne. K zatknutiam došlo štyri mesiace po tom, čo sa v marci po náhlej smrti jej autoritárskeho predchodcu Magufuliho ujala úradu prvá tanzánska prezidentka Samia Suluhu Hassan. Opozícia tvrdí, že nová prezidentka pokračuje v autoritárskom vládnutí.
Madagaskar: Polícia zmarila atentát na niekoľko vysoko postavených politikov, medi ktorými figuroval aj prezident Andry Rajoelina. Plánovaná operácia bola políciou monitorovaná počas niekoľkých mesiacov, pričom išlo o druhý pokus o atentát v krátkom období. Na ostrove prevláda chaos a zastrašovanie novinárov píšucich o vývoji pandémie korona vírusu v krajine. Južný región Anosy zároveň trpí najhorším suchom za posledných 40 rokov, a humanitárna kríza je podľa World Food Program katastrofálna.
[Blízký východ]
Sýrie: Syrská protivzdušná obrana zachytila izraelský útok. Rakety směřovaly na oblast Kusajr v provincii Homs. O útoku, který nezpůsobil žádné oběti a zanechal po sobě pouze materiální škody, informovala státní média. Syrská observatoř pro lidská práva uvedla, že rakety byly zaměřeny na vojenské pozice libanonské skupiny Hizballáh a zničily sklady zbraní. Jednalo se již o druhý letecký útok v tomto týdnu, první proběhl v pondělí a směřoval na Aleppo. Západní zpravodajské zdroje uvádějí, že zesílené údery Izraele na Sýrii od loňského roku jsou součástí stínové války schválené Spojenými státy.
Irák: V sobotu došlo k útoku bezpilotního letounu na koaliční vojenskou základnu v iráckém Kurdistánu obývanou americkými vojáky. Nejsou hlášeny žádné oběti, nicméně útok přichází v době před plánovaným setkáním iráckého premiéra Mustafa al-Kadhimi s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu, jehož účelem je dialog o navrhovaném stažení amerických vojsk z Iráku. Irácká média uvedla, že cílem útoku byla základna al-Harir, 70 km severovýchodně od Erbilu, hlavního města autonomního kurdského regionu. Tento útok je posledním z řady incidentů, které se staly terčem amerických vojenských a diplomatických zařízení po celém Iráku a z nichž byly obviněny proíránské ozbrojené skupiny.
[Euroatlantický prostor]
Nemecko/USA: Spojené štáty a Nemecko dosiahli dohody, ktorá umožní dokončenie plynovodu Nord Stream 2 vedúceho z Ruska do Nemecka, bez toho, aby niektorý zo štátov čelil americkým sankciám. Dohoda však zároveň obsahuje aj záväzok Nemecka k reakcii na prípadnú ruskú agresiu voči Ukrajine a nevylučuje prijatie sankcií obmedzujúcich ruský export surovín, ak bude plynovod využívaný ako politická zbraň. Napriek týmto garanciám ukrajinský ako aj poľský minister zahraničných vecí vyjadrili nespokojnosť s dohodou.
Nórsko: Ministerka zahraničných vecí, Ine Eriksen Soereide, oznámila výsledky vyšetrovania nórskych spravodajských služieb. Kybernetický útok, ktorý v marci zasiahol mailový systém parlamentu zneužitím bezpečnostnej medzery v softwari Microsoft Exchange, bol vykonaný z územia Číny. Zistenia nórskych orgánov podporili aj informácie niektorých spojencov, Európskej únie a Microsoftu. Ministerka vo svojom prejave vyzvala čínske autority, aby v budúcnosti podobným udalostiam zabránili.
[Západní Balkán]
Albánsko: Azijskí imigranti zapĺňajú dieru na albánskom trhu práce. Mladí albánci opúšťajú krajinu v nádeji, že nájdu lepší život, čo v albánsku vytvorilo dopyt po pracovníkoch na nízkokvalifikované pracovné pozície. Mnohí pracovníci prichádzajú z Bangladéša, kde je pracovná situácia ešte horšia, no práce, ktoré albánci odmietajú, sú u nich viacmenej štandart. Práce v náročných a častokrát aj nezákonných podmienkach (ang. sweatshops) tak preberajú imigranti. Albánsko dlhodobo trpí demografickým odlivom a stúpajúca imigrácia a lacná pracovná sila tento problém môžu len zhoršiť.
[Jižní Asie]
India: Indické námorníctvo sa v priebehu týždňa stretlo v Bengálskom zálive s britskou údernou skupinou (CGS) na čele s lietadlovou loďou HMS Queen Elizabeth. Účelom krátkeho trojdňového stretnutia bolo zvýšenie interoperability pred ďalšími cvičeniami, ktorými sa chcú armády pripraviť na spoluprácu v Indickom a Atlantickom oceáne. Cvičenie je znakom prehlbujúcej sa obrannej spolupráce, na ktorej sa premiéri krajín dohodli v Pláne medzi Veľkou Britániou a Indiou do roku 2030 začiatkom tohto roka. Britský minister obrany Ben Wallace sa zároveň v utorok nechal počuť, že vzhľadom na súčasnú bezpečnostnú dynamiku Británia natrvalo umiestni dve vojnové lode v blízkosti Japonska.
Afghánistán: Vláda v reakci na územní zisky Tálibánu napříč zemí zavedla ve 31 provinciích ze 34 noční zákaz vycházení. Od 10 do 4 se lidé mohou pohybovat mimo domov jen v Kábulu, Pandžšíru a Nangarháru. Povstalcům se v posledních dnech povedlo získat pod kontrolu desítky distriktů a důležité hraniční přechody. V obavách z násilí a života pod vládou Tálibánu se daly na útěk desítky tisíc lidí, což v letním horku působí humanitární krizi. EU a NATO reagovaly výzvou k zastavení násilností a zapojení do mírových rozhovorů.
[Latinská Amerika]
Kolumbie: Policie zatkla 10 bývalých členů guerilly FARC obviněných z útoku na vrtulník přepravující prezidenta Ivana Duqueho a na vojenskou základnu ve města Cucuta. Oba útoky se odehrály v červnu tohoto roku. Při bombovém útoku na vojenskou základnu bylo zraněno 44 lidí včetně dvou amerických vojenských poradců. Za útoky dle úřadu stojí rebelové z ex-FARC mafie, kteří odmítají mírovou dohodu uzavřenou v roce 2016 a nyní operují ze sousedící Venezuely.
Ekvádor: Při nepokojích ve dvou největších věznicích zemřelo nejméně 27 vězňů, dalších 57 včetně policistů bylo zraněno. Více než 80 vězňům se podařilo z věznic uniknout. Celková situace vedla vládu k vyhlášení stavu nouze, přičemž se uniklé vězně podařilo znovu chytit. Ekvádor čítá celkem 60 věznic určených pro zhruba 29 tisíc vězňů, které jsou však neustále přeplněné (v současné době zhruba o 10 tisíc) a nemají dostatek zaměstnanců. Vraždy ve věznicích jsou proto častým jevem – za rok 2020 je hlášeno 103 zabití.
[Postsovětský prostor]
Arménie/Ázerbájdžán: V Náhorním Karabachu se znovu vyostřuje napětí. Tento týden ohlásilo ázerbájdžánské ministerstvo obrany dva incidenty ostřelování města Šuša arménskými silami. Střelba na hranicích sporného území je v poslední době čím dál častější – ve středu 14. července došlo k podobnému incidentu, kdy při pohraniční přestřelce zahynul jeden arménský voják. Na klid zbraní v oblasti dohlíží ruské peacekeepingové jednotky. Ruská ministryně zahraničí Maria Zakharova rovněž vyjádřila znepokojení nad rostoucím napětím v Náhorním Karabachu.
Ruská federace: Kreml ohlásil úspěšný test hypersonické řízené střely Tsirkon. Stalo se tak v pondělí 19. července. Ruský prezident Vladimir Putin označil Tsirkon za součást nové generace raketových systémů, které nemají ve světě obdoby. V případě úspěšnosti dalších testů bude zbraň zařazena vedle střel Avangard a Kinzhal, nacházejících se v ruském arzenálu hypersonických zbraní. Ty jsou schopny dosáhnout pětinásobku rychlosti zvuku a dovedou za letu manévrovat, což z nich činí obtížnější cíle pro protiraketovou obranu. Ruská federace má být světovou špičkou ve vývoji těchto technologií.
[Východní Asie]
Japonsko/Francie: Premiér Jošihide Suga a prezident Emmanuel Macron u příležitosti XXXII. letních olympijských her potvrdili úzkou bezpečnostní spolupráci obou zemí. Vedoucí představitelé Japonska a Francie hodlají pokračovat v úsilí realizace svobodné a otevřené indicko-tichomořské oblasti skrze posílení námořní bezpečnosti a rozvoj infrastruktury v pobřežních státech. Zájem zajistit tamní mír a stabilitu sdílí s USA, Austrálií a dalšími zainteresovanými demokraciemi. V opozici stojí Čína, která zdůrazňuje asertivní územní nároky, modernizuje vlastní armádu a navyšuje vojenskou činnost v regionu.
Jižní Korea/Japonsko: V Tokiu se konalo trojstranné jednání spojenců, které mělo vyslat zprávu o koordinaci a jednotnosti politiky zúčastněných. Zástupci Jižní Koreje, Japonska a Spojených států diskutovali o stabilitě v Tchajwanském průlivu, indicko-tichomořské oblasti a o denuklearizaci Severní Koreje. Zdůrazněna byla důležitost politické spolupráce i přes přetrvávající problematické vztahy Tokia a Soulu, které negativně ovlivňují obchod a diplomacii mezi oběma zeměmi od roku 2019.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Ruský zbrojařský konglomerát Rostec představil na veletrhu MAKS 2021 letoun páté generace Suchoj Su-75 Checkmate. Pravděpodobně zamýšlený přímý konkurent amerického stíhače F-35 Lightning II by se dle představitelů Rostecu měl vyznačovat dobrým výkonem kombinovaným s nízkými náklady. Pro úspěšný rozvoj programu však bude potřebné zapojení dalších států, jako například Argentiny či Vietnamu. Rusko se v uplynulých dnech snažilo demonstrovat své vojensko-technické možnosti i prostřednictvím dalšího testu hypersonické střely Cirkon a ukázky podoby systému protivzdušné obrany S-500.
Kyberbezpečnost: Autoritářské režimy po celém světě využívají spyware Pegasus izraelské soukromé společnosti NSO Group ke špionáži na aktivisty, žurnalisty a politiky. Z uniklých seznamů není jasné, koho spyware již sleduje, a koho teprve napadnou má, mezi cílovými osobami však figurovali mimo jiné pákistánský premiér Imran Chán nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Tento týden také proběhl kyberútok na saúdskou vládní společnost Saudi Aramco. Neznámí útočníci po společnosti požadují 50 milionů dolarů v kryptoměnách za smazání 1 TB dat.
