[Afrika]
Uganda: Dňa 14. januára 2021 prebehli v krajine prezidentské voľby, ktoré vzbudzujú medzinárodnú pozornosť svojou kontroverznosťou. Cez 35 rokov nepretržite vládnuci Yoweri Museveni a opozičný kandidát, spevák Bobi Wine, sú vedúcimi osobnosťami. Wine má vysokú podporu najmä u mladých, v priemere do 30 rokov, ktorí tvoria 75 % ugandskej populácie. Väčšina obyvateľstva nemá ukončené vzdelanie a trpí kritickou nezamestnanosťou. Populárny spevák má za cieľ pozdvihnúť životnú úroveň ľudí z get a zaistiť prístup k zdravotnej starostlivosti a pitnej vode pre všetkých. Museveni usiluje o geopoliticky mocný štát s veľkou a silnou armádou.
Stredoafrická republika: Úrad vysokého komisára OSN pre utečencov informuje, že počet nútených migrantov presahuje 60 000. Znamená to, že toto číslo stúplo v priebehu týždňa dvojnásobne. Brutalita v krajine sa zintenzívnila po prezidentských voľbách (27. decembra 2020), porušení mieru medzi vládou a rebelmi, a následnými útokmi rebelov. Utečenci smerujú najmä do Demokratickej republiky Kongo, Čadu a Kamerunu. Približne 58 000 ľudí je vnútorne vysídlených, čelia násilnostiam a sexuálnemu zneužívaniu zo strany ozbrojencov.
[Blízký východ]
Izrael/Sýrie: Ve středu zničilo izraelské letectvo 18 cílů v Sýrii. Jednalo s převážně o skladiště zbraní. Nálety si vyžádaly život 18 lidí, 5 syrských vojáků a 11 členů prorežimních milic včetně členů libanonského Hizballáhu. Izrael ničí cíle v Sýrii pravidelně, zdůvodňuje je tím, že zbraně z těchto skladišť dodávané Íránem končívají často v rukách protiizraelsky naladěného hnutí Hizballáh. Jednalo se o druhý podobný útok v tomto roce, první ze 7. ledna mířil na cíle na jihu Sýrie a u hlavního města Damašku.
Jemen: Spojené státy odmítly výzvu OSN, aby nezačlenily jemenské Hútije sponzorované Íránem na seznam teroristických organizací. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil začlenění Hútijů na seznam teroristických organizací předminulou neděli, nabýt účinnost má 19. ledna. Rozhodnutí zkomplikuje humanitární pomoc v podobě jídla, léků a paliv v zemi, v níž již 6 let probíhá občanská válka. Dle predikcí má rozhodnutí ještě zvýšit počet obyvatel, kterým již nyní hrozí hladomor na 24 ze 30 milionů obyvatel země.
[Euroatlantický prostor]
Rumunsko: Vláda predložila parlamentu návrh zákona na nakúpenie protinámorných striel Naval Strike Missile pre účely obrany svojho pobrežia. Americké ministertvo zahraničných vecí schválilo vývoz striel už v októbri minulého roku. Rumusko má záujem aspoň o štyri odpaľovacie platformy umiestnené na vozidlách, sprievodné vybavenie a muníciu. Cena striel by mala byť odhadom 286 miliónov dolárov a strely by mohli byť dodané v roku 2024. Rumunsko je štátom NATO při Čiernom mori, kde sídli ruská čiernomorská flotila.
USA: Kongres zahájil vyšetrovanie útoku na budovu Kapitolu zo 6. januára, kedy davy stúpencov Donalda Trumpa prenikli do budovy a prerušili schválenie Joea Bidena novým prezidentom. Pri násilnostiach zahynulo päť ľudí vrátane jedného policajta. Zákonodarci chcú vyšetriť, či nedošlo k zlyhaniu spravodajskej komunity a bezpečnostných zložiek podcenením rizika zo strany popieračov volieb. Vyšetrovanie má tiež zistiť, či demonštranti nemali sympatizantov v štátnej správe alebo či nedošlo k asistencii zo strany zahraničných aktérov.
[Západní Balkán]
Kosovo: Bývalý kosovský policista Fadil Syleviqi, který pravděpodobně spolupracoval se srbskou státní bezpečností během války, byl nalezen mrtvý. Měl se údajně podílet na zatčení doktora Hafira Shala, který je dosud nezvěstný. Za války byl také zadržen Rrustem Mustafou, velitelem UÇK, který byl v roce 2013 usvědčen z mučení zajatců soudem v Prištině. V lednu 2019 byl Mustafa předvolán k výslechu kosovskými specializovanými komorami v Haagu, které vyšetřují údajné válečné a poválečné zločiny členů UÇK.
[Jižní Asie]
USA/Indie: Odtajněný strategický dokument Trumpovy administrativy z roku 2018 uvádí, že druhá nejlidnatější země světa má v Indopacifickém regionu vyvažovat Čínu. Stojí v něm také, že by USA měly poskytnout Dillí diplomatickou, vojenskou a zpravodajskou podporu v roztržkách na hranicích i v oceánu. Klíčovým cílem tohoto areálového strategického rámce je zabránit Číně ve „vytváření nových neliberálních sfér vlivu“. Čínské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že dokument narušuje jeho sousedskou politiku. The Diplomat si všímá, že indická politika je v posledních letech spíše artikulována multipolárně.
Afghánistán: V Kábulu v neděli brzy ráno zastřelili neznámí útočníci dvě soudkyně nejvyššího soudu. Útočníci zaútočili na soudkyně, když byly na cestě do práce, řidič vozu byl těžce zraněn. Prezident Ašraf Ghaní z útoku obvinil islamistické hnutí Tálibán. Násilí a cílené útoky na vysoké úředníky jsou v posledních měsících v zemi na vzestupu, přestože vláda a Tálibán spolu vedou mírové rozhovory v katarském Dauhá. Rostoucí násilí má za následek i rostoucí počet novinářů a lidskoprávních aktivistů, kteří raději zemi opustili.
[Latinská Amerika]
Mexiko: V pátek byl bez řádného soudu osvobozen Generál Salvador Cienfuegos Zapeda. Prezident Andrés Manuel López Obrador následně obvinil americké úřady z vytvoření falešného obvinění, jež bylo namířeno proti bývalému ministrovi obrany. Americká administrativa tento krok považuje za obrovské porušení důvěry mexických úředníků, od nichž očekávali důkladné prošetření případu. Mexická vláda navíc rozhodla o omezení působení amerických agentů na mexickém území a zpochybňuje budoucí možnosti sdílení informací o drogových kartelech.
Kuba: Spojené státy americké opětovně zařadily Kubu mezi země, které sponzorují terorismus. Ministerstvo zahraničí USA doposud uvádělo jako státní sponzory terorismu pouze tři země: Sýrii, Írán a Severní Koreu. To vše se stalo jen několik dní před vypršením mandátu prezidenta Donalda Trumpa. Podle analytiků však bude přiřazení Kuby na tento seznam vyžadovat formální přezkum, který může trvat měsíce. Kuba označila tento krok za „politický oportunismus“ a demokraté jako účelné poškozování výchozí pozice pro budoucí americkou administrativu.
[Východní Asie]
Malajsie: V úterý král Abdullah Ahmad Shah vyhlásil v zemi stav nouze, který má trvat až do začátku srpna letošního roku. Učinil tak v reakci na rapidně se šířící vlnu Covid-19 v Malajsii. Nouzový stav umožňuje vládě zavést kontrolu pohybu, pozastavit parlament, stanovovat pravidla a schvalovat veškeré výdaje pro zajištění veřejné bezpečnosti. S tím souvisí nemožnost vypsání plánovaných voleb. Tento faktor zapříčinil stažení podpory současnému premiérovi Muhyiddinovi Yassinovi několika zákonodárci, což postavilo vládu do minoritní pozice. Někteří politici vyjádřili obavu z předání plné moci do rukou osoby, která nemá ve vládě majoritní postavení.
Severní Korea: Ve čtvrtek proběhla po týdenním kongresu vládnoucí Korejské strany práce vojenská přehlídka. Vedle pozemních sil byly předvedeny nové balistické střely odpalované z ponorek (tzv. SLBM) a balistické střely krátkého dosahu. Severní Korea se potýká s mezinárodními sankcemi, uzavřenými pandemickými hranicemi a s tím souvisejícími ekonomickými dopady. Přehlídka ukázala v době pandemie znepokojivé priority Pchjongjangu a určitou snahu o politicko-vojenský projev ze strany Kim Čong-una, který dle výsledku politických setkání hodlá navýšit jaderné a obranné schopnosti země.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americká Agentura pro protiraketovou obranu (MDA) uzavřela kontrakt na konstrukci prototypu satelitu se schopností nést senzor pro detekci a sledování hypersonických zbraní. MDA smlouvu ve výši 121 milionů dolarů uzavřela s firmou L3Harris Technologies. Firma byla pověřena výrobou satelitu pro nasazení na nízké oběžné dráze Země, který bude nést sensor vyvíjený v samostatném projektu HBTSS. Zakázka je součástí snahy Spojených států nalézt možnosti obrany proti hypersonickým zbraním, ve kterých mají v současnosti Čína a Rusko mírný náskok.
Kyberbezpečnost: Signal a Telegram zažívají od začátku roku rapidní nárůst v počtu stahování. Lidé po celém světě hledají bezpečnou náhradu pro chatování poté, co WhatsApp změnil podmínky užívání a začal data sdílet s mateřskou společností Facebook. Jen v průběhu prvního lednového týdne si Signal stáhlo na 7,5 milionů lidí, což je nárůst o 4 200 procent, Telegram zažil nárůst o 90 procent v podobě 9 milionů nových uživatelů. Největší počet stažení se objevil poté, co ředitel SpaceX Elon Musk tweetnul “Use Signal”. Zájem o Signal byl tak velký, že messenger minulý pátek na několik hodin úplně spadl, jelikož nezvládl nápor nových uživatelů.
