[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Maroko: Zemi zasáhlo v noci na sobotu silné zemětřesení. Epicentrum se nacházelo v pohoří Atlas, několik desítek kilometrů jihozápadně od Marrákeše. Zemětřesení dosáhlo téměř sedmého stupně Richterovy stupnice, vážně poškodilo Marrákeš, včetně historického centra a vesnické oblasti kolem epicentra. Záchranné práce stále probíhají, dosud je hlášeno nejméně tisíc obětí. Ztráty na životech i soupis škod však velmi pravděpodobně budou narůstat. Alžírsko, které má s Marokem dlouhodobě napjaté vztahy, plánuje povolit otevření svého vzdušného prostoru pro dodávky pomoci do postižených oblastí.
Izrael/Jordánsko/SA/SAE: Na summitu G20 byl představen rozsáhlý ekonomický plán k propojení zemí Blízkého východu, Evropské unie a Indie. Do projektu mezinárodního dopravního koridoru je mimo jiné zapojen Izrael, Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie. Cílem je posílit obchod a energetiku. Američané si od plánu nicméně také slibují větší propojení a sblížení tradičně znepřátelených zemí, a tedy i větší klid v regionu.
[Euroatlantický prostor]
Rumunsko: Ruský dron dopadl na území NATO po útoku na ukrajinský přístav. Incident se odehrál v noci ze 3. na 4. září a dle dostupných informací se jednalo o dron Šáhid-136 íránské výroby, který Rusko v konfliktu s Ukrajinou hojně využívá. Tuto událost o dva dny později potvrdil na summitu v Bukurešti rumunský ministr obrany. Dle slov generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga však nic nenaznačuje tomu, že by incident byl veden ze strany Ruska jako úmyslný.
Spojené státy/Ukrajina: Ve snaze poskytnout vojenskou pomoc Ukrajině se Washington poprvé rozhodl doručit tankovou protipancéřovou municí obsahující ochuzený uran. Moskva toto rozhodnutí kritizuje a označuje ho za nehumánní. Americká strana naopak argumentuje především vlastnostmi munice v porovnání se zanedbatelnými zdravotními riziky. USA tímto krokem navazují na rozhodnutí Británie z března tohoto roku zásobovat Ukrajinu stejným typem munice.
[Jižní Asie]
Afghánistán/Pákistán: Hlavní hraniční přechod mezi Afghánistánem a Pákistánem, Torcham, je od čtvrtka zavřený kvůli přestřelce mezi bezpečnostními silami. K výměně palby, jejíž příčina není známa, došlo ve středu a obešla se bez obětí. Ačkoli mezi oběma stranami probíhají rozhovory armádních představitelů, na hranicích uvízly tisíce lidí a desítky kamionů se zbožím, které se ze země nemají jak dostat. Již v pondělí si pákistánský předseda vlády Anwár ul-Haq Kákar stěžoval, že se americké vybavení z Afghánistánu dostalo do rukou skupiny Tehríke Tálibán Pákistán, která zintenzivňuje své útoky.
Indie: Skupina G20 na summitu v Dillí přijala jako člena Africkou unii a v závěrečném komuniké zmínila válku na Ukrajině. Připojení dalšího regionálního bloku, které znamená posílení hlasu globálního jihu, je vnímáno jako úspěch indické diplomacie. Ta hodlá prosazovat zájmy rozvojových zemí jako energetická a potravinová bezpečnost, budování digitální infrastruktury nebo alternativní zdroje energie. Setkání se neúčastnili čínský prezident Si Ťin Pching ani jeho ruský protějšek Vladimir Putin.
[Postsovětský prostor]
Arménsko/Azerbajdžan: Jednotky azerbajdžanskej armády sa v priebehu týždňa začali pohybovať v blízkosti Náhorného Karabachu. Pohyby zachytené na fotkách a videách, šíriacich sa na sociálnych sieťach, prichádzajú uprostred zhoršujúcej sa humanitárnej krízy v oblasti, ktorú spôsobila azerbajdžanská blokáda prístupovej cesty z Arménska. Údajne došlo aj k navýšeniu dodávok zbraní z Izraela do Azerbajdžanu. Arménsko v uplynulom týždni vyjadrilo kritiku voči nečinnosti Ruska a prvýkrát od vypuknutia vojny poslalo Ukrajine humanitárnu pomoc.
Ruská federácia/Turecko: Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan sa spolu s ruským prezidentom Vladimirom Putinom nedohodol o znovuobnovení čiernomorských dodávok obilia z Ukrajiny. Podľa pôvodnej dohody malo Rusko povoliť export ukrajinského obilia výmenou za vyňatie ruských exportov potravín a hnojív spod sankcií. Putin tvrdí, že Západ svoju časť dohody nedodržal a ruské bezpilotné lietadlá preto v súčasnosti systematicky ničia ukrajinské obilné sýpky v blízkosti Čierneho mora. Nová dohoda má pomôcť krajinám trpiacim nedostatkom jedla a infláciou.
[Subsaharská Afrika]
Keňa: V keňském hlavním městě Nairobi proběhl v minulém týdnu historicky první Africa Climate Summit. Zúčastnili se ho zástupci všech států afrického kontinentu společně s klíčovými partnery a zástupci světových ambasád. Jeho cílem bylo ujednotit společnou pozici afrických států k boji proti klimatické změně, a to před chystanou Konferencí o změně klimatu COP28 na konci roku v Dubaji. Výstupem summitu je tzv. nairobská deklarace, ve které afričtí leadeři mimo jiné upozorňují na potřebu globální dekarbonizace, mezinárodních investic do zelených politik přímo v Africe, nebo na problematiku managementu zadlužení zemí.
Niger: Vojenská junta, která se dostala k moci při převratu 26. července, obvinila Francii z přípravy vojenské agrese proti Nigeru. Dle mluvčího junty Amadou Abdramane se na agresi podílí i několik států ECOWAS, jako Benin, Pobřeží slonoviny a Senegal, které Francii umožňují rozmístění jednotek a techniky na jejich území. Jednat se má především o několik vojenských dopravních letadel A400M a Dornier 328, a o víceúčelové vrtulníky Super Puma. V samotném Nigeru se přitom stále nachází zhruba 1 500 francouzských vojáků na francouzské vojenské základně, kteří mají v oblasti bojovat proti tzv. Islámskému státu. Před základnou v hlavním městě Niamey však denně probíhají masivní protesty proti francouzské přítomnosti v regionu. Vojenská junta dále vybízí nigerské civilisty k narukování a obraně vlasti před zahraniční agresí.
[Západní Pacifik]
Austrálie/Filipíny: Australský premiér Anthony Albanese v rámci první návštěvy představitele Austrálie na Filipínách po dvaceti letech podepsal v Manile dohodu s prezidentem Ferdinandem Marcosem o strategickém partnerství obou zemí. Ministři obrany se od nynějška budou každý rok scházet za účelem efektivnější vojenské koordinace v regionu. Tento krok navazuje na společná cvičení v Jihočínském moři, kde z důvodu sporných územních nároků Pekingu dochází k častým střetům mezi filipínskými a čínskými plavidly, z nichž poslední proběhl v den podpisu dohody.
Severní Korea: Pchjongjang představil svou údajně první funkční „taktickou jadernou ponorku“. Jedná se pravděpodobně o upravený typ plavidla ze sovětské éry, potenciálně vyzbrojený balistickými raketami a řízenými střelami. Kim Čong-un rovněž vyjádřil záměr dále rozšířit vybavení námořnictva taktickými jadernými zbraněmi. Tyto události přicházejí v době, kdy se objevují náznaky znepokojení Pchjongjangu z rostoucí spolupráce mezi Spojenými státy americkými a Jižní Koreou. Soul v reakci uvedl, že nová ponorka zřejmě „není schopna normálního provozu“, a varoval, že se Severní Korea snaží své schopnosti zveličovat.
[Kyberbezpečnost]
Společnost Zaun, jež je dodavatelem speciálního bezpečnostního oplocení, mimo jiné i pro britské vojenské objekty, vydala prohlášení k srpnovému kybernetickému útoku, během kterého došlo ke ztrátě přinejmenším 10 GB dat. Za útokem údajně stála hackerská skupina Lock Ransom, jež využila operační systém Windows 7 běžící na jednom počítači obsluhující výrobní stroj. Podpora tohoto operačního systému přitom oficiálně skončila v lednu 2020 s možností koupě prodloužení do ledna 2023. Společnost nicméně věří, že nedošlo k odcizení žádných tajných či citlivých dokumentů.
