[Afrika]
Uganda: 23.6. 2016 Velitel ugandské armády oznámil, že země stáhne své vojáky z Amisom, z mise OSN v Somálsku. Cílem mise je bojovat s bojovníky z islamistické skupiny al-Shabab. Generál Katumba Wamala oznámil, že chce stažení vojáků provést k prosinci 2017. Hlavním důvodem tohoto kroku je frustrace ze somálské armády a zahraničních poradců. Uganda přitom tvoří největší část mise. V Somálsku působí 6 223 ugandských vojáků z celkového počtu 22 000. Uganda se k misi připojila v roce 2007. Podle Wamaly by měla somálská armáda převzít odpovědnost za bezpečnost státu.
JAR: 24.6. 2016 Soud v Jihoafrické republice odmítl povolit odvolání prezidenta Jacoba Zumy a žalobců, že by Zuma mohl čelit obvinění z korupce při armádní zakázce z roku 1999. V dubnu soud prohlásil, že bylo iracionální v roce 2009 upustit od 783 obvinění proti Zumovi. Zuma přitom odmítá, že by bral úplatky. Rozhodnutí soudu je ránou pro Zumu, který se snaží vyhnout zahájení soudního procesu. Jeho poslední možností zřejmě bude požádat ústavní soud, aby zamítl projednávání jeho případu. Opoziční Demokratická aliance vede sedmiletou bitvu, aby Zuma stanul před soudem právě kvůli braní úplatků.
[Blízký východ]
Sýrie: Současný syrský ministr pro elektřinu (Elektricity Minister) Emad Khamis byl ve středu pověřen prezidentem Bašárem Asadem sestavením nové syrské vlády. Dle návrhu Asada podporovaným Ruskem by měli být v nové vládě zahrnuti také představitelé syrské opozice. Tento návrh však opozice včetně Washingtonu odmítla, jelikož trvá na odchodu Asada ze své prezidentské pozice.
Hizballáh: Vůdce libanonské organizace Hizballáh Sajíd Hassan Nasralláh v pátek oznámil posílení role Hizballáhu v syrském konfliktu vysláním dalších bojovníků. Další bojovníci mají podpořit režimní jednotky v oblasti Aleppa zejména v boji proti opozičním skupinám. Nasralláh označil Aleppo za klíčové bojiště, které je nutno ubránit a dodal, že „ustoupení je nepřípustné“. Hizballáh v průběhu června přišel o 26 svých bojovníků na území Sýrie, oznámil Nasralláh.
[Euroatlantický prostor]
Kanada: Zatímco kanadská vláda zvažuje akvizici stíhacích letounů F-18 Super Hornet namísto plánovaných F-35, společnost Lockheed Martin jakožto výrobce letounů F-35 hrozí vyřazením kanadských zbrojních firem z celého projektu. Výrobce oznámil, že v případě vystoupení Kanady z programu bude ctít dosavadní kontrakty s jejími firmami, které čítají 825 miliónů kanadských dolarů, nicméně po jejich vypršení budou zadány zbrojnímu průmyslu z jiných participujících zemí. Kanadský ministerský předseda Justin Trudeau již během volební kampaně avizoval ukončení plánů na akvizici F-35, které dle něj nenaplňují potřeby kanadské obrany a nejsou vhodnou náhradou za dosavadní stárnoucí letouny F-18 Hornet.
NATO: Na počátku minulého týdne započalo desetidenní alianční cvičení v Norském moři zaměřené na protiponorkový boj. Dynamic Mongoose, jehož cílem je prověřit schopnosti hladinových plavidel detekovat ponorky za pomocí hlídkových letounů a simulovat útok, se účastní na 3 000 námořníků a pilotů z osmi členských zemí. Jak upozornil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, námořní schopnosti jsou dlouhodobě významným vojenským aspektem a Aliance musí být schopna operovat nejen na moři či nad mořem, ale také pod ním.
[Jižní Asie]
Indie: Indie se dnes (27. 4.) stane členem Kontrolního režimu raketových technologií (MTCR), který pokrývá řízené střely s plochou dráhou letu a torpéda, včetně bezpilotních prostředků, a materiály pro výrobu těchto zařízení. Děje se tak 3 dny poté, co se jí nepovedlo přidat se do Skupiny jaderných dodavatelů (NSG). Její přistoupení zablokovala Čína, která však není členem MTCR. Díky členství v MTCR se Indie dostane ke špičkovým raketovým technologiím a zlepší obchodní výměnu s Ruskem.
Afghánistán: Ve východní provincii Nangarhár propukla nová vlna bojů mezi extrémisty hlásícími se k tzv. Islámskému státu (IS) a afghánskou armádou, na jejíž checkpointy povstalci útočili. Stalo se tak pouze 3 měsíce poté, co prezident Ghání prohlásil, že tuto organizaci ze země vymýtil. Podle guvernéra v bojích padlo 12 vládních vojáků a především leteckými útoky bylo zabito 131 podporovatelů IS. Informace o únosu vyššího počtu žen se nepotvrdily. V reakci na násilnosti bylo v oblasti nasazeno dalších 200 policistů.
[Latinská Amerika]
Mexiko: Při protestu učitelských odborů (Coordinadora Nacional de Trabajadores de la Educación) ve státu Oaxaca na jihu Mexika bylo zabito osm lidí a dalších zhruba sto bylo zraněno poté, co z okolních budov začali do davu střílet zatím neznámí ozbrojenci. Jedná se o další z řady protestů proti reformě školství, které byly zorganizovány touto organizací, ačkoliv se jedná zatím o nejkrvavější. Po incidentu se sešli zástupci odborů s ministrem vnitra Miguelem Osoriem, ačkoliv schůzka nebyla nadměrně vypjatá, výsledky nepřinesla. Jediným výsledkem je tak samotný fakt, že se podobná schůzka uskutečnila, což doposud nebylo možné.
Kolumbie: Na Kubě se zástupci FARC dohodli na poslední části mírové smlouvy se zástupci kolumbijské vlády. Poslední část, která byla obecně považovaná za nejnáchylnější na selhání, se týkala časově neomezeného oboustranného příměří, koncentrace povstalců v určených oblastech, kde dojde k jejich odzbrojení, bezpečnostních záruk povstalcům a boji proti zločincům, kteří mají na svědomí vraždy civilistů. K přijetí těchto opatření dojde po ratifikaci celé smlouvy v referendu.
[Post-sovětský prostor]
ŠOS/Uzbekistán: 23. a 24. června se v hlavním městě Uzbekistánu Taškentu uskutečnil 16. summit hlav států Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS). Kromě klasických témat jako jsou rozvojové projekty a protiteroristické aktivity, na letošním summitu se mluvilo i o možnosti vstupu do organizace Íránu. Ruský prezident Putin zdůraznil, že po vyřešení kauzy íránského jaderného programu a zrušení sankcí nezůstaly žádné překážky pro tento krok. Žádost Ruska o povolení vstupu Íránu byla ovšem odmítnuta. Rozšíření organizace je spojováno s nutností zavedení dalších úředních jazyků kromě ruštiny a čínštiny a s obavami z možného snížení funkcionality ŠOS. Loni na summitu v ruské Ufě už byl odsouhlasen vstup do ŠOS Indie a Pákistánu: vstupní proces obou států by se měl ukončit před příštím summitem v roce 2017.
Rusko: Ruská Státní duma v pátek 24. června přijala v druhém a třetím čtení tzv. „anti-teroristický balík“, navržený poslankyní Irinou Jarovou, známou svými předchozími kontroverzními legislativními návrhy. Tento legislativní soubor předpokládá výrazné zpřísnění zákona: mimo jiné snižuje minimální věk odpovědnosti za terorismus na čtrnáct let a zakazuje misijní činnost v obytných místnostech a prostorech. Nejkontroverznější součástí balíku se ale stálo nařízení pro telekomunikační firmy a FSB zaznamenávat všechny telefonní a internetové hovory mezi abonenty (včetně spojení přes Skype, WhatsApp, Telegram a další) a uchovávat záznamy po dobu šesti měsíců, metadata o hovorech — po dobu třech let. Balík vyvolal rozkol v parlamentu: proti němu hlasovali komunisté Gennadije Zjuganova a strana LDPR Vladimira Žirinovského. Opoziční aktivisté označují daný balík za protiústavní.
[Východní Asie]
Japonsko: Desetitisíce demonstrantů se v neděli 19. června vydaly do ulic japonského ostrova Okinawa. Přibližně 65 000 Japonců protestovalo proti výstavbě nové americké námořní základny, která by měla vzniknout asi šestnáct set kilometrů od Tokia. Roznětkou nepokojů se stalo znásilnění a zabití mladé Japonky, kterého se dopustil bývalý mariňák USA a soudobý zaměstnanec současné americké základny ve městě Naha. Tento incident ale pouze posílil již dlouhotrvající japonskou opozici proti spojeneckým základnám na svém území. V současnosti na území Japonska přebývá 47 000 amerických vojáků, z nichž více než polovina sídlí právě na Okinawě.
Tchaj-wan: Obranná politika Tchaj-wanu nabrala tváří v tvář čínským námořním manévrům nový kurz. Jak oznámil mluvčí tchajwanských ozbrojených sil, ostrovní námořnictvo posílí o dvanáct nových plavidel vlastní výroby a projde intenzivní modernizací. Projekt má začít příští rok, jeho dokončení je plánované na 2040. V těchto letech by měl být vybudován nový torpédoborec, fregata, vysokorychlostní minonoska, obojživelná výsadková loď, několik úderných korvet třídy Tuo Jiang a další transportní plavidla. Podle Ching Changa, experta z tchajwanské Společnosti pro Strategická Studia, ale ostrovní stát nemá na tento ambiciózní projekt finanční zdroje. Dle vládních odhadů se má jeho cena vyšplhat na 14, 7 milionu dolarů.
