[Afrika]
Pobřeží Slonoviny: Mezinárodní trestní soud (MTS) v úterý osvobodil někdejšího prezidenta Pobřeží Slonoviny Laurenta Gbagboa. Gbagbo čelil obviněním ze zločinů proti lidskosti. Podle usnesení soudců MTS žalobci nedokázali předložit dostatek důkazů. Na 3000 lidí bylo zabito mezi lety 2010 a 2011, když Gbagbo odmítl přijmout porážku v prezidentských volbách. Kromě Gbagbeho byl osvobozen také Charles Ble Goude, souzený taktéž za zločiny proti lidskosti. Goude, přezdívaný „Street General“, měl během Gbageho vlády v letech 2010–2011 vyzbrojovat mladistvé a nasazovat je do bojů v ulicích.
Keňa: Útok na hotelový komplex v centru Nairobi zanechal 21 mrtvých. Při přestřelce navíc zahynulo i pět příslušníku teroristické skupiny al-Šabáb, která se k incidentu přihlásila. Větev al-Káidy útok údajně provedla v odpovědi na rozhodnutí Donalda Trumpa uznat Jeruzalém hlavním městem Izraele. Dva podezřelí z napomáhání útoku byli zadrženi. Podle vládních zdrojů se během dvacetihodinového obléhání podařilo z komplexu zachránit více než 700 civilistů. Al-Šabáb provedl podobný úder v Nairobi už v roce 2013, kdy při útoku v nákupním centru zahynulo 67 lidí.
[Blízký východ]
Írán: V úterý se Íránská vesmírná agentura pokusila vyslat na oběžnou dráhu satelit, ovšem pokus skončil nezdarem, jelikož raketa nedokázala satelit uvést na správnou oběžnou dráhu. Jednalo se o raketu Safir, kterou Írán dlouhodobě používá k vynášení satelitů. Vypuštění družice bylo kritizováno americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který dlouhodobě vystupuje proti íránskému raketovému programu. Podle íránského prezidenta Hassana Rúháního bude Írán schopen vyslat další satelit během pár měsíců.
Sýrie/Turecko: Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan souhlasil s vytvořením bezpečnostní zóny v Sýrii podle návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tato bezpečnostní zóna by měla být široká 32
km od tureckých hranic na území Sýrie a má chránit především kurdské bojovníky před tureckými vojáky. Podle Erdogana musí být tato zóna pod kontrolou Turecka a jeho spojenců. Podle tureckého tisku by zóna mohla napomoci návratu tisícům syrských uprchlíků na turecké území.
[Euroatlantický prostor]
Bulharsko/USA: Ruský údajný hacker Alexandr Žukov zatčený loni v Bulharsku byl minulý pátek vydán do USA. Podle ruského velvyslanectví ve Washingtonu byl Žukov převezen do vězení v Brooklynu. Podle obvinění měl Žukov od roku 2014 připravit americké firmy o desítky milionů dolarů pomocí falešných reklam. Kromě Žukova obvinili americké úřady ze stejného zločinu dalších sedm údajných hackerů, převážně ruských občanů.
Francie: Grace Mengová, žena bývalého šéfa mezinárodní policejní organizace Interpol požádala ve Francii o azyl. Je přesvědčena, že se jí Číňané pokusili již dvakrát unést. V jednom případě se mělo jednat o pokus odvézt ji do České republiky. V současné době je Grace Mengová i se svými dvěma dětmi pod ochranou francouzské policie. Její manžel Meng Chung-wej zmizel minulý rok v Číně, kde jej obvinili z braní úplatků. Svého postu šéfa Interpolu se vzdal v dopise. Interpol jeho zmizení neprošetřoval. Mengová již v říjnu minulého roku prohlásila, že neví, zda je její manžel ještě naživu.
[Západní Balkán]
Srbsko: V Srbsku i tento týden pokračovaly mohutné protivládní protesty. Demonstrace namířené proti prezidentu Vučićovi a jeho vládní straně SNS se konají v hlavním městě Srbska pravidelně každou sobotu již sedmým týdnem, kdy je v listopadu minulého roku vyvolalo brutální napadení opozičního politika. V Bělehradě se však tentokrát protestovalo i ve středu, kdy se tisíce protivládních demonstrantů sešlo při příležitosti ročního výročí zavraždění kosovsko-srbského politika Olivera Ivanoviće, jehož vražda zůstává dosud neobjasněna. Středeční demonstrace se zároveň konala v předvečer chystané návštěvy Vladimira Putina, od které se očekává, že povzbudí popularitu Vučiće a SNS.
[Jižní Asie]
Pákistán: Pákistánské ministerstvo zahraničí odmítá jakoukoli roli Indie v Afghánistánu. Jde o pozici, kterou země zaujímá k faktu, že regionálního rivala navštívil vyjednavač pro usmíření v Afghánistánu Zalmay Khalilzad, který prohlásil, že USA bude s Indií spolupracovat bilaterálně i regionálně na urovnání konfliktu. Pákistán trvá na usmíření založeném na dohodě mezi Afghánci a zprostředkovává jednání s Tálibánem. Páteční tvrzení je v rozporu s tím, co ještě před měsícem tvrdil ministr zahraničí Qureshi, který mluvil o nutnosti spolupráce na procesu vyjednávání.
Afghánistán: S narůstajícím počtem výrazných kandidátů na post prezidenta klesá riziko dalšího odložení nebo dokonce zrušení prezidentské volby. Vláda současného prezidenta Ašrafa Ghaního volbu odložila z jara na 20. července. V pátek oznámil kandidaturu bývalý poradce pro národní bezpečnost Mohammad Hanif Atmar, který je považovaný za nejvýraznějšího vyzyvatele současného prezidenta. O úřad se však uchází i několik dalších, převážně státních představitelů. Odložení voleb má dát úřadům čas upravit systém v reakci na rozsáhlá obvinění ze manipulace s hlasy v říjnových parlamentních volbách. Ani téměř tři měsíce po volbě není znám finální výsledek.
[Latinská Amerika]
Brazília: Nasledujúc príklad z Kolumbie prezident Jair Bolsonaro uvoľnil brazílske zbraňové zákony a splnil tak jeden zo svojich predvolebných sľubov. Maximálne štyri zbrane si tak bude môcť zaobstarať prakticky ktokoľvek nad 25 rokov, ak preukáže čistý register trestov a úspešne zvládne psychologické testy. Bolsonaro verí, že nové opatrenia zvýšia schopnosť sebaobrany obyvateľov a mieru bezpečia v krajine s aktuálne najvyšším počtom vrážd na svete.
Kolumbia: Dvadsaťjeden ľudí zahynulo a vyše šesťdesiat sa zranilo pri štvrtkovom výbuchu auta v areáli policajnej akadémie v Bogote. Išlo tak o najsmrteľnejší útok za posledné desaťročie. Prezident Duque incident nazval „šialeným teroristickým útokom“ a do pátrania po páchateľoch zapojil políciu s armádou. K atentátu sa doposiaľ neprihlásila žiadna skupina, no obvinenia padli na marxistickú guerillovú skupinu ELN, ktorá je poslednou aktívnou povstaleckou armádou na území Kolumbie.
[Post-sovětský prostor]
Ázerbájdžán: V hlavním městě se uskutečnila protestní akce, které se zúčastnily tisícovky obyvatel. Důvodem je uvěznění bloggera Mehmana Huseynova, který se podílel na vyšetřování korupce, a je účastníky demonstrace považován za politického vězně spolu s několika dalšími osobami. Jedná se o další případ potlačování kritiků režimu Ilhama Aliyeva, který na rozdíl od jiných postsovětských zemí Kavkazu neuvažuje o demokratizaci země. K propuštění Huseynova dříve vyzýval i Evropský parlament, což ovšem zůstalo bez reakce.
Rusko: V souvislosti s obnovením jednání o předání Kurilských ostrovů Japonsku došlo na Dálném východě k protestním akcím. Účastníci odmítají jakékoliv územní ústupky vůči Japonsku, přestože Putin nabídl pouze předání dvou nejméně obydlených ostrovů. Z této nabídky by se měla odvozovat další jednání, ovšem Tokio a Moskva zatím nedosáhly kompromisu v této otázce. Problematika Kurilských ostrovů zůstává nevyřešena po konci druhé světové války a bráni oběma zemím v podpisu mírové smlouvy.
[Východní Asie]
Kambodža: Kambodžský premiér Hun Sen sa vyhráža, že ak Európska únia siahne na súčasné možnosti obchodu Kambodže s EÚ, dôjde k likvidácii domácej opozície. Kambodža je súčasťou európskej iniciatívy „Všetko okrem zbraní“. Tá zaručuje najmenej rozvinutým štátom obchod s EÚ oslobodený od ciel. EÚ je znepokojená zásahmi Hun Sena voči opozícii. Tie mu údajne zabezpečili i čisté víťazstvo v júlových voľbách. V dôsledku toho EÚ začala v novembri procedúru zameranú na vylúčenie Kambodže zo spomenutej obchodnej iniciatívy. Hun Senove vyhrážky môžu vyústiť do ešte razantnejších krokov proti domácej opozícii a môžu mať dopady na ľudskoprávnu politiku v krajine.
Severná Kórea/USA: Biely dom ohlásil, že medzi americkým prezidentom Donaldom Trumpom a severokórejským lídrom Kim Čong-unom dôjde k druhému summitu na konci februára. Miesto stretnutia ešte nebolo ohlásené. Predpokladá sa, že môže ísť o Vietnam, ktorý ma dobré vzťahy s Washingtonom aj Pchjongjangom. USA zároveň deklarujú, že stále počítajú s ekonomickými sekciami voči Severnej Kórei. Predstavitelia Južnej Kórey veria, že summit bude nielen ďalším krokom k denuklearizácii polostrova, ale že prinesie zásadný odrazový mostík ku trvalému mieru na polostrove. Kritici samitu sa domnievajú, že sa jedná o unáhlený krok. Medzi Washingtonom a Pchjongjangom pretrvávajú rozdielne predstavy, ako a v akom horizonte denuklearizáciu polostrova zrealizovať.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Americký prezident Donald Trump formálně představil Revizi protiraketové obrany, která vyzývá k významným investicím v této oblasti. Administrativa plánuje výrazné vylepšení stávajících pozemních i námořních prostředků protiraketové obrany, vybudování nových systémů i umístění satelitů na nízkou oběžnou dráhu Země. Prosazení ambiciózních plánů je ale vzhledem k demokratické většině ve Sněmovně reprezentantů otázkou. Demokraté se totiž k navyšování obranného rozpočtu staví skepticky, přičemž naplnění zmíněného dokumentu by si pravděpodobně vyžádalo další nárůst prostředků.
Kyberbezpečnost: Bezpečnostný výskumník Troy Hunt na svojom webe informoval o rozsiahlom úniku dát. Súbor nazvaný Collection #1 bol uverejnený v službe Mega pre zdieľanie súborov a obsahuje až 2,7 miliardy záznamov. 773 miliónov z nich sú unikátne e-mailové adresy a ďalších 21 miliónov unikátne heslá. Podľa všetkého ide o kompiláciu viacerých únikov dát z minulosti. The Guardian označil tento 87 gigabajtov súbor najväčším únikom vôbec. Užívatelia si môžu skontrolovať či došlo ku kompromitácii ich účtov na webe Have I Been Pwned, ktorý prevádzkuje Hunt.
