[Afrika]
Eswatini: Masivní demonstrace volající po demokratizaci země zachvátily africký stát Eswatini (dříve Svazijsko). Demonstrace jsou vedeny přímo proti osobě krále Mswati III., jehož místo pobytu není v současnosti známo. Vedou se spekulace o tom, že ve středu 30. června uprchl ze země spolu se svými 15 ženami. Ten den bylo při demonstracích zastřeleno nejméně 28 lidí. Mswati III. nastoupil na trůn jako osmnáctiletý roku 1986 a zůstává posledním absolutistickým monarchou na kontinentu. Spouštěčem demonstrací bylo úmrtí studenta práv, Thabani Nkomonye, jehož tělo bylo nalezeno v květnu na předměstí Manzini. Policie jako příčinu smrti označila autonehodu, vysokoškolští studenti však podezírají ze smrti Nkomonye samotnou policii, loajální králově režimu. Značnou mobilizační roli v demonstracích hraje také Komunistická strana.
Konžská demokratická republika: V konfliktnej provincii North Kivu na severovýchode krajiny bolo zabitých 10 ľudí. Životy si vyžiadal útok Spojeneckých demokratických síl, ktoré sú, podľa informácií Spojených štátov amerických, napojené na džihádistickú organizáciu Islamský štát. Oblasti sú terčom takýchto útokov od roku 2013, a masakre doposiaľ zanechali najmenej 6 000 obetí. Obyvatelia na kritiku konžskej armády a stavu obliehania, ktorý vyhlásil prezident Tshisekedi, pochodovali mestom nesúc telo jednej z obetí.
[Blízký východ]
Irák/Sýrie: Spojené státy americké provedly sérii útoků na Íránem podporované milice v Iráku a Sýrii. Stalo se tak v reakci na útoky dronů těchto milic na americký personál a zařízení v Iráku. Cílem byly převážně operační a skladovací zařízení na dvou místech v Sýrii a na jednom v Iráku. Dle několika zdrojů bylo při útoku zabito až pět osob. Pentagon uvedl, že „Spojené státy podnikly nezbytné, přiměřené a promyšlené kroky, jejichž cílem bylo omezit riziko eskalace – ale také vyslat jasný a jednoznačný odstrašující signál“. Írán veškerá obvinění o podpoře těchto militantních skupin popřel a dle státních médií americké kroky odsoudil. Jedná se o druhý případ, kdy americký prezident Joe Biden od svého nástupu do funkce nařídil odvetné útoky proti ozbrojeným skupinám v oblasti Blízkého východu.
Izrael/Palestinská samospráva: Izraelská armáda usmrtila jednoho Palestince na Západním břehu, další dva byli postřeleni. Stalo se tak v kontextu snah izraelské armády rozehnat střety mezi izraelskými osadníky a Palestinci, které trvají již několik měsíců. Palestinci organizují každý týden protesty proti rozšiřování izraelských osad na mnoha místech Západního břehu Jordánu. V oblasti se zároveň protestuje také proti zabití palestinského aktivisty, ke kterému došlo v předešlých týdnech.
[Euroatlantický prostor]
Belgie: V Bruseli sa zväčšujú obavy vyvolané hladovkou stoviek nedokumentovaných migrantov, ktorá začala už v máji ako snaha nadviazať na protest štyroch migrantov, ktorí si zošili pery, aby zdôraznili svoju požiadavku legálneho statusu a prístupu k práci a sociálnym službám. Z viac ako 400 migratov pochádzajúcich zo Severnej Afriky a Južnej Ázie, ktorí sa hladovky zúčastňujú, sú niektorí vo veľmi zlom stave. Vláda o zmene statusu migrantov odmieta vyjednávať a vyzýva s nimi pracujúce organzácie, aby nevyvolávali falošné nádeje.
Nizozemí/Ruská federace: Holandská ministerka obrany Ank Bijleveldová oznámila, že vojenskú fregatu pri plavbe v blízkosti Krymu ohrozovali ruské stíhačky. Na loď boli simulované útoky a bolo rušené fungovanie jej elektronických systémov. Zatiaľčo Holandsko označilo správanie ruskej strany za nezodpovedné a v rozpore právom na volné využívanie otvoreného mora, Moskva ho obhajuje nutnosťou zabrániť lodi vstúpiť do ruských vôd. Spôsob vedenia akcie mal byť v súlade s medzinárodným právom.
[Západní Balkán]
Černá hora: Úřady oznámily plán zákazu skladování tabáku v přístavu Bar. Ten je od rozpadu Jugoslávie známým centrem pašování cigaret. Dle reportu Global Initiative Against Transnational Organized Crime jsou „některé sklady v přístavu vyčleňovány pouze pro pašované cigarety a nakládání a vykládání kontejnerů mají na starosti soukromé společnosti. Tato úroveň činnosti by byla možná pouze s tajnou dohodou přístavních a celních úředníků a policie.“ Vládnoucí koalice Demokratické fronty obvinila úřady z tolerance k pašování a Evropská komise také varovala, že počet trestních stíhání je vzhledem k odhadovanému rozsahu nedostatečný.
[Jižní Asie]
Afghánistán/Česká republika: Posledních 12 vojáků se v neděli 27.6. vrátilo z mise, jejímž úkolem bylo zrušit českou základnu v Kábulu a přesunout 170 tun výzbroje, techniky a materiálu zpět do vlasti. V metropoli zůstane pouze jednotka hlídající ambasádu. Na nejdelší misi v historii státu se v od roku 2002 vystřídalo 11500 českých vojáků z polní nemocnice, strážních jednotek, chemické a biologické ochrany, chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar. Při výkonu služby zemřelo 14 z nich. V pátek pak předali Američané do rukou afghánských bezpečnostních složek největší leteckou základnu Bagrám. Podle Pentagonu by kompletní stažení sil mohlo být uskutečněno do konce srpna.
India: Štát Nágáland bude mať status „nepokojnej oblasti“ aj nadchádzajúcich 6 mesiacov, do konca decembra 2021. Vyhlásilo to indické Ministerstvo vnútra v reakcii na pretrvávajúce vnútroštátne konflikty a s nimi súvisiace zvýšené nebezpečenstvo v oblasti. Tento status, ktorý je súčasťou Zákona o zvláštnych právomociach ozbrojených síl umožňuje bezpečnostným zložkám viesť operácie, rozpúšťať zhromaždenia viac ako piatich osôb či zatýkať osoby. Status „nepokojnej oblasti“ má Nágáland už niekoľko rokov a nebol zrušený ani po dosiahnutí dohody medzi indickou vládou a povstaleckou skupinou NSCN-IM v roku 2015.
[Latinská Amerika]
Haiti: Při střelbě v hlavním městě Port-au-Prince bylo zabito nejméně 15 lidí včetně novináře Diego Charlese a politické aktivistky Antoinette Duclaire. Důvody útoku a podrobnosti o pachateli/pachatelích nejsou doposud známé. Dle policejního šéfa došlo ke střelbě jen několik hodin poté, co byl ve stejné oblasti zabit mluvčí skupiny nespokojených policistů známý jako Fantom 509 a obvinil jeho spojence ze zabíjení. V posledních měsících se nicméně stupňuje násilí gangů i v jiných oblastech hlavního města.
Mexiko: Nejvyšší soud rozhodl, že by zákonodárci měli legalizovat rekreační užívání konopí a současný zákaz označil za protiústavní. Rozhodnutí zvyšuje tlak na mexický Senát, aby schválil rozsáhlý zákon o legalizaci, který se pozastavil v Kongresu. Dekriminalizace povoluje požádat o povolení k pěstování a konzumaci vlastního konopí. Kouření na veřejnosti a před dětmi je zakázáno. Legislativa by umožnila uživatelům s povolením nést až 28 g a pěstovat doma až osm rostlin pro osobní použití. Zastánci legalizace doufají, že se sníží násilí souvisejícího s nelegálním obchodem s drogami.
[Postsovětský prostor]
Ruská federace/Čínská lidová republika: V pondělí 28.6. došlo k video meetingu Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, během nějž se oba lídři shodli na prodloužení dvacet let staré deklarace přátelství mezi oběma zeměmi. K tomu by mělo dojít v únoru 2022. Ruský lídr prohlásil, že koordinace zahraničněpolitického úsilí Ruska a Číny hrála „stabilizující roli v globálních záležitostech“. Čínský prezident se zase nechal slyšet, že se obě země snažily po celou dobu prosazovat „skutečný multilateralismus a globální spravedlnost“. V posledních několika letech bylo možné pozorovat zvýšenou míru této spolupráce.
Ruská federace/Ukrajina: Prezident Vladimir Putin ve středu 30.6. obvinil Spojené státy americké ze spolupráce na údajné provokaci u pobřeží Krymu. Podle jeho slov bylo cílem manévrů britského válečného plavidla Defender vyprovokovat ruskou protireakci, načež by došlo k sondování jejich připravenosti ze strany amerického špionážního letadla. Ruské síly však dle něj přistoupily pouze k těm nejnutnějším manévrům, čímž zamezily zjištění jejich přesné polohy. „I kdybychom plavidlo potopili, je těžké si představit, že by svět byl na pokraji třetí světové války“, doplnil k incidentu Putin.
[Východní Asie]
ČĽR: Komunistická strana Číny (KSČ) vo štvrtok oslávila 100 rokov od založenia. Prezident ČĽR a zároveň generálny tajomník KSČ, Si Ťin-pching, od členov strany žiadal, aby naďalej za svoje životné poslanie mali vieru v marxizmus a socializmus s čínskymi charakteristikami. Rovnako Si varoval zahraničné mocnosti pred zasahovaním do čínskych záležitostí a ohlásil, že doba, kedy bola Čína šikanovaná, skončila. Súčasťou osláv v Pekingu bola veľkolepá vojenská prehliadka. KSČ má formálne asi 95 miliónov členov.
Filipíny: Na ostrove Jolo v juhozápadnej časti Filipín v nedeľu havarovalo lietadlo C-130 Hercules domácej armády. Vojenský Hercules minul pristávaciu dráhu a pri pokuse o opätovné nabratie výšky sa zrútil. Na palube bolo 92 cestujúcich, z nich 40 prežilo, 17 zomrelo a 35 je stále nezvestných. Ide o stroj, ktorý filipínske vzdušné sily získali od americkej agentúry DSCA iba v januári tohto roku.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Turecko oznámilo, že domácí firma Roketsan dodá vertikální odpalovací systém pro fregatu třídy I. Použit bude systém MDAS původně plánovaný až pro budoucí torpédoborce třídy TF-2000. Nová fregata třídy I měla být vybavena americkým systémem Mk 41 VLS. V rámci sankcí vztažených vůči akvizici protivzdušného systému S-400 Tureckem však nebyla dodávka Mk 41 povolena. Technické vlastnosti MDAS budou velmi podobné systému Mk 41. Z odpalovací zařízení bude možno vypouštět protivzdušné a protilodní střely, stejně jako střely s plochou dráhou letu domácí provenience.
Kyberbezpečnost: V pátek 2. července vyřadil ransomware útok z provozu sítě více jak 200 amerických soukromých společností. Podle Huntress Labs, kyberbezpečnostní firmy, za útokem stál převážně ruskojazyčný ransomware syndikát REvil, odnož již nefunkčního kybergangu GandCrab. Útok se zdá být namířen na USA v souvislosti se Dnem nezávislosti. Otázkou bude, jak takovýto incident ovlivní americko-ruské vztahy po červnové schůzce mezi prezidenty obou zemí, během které došlo také na otázku vzájemných kyberbezpečnostních vztahů.
