[Blízký východ a severní Afrika]
Írán: Parlament schválil tříletou zkušební dobu úpravy zákona týkající se zahalování. Přináší zpřísnění trestů pro ty, kteří pravidla poruší. Postihuje vysokými finančními pokutami či odnětím svobody, a to zejména pokud dojde k porušení zákona organizovaně, či za pomoci zahraničních vlivů. K odsouhlasení legislativy došlo několik dní po prvním výročí úmrtí Mahsy Amíniové, která se stala obětí mravnostní policie pro nedostatečné zahalení. Nová podoba zákona je ostře kritizována OSN a dalšími organizacemi, které poukazují na úpadek lidských práv v zemi.
Izrael/Sýrie: Ve čtvrtek došlo v oblasti Golanských výšin ke zničení dvou vojenských cílů, které údajně zbudovala syrská armáda jako zázemí a pozorovatelny. Ve stejný den byli poblíž demarkační linie sporného území izraelským dronem zabiti dva palestinští příslušníci organizace Islámský Džihád. V této zóně, která byla Izraelem anektována před více než pěti desetiletími, dochází k podobným útokům poměrně zřídka. Většinou se týkají přítomnosti íránských stínových milic, Hizballáhu či pašování zbraní.
[Euroatlantický prostor]
OSN: V New Yorku se minulý týden uskutečnilo vysoké jednání Valného shromáždění OSN, při kterém se jednou za rok sházejí hlavy států všech členských zemí. Z lídrů zemí takzvané Velké pětky se však setkání zúčastnil pouze americký prezident. Spolu se svým ukrajinským protějškem Zelenským vyzval státy k výraznější podpoře Ukrajiny proti ruské agresi. Dalším z hlavních témat bylo zdůraznění závazků obsažených v Cílech udržitelného rozvoje, které se podle Generálního tajemníka OSN Guterrese zatím nedaří naplňovat.
USA/Ukrajina: Ukrajinský prezident Zelenský navštívil minulý týden Spojené státy, kde se setkal s prezidentem Bidenem, členy jeho administrativy a zástupci Kongresu. Washington při té příležitosti Kyjevu přislíbil nový balíček vojenské pomoci v hodnotě více než 300 milionů dolarů, který mimo jiné zahrnuje tanky a protivzdušnou obranu. Tanky Abrams by na Ukrajinu měly dorazit již v průběhu tohoto týdne. Kyjev by podle nepotvrzených zpráv také měl dostat střely ATACMS, které mají dolet až 300 kilometrů.
[Jižní Asie]
Indie/Kanada: Země si navzájem vyhostily diplomaty poté, co Ottawa obvinila Dillí z podílu na vraždě sikhského separatistického lídra Hardeepa Singha Nijjara. Muž, kterého Indie považovala za teroristu kvůli vazbám na skupinu Khalistan Tiger Force, byl zastřelen 18. července před chrámem ve městě Surrey. Kanadského premiéra Justina Trudeaua ve vyhoštění diplomata, který byl velícím důstojníkem indických zpravodajských služeb, nepodpořil nikdo z nejbližších spojenců, což ukazuje na vliv a důležitost Indie na mezinárodním poli.
Pákistán: Volební komise ve čtvrtek oznámila odložení parlamentních voleb z listopadu na konec ledna. Absence přesného termínu vzbuzuje nejistotu a pochybnosti o tom, že volby budou svobodné a rovné. V zemi se již spekulovalo, že dojde k jejich odsunutí za 90denní časový limit od rozpuštění parlamentu 9. srpna. Příčinou bylo především překreslování volebních obvodů na základě zpřesnění statistických dat o obyvatelstvu, které neprobíhá podle plánu. Podle některých občanských organizací však bylo cíleně zdržováno, aby došlo k odložení voleb. Ty chtějí volební komisi žalovat u nejvyššího soudu.
[Postsovětský prostor]
Arménsko/Azerbajdžan: Baku v utorok začalo ofenzívu na Náhorný Karabach spustenú tvrdením, že arménske míny zabili štyroch vojakov a dvoch civilistov. Miestna armáda tentokrát nemala žiadnu podporu zo strany Jerevanu, a tak presile rýchlo podľahla. Karabašská vláda v stredu ohlásila pripravenosť vzdať sa, aby zabránila ďalšiemu krvopreliatiu. Moskvou sprostredkovávané mierové rokovania zatiaľ nepriniesli žiadne konkrétne výsledky. Obe zúčastnené strany a ruské mierové jednotky do oblasti vyslali humanitárne a potravinové konvoje.
Poľsko/Ukrajina: Poľský premiér Morawiecki v stredu oznámil, že Kyjevu prestanú dodávať zbrane. Zastaveniu dodávok predchádzala ukrajinská žaloba u WTO za trvanie poľského embarga na dovoz ukrajinského obilia aj po tom, čo Európska komisia toto embargo zrušila. Morawiecki svoj krok neskôr odôvodnil potrebou vyzbrojiť Poľsko. Zastavenie nijako neovplyvní už dohodnuté dodávky poľských zbraní. Prezident Duda ďalej doplnil, že prerušenie dodávok sa bude týkať iba najmodernejších zbraňových systémov. Náhla zmena postoja Varšavy môže súvisieť s kritikou vládnucej strany pred nadchádzajúcimi parlamentnými voľbami.
[Subsaharská Afrika]
Etiopie: Mezinárodní komise lidskoprávních expertů v Etiopii zveřejnila report o probíhajícím systematickém porušování mezinárodního práva a lidských práv v zemi. Jedná se například o masové zabíjení, znásilňování, nucené vyhladovění a vysídlování či svévolné zadržování obyvatel. Zpráva také uvádí, že se násilí rozšířilo z regionu Tigraj i do okolních regionů Oromie, Afarska a Amharska. Etiopská federální vláda je kritizována za neefektivní vyšetřování těchto násilností a minimální trestání svých vojáků, kteří se na násilí podílejí.
Rwanda: Prezident Paul Kagame oznámil, že se v roce 2024 znovu zúčastní prezidentských voleb. Bude se tak počtvrté ucházet o prezidentský mandát. Původně mohl být prezident Rwandy zvolen do funkce pouze dvakrát, nicméně v roce 2015 došlo ke změně Ústavy, která Kagamemu umožnila vést zemi navíc ještě v jednom sedmiletém a ve dvou pětiletých obdobích. Nezisková organizace Freedom House poukazuje na volební nerovnost ve Rwandě, jelikož v roce 2017 docházelo během prezidentských voleb k politickému zastrašování opozice nebo k podvodům při samotném hlasování.
[Západní Pacifik]
Čína/Východný Timor: Obe krajiny sa v sobotu dohodli na posilnení bilaterálnych vzťahov na úroveň strategického partnerstva. Po minuloročnom nástupe prezidenta Josého Ramos-Hortu sa ostrovný štát rozhodol pre zblíženie s regionálnou mocnosťou v oblasti energií, poľnohospodárstva a infraštruktúry. Podľa spoločného vyhlásenia sa obe strany uzniesli na spoločných vojenských výmenách, rozšírení vzájomných investícií a prieskume ložísk ropy a zemného plynu v okolí „Timorskej priepasti.“ O ťažbu v tejto oblasti vedie spor s austrálskou spoločnosťou Woodside Energy.
Filipíny: Ostrovný štát zvažuje žalobu voči Číne za ničenie koralových útesov v jej exkluzívnej ekonomickej zóne v Juhočínskom mori. Manila tvrdí, že za úbytok životaschopných morských ekosystémov môžu čínske nezákonné rybolovné činnosti. Peking krajinu obvinil z vytvárania politickej drámy. Krok prichádza po kritike na pôde OSN pre ohrozovanie filipínskych zásobovacích misií čínskou pobrežnou strážou. Jednalo by sa o druhý právny spor pred Stálym arbitrážnym súdom v Haagu. Minulý rozsudok konštatoval, že čínske nároky na sporné územia odporujú medzinárodnému právu.
[Kyberbezpečnost]
Ve Velké Británii v úterý prošel třetím čtením v Parlamentu návrh zákona zvaný Online Safety Bill, jehož cílem je zavést tvrdší pravidla pro kontrolu obsahu na sociálních médiích. Firmy budou muset na svých platformách provádět preventivní kroky proti šíření ilegálního či škodlivého obsahu a v případě nalezení jej rychle mazat. Přestože je důraz kladen především na ochranu dětí a dospívajících, u dospělých si zákonodárci slibují možnost vyšší kontroly nad sledovaným obsahem. Součástí jsou též zákony usnadňující postih online podvodů či násilí proti ženám.
