Přehled světového dění z uplynulého týdne (29/2019)

[Afrika]

Demokratická republika Kongo (DRC): Epidemie eboly v DRC nabyla rozměrů mezinárodní hrozby. Nemoc se z venkovských lokalit rozšířila do urbánních center a dle Světové zdravotnické organizace (WHO) hrozí její šíření nejen na národní, ale i regionální úrovni. WHO zároveň vyzvala k uzavření hranic DRC a omezení cestování i obchodu. Minulý týden se nový případ nákazy ebolou objevil i v sousední Ugandě. Současná epidemie si doposud vyžádala téměř 1700 životů.

Etiopie: Až 17 lidí zemřelo v důsledku násilného střetu mezi etiopskými ozbrojenými složkami a aktivisty usilujícími o autonomii regionu obývaného etnickou skupinou Sidamů. Ke střelbě na jihu země došlo, když se vojáci pokusili rozehnat shromážděný dav. Podle aktivistů vojáci spustili náhodnou otevřenou střelbu do civilistů. Území Etiopie je rozděleno do devíti poloautonomních regionů. Stávající federální systém je postaven tak, aby garantoval autonomii především  velkým etnickým skupinám. Menší komunity jako Sidamové však byly upozaděny, v důsledku čehož některé nyní požadují vlastní regiony.

[Blízký východ]

USA/Saúdská Arábie: V pátek potvrdil Pentagon přesun svých jednotek do Saúdské Arábie, král Salmán tento krok potvrdil za účelem „posílení bezpečnosti a stability v regionu“. Pentagon tímto krokem reaguje na zvýšení napětí v Hormúzském průlivu. Podle BBC by Spojené státy měly rozmístit systémy PVO Patriot včetně obsluhy v počtu zhruba 500 vojáků. Tyto jednotky by měly být doplněny také o stíhačky F-22 Raptor v blíže neurčeném počtu.

Írán: Lodě Revolučních gard v sobotu zadržely tanker Stena Impero plující Hormúzským průlivem pod britskou vlajkou. K incidentu došlo krátce po rozhodnutí o dočasném zadržení iránského tankeru Grace 1 poblíž Gibraltaru. Londýn akci Teheránu odsoudil, ale zároveň však nadále trvá na snaze deeskalovat napětí v regionu. To se zvýšilo i díky loňskému jednostrannému odstoupení USA od jaderné dohody JCOPA a následné uvalení nových sankcí na Írán.

[Euroatlantický prostor]

EU: V úterý 16. července proběhlo očekávané hlasování na půdě Evropského parlamentu, ten rozhodoval o zvolení či nezvolení dosavadní německé ministryně obrany Ursuly von der Leyen. V tajné volbě získala 383 hlasů, pro zvolení bylo potřeba 374 hlasů z celkového počtu 747 europoslanců. Von der Leyen se opírá především o podporu poslanců z Evropské lidové strany, na poslední chvílí jí však přislíbili podporu také poslanci ze socialistické frakce S&D a liberální frakce Obnova Evropy (dříve ALDE).

Turecko: Prezident Erdoğan o víkendu připomněl tureckou intervenci na Kypru, ke které došlo před 45 lety. Turecký prezident se zavázal i nadále garantovat ochranu obyvatel severní části ostrova. Kromě připomenutí výročí vojenské operace se prezident v projevu nevyhnul ani aktuální roztržce mezi Tureckem a EU ohledně těžby kyperského zemního plynu. K Turecké invazi na etnicky rozdělený ostrov došlo v roce 1974, a to po vojenském převratu vedeném řeckými Kypřany.

[Západní Balkán]

Kosovo: Premiér Ramush Haradinaj oznámil svoju rezignáciu po tom, čo bol Úradom špeciálnej prokuratúry,  ktorý skúma vojnové a povojnové zločiny v Kosove, predvolaný na vypočúvanie ako podozrivý. Haradinaj odstúpil už druhýkrát, najskôr tak učinil v roku 2005, kedy bol v Haagu obvinený z vojnových zločinov. Pre nedostatok dôkazov ho súd neskôr oslobodil. Podľa kosovskej ústavy končí odstúpením premiéra aj funkčné obdobie parlamentu. Prezident Hashim Thaçi má teraz 45 dní, aby vypísal predčasné parlamentné voľby.

[Jižní Asie]

Indie: Vypuštění sondy, jež má přistát na Měsíci bylo odloženo na pondělí. Týdenní odklad byl způsobený technickou závadou na odpalovacím systému rakety, která byla odhalena jen hodinu před plánovaným odpalem v pondělí 15. července. Sonda Chandrayaan-2 má přistát na jižním pólu Měsíce a vyslat vozítko, jež sesbírá vodní usazeniny, jejichž existenci potvrdil předchozí orbitální průzkum. Pokud se Indii podaří na Měsíci přistát, bude po USA, Rusku a Číně teprve čtvrtou zemí, jíž se to povedlo a zároveň první, která to dokáže na jižním pólu.

Pákistán: Pákistánský vzdušný prostor je znovu otevřen pro všechny typy civilní dopravy. Restrikce v letecké dopravě vstoupily v platnost v únoru po útoku v indické části Kašmíru a eskalaci napětí s Indií a nasazení vzdušných sil k útokům na nepřátelské území. Pákistán je klíčovým vzdušným koridorem a lety mezi Evropou a jihovýchodní Asií tak musely být odkloněny o stovky kilometrů či rušeny. Došlo také k poškození indických leteckých přepravců, kteří museli upravit trasy svých linek a utrpěli škody v hodnotě desítek milionů dolarů.

[Latinská Amerika]

Mexiko: Bývalý vodca kartelu zo Sinaloi a najväčší dodávateľ drog do USA Joaquín „El Chapo“ Guzmán si po 11-týždennom procese v stredu vypočul verdikt federálneho brooklynského súdu. Za viacero ťažkých zločinov ako vraždy, únosy a pašovanie drog si narkobarón odsedí doživotný trest plus tridsať rokov. Súd mu taktiež nariadil zaplatiť astronomickú pokutu vo výške 12 miliárd dolárov, ktoré podľa amerických prokurátorov predstavujú škodu spôsobenú pašovaním drog cez hranice. Proti El Chapovi svedčili viacerí jeho bývalí spoločníci vrátane jeho zástupcu.

Venezuela/USA: Biely dom na podporu opozičného Juana Guaidóa presunie 37,3 milióna dolárov, ktoré boli odobrané z rozvojovej pomoci pre Guatemalu a Honduras. Agentúra Spojených štátov pre medzinárodný rozvoj (USAID) v správe pre Kongres situáciu vo Venezuele označila za „významnú a neodkladnú situáciu v národnom záujme USA“. Napriek rok a pol trvajúcemu medzinárodnému úsiliu však v krajine ostáva pri moci Nicolás Maduro.

[Post-sovětský prostor]

Rusko: V hlavním městě se uskutečnilo několik protestů spojených s blížícími se volbami do moskevské městské Dumy, které se konají v září. Sobotní demonstrace se zúčastnilo více než 20 tisíc obyvatel. Příčinou se stalo rozhodnutí městské volební komise o zamítnutí registrace 27 kandidátům, mezi nimiž jsou opoziční politici, nezávislí poslanci a kritici současné vlády. Nezaregistrovaní kandidáti nabídli schůzku s primátorem Moskvy S. Sobjaninem pro další vyjednávání. Relativně velká účast na protestech je podle některých názorů spojena s rostoucím zájmem o politickou reprezentaci mezi obyvateli a snahou kontrolovat jeden z největších městských rozpočtů v Evropě, který je stále neefektivní kvůli korupci.

Ukrajina: V neděli se konaly předčasné volby do ukrajinského parlamentu, poprvé za nového prezidenta V. Zelenského. Do Rady bude tentokrát zvoleno 424 poslanců místo tradičních 450, jelikož nebudou zastoupeny poloostrov Krym, Doněcká a Luhanská oblast. Pro zemi jde o možnost celkové obnovit politický systém, aby se nový parlament zaměřil na řešení problémů vzniklých po letech 2013-2014. Zelenskyj má příležitost upevnit své pozice díky vlastní straně Sluha národa, která může v parlamentě dosáhnout většiny. Potřebuje silnější mandát pro prosazení změn v zemi a propuštění zastánců bývalé vlády.

[Východní Asie]

Južná Kórea/Japonsko: Kórejské firmy a spotrebitelia ako odpoveď na japonské exportné obmedzenie do krajiny začali hromadne bojkotovať japonské produkty. Predpokladá sa, že japonské obmedzenia spôsobia pokles tohtoročného HDP Južnej Kórey asi o 0,4%. Bojkot japonských produktov od drobných tovarov ako pivá či perá až po rušenie letov a dovoleniek v Japonsku môže k poklesu tiež ďalej prispieť. Kórejská vláda bojkot produktov neiniciovala, chce riešiť japonské obchodné obmedzenia cez WTO. Do oboch krajín tento víkend vycestoval národný bezpečnostný poradca USA John Bolton, aby amerických spojencov zmieril a zameral ich pozornosť na udržiavania bezpečnosti obchodných plavidiel na Strednom východe.

Vietnam/ČĽR: Vietnam v piatok obvinil kontinentálnu Čínu z narušovania jeho suverenity v Juhočínskom mori. Stalo sa tak potom, čo mala čínska ťažobná prieskumná loď Haiyang Dizhi 8 vykonávať aktivity vo vietnamskej výlučnej ekonomickej zóne. Vietnamské ministerstvo zahraničných vecí požiadalo Peking o okamžitý odsun lode, čínsky náprotivok reagoval s tým, aby vietnamská strana rešpektovala čínske suverénne práva a jurisdikciu nad vodami, kde Haiyang Dizhi 8 aj cez víkend stále plávala. Odhaduje sa, že kvôli čínskym agresívnym aktivitám v Juhočínskom mori nemajú ostatné štáty oblasti prístup k dostupným zdrojom v hodnote asi 2,5 miliardy USD.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Ministři obrany Švédska a Velké Británie podepsali memorandum o porozumění předpokládající kooperaci v oblasti vývoje nového leteckého systému. Memorandum znamená příležitost pro oba státy i jejich zbrojní podniky. Švédsko a jeho výrobce letadel Saab očekávají od dohody rozvoj programu modernizace JAS-39 Gripen. který by za určitých předpokladů mohl obstát i ve srovnání s budoucími stíhači šesté generace. Pro Velkou Británii pak mimo rozšíření spolupráce, které podpoří i tamní podniky, znamená memorandum potvrzení švédského zapojení v programu Tempest. Ten konkuruje dalšímu evropskému programu na vývoj stíhače šesté generace – FCAS.

Kyberbezpečnost: Ruská aplikace FaceApp minulý týden ovládla sociální sítě i média. Nejprve se masově rozšířila díky filtru, který dokázal nechat zestárnout tvář, jen aby v průběhu týdne začali experti poukazovat na to, že aby bylo možno aplikaci používat, musí dát uživatel telefonu souhlas s užitím nahraných fotografií. A nejen fotografií, ale i jmen, a to pro jakékoliv účely, kdekoli na světě, na neomezenou dobu. Autoři aplikace během několika dní získali fotky od desítek milionů lidí. Co s nimi firma dělá dál, není jisté. FaceApp však znovu rozproudil debatu o tom, jak by měli uživatelé nakládat s osobními daty.