[Afrika]
Gambie: Gambijská vláda odmítla dekriminalizovat homosexualitu a obvinila Evropskou unii z vměšování se do vnitrostátních záležitostí. Mluvčí vlády také vyvrátil spekulace o možném budoucím zmírnění zákonů potírající homosexualitu a LGBT komunitu. Vláda tak reagovala poté, kdy delegace EU v Gambii sdílela příspěvky na sociálních sítích podporující práva LGBT. Homosexuálové byli v zemi silně perzekuováni za vlády diktátora Jammeha, který z Gambie uprchl v roce 2017.
Libye: Ruští žoldnéři obsadili strategické ropné pole el-Sharara nacházející se v jihozápadní Libyi. Stalo se tak poté, co tamní ropná společnost NOC obnovila těžbu ropy, jež byla od ledna na příkaz maršála Haftara zastavena. NOC, napojená na mezinárodně uznávanou vládu v Tripolisu (GNA), učinila toto rozhodnutí po řadě Haftarových proher, které oslabily jeho pozici, a na jehož území se ropné pole nachází. Haftar se blokádou těžby ropy snaží omezit moc GNA, pro níž výnosy z ropy představují významnou část rozpočtu.
[Blízký východ]
Izrael/Palestinská samospráva: Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že od příštího týdne začne realizovat první kroky kontroverzního plánu a připojí k Izraeli třetinu okupovaného území Západního břehu, včetně částí strategického Jordánského údolí. Zmiňovaný plán již vyvolaly silnou mezinárodní kritiku, vrchní představitelé OSN, EU nebo Ligy arabských států během týdne vyzvali Izrael, aby od svých záměrů okamžitě upustil. V reakci na blížící se anexi v oblasti roste napětí. V pátek byly z Pásma Gazy vypáleny směrem na Izrael dvě rakety poté, co den předtím vojenské křídlo hnutí Hamás pohrozilo vyhlášením války.
Jemen: Vláda prezidenta Hádího podporována Saúdskou Arábií v pondělí uzavřela dočasné příměří se separatistickou skupinou Jižní přechodná rada (STC). Ta za pomoci Spojených arabských emirátů kontroluje některá území na jihu země. Klid zbraní byl dohodnut poté, co separatisté minulý týden plně obsadili ostrov Sokotra. Obě strany se dohodly na příměří v provincii Abyan, kde probíhají hlavní střety, a na snížení napětí v dalších regionech. Zároveň bylo dohodnuto zahájení nových mírových rozhovorů s cílem ukončit konflikt. Navzdory této dohodě se ovšem v oblasti během týdne boje obnovily.
[Euroatlantický prostor]
Polsko: Během posledního červnového víkendu proběhlo první kolo prezidentských voleb, do kterých vstoupilo jedenáct kandidátů. Podle exit pollu do druhého kola postoupil i současný prezident Andrzej Duda se ziskem zhruba 42%. Ten se utká se starostou Varšavy a kandidátem opozice Rafalem Trzaskowskim, který získal 30%. Navzdory pokračující pandemii COVID-19 přesáhla volební účast 62 %, čímž překonala předchozí volby. Jedním z důvodů vyšší účasti může být také vyhrocená kampaň, během které prezident Duda kritizoval EU, ale také zástupce LGBT komunity. Druhé kolo je naplánované na 12. července.
USA: Ministerstvo obrany představilo během minulého týdne plán na modernizaci námořnictva. Ten počítá s nákupem dvanácti nových ponorek třídy Columbia v celkové hodnotě 109 miliard USD. Výstavba a nákup nových ponorek je v současné době prioritou celkového rozvoje amerického námořnictva, které by mělo získat první kus během roku 2028, operačního nasazení by se pak mohly dočkat v roce 2031. Ponorky třídy Columbia mají i do budoucna plnit roli odstrašení i vzhledem k jejich schopnosti nést jaderné hlavice.
[Západní Balkán]
Černá hora: Policie zatkla desítky protestujících, včetně dvou poslanců opozice a bývalých členů odporového hnutí „Odupri se“. Ve městech Podgorica a Nikšić byl přitom nasazen slzný plyn. Podle policie došlo k zásahu poté, co protestující odmítli uposlechnout výzev k rozptýlení a začali házet po policii kameny. Aktivisté a opozice obviňují policii z porušení pravomocí v reakci na zveřejněná videa, na nichž se policie dopouští neopodstatněného násilí při zatýkání. Samotné protesty vyvolalo zatčení opozičního starosty a nejméně pěti radních v letovisku Budva. Ti odmítli předat moc novému vedení, když vlivem zastupitele, který vystřídal strany, ztratili většinu. Podle starosty došlo k formování nové většiny zkorumpovaným jednáním.
Kosovo: Prezident Hashim Thaçi byl prokurátorem Haagského tribunálu obviněn ze zločinů proti lidskosti. Dle prohlášení prokurátora bylo spolu s Thaçim obviněno dalších devět bývalých bojovníků Kosovské osvobozenecké armády a obvinění se týká řady zločinů, včetně vražd, násilného zmizení či mučení, spáchané na více než stovce osob. Spolu s Thaçim byl obviněn i bývalý předseda parlamentu Kadri Veseli, který měl zároveň spolu s Thacim bránit soudu tyto zločiny šetřit. Thaçiho zpráva zastihla ve středu, kdy byl na cestě do Washingtonu, kde měly proběhnout mírové rozhovory mezi ním a srbským prezidentem. Tato jednání byla přerušena do doby, než se vyřeší právní otázky těchto obvinění.
[Jižní Asie]
Afghánistán: Rusko mělo nabízet a vyplácet finanční odměny Tálibánu za zabití koaličních vojáků. S informací přišel americký deník The New York Times, který informace získal od zpravodajské komunity pod podmínkou anonymity. Tálibán obvinění popřel, Rusko se jim bude věnovat, až pokud přijdou z oficiálních míst. Za nabídkou měla stát ruská tajná služba GRU, jejíž operativci se podíleli i na nezdařeném puči v Černé Hoře v roce 2016. Koaliční vojáci se zůstávají na svých základnách kvůli COVID-19, Tálibán nenapadl americké základny v zemi od únorové dohody.
Indie: Z pákistánské ambasády v Novém Dillí bude do úterý vypovězena polovina personálu kvůli zapojení do „špionáže“ a udržování kontaktů s „teroristickými organizacemi“. Indie zároveň omezí o ten samý počet své zastoupení v Islámábádu. Pákistánský ministr zahraničí Qureshi obvinění označil za nepodložená a vidí v nich agendu pro indické domácí publikum po pohraniční roztržce s Čínou. Indie už 31. května vypověděla 2 pákistánské diplomaty pro špionáž, kterou druhá strana popírá. V posledním měsíci dochází ke vzájemnému obviňování z nelegálního zadržování a špatného zacházení s diplomaty.
[Latinská Amerika]
Guatemala: Štátny úradník obvinil USA z deportácie viac ako dvoch desiatok ľudí s koronavírusom, napriek vzájomnej dohode o zabránení takémuto postupu. Američania prisľúbili, že späť do domoviny pošlú iba migrantov s negatívnym testom na COVID-19. Americký imigračný a colný úrad obvinenia Guatemaly popiera. Z dôvodu šíriacej sa nákazy naprieč Severnou aj Južnou Amerikou sú prebiehajúce deportácie kritizované, mimo iné zo strany Human Rights Watch.
Venezuela: Veľvyslanec pri OSN Samuel Moncada sa vyjadril, že za neschopnosť Venezuely splatiť dlh voči organizácii môžu americké sankcie. Krajina vraj finančnými prostriedkami disponuje, avšak transakcie mali byť zakaždým zamietnuté, vrátené naspäť, zamrazené či dokonca zhabané v súlade s pravidlami nastolenými Trumpovou administratívou. Z dôvodu nesplateného dlhu vo výške viac než 21 miliónov dolárov prišla Venezuela o hlasovacie práva vo Valnom zhromaždení.
[Východní Asie]
Indonésie: Pár, který se v říjnu minulého roku pokusil zavraždit ministra pro politické, právní a bezpečnostní záležitosti, jenž užívá pouze jména Wiranto, byl odsouzen na základě obvinění z terorismu. Syahrial Alamsyah byl odsouzen k 12 letům odnětí svobody a jeho žena Fitria Diana k 9 letům odnětí svobody. Oba se hlásili k teroristické skupině Jamaah Ansharut Daulah, která přísahala věrnost Islámskému státu a stojí za bombovými útoky v Surabaye v roce 2018 nebo v provincii Jolo minulý rok.
USA/Čína: Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve čtvrtek uvedl, že přibližně třetina amerických vojáků sloužících v Německu bude přemístěna, aby mohla čelit čínské Lidové osvobozenecké armádě a čínskému expanzionismu. Jedná se o reakci na střety na indicko-čínské hranici. Hrozba ze strany Komunistické strany Číny se podle Pompea týká hlavně Indie, Vietnamu, Malajsie, Indonésie a oblastí Jihočínského moře. Zároveň byly rozmístěny tři letadlové lodě amerického námořnictva spolu s dalšími plavidly v Indo-Pacifické oblasti za účelem demonstrace síly.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: V Moskvě se odehrála odložená vojenská přehlídka k příležitosti 75. výročí nad nacistickým Německem. Ruské ozbrojené síly během přehlídky ukázaly zajímavé kusy vojenské techniky. Jmenovat lze například obrněná vozidla Tajfun, tanky T-80BVM, T-90M a T-14 Armata či termobarický raketomet TOS-2 Tosočka. Ze strategických zbraní byla k vidění mimo jiné mobilní mezikontinentální střela Jars. Přehlídku uzavřela letecká část složená symbolicky ze 75 letounů a vrtulníků, včetně víceúčelového letounu Su-57.
Kyberbezpečnost: Mezinárodní hackerská skupina Evil Corp se zázemím v Rusku podle Spojených států napadá americké společnosti ransomwarem WastedLocker. Skupina je známá tím, že za získaná data požaduje milionová výkupné. Do systémů více než třiceti společností, jejichž zaměstnanci v současnosti pracují z domu, se útočníci snaží několikátý den dostat přes VPN. Vzhledem k blížícím se americkým prezidentským volbám, se úřady obávají, že tyto útoky jsou jen předzvěstí ruských snah dostat se do hlasovacích systémů. Některé vlády amerických států zažily v posledních měsících kybernetické útoky na své systémy a Ministerstvo vnitřní bezpečnosti označilo nadcházející volby za bezpečnostní téma už v únoru tohoto roku.
