[Afrika]
Mali: V malijském hlavním městě, Bamaku, se odehrávají rozsáhlé a nejkrvavější protesty za posledních několik let. Nepokoje se rozhořely v průběhu června, eskalovat však začaly v červenci, kdy vzniklo protestní Hnutí 5. července, které minulý týden vzneslo požadavek na rezignaci prezidenta Boubakara Keiti a rozpuštění parlamentu. Hnutí, složené z aliance opozičních a občanských představitelů, obvinilo politické vedení země ze špatné ekonomické situace a neschopnosti ukončit několikaletý ozbrojený konflikt s islamisty.
Tunisko: Stovky demonstrantů uzavřely hlavní ropné pole el-Kamour na jihu země. Eskalují tak několikatýdenní protesty v reakci na špatnou infrastrukturu, nedostatečně rozvinutý soukromý sektor a vysokou nezaměstnanost (až 30 %) na jihu Tuniska. Protestující se dožadují nových pracovních míst v ropném průmyslu a infrastrukturních projektech, které vláda přislíbila vytvořit v roce 2017. Nová vlna demonstrací přichází v době, kdy byl premiér donucen rezignovat kvůli nařčení z korupce a kdy se stát potýká se zhoršenou ekonomickou situací v důsledku pandemie.
[Blízký východ]
Izrael: Jeruzalém v minulých dnech oznámil, že došlo k dalšímu kybernetickému útoku na jeho vodní infrastrukturu. Dle úřadů byly zmařeny dva útoky na vodní čerpadla v Horní Galileji a na infrastrukturu ve středu země, k výrazným škodám však nedošlo. Doposud nebylo objasněno, kdo za útoky stojí. Stalo se tak ve chvíli, kdy stát opět přistupuje k dalším razantním omezením kvůli pandemii nemoci COVID-19. Incident navázal na vážnější dubnový kyberútok, který byl zmařen kybernetickou divizí státu a při kterém mohlo dle zdrojů dojít ke kontaminaci vody chlorem.
Libanon: Skupiny demonstrantů, včetně aktivistů, akademiků a právníků, spojily své síly, aby vytvořily tzv. „Národní občanskou frontu“ v naději posunou vpřed protesty, které se v Libanonu odehrávají od října loňského roku. Mezi hlavní požadavky demonstrantů patří vytvoření nezávislé vlády a soudnictví, předčasné volby a další reformy. Založení fronty přichází téměř sedm měsíců poté, co byl utvořen současný kabinet pod vedením premiéra Hassana Diaba.
[Euroatlantický prostor]
Evropská unie: Během uplynulého víkendu proběhlo jednání lídrů členských států na úrovni Evropské rady. Hlavním bodem tohoto setkání bylo projednávání finančního balíčku na obnovu ekonomiky po pandemii nemoci COVID-19 a budoucí sedmiletý finanční rozpočet. Mezi zástupci jednotlivých členských států ale přetrvávají neshody ohledně výše finanční podpory (750 miliard eur), ale také kvůli mechanismu přerozdělování finančních prostředků. V případě, že nebude dosaženo kompromisu, mohou se jednání posunout na konec července.
USA: Ve čtvrtek se hasičům konečně podařilo uhasit požár na vrtulníkové výsadkové lodi USS Bonhomme Richard. Požár vypukl o čtyři dny dříve v domovském přístavu v San Diegu, kde tato loď třídy Wasp procházela údržbou. Požár a následná exploze zranila 63 osob, přičemž většina z nich jsou námořníci. Příčina požáru zatím není známá, stejně jako rozsah škod či budoucnost této lodě. Lodě třídy Wasp jsou určené především pro transport a výsadek příslušníků námořní pěchoty, v případě potřeby jsou ale schopny pojmout až 20 letounů F-35B Lighting II.
[Západní Balkán]
Severní Makedonie: V zemi proběhly parlamentní volby, které však narušil kybernetický útok. Webové stránky státní volební komise a populárního zpravodajského serveru TIME.mk se staly terčem DDoS útoku, který tak opozdil vyhlášení oficiálních výsledků. Dle úřadů se jedná o doposud největší kybernetický útok, který Makedonie zažila. K útoku se přihlásila hackerská skupina Anonymous Macedonia, která na svých stránkách vyjádřila nespokojenost s volebním procesem. Dle úřadů útok volební výsledky a ve volbách teda zvítězila aliance vedená sociálními demokraty v těsném závěsu za pravicovou koaliční aliancí. Zemi teď čekají jednání o vytvoření nové vlády.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Tálibán v pondělí zaútočil na Národní bezpečnostní ředitelství (NDS) v Ajbaku, metropoli provincie Samangán na severu země. Jeden ze skupiny útočníků odpálil u budovy NDS vozidlo s výbušninou a další dva zahájili přestřelku, po níž byli zlikvidováni. Zemřelo 11 příslušníků zpravodajské služby a dalších 63 lidí, převážně civilistů, bylo zraněno. Povstalci se k útoku přihlásili s tím, že je NDS zodpovědná za zločiny proti obyvatelstvu. V předchozích dnech útočili také na checkpointy v provincii Kundúz, kde zabili 14 příslušníků bezpečnostních složek, a v provinciích Badachšán a Parván se sedmi a čtyřmi oběťmi.
Indie: Těžké deště a následné povodně zatopily tisíce vesnic ve státech Assam, Bihar and Jharkhand. Zemřelo více než deset lidí, desítky dalších byly zraněny. Problémem se dle assamského ministra zdravotnictví Hemanta Biswa Sarmy stalo dodržování bezpečnostních opatření zavedených kvůli šíření nemoci COVID-19 v táborech postavených pro oběti záplav. Indické úřady reportují o zhruba milionu a čtvrt nakažených touto nemocí, 27 tisíc Indů jí podlehlo.
[Latinská Amerika]
Nikaragua: Spojené státy v pátek uvalily sankce na dalšího syna nikaragujského prezidenta Daniela Ortegy, kterého obvinily z korupce a šíření propagandy. Dále byly uvaleny sankce na zástupce rodiny Ortegových Joseho Jorge Mojica Mejii a dvě společnosti, které měly šířit propagandu a byly využívány na praní peněz. Trumpova administrativa obvinila nikaragujskou vládu ze soustředění moci v rukou prezidenta a jeho manželky viceprezidentky Rosario Murillo, která již podléhá sankcím USA spolu s dalšími nikaragujskými úředníky, dále z porušování lidských práv, nezákonného zabíjení a politického pronásledování.
Venezuela: Vyšetřování OSN odhalilo, že velká část dolů venezuelské Amazonii těžících zlato, bauxit a diamanty je pod kontrolou zločineckých organizací. Tyto organizace vykořisťují, bijí nebo dokonce zabíjejí pracovníky dolů, zároveň zde probíhá obchod s lidmi a dětská práce. Na násilí se podílely také bezpečnostní složky, které zcela selhaly v ochranně zaměstnanců. Dle zprávy OSN zemřelo v dolech nebo kolem nich od března 2016 do roku 2020 149 lidí, přičemž bezpečnostní složky byly zapojeny do poloviny incidentů.
[Východní Asie]
Južná Kórea: Kórejská vláda v piatok odobrala licencie na fungovanie dvom mimovládnym organizáciám, ktoré distribuovali balíčky cez demilitarizovanú zónu. Prax zasielania letákov či balíčkov kritizujúcich severokórejský režim a dodávajúcich informácie o živote za južnou hranicou dlhodobo kritizuje Pchjongjang. Keďže tieto akcie podrývali snahu Južnej Kórey o dialóg, prezident Mun Če-in sa snažil skupiny od aktivít odhovoriť. Tie jeho prianie nerešpektovali a preto im ministerstvo pre zjednotenie licencie odobralo. Skupiny sú tvorené predovšetkým utečencami z KĽDR.
Taiwan: Čínska republika na svojom západnom pobreží pri meste Tchajčung usporiadala od pondelka do piatku veľké vojenské cvičenie. Cvičenie, ktorého sa zúčastnilo 8 tisíc vojakov, malo preveriť obranné reakcie ozbrojených síl na možnú inváziu Čínskej ľudovej armády cez Taiwanskú úžinu. Väčšina zúčastnenej techniky pochádzala z USA. Manévrov sa minulý štvrtok zúčastnila tiež prezidentka Cchaj Jing-Wen, ktorá zdôraznila, že chcú svetu „ukázať odhodlanie a snahu chrániť svoju krajinu.“ Počas návratu z cvičenia na základňu sa zrútil vrtuľník Bell OH-58D, pri čom zahynuli dvaja piloti.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Někteří američtí a kanadští poskytovatelé VPN (soukromých virtuálních sítí) vypnuly své služby pro Hongkong. Důvodem je zákon o státní bezpečnosti platící od minulého měsíce, který podle těchto firem staví region na stejnou úroveň s přísnými internetovými omezeními jako pevninskou Čínu. Uživatelé používající VPN tak mohou být například obviněni z podvratné činnosti a v krajním případě jim hrozí doživotí. Zákon navíc dává orgánům pravomoc prohledávat lidem jejich elektronická zařízení. Zda své služby budou z Hongkongu stahovat i další poskytovatelé, není jasné.
Moderní technologie: Letectvo Spojených štátov je o krok bližšie k zavedeniu zameriavacieho systému Legio Pod IRTS (infra-red search and track) na svoje flotily stíhačiek F-15 a F-16. Tento pasívny senzor spoločnosti Lockheed Martin je unikátny v tom, že používa pokročilú technológiu IRST, ktorá dáva stíhačom 4. generácie možnosť „vidieť“ lietadlá s technológiou stealth, ktoré tradičný radar nedokáže zachytiť. Systém používa infračervené žiarenie na sledovanie tepelnej stopy lietadla, takže nie je ovplyvnený radarovými rušičkami. Navyše je pasívny a teda nevydáva žiadne vlastné žiarenie, ktorým by mohlo odhaliť vlastnú pozíciu nepriateľovi.
