[Afrika]

Středoafrická republika: Na setkání v Římě došlo k vyjednání příměří mezi rebely a vládou Středoafrické republiky. Rebelové budou začleněni jak do armády, tak do politického procesu. Na oplátku však přislíbili okamžité ukončení všech vojenských akcí a blokád. Takovýchto pokusů o příměří však proběhlo již několik a žádný nebyl úspěšný, i proto je většina hlasů vůči tomuto příměří spíše skeptických. O úspěšnosti tohoto pokusu je zatím brzy hovořit, avšak již druhý den po uzavření příměří zemřelo při potyčce ve městě Bria nejméně 100 osob.

Kongo/Středoafrická republika: Zhruba 600 konžských jednotek dosud fungujících jako součást mise OSN ve Středoafrické republice bude staženo z důvodu obvinění ze sexuálních zločinů. Prezident Denis Sassou Nguesso rozhodl o jejich stažení po stížnosti velitele. Kromě obvinění ze sexuálních zločinů byly kritizovány i další aspekty – problémy s disciplínou, připraveností, nakládáním s vybavením a logistikou. Kvůli sexuálním zločinům již bylo loni z této mise staženo 120 konžských vojáků. V zemi zůstává kontingent 140 konžských policistů

[Blízký východ]

Katar: Ve čtvrtek, téměř po dvou týdnech od zahájení bojkotu Kataru arabskými státy, uniklo na veřejnost 13 požadavků ze strany Saúdské Arábie, SAE, Bahrajnu a Egypta, jež má katarská strana splnit do 10 dní. Mezi tyto požadavky patří mj. zastavení diplomatických styků s Íránem, ukončení fungování Al-Jazeery a několika dalších médií, okamžité upuštění od budování základny turecké armády na území Kataru a ustání ve spolupráci s teroristickými skupinami (Daeš, Al-Kájda, Muslimské bratrstvo a libanonský Hizballáh). Dle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana je ultimátum porušením mezinárodního práva.

Saúdská Arábie: Novým korunním princem Saúdské Arábie byl jmenován syn krále Salmana Mohamed bin Salman. Stalo se tomu tak ve čtvrtek, kdy ve funkci nahradil Mohameda bin Nayefa. Bin Salman vykonává post ministra obrany a je jedním z tvůrců současné saúdskoarabské zahraniční a regionální politiky – včetně intervence v sousedním Jemenu proti Húthiům, kteří jsou podporováni Íránem, a sbližování se s Izraelem.

[Euroatlantický prostor]

EÚ: V prospech vytvorenia spoločnej európskej armády sa vyjadril Hans-Peter Bartels, nemecký národný poverenec pre obranu. Bartels vyzval európske členské štáty NATO k prepojeniu svojich armádnych kapacít, ktoré by vyriešilo problém dezorganizácie, technického zaostávania a podfinancovania obranných síl európskych štátov. Vyjadrenie signalizuje záujem EÚ pokročiť v bezpečnostnej a obrannej integrácii, ktorá bola brzdená odchádzajúcou Veľkou Britániou. Hlavnými zástancami myšlienky európskej armády sú dlhodobo Nemecko a Francúzsko.

USA: Vláda Spojených státu zúžila oblasť pôsobenia proti-extrémistického programu, ktorý sa bude zameriavať iba na boj s islamizmom. Zmena sa týka rozdeľovania vládneho grantu v hodnote desiatich miliónov dolárov, z ktorých mali podľa plánov minulej administratívy čerpať aj projekty venujúce sa boju proti pravicovému či ľavicovému extrémizmu. Presunutie pozornosti iba na islamský extrémizmus preferoval prezident Donald Trump. Nárok na grant tak stratila napríklad etablovaná skupina bojujúca proti pravicovému extrémizmu, Life After Hate.

[Jižní Asie]

Pákistán: Nad územím Pákistánu byl podle představitelů státu sestřelen íránský dron. K jeho zničení došlo 4 km od hranic nad provincií Balúčistán, kde byla od té doby zvýšena bezpečnostní opatření. Írán byl podle pákistánského ministra zahraničí se situací obeznámen, ale k sestřelu se nevyjádřil. Teherán už v květnu varoval, že pokud Pákistán nezasáhne proti sunnitským rebelům, kteří z jeho území přicházejí do Íránu, vyhrazuje si právo na odvetné útoky. V regionu je aktivní skupina Džajš-al-Adl, která v dubnu z Pákistánu zastřelila 10 členů pohraniční stráže.

Afghánistán/Indie: Vztahy mezi Afghánistánem a Indií byly posíleny vznikem leteckého koridoru pro nákladní dopravu, čímž byl obejit zákaz afghánsko-indického obchodu přes území Pákistánu. V důsledku pravděpodobně dojde k urychlení transportu především zemědělských produktů, jejichž hodnota nejvíce ztrácela při nedávných uzávěrách hranic ze strany Islámábádu. Koridor byl naplánován již při loňské návštěvě premiéra Módího v Kábulu a nejde tedy o reakci na situaci z posledních měsíců. Čínská média projekt označila za důkaz „tvrdohlavé indické geopolitiky“ s odkazem na její opozici vůči čínskému plánu Jedno pásmo, jedna cesta.

[Latinská Amerika]

Mexiko: Podle zprávy New York Times se několik prominentních novinářů a aktivistů za lidská práva stalo terčem ilegálních odposlechů. Využit měl být software Pegasus, který byl vyvinut izraelskou firmou NSO Group. Ta jej prodala mexickým úřadům pro boj s drogovými kartely. Byl však nalezen také v mobilních telefonech investigativních novinářů, kteří se zabývali korupcí státních činitelů, a stáli za několika kauzami, které se mimo jiné týkají i samotného prezidenta.

Kolumbie: V pondělí došlo k únosu dvou holandských novinářů blízko u hranic s Venezuelou v oblasti, kterou ovládá ELN (Ejército de Liberación Nacional). Ta v současnosti vyjednává o uzavření příměří s kolumbijskou vládou a slíbila přestat s únosy během rozhovorů. To byla jednou z podmínek jejich zahájení, kvůli porušení tohoto slibu již byly rozhovory jednou pozastaveny. ELN ihned po únosu v pondělí slíbila vyšetřit, jestli byl únos spáchán některými jejími příslušníky, a nakonec je v sobotu zcela zdravé předala pracovníkům úřadu ombudsmana.

[Post-sovětský prostor]

Ukrajina/USA: Prezident Ukrajiny Petro Porošenko navštívil Washington a v rámci pracovní návštěvy se setkal s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, viceprezidentem Mikem Pencem a ministrem obrany Jamesem Mattisem. Historicky první setkání současných ukrajinského a amerického prezidentů se odehrálo dříve než první setkání ruského prezidenta Putina s Trumpem, které se bude konat v rámci summitu G20 v červenci v Německu. Po setkání s Trumpem a jeho kabinetem Porošenko oznámil, že se chystá podepsání „velmi důležitých“ obranných dohod.

Rusko: Centrální volební komise zakázala účast významného opozičního politika Alexeje Navalného na prezidentských volbách v březnu 2018. Podle komise Navalný „nemá pasivní volební právo“ kvůli výroku soudu z roku 2013, kdy dostal pětiletý podmíněný trest za zpronevěru — Navalný tvrdí, že tato kauza byla vyrobená Kremlem, aby se nemohl zúčastnit příštích prezidentských voleb. I přes zákaz volební komise se očekává, že Navalný bude pokračovat ve své politické kampani, soustředěné na odhalení korupčních afér a schémat současné ruské vlády.

[Východní Asie]

KLDR: Američan Otto Warmbier, kterého KLDR po roce a půl věznění propustila na svobodu, zemřel. Krátce po svém uvěznění měl upadnout do kómatu, údajně následkem kombinace botulismu a prášků na spaní. Krátce po svém převozu do USA svému stavu podlehl. Warmbier byl původně odsouzen na 15 let za krádež propagandistického letáku v hotelu v Pchjongjangu. USA z jeho smrt viní KLDR, nicméně konkrétní příčina ještě nebyla určena.

Taiwan: Panama se stala další z řady států, které přerušily oficiální diplomatické vazby s Čínskou republikou (známou spíše jako Taiwan). Jde o důsledek kontinuálních snah Pekingu o diplomatickou izolaci nezávislého ostrova. Hlavní čínskou pákou v případu Panamy byla nepochybně skutečnost, že jde o druhého největšího uživatele průplavu a také největší dodavatel zboží do Zóny volného obchodu Colón. Nepochybně hrál roli i příslib investic a dalších pobídek. Panama byla taiwanským nejvýznamnějším spojencem ve Střední Americe, především díky svému Panamskému průplavu.