[Afrika]
Jižní Súdán: V zemi bylo minulý týden znovu porušeno dojednané příměří jen několik hodin poté, co vstoupilo v platnost. Prezident Salva Kiir a bývalý premiér Riek Machar toto příměří odsouhlasili ve středu při rozhovorech uskutečněných v Chartúmu, hlavním městě sousedního Súdánu. Mělo vstoupit v platnost po 72 hodinách a dávalo naději, že v zemi skončí vleklá občanská válka, trvající od roku 2013. Avšak již po pár hodinách platnosti příměří se obě strany navzájem obviňovaly z jeho porušování. Obdobně dopadl i předchozí pokus o ukončení bojů z prosince 2017.
Mali: Velitelství společné vojenské jednotky ležící v centrálním Mali se stalo terčem útoku. Neznámí útočníci použili rakety a vozidla naplněná výbušninami. Útok si vyžádal nejméně dva mrtvé vojáky, několik dalších jich bylo zraněno. Společná jednotka Sahel se skládá z vojáků pěti afrických států – Mali, Nigeru, Burkiny Faso a Mauritánie. K útoku došlo ve městě Sevare. Oblast Sahelu se vyznačuje bezprávím, nebezpečím a chudobou. Pro ozbrojené skupiny je oblast výhodná, jelikož nemá pevně stanovené hranice a nedosahuje zde moc centrální vlády.
[Blízký východ]
Izrael/Jordánsko: Ředitelé arabských zpravodajských služeb se sešli s izraelskými protějšky z Mosadu v jordánském městě Aqaba. V současné době existuje neoficiální spolupráce mezi zpravodajskými službami Izraele a Saúdské Arábie. Účelem jednání měla být projednání mírového plánu „Deal of the Century“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by měl být oficiálně představen po islámském svátku ramadánu. Můžeme předpokládat, že plán bude výhodný především pro Izrael.
Írán: Minulé pondělí zachvátily íránské hlavní město Teherán a další větší města protirežimní protesty. Jejich důvodem byla stále se zhoršující ekonomická situace Íránu a skokové oslabení íránské měna rijálu vůči dolaru. Jeden dolar se dá nyní koupit za 100 000 rijálů, minulý rok stál 40 000 rijálů. Íránský režim opětovně označil Spojené státy a ostatní arabské země za příčinu ekonomické krize. Další protesty z důvodu nedostatku pitné vody zasáhly v neděli jižní část země. Policie byla nucena použít zbraně proti protestujícím, kteří zaútočili na banku a další veřejné budovy. Dle oficiálních zpráv byla zraněna pouze jedna osoba.
[Euroatlantický prostor]
NATO: Českému generálovi Petrovi Pavlovi po troch rokoch skončil mandát v čele Vojenského výboru Severoatlantickej aliancie. Na tejto pozícii bol prvým zástupcom štátov bývalej Varšavskej zmluvy. Vo funkcii ho vystrieda britský maršal Stuart Peach. Peach bol rovnako ako Pavel náčelníkom generálneho štábu (v prípade Británie je to náčelník vrchného štábu vojsk) a ako príslušník Kráľovského letectva má hodnosť vrchného maršala letectva. Zástupca Británie sa stal predsedom Vojenského výboru Aliancie po piaty raz.
Rumunsko: Rumunský minister obrany, Mihai Fifor, uviedol, že jeho štát čelí na dennej báze ruskej agresii v Čiernom mori, kybernetickým útokom a snahe o ovplyvňovanie vnútropolitickej situácie. Chladné vzťahy s Ruskou federáciou sú spôsobené skutočnosťou, že Rumunsko, na ktorého území sa nachádza významná americká vojenská základňa, má výraznejší pro-americkou politiku ako okolité štáty v regióne. Rumunskou reakciou na správanie Ruska má byť navýšenie obranného rozpočtu z 1,8% HDP na 2%, a to už v tomto roku.
[Jižní Asie]
Indie: Ministerstvo pro ropu a zemní plyn počítá s drastickým omezením importu íránské ropy. Přestože Indie nedávný požadavek USA na omezení obchodních vazeb s Íránem zamítla, zdá se, že ve skutečnosti jej začíná naplňovat. Indie jakožto třetí největší importér ropy z Íránu na přání USA reagovala tvrzením, že poslouchá pouze sankce zavedené OSN a nikoli unilaterální požadavky Spojených států. Nyní ovšem různé zdroje odkazují na plánované masivní omezení či úplné přerušení importu, která budou platit od listopadu tohoto roku. Indičtí vysocí představitelé mluví o diverzifikaci zdrojů a obrací se s touto tezí na Saúdskou Arábii, která plánuje v Indii postavit novou rafinérii za 44 miliard dolarů.
Jižní Asie: Podle zprávy Světové banky vydané ve čtvrtek bude do roku 2050 až polovina populace regionu (800 milionů lidí) ohrožena zhoršením životních podmínek v důsledku klimatických změn, jež nastanou, nebudou-li sníženy emise skleníkových plynů. Studie pracuje s odhadem růstu teploty, který se více promítne ve vnitrozemí, a srážkového vzorce, jehož změna se pro jednotlivé regiony liší. Předpokládáno je všeobecné zhoršení v Bangladéši, Indii, Pákistánu a na Srí Lance. Pro život v Afghánistánu a Nepálu může být oteplení příznivé, avšak změna teploty ovlivní dobu tání, na níž jsou země závislé kvůli zásobování vodou. Podle Světové banky se právě nedostatek vody prohloubí v již dnes postižených oblastech Indie a Pákistánu.
[Post-sovětský prostor]
Rusko/USA: Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že plánované setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se uskuteční 16. července v Helsinkách. Bude to vůbec první bilaterální summit těchto prezidentů od Trumpovy inaugurace v lednu 2017 — doposud se setkali pouze na multilaterálních fórech. Podle Trumpových slov budou mezi hlavními tématy situace v Sýrii a na Ukrajině a údajný ruský zásah do amerických voleb. Jasný není ani postoj amerického prezidenta k anexi Krymského poloostrova. Na otázku novinářů, zda Krym je či není součástí Ruska Trump odpověděl, že se na to „máme podívat“.
Moldavsko: Separatisté z Podněstří odmítli uznat rezoluci OSN, která vyzývá vojáky ruských ozbrojených sil odejít z regionu. Bývalá sovětská 14. armáda, později přetvořená na „Operační skupinu ruských ozbrojených sil v Moldavsku“, se na území Podněstří nachází od roku 1992, kdy zasáhla do ozbrojeného konfliktu mezi touto neuznanou proruskou republikou a centrální moldavskou vládou v Kišiněvě. Od té doby ruské jednotky sídli v Tiraspolu – hlavním městě tzv. „Podněsterské moldavské republiky“. Konflikt je od roku 1992 považován za zmrazený a jeho ukončení je nepravděpodobné.
[Východní Asie]
Myanmar: Na konci května 2018 byla podepsána dohoda mezi OSN a Myanmarem, jež umožňuje dobrovolný návrat muslimských uprchlíků Rohingů z Bangladéše do rodného Myanmaru. Detaily smlouvy se však podařilo získat až nyní. Podle vůdců uprchlíků a lidskoprávních organizací se podmínky pro Rohingy nemění. Namísto občanství dohoda navrhuje alternativní identifikační dokumenty (tzv. National Verification Cards), které Rohingy označují jako imigranty a neumožňují jim volný pohyb.
Severní Korea: Nové satelitní snímky naznačují, že Severní Korea pokračuje v rychlém rozvoji jaderné infrastruktury, konkrétně ve výzkumném centru Yongbyon. Jedná se o modifikace reaktoru produkujícího plutonium a konstrukci několika podpůrných zařízení. Tyto kroky jsou v rozporu s dokumentem podepsaným na červnovém summitu v Singapuru. Dokument je od začátku považován za problematický, jelikož nedefinuje konkrétní kroky směrem k denuklearizaci. Předpokládá se, že i ostatní jaderná centra dále fungují. Monitorovací organizace 38 North tímto varuje před unáhlenými optimistickými očekáváními.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: Jižní Korea odhalila první rendery ukazující pravděpodobnou podobu letounu KF-X, domácího projektu stíhacího letounu páté generace. Na rozdíl od starších konceptů by se mělo jednat o finální design prověřený větrným tunelem a testy radarového odrazu. Přestože Jižní Korea nakupuje americké letouny F-35, v rámci snahy o vojenskou soběstačnost paralelně vyvíjí svůj letoun, který by měl poprvé vzlétnout v roce 2022. Zajímavé je, že na vyobrazení je letoun vybaven výzbrojí evropské, nikoliv americké provenience.
Kyberbezpečnost: Kalifornský guvernér Jerry Brown vo štvrtok svojim podpisom schválil nový zákon o ochrane osobných údajov. California Consumer Privacy Act of 2018 umožňuje užívateľom vyžiadať si od spoločností informácie o povahe a dôvode zberu informácii a rozhodnúť o možnosti ich následného zdieľania s tretími stranami. Proti tomuto kontroverznému zákonu, ktorý sa považuje za jeden z najprísnejších v USA, sa postavili veľkí hráči ako Amazon a AT&T.
